Větné členy: přísudek

Dobrý den, my vás dnes s Kory vítáme u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes se začneme věnovat základním větným členům, a to konkrétně přísudku. Kory vám přeje hodně štěstí, ať se vám dnešní lekce dobře daří. V tuto chvíli byste před sebou měli mít připravené materiály k této lekci. A pojďme již na to. Tak, jak už možná víme, máme dva základní větné členy. A tím jsou podmět a přísudek. Dnes, jak už jsem řekla, se budeme zabývat právě přísudkem. Podmět a přísudek dohromady tvoří základní skladební dvojici. Například Jana kreslí, nebo Petr pracuje. Tak a třeba ještě jeden příklad. A my studujeme. My, kdo co? My, to bude podmět. A co děláme? Studujeme, to bude přísudek. A co to vlastně je ten přísudek? Přísudek je větný člen, který vypovídá, co dělá podmět, co se s ním děje nebo jaký je. A jak už asi víme, základem přísudku je sloveso v určitém tvaru. Například Petra se raduje. Vidíme, že podmět bude Petra, ptáme se, co dělá? Raduje se, takže vidíme, že přísudek zde bude sloveso. Podmět a přísudek se mluvnicky shodují, ale shodě přísudku s podmětem se budeme věnovat až příště. Dnes se budeme věnovat druhům přísudku. Tak, máme tři druhy přísudku. A to je přísudek slovesný, přísudek jmenný se sponou a přísudek jmenný beze spony. Pojďme nejprve na přísudek slovesný. Přísudek slovesný se dále dělí na přísudek slovesný jednoduchý a přísudek slovesný složený. Přísudek slovesný jednoduchý je vyjádřen slovesem v určitém tvaru, a to ve tvaru jednoduchém nebo složeném. Například auto jede pomalu. Kluci budou hrát fotbal. Anebo Tomáš by byl býval nakupoval. Pozor, přísudek slovesný si nepleťme se slovesnými tvary. Tedy opakuji, přísudek slovesný jednoduchý může být tvořen slovesem ve tvaru jednoduchém i složeném. Ale přísudek slovesný složený se skládá z infinitivu a z jednoho z následujících sloves. Tedy například Jirka chce hrát fotbal. Slyšíme tam to jedno z těch sloves, které jsem přečetla, a infinitiv. Dále Jirka začal hrát fotbal. Pojďme si dát ještě pár příkladů. Já si můžu o víkendu přispat, smíš jít se mnou ven a musím studovat na přijímačky. Tyto uvedené názvy přísudku není nutné se učit, ale je opravdu důležité umět poznat ve větě celý přísudek. Pojďme si toto vyzkoušet na prvním cvičení. Tedy podtrhněte vlnovkou přísudek. A poprosím vás, abyste si vypracovali prvních deset vět, na které se za chviličku podíváme společně. A pojďme tedy na to. Petr mi přál šťastnou cestu. Tedy, co dělal Petr? Přál. Na zemi ležel obal od sušenky. A co dělal ten obal? Ležel. Čekali bychom na tebe do pěti hodin. Tedy my, tam je podmět nevyjádřený. Co bychom dělali? Čekali bychom. Ano, tam musíme podtrhnout obě dvě slova. Obě dvě slova jsou přísudkem. Zítra pojedeme na chalupu. A opět bude nevyjádřený podmět my. Tedy co uděláme? Pojedeme. Tak už mě nenapínej. Zde bude přísudek nenapínej. Chtěla bys jít do kina? Tedy co bys udělala, nebo co bys chtěla udělat? Chtěla bys jít, ano, všechna tři slova. Kočkám svítí v noci oči jako smaragdy. Co dělají oči? Svítí. Pročpak se hněváš? Co děláš? Hněváš se. Ty bys mi to skutečně daroval. Co bys udělal? Daroval bys. Ano, pozor, obě dvě slova. Žabka žbluňk do vody. Tady pozor, tady místo slovesa je použité citoslovce, ovšem zde to máme jako přísudek. Jelikož se ptáme, co udělala? Udělala žbluňk do vody. Věřím, že vám toto téma už jde, a proto vás poprosím, abyste si zbytek cvičení vypracovali sami a zkontrolovali podle řešení. A nyní už pojďme na poněkud záludnější přísudek jmenný se sponou. Tak, přísudek jmenný se sponou má dvě části, a to je sponové sloveso a jmenná část přísudku. Pojďme si nejprve vysvětlit sponové sloveso. Sponové sloveso je jedno z následujících sloves: být, bývat, stát se, stávat se. Tato slovesa si musíte zapamatovat a potom je ve větách poznáte. Tak a jmenná část přísudku, to je nejčastěji podstatné jméno nebo případně přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka. Opravdu se ale nejčastěji setkáte buď s podstatným, nebo přídavným jménem. Tak, pojďme si ukázat nějaké příklady. Jana se stala lékařkou. Zde bude přísudek stala se lékařkou. Ano, všechna tři slova. Tedy vidíme stala se jako sponové sloveso. A potom tam máme podstatné jméno lékařkou. Děláme to proto, že sponové sloveso nemá samo o sobě plný význam. Proto tam vždy musíme přidat právě buď podstatné jméno, nebo přídavné jméno, případně ještě zájmeno nebo číslovku. Jana je lékařka. Tak, sponové sloveso bude je a potom budeme mít tedy jmennou část přísudku, a to je lékařka. Kolo je nové. Toto je stejný případ, tedy sponové sloveso bude je, ovšem jmenná část přísudku už bude přídavné jméno, tedy nové. Houby zde bývají vzácné. Opět sponové sloveso bude bývají a vzácné, tedy jmenná část přísudku, v tomto případě přídavné jméno. Tak a nyní opravdu pozor. Jsou případy, že sloveso být je použito ve významu existovat, případně nacházet se někde. A v tomto případě je tedy plnovýznamové. A když je plnovýznamové, potom už tam nebude ta jmenná část přísudku. Pojďme si toto raději ukázat na příkladu. Třeba hrnec je na sporáku. Tak, máme tady to je a pointa je, ptáme se, co dělá ten hrnec? On je, tedy nachází se. Ano, tedy v tomto případě to je je plnovýznamové. Nyní vám řeknu tři věty a vy se pokusíte rozpoznat, ve které není přísudek jmenný se sponou. První věta: Jsem student, dále jsem šťastný a jsem doma. Tak, zkuste se nad tím zamyslet, kdyby vám to nebylo jasné, pozastavte si klidně video. A my se na to tedy půjdeme podívat spolu. Tak, první máme JSEM STUDENT. Zde to musí být přísudek jmenný SE SPONOU, protože to JSEM samo o sobě není plnovýznamové. Ta pointa té věty je, že já jsem student. Ano? Tak, další máme Jsem šťastný. Tady to bude stejný případ pouze s přídavným jménem. Tedy pointa věty je, že já jsem šťastný. Ano, takže opět to bude přísudek jmenný se sponou. A teď ta poslední. Jsem doma. Tak, pointa této věty je, že se někde nacházím, existuji. Ano, tedy toto nebude přísudek jmenný se sponou, přísudek zde bude pouze JSEM. A pojďme na druhé cvičení. Ve větách vyhledejte přísudky jmenné se sponou. Tak, poprosím vás, abyste si vypracovali prvních sedm vět, na které se za chviličku podíváme spolu. Snad máte a pojďme tedy na to. Letadla se stala mým osudem. Tak, vidíme, máme tady sponové sloveso stala se a osudem. Tedy stala se osudem. Letadla jsou mým osudem, toto je stejný případ, jenom sponové sloveso bude jsou. Tedy přísudek bude jsou osudem. Mořské vlny bývají zrána divoké. Tak, sponové sloveso máme bývají a jmenná část přísudku bude přídavné jméno divoké. Adam se nestal fotbalistou. Sponové sloveso nestal se, tedy pozor, může to být i zápor těch sponových sloves, a jmenná část přísudku bude fotbalistou. Tak, pojďme na pětku. Žádné moře není klidné. Tak, opět vidíme, že to může být také zápor těch sponových sloves, tedy není bude sponové sloveso a klidné bude jmenná část přísudku. Moje sestra je už dospělá. Sponové sloveso je a jmenná část přísudku bude dospělá. Tak a sedmá. Orel je dravec. Sponové sloveso je a jmenná část přísudku dravec. Tak věřím, že toto už vám také dobře jde. A proto si tedy zbytek cvičení vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. A nyní pojďme na třetí cvičení. Tedy vyhledejte přísudky. Toto cvičení jsme pro vás připravili proto, abyste si zopakovali, že sloveso být může být užito i v plnovýznamovém smyslu. Tedy je užito ve významu existovat nebo nacházení se. Tak, toto cvičení si prosím vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Nyní se podíváme na přísudek jmenný beze spony. Tento typ přísudku by v přijímacích testech být neměl, ovšem pro jistotu si ho spolu povíme. Tento typ přísudku bývá nejčastěji v příslovích. A to proto, že je vyjádřen pouze jménem, a to buď podstatným, nebo přídavným. Například zde máme Mladost – radost, tedy přísudek zde bude radost. Můžeme si to odůvodnit tím, že si tam můžeme přidat sloveso být, tedy Mladost je radost. Ano, to je taková pomůcka. Pojďme se nyní spolu podívat na čtvrté cvičení, tedy vyhledejte ve větách přísudky. Pojďme si jich spolu pár udělat, abychom to dobře pochopili. Tak, Sliby – chyby. Víme, že jeden z nich musí být přísudek. A dáme si tam naši pomůcku, tedy Sliby jsou chyby. A už vidíme, že chyby musí být přísudek. Pes – přítel člověka. Tedy Pes je přítel člověka, takže přísudek musí být přítel. Mluvení stříbro, mlčení zlato. Tedy Mluvení je stříbro, tedy stříbro musí být přísudek. A mlčení je zlato, tedy zlato musí být také přísudek. Toto je opravdu matoucí věta, jelikož tam vidíme dva infinitivy, ovšem tyto infinitivy nejsou součástí přísudku. Březen – měsíc knihy. Tedy Březen je měsíc, tedy přísudek musí být měsíc. Pozor u těchto případů, abyste tam nenapsali i to následující slovo. Tedy v tomto případě knihy. Knihy už nepatří do přísudku. Ano, přísudek je pouze měsíc. Zbytek čtvrtého cvičení a následující páté cvičení si prosím vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. A nyní už můžeme na šesté cvičení. Tedy nahraďte přísudek slovesný přísudkem jmenným se sponou a opačně. Pojďme spolu udělat první dvě věty. Tak, můj přítel pracuje jako pilot. Zde vidíme, že přísudek, to si zjistíme, co dělá můj přítel? Pracuje. Tedy přísudek zde bude pracuje a toto vidíme, že je přísudek slovesný. Takže ho musíme nějak převést na přísudek jmenný se sponou. Tedy musíme použít jedno ze sponových sloves. Asi nejjednodušší bude říci, můj přítel je pilot. Tedy přísudek tam bude je pilot. A ještě druhou větu. Zde máme Monika je výborná klavíristka. Tak, máme tady přísudek. Co dělá Monika? Je klavíristka. Ano. Máme tady právě to sponové sloveso je a jmenná část přísudku bude klavíristka. Ano. Tak a musíme to nějak převést na přísudek slovesný. Tak, můžeme asi opět nejjednodušeji říci, Monika výborně hraje na klavír. Tedy přísudek zde bude hraje. Zbytek cvičení si zkuste vypracovat sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Tak a pojďme na to. Jan vede oddíl skautů. Přísudek zde bude vede, toto vidíme, že je přísudek slovesný, tedy zase převedeme. Jan je vedoucí skautského oddílu. Přísudek zde bude je vedoucí. Dlouhá léta byl novinářem. Zde máme přísudek byl novinářem, tedy přísudek jmenný se sponou. A převedeme, dlouhá léta pracoval jako novinář. Tak, pojďme na další. Stromy v zahradě jsou rozkvetlé. Přísudek bude jsou rozkvetlé, tedy přísudek jmenný se sponou. A převedeme stromy v zahradě rozkvetly. Přísudek tedy rozkvetly. Celá krajina je zasypaná sněhem. Tak, je zasypaná je přísudek. A převedeme celou krajinu zasypal sníh, tedy přísudek zasypal. A poslední, Petr dobře hraje hokej. Přísudek bude hraje, převedeme, Petr je dobrý hokejista. Tedy přísudek zde bude je hokejista. Pojďme se ještě na chviličku podívat na tu větu Petr je dobrý hokejista. Tak, zde tedy víme, že přísudek bude je hokejista. Ovšem, musíme si tedy pamatovat, že právě přídavné jméno dobrý už tam nepatří. Tak, jak na to přijdeme, že tam nepatří? Je to proto, že to přídavné jméno patří tomu podstatnému jménu hokejista. Tedy kdyby to přídavné jméno tam bylo osamocené, tedy nepatřilo by žádnému podstatnému jménu, potom by bylo součástí přísudku. Ovšem, vzhledem k tomu, že to přídavné jméno patří tomu podstatnému, musí být přísudek právě ta spona a to podstatné jméno. Součástí materiálu jsou opět testové úlohy, které jsme pro vás připravili ve formátu přijímacích testů. Ty si prosím vypracujte za domácí úkol a zkontrolujte podle řešení. Probraných témat stále přibývá a přijímačky se čím dál více blíží, proto je důležité si všechna témata důkladně a pravidelně opakovat. My vám s Kory děkujeme za pozornost a budeme se na vás těšit u příští lekce.