Předložky: vše co vědět

Dobrý den, vítejte u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Kory vás tady dnes opět vítá. A jak vidíte, ta Korynka už nám hodně vyrostla a už se určitě všichni těšíme, až budeme mít ty přijímačky za sebou. V dnešní lekci budeme pokračovat ve slovních druzích a dnes se budeme zabývat předložkami. Všechna hlavní témata už máme v podstatě probraná, a proto i cvičení jsou pro vás připravena komplexněji. Opravdu nezapomínejte vše co nejčastěji opakovat a procvičovat. Nyní si prosím k ruce vezměte vytištěné materiály a pojďme rovnou na první cvičení. Tak, ve výchozím textu najděte pět slov s pravopisnou chybou a zapište je pravopisně správně. Stejným cvičením končila i předchozí lekce a stejným cvičením dnes i začínáme. Toto cvičení je opravdu velmi důležité, a to proto, že je opravdu v každém přijímačkovém testu. Na takovýchto cvičeních je také možné nasbírat docela hodně bodů, takže by se vám opravdu hodilo, kdybyste to měli správně. A jak tedy v takovýchto situacích postupovat? Tak máte nějaký text. A nejlepší bude, když si ho opravdu budete číst velmi důkladně větu po větě a hledat v něm slova, která si myslíte, že jsou špatně. Tato slova si při čtení rovnou podtrhávejte, abyste na ně nezapomněli. Jak už asi víte, u přijímaček dostanete záznamový arch. Vypadá podobně jako tento. A je opravdu nutné, abyste všechna slova, která najdete v textu, čitelně zapsali do něj. Jak vidíte, příslušný rámeček není až tak velký. A proto si musíte dát pozor na to, abyste si nechali dost místa na ostatní slova a také, abyste se tam trefili. Doporučuji si taky vynechat nějaké místo, kdybyste se náhodou zmýlili. Jelikož když vám potom dojde, že jste něco napsali špatně, slovíčko musíte škrtnout a napsat to nové, správné stále do rámečku. Proto je důležité, aby tam bylo nějaké místo. Pamatujte prosím, že nepřepisujeme tu špatnou variantu. Píšeme pouze tu správnou. Nyní si prosím text důkladně přečtěte a zkuste vyhledat pět slov s pravopisnou chybou. Nyní se na to pojďme podívat společně. Jako první špatné slovo najdeme hned v prvním řádku, a to je CENÉ. Tak, v textu je napsané pouze s jedním n, ale gramaticky správně má být s dvěma n. Je to proto, opět řekneme si základ slova, tedy cen-, přidáme příponu -né a hned máme cenné s dvěma n. Další najdeme o řádek níže. Toto je vytrvalý. Tedy správně to má být s měkkým i na konci. Tak, opět proč to tak je? Řekneme si vytrvalý, vytrvalá, vytrvalé. Tak, to znamená, že toto je přídavné jméno tvrdé, tedy vzor je mladý. A dosadíme si tam mladí Češi a Slováci, tedy vytrvalí s měkkým i. Opět o řádek níže najdeme další slovíčko s gramatickou chybou. Tentokrát to je zapoměli. Toto má být napsáno zapomněli. Ano? Tak, řeknu si zapomíná, tedy slyším n, tedy tam musí být m-n-ě. Tomuto tématu se budeme ještě detailněji věnovat v příštích lekcích. V tuto chvíli si prosím pamatujte slovíčka zapomněl a vzpomněl, která se píšou s mně, a rozuměl, které se píše pouze s mě. Čtvrté chybné slovo najdete ve stejném řádku na konci. Zde je zakládali zde dílny i průmyslové podniky. Tedy zakládali musí být s měkkým i na konci. Řekneme si oni, ano, máme tam podmět nevyjádřený, takže opět shoda přísudku s podmětem, musí tam být měkké i. Z kontextu víme, že oni jsou Češi a Slováci. Tak a poslední je v předposledním řádku, a to je schromažďovaly. Zde se má psát s- místo z- na začátku. Tomuto tématu se také budeme věnovat v příštích lekcích. Nyní si pouze pamatujte, že pokud sloveso má význam dohromady nebo k sobě, musí tam být s-. A nyní už pojďme na ty předložky. Tak víme, že předložky jsou také neohebný druh, tedy je nemůžeme skloňovat ani časovat. Předložky vyjadřují bližší okolnosti a je důležité si pamatovat, že je píšeme zvlášť. Víme, že se nemohou vyskytovat samostatně a pojí se s podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami. S těmito slovy pak vytvářejí předložkový pád. Například od pěti hodin. Ptáme se od koho, od čeho, tedy druhý pád. K lesu, ke komu, k čemu, tedy třetí pád. Pro ně, pro koho, pro co, čtvrtý pád. O sestře, o kom, o čem, šestý pád. S námi, s kým, s čím, sedmý pád. Rozlišujeme předložky vlastní a předložky nevlastní. Předložky vlastní jsou pouze předložkami. Tedy jsou to předložky jako například s, z, v, do, na, při a tak dále. Ve větě by to bylo například půjdu s tebou nebo jdeme do školy. Tak a nyní si řekneme o předložkách nevlastních. Tedy tyto předložky mohou být jiným slovním druhem, pokud se s ničím nepojí. Tedy pokud se pojí s nějakým buď podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou, potom to bude předložka. Ovšem pokud ve větě stojí samy, bude to nějaký jiný slovní druh. Tyto předložky jsou asi nejtěžší k určení, ale s určitým tréninkem je zvládneme. Takovéto předložky jsou například místo, kolem, okolo, během, díky, uvnitř, blízko, proti, pomocí, vedle, mimo, uprostřed a tak dále. Takže vidíme, že takovýchto předložek je opravdu mnoho, takže se je asi nemůžeme zapamatovat nazpaměť. Pojďme si je nyní ukázat ve větě. To může být například půjdeme kolem parku, blízko lesa jsme spatřili malé stavení, nebo mohu si sednout vedle tebe. Pojďme si toto ještě ukázat na příkladu. Vezmeme například slovo okolo. Tak, víme, že okolo může být předložka. Tedy například šli jsme okolo domu. Tedy okolo se v tomto případě váže s tím domem. Tedy to musí být předložka. Ale pokud bych řekla třeba šli jsme okolo, potom to už předložka být nemůže. Nebo ještě další příklad. Na louce bylo bláto, a tak jsme šli okolo. Tedy v tomto případě to není předložka, ale je to příslovce. Tak, nyní pojďme na výchozí text k úlohám 2 až 4. Tento text si prosím důkladně přečtěte, a když si ho budete číst, podtrhávejte si rovnou předložky. Pokud máte hotovo, pojďme se podívat, co se po nás chce ve druhém cvičení. Podtrhněte předložky, uveďte, ke kterému slovu se pojí, a určete pád spojení. Tak, pojďme na to společně. V prvním souvětí žádná předložka není. První předložku najdeme ve druhém souvětí. A to bude při. Tak, dále máme určit, k jakému slovu se pojí. Tak, tady pozor, tady se nepojí k tomu slovu své, ale pojí se ke chudobě. Tedy při chudobě. Tak a ještě určíme pád. Říkáme při kom, při čem? Při chudobě, tedy šestý pád. Tak, další předložku najdeme ještě v tomtéž řádku. A to bude co s nimi. Ano, tedy předložka je s. Tak, s jakým slovem se pojí? Tentokrát to bude se zájmenem, a to nimi, tedy s nimi. Tak a ještě určíme pád, ptáme se s kým, s čím? S nimi. Tedy sedmý. Další předložku najdeme hned na začátku dalšího řádku, a to bude z. Tato předložka se opět pojí se zájmenem, a to nich, tedy z nich. Tak a ještě určíme pád, ptáme se z koho, z čeho? Tedy druhý. Tak, u zbytku cvičení vás poprosím, abyste si tedy určili, k jakému slovu předložka patří a určili pád. Dále si to prosím zkontrolujte podle řešení. A my už pojďme na třetí cvičení, tedy určete slovní druhy tučně vyznačených slov. Tak, toto cvičení si nejprve vypracujte sami nebo si ho alespoň rozmyslete a my na něj už hned půjdeme spolu. Hned na začátku máme jeden. Toto musí být číslovka, jelikož se tam jedná o nějaký počet. To je asi jasné. Tak, pojďme hned na další. A ten měl jedenáct synů, tedy ten musí být zájmeno. Tak, své musí být také zájmeno a chudobě to bude podstatné jméno, jelikož máme kdo, co? Chudoba. Tak, co a nimi, tedy co bude opět zájmeno a nimi bude také zájmeno. A nyní už pojďme na čtvrté cvičení. V takovýchto cvičeních je nutná kreativita, jelikož zde máme napsat spisovné dvouslovné přídavné jméno, které je příbuzné se slovem louka a skloňuje se podle vzoru jarní. Takže tady opravdu musíme takové slovo vymyslet. Něco takového není vůbec jednoduché a opravdu potřebujeme i trošku štěstí. Ale když to budeme dostatečně procvičovat, určitě vám to půjde lépe a lépe. U takovýchto cvičení je důležité si nejprve uvědomit, jaký hledám slovní druh. Tedy v tomto případě hledáme přídavné jméno. Tak, když vím toto, řeknu si tedy jaký a řeknu si základ slova, v tomto případě louka. Tak já vám to nyní nechci úplně prozradit, ale zkuste si říkat příbuzná slova ke slovu louka. Pokud si myslíte, že jste našli to správné slovo, zkontrolujte si to podle řešení. A pojďme už na páté cvičení. Tak, doplňte správné předložky buď s, nebo z. Pojďme si připomenout, jaké je pravidlo. Víme, že pokud máme sedmý pád, tedy s kým, s čím, už tam slyšíme to s. Tedy tam musí být s. Například, pojedu s maminkou. Ovšem, pokud máme druhý pád, tedy z koho, z čeho, tam musí být z. Například jdu ze školy. Nebo houby jsem přinesl z lesa. Nyní si prosím udělejte prvních pět vět, které si za chviličku společně zkontrolujeme. Tak, máte už hotovo? Pojďme na to. Máme první. Slyšeli jsme z rádia hudbu. Tedy máme z koho, z čeho. Vidíme, že je to druhý pád, tedy to musí být z. Přišel tam s kamarádem. Ptáme se s kým, s čím, tedy sedmý pád, musí tam být s. Co si s tebou počnu? S kým, s čím? S tebou, opět sedmý pád, tedy tam musí být s. Křičel na mě ze všech sil. Tak, tady už slyšíme, je tam z, tedy tam musí být z. Řečník mluvil z tribuny. Máme z koho, z čeho, tedy druhý pád, tedy tam musí být z. Zbytek už určitě zvládnete sami, takže si prosím vypracujte cvičení a zkontrolujte podle řešení. Jdeme rovnou na šesté cvičení, tedy vyhledejte ve větách chybně užité tvary s sebou nebo sebou. Věty s chybnými tvary podtrhněte. Toto cvičení si prosím nejprve vypracujte sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Toto téma jsme již probírali a je to pro vás opakování. Kdybyste si toto vůbec nepamatovali, doporučuji zhlédnout příslušnou lekci. Připomeňme si jen krátce. Tedy máme s sebou myšleno, že já s sebou něco beru. Mám s sebou něco, nějaký objekt. Ale sebou, pouze s tím jedním s, tedy hýbu sebou, myslím tím vlastním tělem. Tak, pokud máte vypracováno, pojďme se spolu podívat na chybné věty. První dvě věty jsou dobře. Ovšem třetí věta, vezmi mě tam sebou. Toto říká, že beru s sebou nějaký objekt. Tedy tam musí být s sebou. Další věta, dnes s sebou nemám svačinu, je správně. Ovšem, na dovolenou sebou vezmu i karty. Tak, proč tomu tak je? Je to proto, že opět já s sebou beru nějaký objekt. Tedy tam musí být s sebou. Tedy tato věta je chybná. Tak, další dvě věty jsou správně, ovšem věta polekaně s sebou trhl je špatně. Tak, víme, že polekaně sebou, tedy svým vlastním tělem trhl, tedy tam musí být jen jedno s. I další věta, zabalte mi oběd sebou je chybná. Tedy zabalte mi s sebou, já s sebou něco beru, tedy tam musí být s sebou. A poslední věta, dítě s sebou vrtělo, to už asi taky vidíme, že je chybná věta, jelikož to dítě vrtělo svým vlastním tělem, tedy tam musí být pouze sebou. Tedy dítě sebou vrtělo. Nyní se pojďme podívat na sedmé cvičení, které se zabývá tématem, o kterém jsme si povídali na začátku lekce. V tomto cvičení máme určit, kterým slovním druhem jsou tučně vyznačené výrazy. Tedy my si snažíme určit, zda je toto předložka, tedy předložka nevlastní, ale to si tak říkat nemusíme, nebo je to nějaký jiný slovní druh. Toto vždy vyplývá z kontextu věty. Tedy kdyby toto slovo nebylo ve větě, tak to nelze určit. Pojďme si udělat první řádek. Tedy my zde vidíme tři věty. Nejprve máme s takovým kolem nikam nedojdeš. Tak, zde máme kolem, ovšem toto musí být podstatné jméno. Máme s takovým, s kým, s čím, tedy už zase to máme v pádu. A když si to dáme do toho prvního, tedy kdo, co, máme kolo. Ano, takže už vidíme, toto musí být podstatné jméno. Další věta, tedy kolem našeho domu vede silnice. Vidíme, že to kolem se pojí s podstatným jménem domu, tedy kolem domu. A už víme, že toto musí být předložka. Tak a poslední. Děti běhaly kolem. Tak, můžeme se zeptat, kde běhaly děti? Kolem. A víme, že když se ptáme kde, musí to být příslovce. Zkuste si nyní sami rozmyslet druhý řádek a hned se na něj podíváme společně. Tak, máte hotovo? Pojďme na to. Byl známý svým rychlým během. Tak, ptáme se kým, čím? Během. A dáme si to ještě do prvního pádu, tedy kdo, co? Běh. A to už víme, že je podstatné jméno. Ale během prázdnin odjel do ciziny. Během se nám pojí s prázdninami, během prázdnin, tedy toto musí být předložka. Nyní si opět, prosím, rozmyslete následující řádek a zase se na něj podíváme spolu. Tyto dvě věty jsou opravdu typické a je dost pravděpodobné, že by se vám mohly vyskytnout v přijímačkách, když máte určovat slovní druh. Pojďme na to tedy společně. Stál velmi blízko. Tak, ptáme se, kde stál? Blízko. Tedy víme, že takto se ptáme na příslovce. A druhá věta. Blízko srubu tekl potůček. Tedy blízko se pojí ke srubu, tedy to musí být předložka. Zbytek cvičení 7 si prosím už vypracujte sami stejným způsobem a zkontrolujte si ho podle řešení. Stejně tak si prosím vypracujte cvičení 8. Toto je už pro vás takové procvičování, takže si ho klidně můžete udělat za domácí úkol. Zde budete ve větách vyhledávat předložky. I deváté cvičení je pro vás opakování. Zde procvičujeme opět vyhledávání předložek, ale máme také doplnit neúplné věty, což jsou ustálená slovní spojení. Toto si tedy prosím také udělejte sami a zkontrolujte podle řešení. V desátém cvičení si znovu procvičíme určování slovních druhů ve větách. Toto cvičení si prosím nejprve vypracujte sami a hned se na ni podíváme společně. Tak, pojďme na první větu. Postav se vedle Jany. Vedle se pojí k Janě, tedy vedle Jany, takže to musí být předložka. Nechoď kolem rybníka, jdi rovnou domů. Tedy kolem, opět se to pojí na podstatné jméno, kolem rybníka. Tedy to také musí být předložka. Bydlí nedaleko. Tak, zde se to na nic nepojí a ptáme se, bydlí kde? Nedaleko. Tedy takto se ptáme na příslovce. Denně chodil okolo a ničeho si nevšiml. Tedy denně chodil kde nebo kudy? Okolo. Opět se takto ptáme na příslovce. Bydlel naproti Novákovým. Tak, naproti se váže k Novákovým, tedy toto musí být předložka. Už nám to určitě dobře jde, a proto vás poprosím, abyste si zbytek zkontrolovali podle řešení. Jedenácté cvičení je opakování. Zde máte vymyslet věty, ve kterých budou výrazy během, mezi, kolem a místo použity pokaždé jako jiný slovní druh. Toto cvičení si prosím v klidu dodělejte za domácí úkol a případně zkontrolujte podle řešení. Dvanácté cvičení bude opět procvičování. Zde budeme procvičovat shodu přísudku s podmětem. Pojďme si toto téma trošku osvěžit a udělat si pár vět společně. První věta. Syslové houkali blízko lesa. Tak, máme ti syslové houkali s měkkým i. Podzimní mlhy zahalily celý kraj. Tak, ty podzimní mlhy zahalily. Ano, tvrdé y tady. My vidíme, zase používáme ukazovací zájmena. Ano, to nám hodně pomůže. Davy lidí se valily na stadion. Tady u toho pozor, máme davy, a ne lidé. Ano, vždycky ty davy. Tak, máme ty davy se valily s tvrdým y. Některé děti na táboře plakaly. Tedy máme ty děti plakaly s tvrdým y. Pojďme dále. Čtyři děti a jejich psi spolu cestovali vlakem. Tak, tady pozor. Když máme několikanásobný podmět, víme, že má přednost rod mužský životný. Tady vidíme, že máme psy, a to je právě rod mužský životný, tedy tam musí být měkké i. Tak, a obě morčata i štěně zůstaly v bytě samy. Tady vidíme, že máme oba ty podměty ve středním rodě. Ovšem, máme to štěně, což je jednotné číslo. A pokud je jedno z nich v jednotném čísle, potom musí být v přísudku na konci y. Tedy máme zůstaly s tvrdým y. Tak, pojďme na třinácté cvičení. Toto bude také opakování. Zde máme určit základní skladební dvojice. Nyní si prosím vypracujte prvních pět vět, na které se za chviličku podíváme společně. Určitě si pamatujeme, že základní skladební dvojice je podmět a přísudek. Tak a pojďme na to. Princezna nechtěla jít na ples. Tak máme kdo, co? Princezna a co dělala? Nechtěla jít. Školní docházka nebyla v Římě v době starověku povinná. Tak, kdo, co? Docházka a co dělala? Nebyla povinná. Tedy pozor, tady máme přísudek jmenný se sponou. Tedy nebyla a povinná. Ano, musíme podtrhnout obě dvě části. Tak, večer se budu dívat na televizi. Tedy kdo, co? Já. Tady máme podmět nevyjádřený, takže si před větu můžeme napsat já. Ano, a to bude podmět. Tak, a co budu dělat? Budu se dívat. Ano, opět musíme podtrhnout všechna tři slova. Podzim bývá deštivý. Tak, kdo, co? Podzim a co dělá? Bývá deštivý. Tak a pojďme spolu udělat ještě tu pátou větu, tedy můj bratr pracuje jako inženýr. Tak kdo, co? Bratr a co dělá? Pracuje. Tady u toho tedy je normální věta, tedy bratr pracuje, máme normální skladební dvojici. Ovšem, pozor, kdyby bylo můj bratr je inženýr, byl by to přísudek jmenný se sponou. Byl by to tedy je inženýr by byl celý ten přísudek. Tak, toto už nám určitě dobře jde, a tak si zbytek cvičení vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. A my už půjdeme na čtrnácté cvičení. Zde máme ze třináctého cvičení vypsat slovesa v podmiňovacím způsobu. Tedy část slovesa bude buď bych, bys, bychom, byste nebo by. Věty si tedy důkladně pročtěte a vypište. A řekneme si tedy spolu, jestli máte, bude to chtěl bych a půjčil bys. Tak a patnácté cvičení. Vyčasujte sloveso poznat v podmiňovacím způsobu. Říkejte prosím se mnou. Já bych poznal, ty bys poznal, on by poznal, my bychom poznali, vy byste poznali a oni by poznali. Tak, jak už víte, toto byl podmiňovací způsob přítomný. A pro jistotu si to ještě řekneme v podmiňovacím způsobu minulém. Tedy říkejte opět prosím se mnou. Byl bych poznal, byl bys poznal, on by byl poznal, byli bychom poznali, byli byste poznali a byli by poznali. Pokud vám toto cvičení dělalo potíže, moc doporučuji si toto stejné zkusit ještě na jiném slovesu. Na závěr jsme pro vás opět připravili testové úlohy, tedy úlohy, které jsou připravené ve formátu přijímačkových testů. I ty už jsou pro vás připraveny komplexněji, právě proto, že už jsme probrali většinu témat. Opět vám s Kory děkujeme za pozornost a budeme se těšit příště.