Zájmena: skloňování, sebou/s sebou

Dobrý den, vítejte u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes se budeme opět věnovat zájmenům, konkrétně skloňování zájmen bezrodých a rodových. Opět byste před sebou měli mít vytištěné materiály, tedy tyto, a hned je využijeme ke cvičení číslo jedna. Zde máme do vět doplnit zájmena. Tak, toto možná bude poněkud těžší, jelikož zde se jedná o ustálená slovní spojení, tedy rčení a přísloví. Takže poprosím vás, abyste si zájmeno doplnili tam, kde budete aspoň tušit, a hned si to zkontrolujeme společně. Jako první, zde máme kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Tak, nevím, jestli víte, co to znamená. Většinou to znamená, že často se přihodí to, že když někdo někomu připravuje nějakou lest, sám do ní spadne jako první. Další znamená, komu není rady, tomu není pomoci. A znamená to, kdo si nenechá poradit, ten si musí pomoci sám. Tady je každá rada drahá. Toto řekneme, když je zbytečné někomu radit. Žádný učený z nebe nespadl. To znamená, že nenarodili jsme se už s nějakými znalostmi a musíme se všechno naučit sami. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Toto asi nejlépe pochopíme na příkladu, tedy například někteří zaměstnanci nějaké firmy by neměli svého zaměstnavatele, neměli by o něm mluvit nějak špatně. Komu se nelení, tomu se zelení. Toto znamená, že kdo se bude opravdu snažit, tomu se zadaří. Je to každý pes jiná ves. Toto znamená, že nějaké dvě věci nebo více jsou nesourodé, každá je úplně jiná. Šijí s ním všichni čerti, tedy nedokáže posedět v klidu. Každý chvilku tahá pilku, takže na každého přijde řada, takže každý bude mít svoji chvilku slávy. Nehas, co tě nepálí, tedy nepleťme se do věcí, které se nás netýkají. Nyní pojďme na druhé cvičení, tedy rozhodněte, zda podtržená zájmena jsou osobní nebo přivlastňovací. Tak, pamatujeme si, že osobní zájmena jsou já, ty, on, ona, ono a přivlastňovací to bude můj, tvůj, jejich, náš atd. Tak, pojďme se na to podívat nejprve společně. Tak, mám tady první větu. Jejich dům je na Vánoce krásně vyzdobený. Tak, vidíme tady, zájmeno bude jejich. A teď asi nám napoví, jestli je to osobní nebo přivlastňovací, že se na to můžu zeptat, čí je to dům. Ano, jejich. Tedy vidím, že je to něčí vlastnictví, někomu to patří, tedy to musí být přivlastňovací. Naše zahrada je obrovská. Ptáme se, čí zahrada? Naše. Je to něčí vlastnictví? Tedy to musí být zájmeno přivlastňovací. Tak, zeptejte se jí. Zde bude zájmeno jí. Tak, a teď máme asi dva základní způsoby, jak můžeme určit, co to je. Takže zase můžeme se zeptat čí, ale toto nejde, ano. Takže už takhle to nám napoví, že toto asi bude to osobní. Ovšem pokud to chceme poznat s jistotou, můžeme si to zkusit převést do prvního pádu. Tak, tady vidíme, že v této větě toto bude druhý pád, jelikož se ptáme, zeptejte se koho, čeho, ano, tedy druhý pád. A pokud si to chci převést do prvního pádu, ptám se kdo, co? Ona. Ano? Tak to je první pád toho stejného zájmena, tedy vidíme, že toto bude zájmeno osobní. Tak další máme. Rychle k němu utíkala. Tak zase vidíme, že se nemůžeme zeptat čí, takže to už nám napoví. A zkusíme si to tedy ještě dát do prvního pádu. A tedy máme rychle ke komu, k čemu, tedy třetí pád, a v prvním pádě to bude on. Takovýto postup, tedy převádění do prvního pádu, nám pomůže třeba ve cvičeních, kde máme rozlišit ne mezi osobními a přivlastňovacími, ale třeba obecně mezi všemi. Vždy nám pomůže si to uvést do toho základního tvaru. Nyní vás poprosím, abyste si zbytek cvičení vypracovali sami a zkontrolovali podle řešení. Pokuste se napodobit co nejvíce moje postupy a věřím, že s nějakým tréninkem vám to určitě půjde skvěle. Tak, pokud to budete mít, poprosím vás také, abyste si vypracovali cvičení 3 a 4, na které se hned vrhneme společně. Tak, ve třetím cvičení máme doplnit vhodné neurčité zájmeno. Z minulé lekce si pamatujeme, že neurčitá zájmena jsou zájmena, která jsou poněkud obecná nebo nekonkrétní, neukazují na žádnou určitou věc. Ano? Tedy například někdo, něco, leckterý a tak dále. Ano? Tak, pojďme na to tedy společně. Tak, máme tady nejprve: Někdo stojí za rohem. Právě tam můžete použít někdo, něco, kdosi a tak dále. Ano, v tomto cvičení lze použít více možností. Ano, tak další máme. Někteří žáci se zúčastnili lyžařského výcviku, také tam ale můžeme použít všichni. Ve sklepě se něco nebo cosi hýbalo. Každý z vás umí něco jiného. Někdo, nebo také Všichni, si myslí, že had je slizký, ale není to pravda. Máš nějaký plán na víkend? Tak, výborně, to jsme určitě zvládli. Skvěle a nyní můžeme jít na čtvrté cvičení. Tak, ve čtvrtém cvičení máme doplnit vhodné záporné zájmeno. Zase zájmeno záporné funguje tak, že popírá existenci nějaké osoby, věci nebo vlastnosti. Ano, zase pokud byste nevěděli nějaké takovéto zájmeno, můžete si před sebe předložit tabulku z minulé lekce a podívat se. Tak, jako první zde máme, nikdo se o odměnu nepřihlásil. To není žádná maličkost. To mi ještě nikdo nikdy neřekl. Nemusíš se ničeho nebo nikoho bát. Nic o tobě nevím. Nemám žádný nápad. Nikdo se tě na nic neptal. To jídlo nemá žádnou chuť. Bratr si na nic nevzpomíná. Tak, nyní se budeme věnovat dalšímu tématu, tedy skloňování zájmen bezrodých. A co to vlastně jsou ta bezrodá zájmena? Už ten název napovídá, že jsou to ta zájmena, u kterých nemůžeme určit rod. Tedy nemůžeme určit, zda je to rod mužský, ženský nebo střední. Tak a asi víme, že u většiny zájmen rod určit můžeme. Ovšem těch pár, u kterých rod nelze určit, jsou tedy zájmena bezrodá. A jsou to zájmena já, ty, my, vy a samozřejmě osobní zájmeno zvratné se. Tak, pod tou definicí najdete takovou tabulku. Ano, a tu doporučuji si důkladně prostudovat a hned si zkusíme, jestli to zvládnete, nebo jestli to dokážete dát i ve větách. Tedy zkusíme to v pátém cvičení a poprosím vás, abyste si ho zkusili vyplnit. Nyní se spolu projdeme páté cvičení. Tak, máme bez, a teď ty, tam nepůjdu. Tedy víme, že se ptáme bez koho, bez čeho, druhý pád, bez tebe. Ano, pokud byste něco nevěděli v tomto cvičení, vždy se můžete podívat do té tabulky na té stránce předešlé. Tak, od, vy bych to neřekla. Zde se ptáme od koho, od čeho, od vás bych to nečekala. Ano, tak, půjdeš se, tedy s kým, s čím, se mnou do kina. Ano, se mnou. Jirka, tak a ptáme se komu, čemu, tedy vám to řekne sám. Myslí jen na, na koho, na co, na sebe. Spatřili koho, co, nás, u lesa. A tu knihu, komu, čemu, ti vrátím zítra. Pokud se ještě ohledně toho posledního podíváme do tabulky, vidíme, že tam máme druhou možnost, tedy tobě. Už ale asi cítíme, že do takovéto věty se tobě nehodí. Hodilo by se to například do věty, tobě tu knihu nikdy nevrátím. Nyní se ještě na chviličku vrátíme k tabulce na té předešlé stránce, konkrétně tedy k prvnímu sloupečku, ano, tedy to skloňování já. Tak, a my se tady budeme zabývat tím pravopisem mě a mně. Takže všimneme si, že u druhého a čtvrtého pádu píšeme mě jako m+e, ano. Zatímco u třetího a šestého pádu píšeme mně jako m+n+e, takto. Tak, zase vidíme, že nic vlastně neslyšíme mezi nimi rozdíl, takže si musíme zapamatovat, že druhý a čtvrtý pád je mě a třetí a šestý pád je mně. Ono se to docela dobře pamatuje, takže věřím, že to určitě zvládnete. Ano, jediný háček tedy je v tom, že musíte správně určit pád potom v souvislosti s větou. Tak, další pomůcku také můžeme najít na té další stránce. Pod pátým cvičením najdeme takovou tabulku. Tak, a tady vlastně se podíváme na takový příklad. Máme tady pomocné slovo, třeba Vašek. Takže, co tady vlastně děláme je, že když tam máme zájmeno mě nebo mně a nevíme, co napsat, dosadíme si za to Vaška. Tedy pojďme se podívat například. Mě se to netýká. Řekneme si: Vaška se to netýká. Vaš-ka. To jsou dvě slabiky jako dvě písmena v "mě". Tedy to bude m+e. Ovšem, pokud bychom měli větu: Dej mně to, řekli bychom: Dej Vaškovi to. Vaš-ko-vi, to jsou tři slabiky, tedy tři písmena v "mně". Tak každému bude vyhovovat nějaká jiná pomůcka, takže je opravdu na vás, kterou z nich si zvolíte. Tak, můžete si vyzkoušet i obě, protože teď budeme pracovat na šestém cvičení, kde právě máme doplnit buď m-e nebo m-n-e do vět. Pojďme si pár vět udělat společně. Tak, jako první zde máme, přijďte ke mně po obědě. Tak, nejprve to uděláme podle pádu, tedy ten pádový způsob. Takže přijďte ke komu, k čemu? Toto vidíme, že je třetí pád. A pamatujeme si, že třetí a šestý pád je mně. Tedy tam musí být m-n-e. Ano. Tak a nyní pojďme na druhý způsob, tedy ten Vašek. Takže přijďte k Vaškovi po obědě. Vaš-ko-vi, ano, slyšíme tři slabiky, tedy tři písmena, takže m-n-e. Napsal o mně knihu. Tak, napsal o kom, o čem, toto bude šestý pád, ano, takže zase m-n-e, ano, šestý, to už si pamatujeme. Třetí a šestý je m-n-e, ano. Tak a ještě druhý způsob. Napsal o Vaškovi knihu. Zase tři slabiky, tři písmena a tedy m, n, e. Tak. Dobrá, máme další větu, tedy navštívil mě loni v létě. Tak, navštívil koho, co? Toto bude čtvrtý pád. Tedy si pamatujeme, že druhý a čtvrtý pád, tam bude pouze m, e. Tak a ještě druhý způsob. Navštívil Vaška loni v létě. Máme Vaš-ka, dvě slabiky, tedy dvě písmena, takže m, e. Tak, zbytek cvičení vás poprosím, abyste si dopracovali sami a poté zkontrolovali podle řešení. Je v pořádku, pokud si vyzkoušíte obě ty možnosti, jak to budete určovat, a klidně můžete používat obě nebo na střídačku. Opravdu záleží na tom, co vyhovuje vám. Nyní pojďme na sedmé cvičení. Zde budeme doplňovat buď měkké i nebo tvrdé i. A když to proletíme, všimneme si, že se tam opakují některá slova. Konkrétně tedy my jako my všichni, mi jako mně, vy jako zase nějaká skupina, vy všichni a potom s námi a s vámi. Ano, tak musíme si asi zapamatovat ten pravopis, tedy my všichni, vy všichni bude s tvrdým i, mi jako mně bude s měkkým i a s námi a s vámi bude také měkké i. Toto cvičení je takové jednodušší nebo takové oddechové a věřím, že ho určitě zvládnete sami a poté si ho zkontrolujete podle řešení. Nyní se podíváme na další téma, tedy s sebou nebo sebou. Tak, toto téma není moc obtížné a tedy už víme, že pokud je to s sebou, znamená to, že je to ve spojení, kdy já s sebou něco beru, ano? Mám nějakou věc a beru ji s sebou. Ano, tedy s sebou. Takže něco si s sebou nesu nebo beru. Ano, a vždy je to tedy něco. Zatímco to sebou, s jedním s, to se vždycky týká mého vlastního těla. Tedy souvisí s nějakým pohybem, který se týká mě, tedy například házet sebou, mrskat sebou, hýbat sebou a tak dále. A také je asi lepší si zapamatovat jistá spojení jako jistý sám sebou nebo rozumí se samo sebou. Tady vidíme, že zde bude pouze jedno s. Tak a potom si všimneme, že máme osmé cvičení a já vás poprosím, abyste si ho vypracovali a klidně se můžete dívat do tabulky nad tím a když tak se s ní poradit. Pojďme se na to podívat společně. Vezmi si s sebou tužku a sešit. Takže vezmi si s sebou, takže nesu si s sebou, ano? Tak, kapr sebou mrskl a už byl pod vodou. Kapr svým tělem mrskl, ano? Petr si je sám sebou jistý. Toto je ustálené slovní spojení. Tak. Uklouzl a praštil sebou. Opět praštil svým vlastním tělem. Nezapomeň si s sebou vzít peníze. Opět, takže nesu s sebou nějakou věc. Ano. Jana měla s sebou svého psa. Opět ona s sebou brala nějaké zvíře nebo nějakou věc. Ano? Máme s sebou jablka a sušenky. Opět nesou s sebou nějakou věc. Nevrť sebou. Zase týká se to nějakého pohybu jejího těla. Ano? Nikoho s sebou nechci. Takže nikoho s sebou nechci, neberu s sebou nic. To se rozumí samo sebou. Opět se jedná o to ustálené slovní spojení. Tak a nyní jdeme na skloňování zájmen rodových. Tedy on, ona, ono. Tak máte zde tabulku, takže zase rod mužský, rod ženský a rod střední. Tu si samozřejmě prostudujte a společně se podíváme na rod ženský. Takže od druhého pádu si všimneme, že většinou máme na výběr buď jí nebo ní. Tak asi už tušíme, nebo alespoň cítíme ve větách, že jí se dává, když tam není předložka, ale ní, například bez ní, bude vždycky, když tam bude nějaká předložka. Nyní nějaké příklady, takže například často na ni myslím a už jsem ji dlouho neviděl. Nyní se budeme věnovat té délce samohlásky. Jelikož vždy to bude buď jí/ji, případně ní/ni. Tak, toto se vám opravdu bude hodit v různých přijímacích testech, velmi často to tam bývá. Tak, pravidlo k tomu je takové, nebo ne úplně pravidlo, spíš taková pomůcka, jak to určitě určíme. Ano? Tak, vždy si můžeme pomoci zájmenem ta. Ano? Takže, pokud si tam můžeme dosadit tvar s dlouhou samohláskou, jako té nebo tou, potom i v zájmenu bude dlouhá samohláska, tedy jí nebo ní. Zatímco, pokud si tam dosadíme tvar s krátkou samohláskou, jako tu, potom i v zájmenu bude krátká samohláska, tedy ji nebo ni. Zkusme pár příkladů. Takže, přinesl jí dárek. Nevíme, jestli to má být jí nebo ji. Řekneme si, přinesl té dívce. Slyšíme to té dlouhé, takže víme, že tam bude jí. Přinesl jí dárek. Včera jsem ji viděl ve škole. Včera jsem tu dívku viděl ve škole. Tu je krátké, takže musí být ji krátké. Běžel s ní. Běžel s tou dívkou, tedy zase dlouhé. A nyní už pojďme na deváté cvičení, kde právě toto budeme trénovat. Podíváme se na to nejprve společně. Tak, pojďme na první větu. Poprosila jsem ji, aby mi pomohla. Poprosila jsem tu dívku, tedy krátké, takže musí být ji. To jsme si o ní nemysleli. To jsme si o té dívce nemysleli. Slyšíme dlouhé, tedy musí být ní. S ní pojedu k babičce ráda. S tou dívkou, opět dlouhé, tedy ní. Zbytek cvičení si prosím stejným způsobem vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Nyní se podíváme na skloňování zájmen ten, náš a váš. Tak, vidíme zde dvě tabulky, tyto si opět prosím prostudujte. Jediné, na co musíme dávat pozor, je opět ta délka samohlásky í/i. Ano, zase si pomáháme tedy zájmeny ten, ta, to. Tedy, když máme tedy naší, nejsme si jistí, zda má být dlouhé nebo krátké, řekneme si zase, pokud je to té naší, tou naší, případně ještě tím naším, toto všechno bude mít dlouhé í. V zásadě to funguje stejně, jako co jsme dělali před chviličkou. A zase, pokud máme tu naši, bude to krátké i, a v případě v množném čísle těm našim, s krátkým. Toto si opět vyzkoušíme v desátém cvičení. Tedy zkuste si ho vyplnit sami a na pár vět se podíváme společně. V tomto cvičení je opravdu jedno, zda jste doplnili naší nebo vaší. Ano, to je v zásadě jedno. Tak a pojďme na to spolu. Na naší zahrádce je krásně. Ano, takže řekneme si na té zahrádce. Slyšíme dlouhé, takže na naší, vaší, s dlouhým. Ráda si hraju s naším nebo vaším pejskem. Říkám si tím pejskem, tedy dlouhé, s naším nebo vaším pejskem. Tak, napíšeme dopis naší nebo vaší babičce, protože říkáme té babičce, tedy napíšeme dopis naší nebo vaší babičce. Dívám se na naši nebo vaši dceru, takže říkáme si, dívám se na tu dceru, tedy to musí být naši, vaši. Tak a ještě jedno, o naši nebo vaši Janu se nemusíme bát. Tedy říkáme o tu Janu, tedy opět krátké, o naši nebo vaši Janu. Dobrá, nyní si prosím zbytek cvičení zkontrolujte podle řešení. V další sekci materiálu najdete testové úlohy. Toto jsou úlohy, které jsme pro vás připravili ve formátu přijímacích testů. Tyto úlohy si prosím vypracujte za domácí úkol a zkontrolujte podle řešení. V jedné úloze, tedy v deváté úloze konkrétně, vám pomůže vědět, co to znamená slovo složené. Toto je slovo, které má původ ve spojením dvou slov, tedy vzniklo spojením dvou slov. Například bych mohla říci vodoměr, sebeúcta nebo blahobyt. Všechna tato tři slova vznikla spojením nějakých dvou slov. Tak to už bude ode mě dnes všechno. Moc vám děkuji za pozornost a budu se na vás těšit v příští lekci.