Zájmena: vše co vědět

Dobrý den, vítejte u další lekce češtiny. Dnes se posuneme od přídavných jmen na další slovní druh, a tím jsou zájmena. Je pravděpodobné, že právě na zájmena jste už několikrát narazili ve škole. Proto možná už tušíte, že zájmena náleží mezi ohebné slovní druhy, tedy můžeme je skloňovat. Dále také u zájmen můžeme určit druh, pád a číslo. Dále také můžeme u některých určit rod, ovšem některá jsou také bezrodá. A proč se vlastně jmenují zájmena? Protože se používají za jména místo podstatných či přídavných jmen, která zastupují. Jejich smysl je ten, abyste ve větě stále neopakovali to stejné podstatné jméno. Tak místo něj použijete zájmeno. Než se spolu vrhneme na druhy zájmen, pojďme si nejdřív udělat jedno rozehřívací cvičení, zda vůbec ta zájmena ve větách poznáme. Tedy pojďme na první cvičení. Ve větách podtrhněte zájmena. Toto cvičení si prosím sami vypracujte a za chviličku se na něj podíváme společně. Pokud máte vypracováno, pojďme si nyní zkontrolovat, zda jste odhalili všechny. Tak, moje maminka má modré oči. Zde bude zájmeno moje. Oni s vámi nemluvili. Zde jsou dvě zájmena, a to oni a vámi. Někdo přinesl krásná jablka. Zde to bude pouze někdo. Už raději nic neříkej. Zde to bude nic. Tak, čí je tato čepice? Zde to bude čí a tato. Nikdo nám nic neříkal. Tady máme nikdo, nám a nic. Tak, to se může lehce stát. Zde to bude to a se. Tak, její kabelka se mi velmi líbí. Zde to bude její a se a ještě mi. Tak. V takovýchto větách nezapomeňte určit se nebo si, která jsou obvykle zvratnými zájmeny. Tak, pojďme na další větu. Tady koupíme babičce k narozeninám něco pěkného. Tak, zde bude pouze jedno, a to něco. Kterému z nich jsi půjčil svůj sešit? Zde to bude kterému, nich a svůj. Tito lidé přišli k nám včera večer. Zde to bude tito a nám. Tak, předposlední věta. Člověk, který nikomu nevěří, je nešťastný. Zde to bude který a nikomu. A nyní už opravdu poslední věta. Od toho dne jsme je neviděli. Tak, zde to máme. Toho a je. Ve větách jako je ta poslední je někdy obtížné určit, zda to je, je sloveso, nebo právě zájmeno. U takovýchto případů hodně pomáhá, když si za to je dosadím nějaké podstatné jméno, tedy například od toho dne jsme kamarády neviděli. Ano, tedy já jsem si za to je dosadila kamarády a vidím, že mi to pořád dává smysl, tedy vidím, že to bude zájmeno. Tak jsem si jistá, že toto bylo poněkud obtížné cvičení, a proto se mu budeme ještě důkladně věnovat v této lekci. A dále hned skočíme na druhy zájmen, které potom, když si je pořádně přečtete a naučíte, vám určitě pomohou k tomu, abyste zájmena lépe určovali. Řekli jsme si, že zájmena označují osobu, věc či vlastnost, kterou zastupují či na ně odkazují. Důležité pro přijímačky je umět zájmena ve větě bezpečně rozpoznat. Pojďme nyní na druhy zájmen. Toto téma bude třeba, abyste si dostatečně nastudovali, jelikož se to někdy objevuje v nějakých přijímacích testech jako celá cvičení. Tak, pojďme nyní na první řádek, tedy na osobní zájmena. Osobní zájmena označují buď první, druhou nebo třetí osobu jednotného i množného čísla. Tedy hned vedle je máte vypsané, tedy já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona. A nesmíme zapomenout, pozor, zvratné se, si. Ano, to si opravdu musíme zapamatovat, že to se i si budou osobní zájmena. Další máme přivlastňovací. Tady už z logiky názvu vidíme, že tato budou někomu něco přivlastňovat. Tedy budou vyjadřovat něčí vlastnictví, že někomu něco patří. Ano, opět přivlastňují tedy první, druhé nebo třetí osobě jednotného i množného čísla. A tady hned vedle je zase máte všechna vyjmenována. Tedy je to můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a svůj. Ano, nezapomeňte na to svůj. I další druh, tady ukazovací, docela vyplývá z názvu, tedy tato zájmena ukazují na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost. Zase vedle je máte vyjmenovaná, prosím nezapomeňte na zájmeno sám. Ano, je zase potřeba si zapamatovat, že sám patří do ukazovacích zájmen. Tázací zájmena používáme na začátku vět tázacích. Ano, taky je většinou poznáte, že stojí na začátku té tázací věty. A samozřejmě zase se tedy ptáme na osobu, zvíře, věc nebo vlastnost. Tedy je máte zase vyjmenované: kdo, co, jaký, který, čí. Takže někdy se, pozor, pletou s těmi vztažnými, ale ta tázací opravdu poznáte tím, že stojí na začátku věty. Nyní pojďme tady na ta zájmena vztažná. Ta se tedy, jak už jsem říkala, pletou s těmi tázacími. Ovšem poznáme je tak, že přestože je to opět kdo, co, jaký, který, čí plus ještě jenž, tato zájmena se většinou používají jako spojovací výrazy, tedy někdy nahrazují spojky, tedy spojují věty v souvětí. Takže, jak jsem říkala, vztažná zájmena nikdy nebudou na začátku otázek, ovšem pozor, někdy mohou být na začátku některých souvětí. Předposlední skupina jsou zájmena neurčitá. Už zase z toho cítíme, že toto bude označovat zájmena, která nejsou příliš konkrétní, jsou spíše obecnější. Tedy toto asi nejlépe pochopíme z těch příkladů. Třeba někdo, něco, něčí, ledakdo, kdokoli, kdekdo. Ano, toto si určitě prostudujte. A zase z těch příkladů vidíme, že vznikají ze zájmen tázacích předponami ně-, lec-, kde-, leda-, to už asi vidíme zase z toho. Ano, důležité je to, že blíže neurčují, o kom nebo o čem je řeč, nebo to naznačují jen velmi obecně. A nyní poslední, tedy záporná, už opět z názvu cítíme, že takováto zájmena popírají existenci některé osoby, věci, případně vlastnosti. A tady vedle je hned zase máte vyjmenovaná, tedy nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný. Toto téma doporučuji opravdu důkladně prostudovat, hlavně abyste potom byli schopní poznat zájmena ve větě. Nyní tedy budeme trénovat rozlišování tázacích a vztažných zájmen ve druhém cvičení. Půjdeme na to společně, jelikož zpočátku to není úplně jednoduché, takže je lepší, abychom to zkusili nejprve společně. Tak, tady nahoře pořád vidíte ta tázací a vztažná, tedy můžete se kdykoliv podívat do tabulky, aby vám když tak pomohla. Tak, pojďme na první větu, tedy kterou barvu máš rád? Vidím, že toto je už otázka a jak už jsem říkala, samozřejmě zájmeno musíme poznat, toto bude kterou, ano, takže podtrhneme to zájmeno. A tedy kterou, vidím, že toto zájmeno je na začátku věty, ano, a je to na začátku otázky, takže už tuším, že toto bude tázací. Ano, tady ho i vidím, takže toto bude tázací. Tak, pojďme na druhou větu. Nevím, kterou barvu máš rád. Tady to opět bude kterou. Ano. A nyní zase rozlišuji, je to tázací, nebo vztažné. Tady vidím, že toto zájmeno není na začátku otázky, ano, není ani na začátku věty a je použito jako spojovací výraz mezi větami. Tedy toto musí být vztažné. Tak, další věta, nebo spíš souvětí, je trošku komplikovanější. Snad asi poznáte, že zájmeno zde bude čí. Ano, zase si ho označíme. A teď. Možná byste řekli, že toto bude zájmeno tázací, to by ale dobře nebylo. Přestože je na úplném začátku toho souvětí, vidíme, že toto není otázka. Ano? Tak, zjistíme také, že přestože je na začátku, je jaksi použito jako spojovací výraz. Toto se nejlépe poznává tím, že ty věty v tom souvětí si můžeme prohodit. A to tak, že si řekneme, nikdy jsme se nedozvěděli, čí to byl nápad. A najednou už vidíme, že toto čí může úplně v pořádku být uprostřed věty, opět použito jako spojovací výraz, aniž by se změnil jakýkoliv význam tohoto souvětí. A tím tedy vidíme, že toto bude zájmeno vztažné. Prosím, vyplňte si zbytek druhého cvičení a poté si ho zkontrolujte podle řešení. Zkuste si to odůvodňovat stejně tak, jak jsem vám to teď ukázala. Ano, to vám hodně pomůže. A až budete hotovi se cvičením dva, posuňme se na třetí cvičení, které vás také poprosím, abyste si vypracovali. A na to se za chviličku podíváme společně. Pojďme nyní společně na první řádek třetího cvičení. Jako první tady vidíme čí? Tak, už ten otazník za ním by nám měl napovědět, a to tak, že toto bude zájmeno tázací. Ano, říkám, tady to asi opravdu poznáme podle toho otazníku. Tak, další máme zájmeno tvůj. Zájmeno tvůj vyjadřuje nějaké vlastnictví. Ano, někdo si něco přivlastňuje. Ano, tedy vidíme, že toto musí být zájmeno přivlastňovací. Tak a dále tady máme se. Toto si musíme zapamatovat, že toto zájmeno je zvratné a patří k zájmenům osobním. Tak, další máme ledaskdo. Opět zase z tabulky vidíme, toto bude zájmeno neurčité. Je poněkud obecné, neukazuje na nic konkrétního. Další máme vy. Toto bude samozřejmě zájmeno osobní. Zase poznáme to z tabulky. A další máme některý. Opět neukazuje na nic konkrétního, je poněkud obecné. Tedy víme, že toto bude zájmeno neurčité. Pojďme nyní na třetí řádek. Jako první tady vidíme, jaký? A už i otazník na konci nám zase napoví. A toto bude zájmeno tázací. Další máme zájmeno onen. Toto se plete lidem a nejlépe si asi to zapamatujeme, když si řekneme ten či onen. Takže víme, že ten je zájmeno ukazovací, a stejně tak bude onen zájmeno ukazovací. Tak a poslední v tomto řádku máme který a toto, vzhledem k tomu, že to nemá otazník na konci, bude zájmeno vztažné. Tak, pojďme na čtvrtý řádek. Jako první tady máme on. Toto bude zájmeno osobní. Ano, další máme nikdo. Toto zase něco popírá, tedy to musí být zájmeno záporné. A poslední v tomto řádku máme tato a to na něco ukazuje, tedy to musí být zájmeno ukazovací. Tak, zase se posuneme, a to na pátý řádek. Tak, máme tady jako první číkoli. Ano? Číkoli bude zájmeno neurčité. Žádný bude opět zájmeno záporné, jelikož něco popírá. Tak a sám, toto si musíme zase zapamatovat, sám bude ukazovací. Tak a poslední řádek, tedy šestý, máme tady jako první jejich. Zase toto ukazuje, že někomu něco patří, tedy ukazuje vlastnictví. Toto musí být zájmeno přivlastňovací. Si, toto bude stejně jako se, zájmeno zvratné a zájmeno osobní. No, tak a svůj, svůj bude také zájmeno přivlastňovací. Čtvrté cvičení si prosím vypracujte sami. Ano, toto funguje na stejném principu jako cvičení, které jsme nyní udělali společně, takže toto si prosím vypracujte a poté si to zkontrolujte podle řešení. A my se spolu vrhneme na páté cvičení. Tak, u pátého cvičení máme rozhodnout, kdy je výraz SE zvratné zájmeno a kdy je to předložka. Tak, pojďme spolu na první větu. Četl článek se zájmem. Takže, pokud by toto bylo zvratné zájmeno, to bychom poznali podle toho, že by to bylo s nějakým slovesem. Ovšem, tady víme, že to se slovesem nějak nesouvisí. A naopak to souvisí, je to v pádě s nějakým jménem, tady v tomto případě podstatným, ale mohl by to být třeba i se zájmenem. Ano? Takže tady vidíme, že to má funkci předložky, tedy je to předložka. Ano? Takže předložka. Dobře. Další máme, kde se tady vzal. Tak, toto souvisí s tím vzal, jelikož můžeme si to dát dohromady, někdy to pomáhá, a řekneme si tedy vzal se. Ano, tedy vidíme, že toto bude zvratné zájmeno. Takto. Pojď se mnou. Tady si můžeme říct ten pád, tedy pojď s kým, s čím? Se mnou. Tedy už vidíme, že to souvisí s tím zájmenem, tedy to musí být předložka. Tak, neboj se mě. Tady vidíme, že toto bude souviset, nebo bude to společně s tím slovesem. Také si to můžeme říct tak, že když se je součástí přísudku, potom to musí být zájmeno zvratné, jelikož patří tomu slovesu. Tady vidíme, že součástí přísudku je a tedy patří tomu slovesu, tedy to musí být zájmeno zvratné. Omluv se. Tady asi zase vidíme, tady nemá čemu jinému patřit, tedy to musí být zájmeno zvratné. Poprosím vás, abyste si zbytek cvičení vypracovali sami a poté si ho zkontrolovali podle řešení. A my se rovnou vrhneme na cvičení číslo šest. Tak, tady u šestky tedy máme určit pád podtržených zájmen. Tak, můžete i říkat se mnou. Pojďme na první větu. Přijď ke mně. Ke komu, k čemu? Ano, tedy to musí být třetí pád. Tak, třetí pád. Ona je, ano, takže první pád, kdo, co, ona, tedy první pád. Zeptejte se jí, koho, čeho, ano, tedy druhý pád, tak. A teď nejprve půjdeme na ty, tedy zase to musí být první pád, kdo, co, ty to nedělej, ano. No, tak první a druhý máme ty, koho co nedělej, tedy čtvrtý pád. Tak, zbytek cvičení opět prosím sami a zkontrolovat podle řešení. V další části materiálu najdete procvičování na přídavná jména. Tak, toto vás poprosím, abyste si udělali za domácí úkol, jelikož toto jsme hodně procvičovali v několika minulých lekcích a je opravdu důležité, abyste si toto pravidelně procvičovali, a proto vás tedy poprosím, abyste si to vypracovali. Pokud byste něco netušili, můžete si samozřejmě pustit některou z těch minulých lekcí. Různá důležitá témata týkající se přídavných jmen si tady budete cvičit na cvičení 1, 2, 3, 4 a 5. V další části materiálu jsme pro vás opět připravili testové úlohy, což jsou úlohy připravené ve formátu přijímacích testů. Tyto si tedy prosím také vypracujte za domácí úkol. Pouze bych vám chtěla říci tady k výchozímu textu a dále také k úloze druhé, že toto je opravdu důležité cvičení, jelikož se vyskytuje opravdu v úplně každém přijímacím testu. Takže, co to vlastně je ta druhá úloha? Vždy v takovéto úloze dostanete některý text, nějaký text, ale tento text nebo spíše části toho textu jsou přeházené. A vaším úkolem je to správně seřadit tak, aby ten text dával smysl. Toto opravdu doporučuji trénovat, jelikož na takovýchto cvičeních opravdu nasbíráte docela hodně bodů, takže vám to opravdu pomůže, pokud to budete mít správně. Ano, takže v takovýchto případech ten text opravdu důkladně číst a ujistit se, že opravdu dává smysl. V dnešní lekci jsme nejen probrali zájmena, ale také jsme zvládli opakování přídavných jmen. Vidíme, že témat bude čím dál víc přibývat, a proto je tedy důležité si všechna témata co nejčastěji opakovat. Pravidelně tedy studujte a věřím, že všechno určitě zvládnete. Tak to je pro dnešek všechno a já se na vás budu těšit v příští lekci.