Větné členy: podmět, shoda

Dobrý den, vítejte u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes se opět budeme věnovat základním větným členům, a to podmětu. Jak už víme, mezi základní větné členy patří podmět a přísudek. Přísudek jsme už probírali v minulé lekci a dnes se tedy podíváme na podmět. A co to tedy vlastně je ten podmět? Podmět vyjadřuje, kdo nebo co něco dělá. A nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem v prvním pádě. Tedy ptáme se na něj kdo nebo co. Pojďme si dát příklad. Tady máme kočka tiše mňouká. Ptáme se kdo, co a odpovíme si kočka. Nebo například děti se učí. Ptáme se, kdo, co se učí a odpovíme si děti. Máme dva druhy podmětu. A to je podmět vyjádřený a podmět nevyjádřený. Podmět vyjádřený vyjadřuje původce nebo nositele děje či vlastnosti. Tedy může být vyjádřen buď podstatným jménem, zájmenem, číslovkou nebo i infinitivem. Pojďme se opět podívat na příklady. Tedy nejprve může být vyjádřen podstatným jménem. Toto je opravdu nejčastější. Tak, například maminka peče bábovku. Tedy kdo, co peče bábovku? Maminka. Tak, dále máme zájmenem, tedy kdo, co nepřišel? Nikdo. Dva už doběhli do cíle. Kdo, co doběhli do cíle? Dva. A krmit zvířata je v zoo přísně zakázáno. Ptáme se, kdo, co je zakázáno? Krmit. Nemusíte se bát, není to až tak obtížné, přestože to tak možná může vypadat. Za chviličku si to také zkusíme na cvičení. Ale nejdřív se ještě podíváme na podmět nevyjádřený. Tedy podmět, který není ve větě přímo uveden. Je většinou patrný z tvaru slovesa nebo z předchozího textu, tedy například četla knihu. Ptáme se, kdo, co četl knihu, tedy ona četla, ano? Nebo například umíš bruslit, ano? Je jasné, vyplývá z toho ty umíš bruslit, ano? A nebo je ještě ten podmět případně uveden v předcházející větě. Tedy například, Jirka dnes nepůjde do školy, je nemocný. Tedy podmět musí být, kdo, co je nemocný? Jirka nebo případně ještě on. Nyní pojďme na první cvičení. A zde budeme ve větách podtrhávat podmět. Vypracujte si prosím první sloupeček, na který se za chviličku podíváme společně. Pokud máte první sloupec hotový, můžeme si spolu nyní zkontrolovat podměty. Tak, pojďme na první větu. Tedy z okna domu vykoukla čísi neučesaná hlava. Tedy kdo, co vykoukla? Tedy hlava. V Londýně jezdí dvoupatrové autobusy. Kdo, co jezdí? Autobusy. Mluvit s plnou pusou není slušné. Tedy kdo, co není slušné? Mluvit. Matčino houpání děti vždy uspalo. Kdo, co děti vždy uspalo? Houpání. Po hejnu holubů tu zůstalo jen malinké peříčko. Kdo, co tu zůstalo? Peříčko. Každý chvilku tahá pilku. Tedy kdo, co tahá? Každý. Nejvíc ho bavilo sledování sportovních pořadů. Kdo, co ho bavilo? Sledování. Hodilo by se mi umět základy italštiny. Kdo, co by se mi hodilo? Umět. Raněný byl převezen do nemocnice. Tedy kdo, co byl převezen? Raněný. Výhled do kraje mi zakrývá řada stromů. Kdo, co mi zakrývá? Řada. Stovky cizinců zvědavě prolézaly zbytky hradeb. Tedy kdo, co prolézaly zbytky hradeb? Ty stovky. Tři s tím souhlasili. Kdo, co s tím souhlasili? Tři. Jsou dnes ve škole všichni. Kdo, co jsou dnes ve škole? Všichni. Nikdo mi nic nezakazoval. Tedy kdo, co mi nic nezakazoval? Nikdo. Sytý hladovému nevěří. Tedy kdo, co hladovému nevěří? Sytý. Věřím, že už vám to dobře jde, a proto vás poprosím, abyste si zbytek cvičení dopracovali sami a tedy ten další sloupeček zkontrolovali podle řešení. A nyní už pojďme na druhé cvičení. Tedy rozhodněte, zda je v jednotlivých větách podmět vyjádřený, nebo nevyjádřený. A dále vlnovkou označte přísudek. Tak, prvních osm vět si prosím vypracujte sami a na ně se za chviličku podíváme společně. Tak, pojďme na to. První máme Vystudoval v Anglii. Tedy, co dělal? Vystudoval. Tak, už víme, že vystudoval bude přísudek. Tak, a kdo, co vystudoval? Tedy on. Ano, tedy vzhledem k tomu, že to nemáme nikde napsané ve větě, toto musí být podmět nevyjádřený. A bude to tedy on. Tak, jdeme na další. Tedy okno bylo stále otevřené. Tak, máme tady přísudek jmenný se sponou. A tedy, co dělalo? Bylo otevřené. Tak, bylo otevřené. A kdo, co bylo otevřené? Okno. Okno je tedy podmět vyjádřený. Tak, narodil se jako šesté dítě z dvanácti. Tedy co dělal? Narodil se. A kdo, co se narodil? On. Tedy toto musí být podmět nevyjádřený. Všichni nám závidí velkou zahradu. Tedy, co dělají? Závidí. Tedy přísudek bude závidí. A kdo, co závidí? Všichni. Tedy podmět bude vyjádřený. Jeden z vás by uspěl. Tedy, co by dělal? Uspěl by. Ano, tady musí být obě dvě slova jako přísudek samozřejmě. Tak a kdo, co by uspěl? Jeden. Tedy podmět bude jeden, tedy bude vyjádřený. Tedy tady máme podmět jeden a přísudek uspěl by. Neví o tom nic. Tedy co dělá? Neví. Tedy přísudek musí být neví. A kdo, co neví? On. Tedy tady bude opět podmět nevyjádřený. Tak, nevyjádřený. A můžeme si tam dát třeba on. Do divadla půjdou až zítra. Tedy co udělají? Půjdou. Tedy přísudek bude půjdou. A kdo, co půjdou? Tady zase nemáme vyjádřený podmět, tedy podmět nevyjádřený. A dáme si tam oni. Na stole stál hrníček s kávou. Co dělal? Stál. Tedy přísudek musí být stál. A kdo, co stál? Hrníček. Tedy zde máme podmět vyjádřený a je to tedy hrníček. Zbytek cvičení si prosím vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. A nyní pojďme na třetí cvičení. Zde máme podtrhnout věty, ve kterých je podmět nevyjádřený. Tedy pojďme na to nejprve společně. Tak, za Šumicemi se táhne les. Tedy nejprve si určíme přísudek, tedy co dělá? Táhne se. A kdo, co se táhne? Les. Tedy tady máme podmět vyjádřený. V tom lese na kopci je jedno místo, kterému lidé říkají na hradě. Tak, zde bude základní skladební dvojice je místo, nebo místo je. Tedy podmět zde bude místo a tady máme tedy podmět vyjádřený. Kterému lidé říkají na hradě? Tedy co dělají? Říkají, to bude náš přísudek. A kdo, co říkají? Lidé. Tedy zde máme opět podmět vyjádřený. Kdysi tu opravdu stával pyšný a nedobytný hrad. Tedy náš přísudek je stával a kdo, co stával? Hrad. Tedy zde máme opět podmět vyjádřený. Jmenoval se Wildenberg. Tak, ptáme se, co dělal? Jmenoval se, tedy přísudek bude jmenoval se, a kdo, co se jmenoval? A teď už nemáme vlastně tady žádný podmět, musíme si odpovědět on. Ano? Tedy toto je první věta, ve které nemáme podmět vyjádřen. A stejným způsobem si prosím udělejte zbytek cvičení a zkontrolujte si ho podle řešení. Tak a nyní se pojďme podívat na další druh podmětu. Tímto je podmět několikanásobný. Tak už jeho jméno nám napovídá, že podmět několikanásobný se skládá z několika podmětů, tedy najdeme v něm několik podmětů. Tedy to, co přísudek říká, nám platí pro všechny podměty. Tedy celý ten podmět několikanásobný. Pojďme si ukázat příklad. Jana a Petra šly do kina. Tak, co dělaly? Šly. A kdo, co šly do kina? Jana a Petra. Ano? Tedy i kdyby tam bylo napsáno nebo vyjmenováno deset dívek, stejně by to celé byl jeden podmět několikanásobný. Je důležité si zde pamatovat, že členy podmětu několikanásobného se buď oddělují čárkou, anebo některou z následujících spojek, tedy a, i, ani, nebo. Dále je také důležité, že před těmito spojkami čárku nepíšeme. Pojďme si toto vyzkoušet ve čtvrtém cvičení. Zde budeme podtrhávat věty s několikanásobným podmětem. Vypracujte si nejprve prosím prvních pět vět, na které se za chviličku podíváme společně. Tak, pojďme na první větu. Petr a Jirka byli pochváleni. Tedy máme tady byli pochváleni, co dělali? Byli pochváleni. A kdo, co byl pochválen? Petr. Kdo, co byl pochválen? Jirka. Ano, oba dva jsou podměty, tedy toto celé musí být podmět několikanásobný. Tak, pojďme na druhou větu. Líbí se ti moje bunda nebo kalhoty? Tak, kdo, co se ti líbí? Bunda. Nebo kdo, co se ti líbí? Kalhoty. Tedy oboje to musí být podmět několikanásobný. Na zítřek předpovídají vítr a déšť. Tedy co dělají? Předpovídají. A kdo, co předpovídají? Oni. Tedy tady máme podmět nevyjádřený. Ano, takže tady není podmět několikanásobný. Tak, kytici tvořily kopretiny, chrpy a vlčí máky. Tak, zde máme, co dělaly? Tvořily. A kdo, co tvořily? Kopretiny. Kdo, co tvořily? Chrpy. Kdo, co tvořily? Vlčí máky. Tedy toto celé musí být podmět několikanásobný. Umyli jsme sklenice i talíře. Tedy co jsme dělali? Umyli jsme. A kdo, co jsme umyli? My. Tady bude opět podmět nevyjádřený. Bude to my. Takže tady nemůže být podmět několikanásobný. Zbytek cvičení si prosím vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Pojďme se nyní podívat na další velmi důležité téma. A to je shoda přísudku s podmětem. Věřím, že na toto téma už jste několikrát narazili a nyní se na něj podíváme detailněji. Připomenu, že v přítomném čase píšeme u sloves vždy měkké i. Tedy toto se týká přítomného času a my nyní budeme mluvit o čase minulém. Tedy shodu přísudku s podmětem řešíme v minulém čase. Tak a pojďme na to. Nejprve se podíváme na shodu přísudku s vyjádřeným podmětem. Tak, pokud je podmět v množném čísle rodu mužského životného, musí být koncovka přísudku měkké i. Například chlapci běhali. Zde máme pomůcku, jsou ti chlapci běhali. Ano, nemusíme si nutně určovat, jaký je to rod. Stačí nám, když si správně řekneme, ti chlapci běhali, tedy to ukazovací zájmeno je taková dobrá pomůcka. Tak, pokud je podmět opět v množném čísle rodu mužského neživotného, musí tam být tvrdé y, tedy listy opadaly. Řekneme si ty listy opadaly. Ano, opět nám to pomůže. Pokud je podmět v množném čísle rodu ženského, musí tam také být y. Například růže rozkvetly. Ty růže rozkvetly. A pokud je podmět v množném čísle rodu středního, bude tam na konci a. Řekneme si ta koťata spala. Tak a pojďme si ještě říct pár pravidel ohledně podmětu nevyjádřeného. Tak, my už víme, že podmět nevyjádřený z předchozího textu tedy většinou není známý. Tak, pokud tedy z předchozího textu není známý, píšeme tam měkké i, jelikož si tam vždy dosadíme buď my, vy, oni. Ano, tedy my nevíme, kdo přesně byl v té skupině. Nevíme, zda tam byly dívky, nebo chlapci. Nevíme, kdo tam byl. Tedy automaticky píšeme měkké i na konci. Pokud ale z předchozího textu vyplývá, že tam byly pouze dívky, potom tam musí být samozřejmě y. A nyní už pojďme na shodu přísudku s několikanásobným podmětem. Tak, pojďme se nejprve podívat, když několikanásobný podmět má alespoň jednoho člena, který je rodu mužského životného. Ano, tedy alespoň jeden člen je rodu mužského životného, tam musí být koncovka v přísudku měkké i, tedy měkké i na konci. Například, chlapci i dívky tančili. Tak, zde vidíme, že máme chlapci jako část toho několikanásobného podmětu. Tak, a v tom případě tam musí být měkké i na konci. Tak, pokud máme v několikanásobném podmětu členy rodu mužského neživotného nebo rodu ženského, potom tam musí být tvrdé y. Tedy lampy i lustry svítily. Vidíme, že tady nemáme žádný rod mužský životný, tedy tam musí být tvrdé y na konci. Pokud jsou všechny členy rodu středního v množném čísle, potom musí být koncovka v přísudku a. Například koťata a štěňata spala. A pokud jsou všechny členy rodu středního, ale alespoň jeden je v jednotném čísle, potom tam musí být ypsilon. Například koťata a štěně si hrály. Poměrně speciálními podstatnými jmény jsou lidi, rodiče a koně. U nich píšeme v přísudku měkké i. Můžeme si pomoci tím zase ukazovacím zájmenem. Řekneme si ti rodiče, ti koně, ti lidé. Tedy tam musí být měkké i. V předchozích lekcích už jsme si řekli, že podstatná jména, jako jsou například sněhulák, panák, strašák, bubák atd., sice označují neživé věci, ale gramaticky je považujeme za životné. A toto znamená, že pokud jsou podmětem v množném čísle, píšeme v koncovce slovesa v přísudku měkké i na konci. Například sněhuláci roztáli. Řekneme si ti sněhuláci, tedy roztáli s měkkým i. Dále je také důležité si pamatovat, že u podstatných jmen oči, uši a hlavně děti píšeme v přísudku s tvrdým y na konci. Ukážeme si ty oči, ty uši a ty děti. A ještě poslední drobnost. Skupiny lidí považujeme za rod mužský neživotný, tedy jsou ty národy, ty davy, ty zástupy, ty sbory, ty hloučky, ty houfy a ty tisíce. A nyní už pojďme na cvičení 5a. Poprosím vás, abyste si zde nejprve vypracovali všechny věty na straně 3 dole. Pojďme se na to podívat společně. Tak, máme zde doplnit vynechaná písmena v koncovkách sloves. Tak, máme tady první větu. Včelky poletovaly z květu na květ. Řekneme si ty včelky poletovaly, tedy musí tam být tvrdé y. Žáci ve třídě o přestávce neseděli na svých místech. Máme ti žáci neseděli, tedy měkké i. Káňata vzlétla k obloze. Tak to už asi cítíme a řekneme si, pokud ne, ta káňata vzlétla. Tedy to musí být a. Tedy vidíte, že nemusíte v těchto případech zdůvodňovat rodem. Stačí vám ta pomůcka toho ukazovacího zájmena. Je možné, že někomu tento způsob vyhovovat nebude, a potom tedy doporučuji si toto opravdu nastudovat a potom to tedy dělat přes rody, tedy přes ta pravidla, které jsme spolu před chviličkou probírali. Tak, pojďme nyní dál. Tak, pokračujeme sloupečkem vpravo, stále na straně tři. Rodiče přijeli z dovolené. Ti rodiče přijeli. Tak, měkké i. Přinesli jste mi ten oběd. Tedy řekneme si vy všichni, takže nevíme, kdo to je, takže tam musí být měkké i. Děti se těšily na prázdniny. Řekneme si ty děti se těšily. Ze vysoké skály se valily kameny. Tedy ty kameny se valily. Zbyly ti nějaké peníze? Tedy ty peníze zbyly. Pokud je věta nejasná, doporučuji si určit podmět. Tedy v tomto případě to byly peníze. Mohli jsme se zeptat, kdo, co? Peníze. Ano, a potom pracovat s tím. Z kokonu se vylíhly larvy. Řekneme si ty larvy se vylíhly. Domy vypadaly z té výšky jako z papíru. Ty domy vypadaly. Věřím, že toto už vám dobře jde, a proto vás poprosím, abyste si zbytek cvičení vypracovali sami a zkontrolovali podle řešení. Nyní pojďme na část B. Zde se zabýváme podmětem několikanásobným. Tedy my vlastně hledáme, zda je jeden z těch podmětů rod mužský životný. Ano, protože ten si pamatujeme, že má přednost. Tady u toho nám bohužel ukazování nepomůže, takže si opravdu musíme určit rody. Tak zde si tedy vypracujte prosím prvních deset vět. A na to se za chviličku podíváme společně. Tak a pojďme na první větu. Děti a jejich čtyři psi se vydali na výlet. Tak tady nám stačí najít ty čtyři psy. Tak, toto vidíme, že je rod mužský životný, a tedy už víme, že tam musíme napsat měkké i, jelikož to má přednost. Tak, mapy a atlasy se sbíraly stovky let. Tedy určíme si rody, zde máme rod ženský a rod mužský, ale neživotný. A tedy víme, že tam musí být tvrdé y. Rohlíky a housky dnes přivezli pozdě. Tady u toho pozor. Jelikož zde je podmět nevyjádřený, tedy jsou to oni, všichni, tedy nevíme přesně kdo, tedy tam musíme napsat měkké i. Skupiny domorodců zaútočily na vetřelce. Řekneme si, ty skupiny zaútočily. Ano, tady máme pouze jeden podmět. Kosi a pěnkavy dnes vyzpěvovali od samého rána. Opět nám stačí najít, že kosi jsou rod mužský životný, tedy tam musí být měkké i. Ulice i náměstí byly nebývale čisté. Tedy ulice je rod ženský a náměstí bude rod střední. Tedy zde musí být tvrdé y. Káčata a housata se batolila. Ano, opravdu zase toto asi cítíme. A pokud ne, tak si řekneme, oboje jsou rod střední, ale jsou rod střední v množném čísle. Tedy tam musí být a. Na louce pobíhala kůzlata, telata i hříbata. Toto bude stejný případ, tedy všechno jsou to množná čísla a ve středním rodě. Tedy tam musí být a. Kůzlata i tele se pásly na louce. Tady tedy pozor. Přestože toto jsou obě rod střední, to tele bude číslo jednotné. A my si pamatujeme, že pokud je jedno z toho v čísle jednotném, musí tam být tvrdé y. Ve výběhu spolu byli hřebci, klisny i hříbata. Tak tady opět má přednost hřebci, jelikož toto je rod mužský životný. Tedy tam musí být měkké i. Zbytek cvičení si prosím vypracujte sami stejným způsobem a zkontrolovali podle řešení. Nyní pojďme na šesté cvičení. Toto cvičení je jakési opakování pro vás. Tedy toto cvičení si prosím vypracujte a pokud byste narazili na nějaký problém, prosím zhlédněte znovu lekci číslo 3. A nyní už pojďme na sedmé cvičení. Tedy podle koncovky v přísudku vyberte správný podmět a věty dokončete. Tak, pojďme spolu udělat první dvě. Máme tady přicházely. Tak, tady máme tvrdé y. Tedy řekneme si nejprve ty davy. Takže vidíme, že davy už by pro nás šlo. Pro jistotu si ještě zkontrolujeme ten zbytek. Máme ti lidé, ti občané a ti obyvatelé. Tedy u všech ostatních by tam muselo být měkké i. Tedy zde bude správná odpověď davy. Tak a zobali, zde máme měkké i. Tak řekneme si ty husy, to nebude. Ta kuřata, také ne. Ti kohouti, to už by mohlo být. A ty slepice, toto nemůže být. Tedy to budou ti kohouti. Tak a zbytek cvičení si tedy prosím dopracujte sami stejným způsobem a zkontrolujte podle řešení. V řešení najdete příklady, jak jste mohli věty dokončit. Ovšem větu jste samozřejmě mohli dokončit jakkoliv, samozřejmě musí to tedy být správně. Tak, pojďme se podívat na osmé cvičení. Toto cvičení je poněkud komplexní vyhledávání podmětu a přísudku. Tedy toto vám zadám za domácí úkol a doporučuji si to vypracovat nějaký jiný den, kdy na to budete čerstvější, tedy se na to budete více soustředit. Stejně tak vás poprosím, abyste si za domácí úkol vypracovali opět testové úlohy, tedy jsou to úlohy, které jsme pro vás připravili ve formátu přijímacích testů. Jak vidíte, Korinka nám roste víc a víc, už se nám skoro ani nevejde na obrazovku nebo před kameru, ale přišla vás přeci jenom pozdravit na konci lekce a já se na vás tedy také budu těšit v příští lekci. Korinka vás také příště určitě pozdraví. Mějte se moc hezky a studujte dále co nejčastěji.