Příslovce: vše co vědět

Dobrý den, vítejte u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes půjdeme už na další slovní druh. A tentokrát už to bude slovní druh neohebný. Dnes se budeme zabývat příslovci. V tuto chvíli byste měli mít před sebou vytištěné materiály, do kterých si budete vypracovávat cvičení společně se mnou. A pojďme tedy na to. Nejprve si musíme říct, co to vlastně ta příslovce jsou. Tak, už jsme si řekli, že příslovce jsou slova neohebná, takže je nemůžeme skloňovat ani časovat. Vyjadřují bližší okolnosti dějů, případně ještě vlastnosti. Ve větě se nejčastěji pojí se slovesy, například krásně maluje, s přídavnými jmény, například mírně nakloněný, anebo s jinými příslovci, například velmi dobře. Příslovce nám říkají, kde, kdy a jak se něco stalo. Tedy odpovídají nám na otázky nebo ptáme se na ně, kde, kam, odkud, kdy, odkdy, dokdy, jak, z jaké příčiny, proč a tak dále. Pojďme se nyní podívat na hlavní druhy příslovcí. Tyto druhy mezi sebou nemusíme umět rozpoznat, ovšem je důležité, abychom poznali příslovce ve větě. První zde máme příslovce místa. Na ty se ptáme otázkami kde, kam nebo odkud a odpovídáme například tady nebo domů. Na příslovce času se ptáme buď kdy nebo odkdy a odpovídáme například včera nebo dnes. Na příslovce způsobu se ptáme buď jak nebo jakým způsobem a odpovídáme například pomalu nebo pěkně. Na příslovce míry se ptáme do jaké míry nebo jak moc a odpovídáme velmi, dost nebo vůbec a tak dále. A poslední máme příslovce příčiny. Na ta se ptáme proč nebo z jaké příčiny a odpovídáme například proto nebo vzteky. Toto není kompletní výčet všech druhů příslovcí. Existuje jich ještě více. Tedy příslovce jsou slova jako například tam, tudy, kde, kam, jak, proč, někde, někam, někdy, nikde, nikam i nikdy. Nyní si pojďme toto vyzkoušet na prvním cvičení. Tedy do následující tabulky doplňte příslovce z nabídky. Toto cvičení si prosím zkuste vypracovat sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Pojďme si to nyní spolu zkontrolovat. První dva sloupečky jsou příslovce místa. Tak, pojďme nejprve na první sloupec, tedy kde. Zde jsme napsali doma a uvnitř. Druhý sloupec, tedy kam, to bude nahoru a sem. Pojďme na třetí sloupec. Zde máme kdy, tedy toto bude příslovce času. Tak, zde máme příště a brzy. Jak, to jsou příslovce způsobu. Tedy zde budeme mít nádherně a rychle. A poslední, do jaké míry nebo jak moc. Toto budou příslovce míry. A zde bude trochu a dost. A nyní už pojďme na druhé cvičení. Tedy z následující řady slov vyberte příslovce a podtrhněte je. Toto cvičení si prosím také vyplňte sami a za chviličku se na ně opět podíváme společně. Tak, pojďme na to spolu. Jako první máme nahoře. Ptáme se tedy kde? Nahoře. Takže toto ano, toto musí být příslovce. Tak, převratný. Ptáme se, jaký? Převratný, tedy toto bude přídavné jméno. Na břehu. Tady se sice ptáme kde? Na břehu, to sice ano, ale toto bude předložka a podstatné jméno, tedy toto nebude příslovce. Tak, rychlý. Jaký? Rychlý, tedy přídavné jméno. Rychle, ptáme se jak? Rychle, tedy toto musí být příslovce. Rychlík, kdo co? Rychlík, tedy podstatné jméno. Skromně, jak? Skromně, tedy příslovce. Jaký? Unavený, tedy přídavné jméno. Kam? Domů, tedy příslovce. Kde? Vpravo, tedy příslovce. Společný, jaký? Společný, tedy přídavné jméno. Kdo, toto bude zájmeno. Stát, toto bude buď infinitiv slovesa, případně by to mohlo být podstatné jméno, myšleno stát jako země. Jak? Pěšky, tedy toto bude příslovce. Jaký a nic, toto budou zájmena. Kdy? Včera, tedy příslovce. Jak? Dobře, tedy také příslovce. Tak, tady opět pozor. U auta. Toto ptáme se sice kde, ale zde bude předložka a podstatné jméno. Tak, tentokrát, tedy kdy? Tentokrát, toto bude příslovce. Narychlo, tedy jak? Narychlo, tedy příslovce. Urychlit, tedy co udělat? Urychlit, toto bude sloveso. Kdy? Hned, tedy příslovce. Jak? Ošklivě, tedy příslovce. V pondělí. Ptáme se sice kdy? V pondělí, ale opět to bude předložka a podstatné jméno. Jak? Úmyslně, tedy příslovce. Jak? Královsky, tedy také příslovce. Jaký? Domácí, tedy přídavné jméno. Jak? Podomácku, tedy příslovce. Jak? Nazpaměť, tedy příslovce. Opět jak? Dokořán, tedy opět příslovce. Kdo, co? Obratnost, tedy podstatné jméno. Kde? U lesa. Toto bude opět spojení předložky a podstatného jména. A poslední, jak? Toto bude také příslovce. Tak, pojďme na třetí cvičení. Zde budeme podtrhávat ve větách příslovce. Pojďme si spolu udělat prvních pár řádků. Tak, najednou se v dálce objevila nově vypadající dodávka, rychle se přibližovala, projela kolem nás velice blízko. Tak, nejprve tady máme najednou. Zeptáme se buď kdy, nebo jak? Najednou. Tedy víme, že tak se ptáme na příslovce, tedy toto musí být příslovce. Tak, chvilku tady nevidíme. A pak tady máme nově. Tedy ptáme se, jak vypadající dodávka? Nově vypadající dodávka, tedy nově musí být příslovce. Tak, rychle se přibližovala. Jak se přibližovala? Rychle. Tedy rychle musí být příslovce. Tak a projela kolem nás velice blízko. Ptáme se, jak blízko? Velice. Tedy velice musí být příslovce. A projela kolem nás, kudy nebo kde? Blízko. Tedy blízko musí být také příslovce. Takže vidíme, že příslovce se ve větách nejčastěji pojí se slovesy. Zde to máme, rychle se přibližovala. Někdy s přídavnými jmény, jako nově vypadající. A někdy s jinými příslovci, například velice blízko. Pojďme na druhý řádek. Tedy lampa svítila slabě a včera tu bylo dost rušno. Tak, nejprve máme lampa svítila slabě. Tedy ptáme se, jak svítila? Slabě. Tedy slabě musí být příslovce. Tak, a včera tu bylo dost rušno. Tak, ptáme se, kdy? Včera. Kde? Tu, tedy tu musí být také příslovce. Bylo dost, ptáme se, jak moc, tedy do jaké míry. Tedy dost musí být také příslovce. A jak? Rušno, tedy rušno musí být také příslovce. A ještě třetí řádek, tedy kudy se dostanu na náměstí? V naší zemi mluvíme česky. Tak, kudy se dostanu na náměstí? Víme, že kudy bude příslovce. Tak, a dál už tady nic nemáme. A ještě v naší zemi mluvíme jak? Česky. Tedy česky musí být příslovce. Tak, zbytek cvičení vás poprosím, abyste si stejným způsobem vypracovali sami a zkontrolovali podle řešení. Pojďme na čtvrté cvičení. Tedy podtrhněte v následujících větách příslovce a nahraďte je antonymem. Pojďme spolu udělat první větu. Tak, Petra má hodně kamarádek. Tak, Petra víme, je podstatné jméno, má bude sloveso a teď máme hodně. Tedy ptáme se na nějakou míru, jakoby kolik. Víme, že hodně nemůže být číslovka, jelikož číslovky jsou ohebné slovní druhy a hodně je neohebné. A kamarádek, kamarádky, to už víme, to je podstatné jméno. Takže zde podtrháváme jako příslovce pouze hodně. Tak a teď máme ještě určit antonymum k hodně. A co to vlastně je to antonymum? Antonyma jsou slova opačného významu. Tedy co je slovo opačného významu od hodně? To bude málo. Stejným způsobem si prosím napřed sami vypracujte zbytek cvičení a za chviličku se na to podíváme opět společně. Tak, pojďme na to. Večer začalo vydatně sněžit. Kdy? Večer, tedy toto musí být příslovce. Začalo, toto musí být sloveso, ptáme se, co dělalo? Začalo. Vydatně. Jak? Začalo sněžit vydatně. Tedy toto musí být příslovce, tedy podtrháváme. A sněžit, toto už bude infinitiv slovesa. Tak, antonymum od večer bude ráno a k vydatně tam můžeme mít více, například málo, mírně nebo slabě. Pravidelně se učím do vlastivědy. Jak? Pravidelně, tedy příslovce bude pravidelně a opak bude buď občas, nebo nepravidelně. V lese se snadno ztratíš. Tak, jak se ztratíš? Snadno. A tedy snadno bude příslovce a opak, tedy antonymum k snadno bude stěží, obtížně nebo těžko. Ze školy jsme přišli brzy. Ptáme se, kdy jsme přišli? Brzy. Tedy brzy musí být příslovce a antonymum od brzy musí být pozdě. Tak a poslední věta. Tvářil se jak? Smutně, tedy příslovce bude smutně a antonymum bude vesele nebo radostně. Tak jdeme na páté cvičení. Zde budeme podtrhávat v následujících větách příslovce a nahrazovat je synonymy. A co to vlastně je to synonymum? Synonyma jsou slova stejného nebo podobného významu. Cvičení si nejprve vypracujte sami a opět se na něj za chviličku podíváme společně. Tak, pojďme na to. Důkladně vytřela podlahu. Jak vytřela podlahu? Důkladně. Tedy příslovce bude důkladně. Tak a synonymum ke důkladně musí být například pořádně nebo pečlivě. Dům vypadal tajemně. Jak vypadal dům? Tajemně. Tedy tajemně bude příslovce. A synonymum nebo slovo podobné k tajemně bude záhadně nebo strašidelně. Vypočítal to dobře. Jak to vypočítal? Dobře, tedy opět příslovce bude dobře. A synonymum k dobře bude správně. To kolo jsem koupil jak? Levně, tedy levně bude opět příslovce. Tak. A synonymum k levně musí být lacino nebo lacině. Krátce shrnul obsah dnešní schůzky. Ptáme se, jak shrnul obsah dnešní schůzky? Krátce. Tedy krátce musí být příslovce. Synonymum od krátce bude stručně. Měl prostě zařízený byt. Jak měl zařízený byt? Prostě. Tedy prostě bude příslovce. Synonymum k prostě bude jednoduše. Stejným způsobem si prosím vypracujte šesté cvičení, tedy vyznačené výrazy nahraďte příslovci stejného významu, a to už víme, příslovce stejného významu, tedy synonyma. Tady u toho zkuste být co nejvíce kreativní. Například tady u první věty, do dnešního dne neodepsal. Tedy nahradíme si do dnešního dne a řekneme si do kdy? Dodnes. Ano, má to stejný význam, ale už to bude příslovce. Tak stejným způsobem tedy prosím zbytek cvičení a potom, až to budete mít, tak si ho zkontrolujte podle řešení. Moc doporučuji naučit se zpaměti následující příslovce: stěží, ztěžka, nalevo, napravo, zleva, zprava, zdola, shora a zcela. Nejvíce se pletou slova stěží a ztěžka. Nejlépe si toto zapamatujeme na příkladu. Tedy byl jsem tak unavený, že jsem stěží došel domů. Tedy máme tam stěží jako sotva. Slyšíme s, tedy tam musí být s ve stěží. Tedy vláčel jsem za sebou nohy, šel jsem ztěžka, se z. U ostatních je hlavně důležité si pamatovat, že je píšeme dohromady. A už pojďme na sedmé cvičení. Tedy z následujících slov vytvořte příslovce. A nejprve si sami udělejte první sloupeček, na který se za chviličku podíváme společně. Nyní si to tedy projdeme spolu. Tak, ptáme se jaký? Modrý a snažíme se to převést na jak? Tedy modře. Takže jaký modrý, jak modře. Jaký sladký, jak sladce. Jaký? Dobrý. Jak? Dobře. Jaký? Český. Jak? Česky. Tak, tady máme trošku zvláštní případ. Řekneme si kdo, co? Kolo, ale jak? Kolem. Tak a dlouhý, jaký dlouhý, jak dlouze. Toto cvičení už určitě zvládnete sami, takže si ho prosím vypracujte a zkontrolujte podle řešení. Následující cvičení, tedy cvičení osmé, je podobné, ovšem poněkud obtížnější. Zde také budeme tvořit příslovce, ale musíme si dát pozor na to, zda bude na konci slova buď -mě nebo -mně. Pojďme na to nejprve společně. Tak, máme tady skromný. Tedy jaký? Skromný a jak? Skromně. Tak, a teď, co já tam napíšu? Podíváme se na to přídavné jméno, ano? A zde vidíme skromný. A z toho vyvodíme, že musí být skromně, m-n-ě. Stejně tak musí být tajemný -> tajemně, vidíme m-n, tedy musí být na konci m-n-ě, tajemně. A temný -> temně bude také m-n-ě. Tak, zřejmý musí být příslovce zřejmě. A tady vidíme v přídavném jménu, není žádné n, tedy zřejmě musí být takto. A stejně tak soukromý -> soukromě, nevidíme žádné n, tedy tam n nebude, tedy jenom m, e. A samozřejmý -> samozřejmě, také pouze m, e na konci. Tímto způsobem si prosím zbytek cvičení vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Pojďme nyní na deváté cvičení, tedy užijte uvedená slova ve větě a určete jejich slovní druh. Vidíme vždy, že tady máme dva výrazy, které zní stejně, ale jinak se píšou. Tedy budou to jiné slovní druhy. Pojďme spolu udělat první dva. Máme tady nahoru, ptáme se kam? Nahoru, takže víme, že toto musí být příslovce. Zatímco na horu, opět se ptáme kam, ale vidíme tady, že máme na, tedy předložka, a horu, jako hora, to musí být podstatné jméno. Lépe to vždy pochopíme na příkladu, tedy na té větě, kterou tam máte také vždy napsat. Tedy pro to první, pro to příslovce, bude příklad knihu polož nahoru do poličky. A druhý, na horu, podnikli jsme výlet na horu Říp. Zbytek cvičení si zkuste důkladně vypracovat sami. Takováto cvičení se velmi často objevují v přijímacích testech. Takže vás poprosím, abyste si opravdu dali práci i s těmi příklady. V desátém cvičení budeme opět trénovat některá ustálená česká spojení. Toto cvičení si opět prosím sami vypracujte a zkontrolujte podle řešení. Všimněte si toho, že zde budeme doplňovat opět příslovce. Nyní pojďme na stupňování příslovcí. Stupňování příslovcí funguje stejně jako stupňování přídavných jmen. Tedy máme tři základní stupně. První stupeň je základní tvar, například vesele. Druhý stupeň tvoříme od základního tvaru příponami -eji, -ěji nebo -e. Například veseleji. A třetí stupeň, to tvoříme nej- a k tomu přidáme ten druhý stupeň, tedy nejveseleji. Určitě víme, že některá příslovce se stupňují nepravidelně. Pojďme si je spolu pročíst. Máme dobře, lépe, nejlépe. Zle, hůře, nejhůře. Brzy, dříve, nejdříve. Také je potřeba vědět, že některá příslovce stupňovat nejde. Například kudy, kam, kdy, téměř, znovu, tady, tam, nyní, potom, nikdy, někde a tak dále. Význam příslovcí lze zesilovat nebo zeslabovat přidáním dalších příslovcí, například velmi pěkně, zcela blízko, mnohem lépe nebo velice daleko. Pojďme si stupňování vyzkoušet na jedenáctém cvičení, tedy doplňte tabulku. Toto cvičení si napřed vypracujte sami a opět se na něj za chviličku podíváme společně. Tak, pojďme se na to tedy podívat. Nejprve máme kysele. Tedy kysele, kyseleji, nejkyseleji. Zdravě, zdravěji, nejzdravěji. Daleko, dál nebo dále. A nejdál, nebo nejdále. Dlouho, déle, nejdéle. Jednoduše, jednodušeji, nejjednodušeji. Málo, méně, nejméně. A brzy, dříve, nejdříve. Pojďme na dvanácté cvičení, tedy přídavná jména v závorkách převeďte na příslovce v požadovaném stupni. Tedy stupňování si opravdu nejlépe potrénujeme, když budou příslovce ve větách. Pojďme si spolu udělat dva příklady. Máme zde se kopec svažuje a máme dát strmý do třetího stupně. Tedy bude to nejstrměji. Tak a pojďme zde. Chová se mnohem, a teď dobře, do druhého stupně, chová se mnohem lépe. Nenechte se zmást, když jsou tam někdy vložená přídavná jména. Vždy v tomto cvičení stupňujeme pouze příslovce, tedy ptáme se na ně jak. Například zde máme Tonda to vyřešil a máme tady jednoduchý, tedy nejprve to převedeme na příslovce, tedy jak? Jednoduše, a do třetího stupně, tedy nejjednodušeji. Cvičení si tedy vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. V následujícím cvičení, tedy ve třináctém cvičení, budeme trénovat psaní n nebo nn ve slovech, tedy konkrétně v příslovcích. Tak, zde bude stejný princip, jako jsme si říkali u přídavných jmen. Tedy pojďme se podívat na první větu. Denně chodil pozdě do školy. Tedy máme den, slyšíme n, a přidáme příponu -ně, tedy musí být denně, dvě n. Dále, náš hokejový tým se účinně bránil přesilové hře soupeře, tedy účinně. Takže účinek, účinně. Ano, slyšíme na konci toho základu účin- n, plus přípona -ně, tedy účinně. Tak, a skočme na poslední, tedy stál vzpřímeně. Tak, máme to od slova přímý, tam žádné n neslyšíme, tedy tam pouze máme tu příponu -ně, takže tam musí být jen jedno n. Tak, učit se co nejlépe je naše povinnost. Povinnost není příslovce, ale je opravdu nutné si pamatovat, že máme povinnost, ano, s dvěma n. A dále je také velmi důležité si pamatovat, že máme povinen takto. Ano, ty dvě n se jaksi rozdělí. Toto cvičení je velmi důležité, takže doporučuji si ho vypracovat někdy v klidu jako domácí úkol. Tak a my už půjdeme dál. Stejně tak si za domácí úkol, prosím, vypracujte čtrnácté cvičení, tedy vyhledejte základní větné členy. Z podtržených vět vypište rozvitý podmět. Podtrhněte věty s několikanásobným podmětem. V tomto cvičení navazujeme na více témat. Pojďme si tedy připomenout, co to vlastně jsou základní větné členy. To máme, základní větné členy jsou podmět a přísudek. Ještě jsme si také neříkali, co je to ten rozvitý podmět. Víme určitě ze školy, že podmět holý bude například maminka pracuje. Tedy podmět máme maminka a je holý. Zatímco rozvitý podmět by byl například milá maminka pracuje nebo moje maminka pracuje. Ano, je tam nějaký další větný člen, který se váže na ten podmět. A další ještě máme podtrhnout věty s několikanásobným podmětem. A několikanásobný podmět je například maminka a tatínek pracují. Nevím, jak vás, ale Kory to opravdu unavilo. V další části už budeme mít testové úlohy. I ty jsou dnes poněkud komplexní a opakují tedy mnoho témat. Opravdu si je tedy vypracujte důkladně a kdybyste narazili na nějaký problém, doporučuji opět zhlédnout příslušnou lekci. Dovoluji si vám ještě poznamenat, že u posledního cvičení, kde máte v textu vyhledat slova s pravopisnou chybou, opravdu vypisujte pouze ty, se kterými jste si jistí, že jsou špatně. A také pozor na to, abyste je tedy vypsali pravopisně správně. Někteří lidé občas píšou obě varianty, tedy chtějí ukázat, že ví, jak je to špatně i dobře. Tím ale ztratíte body. Tedy je opravdu nutné, abyste psali pouze správnou variantu, jinak se vám to nebude vůbec počítat. A my už se dnes s vámi s Kory loučíme a budeme se na vás těšit u příští lekce.