Věta jednoduchá, souvětí

26 minut Prémiový obsah
Materiály ke stažení
Pracovní listy pro procvičování
Co se v této lekci naučíte:
  • Zde je souhrn poslední lekce.
  • Věta jednoduchá a souvětí
  • Vymezení a rozlišení věty jednoduché (jeden přísudek) a souvětí (dva a více přísudků), s důrazem na metodu určování počtu vět pomocí hledání přísudků, nikoli pouze sloves.
  • Spojovací výrazy
  • Představení spojovacích výrazů, které spojují věty v souvětí, a jejich rozdělení na tři hlavní typy: spojky (a, ale, že), vztažná zájmena (který, jenž) a vztažná příslovce (kde, kdy).
  • Transformace vět
  • Praktický nácvik transformace větných konstrukcí: spojování vět jednoduchých do souvětí (Nemohl jsem přijet, protože...) a naopak přeměna souvětí na větu jednoduchou (dopis, který jsem odeslal -> dopis odeslaný).
  • Interpunkce v souvětí
  • Opakování a procvičení interpunkce v souvětí, zejména pravidla psaní čárky před většinou spojovacích výrazů (s výjimkou a, i, ani, nebo) a mezi větami spojenými bezespoječně.
Shrnutí lekce
Věta jednoduchá, souvětí
Lektor Radek Janušek
Garant výuky

Ing. Radek Janušek

Expert na přípravu k přijímacím zkouškám z matematiky a češtiny s více než 10 lety praxe.

Více o lektorovi

Dobrý den, vítejte u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes se budeme věnovat rozdílu mezi větou jednoduchou a souvětím. Pokud máte před sebou připravené vytištěné materiály, můžeme jít rovnou na to. Pojďme se nejprve podívat na to, co je to věta jednoduchá. Tedy věta, ve které je jen jedna základní skladební dvojice, je věta jednoduchá. Ano, tedy máme tam pouze jeden podmět a jeden přísudek. Někdy případně jen jeden přísudek. A tedy, když spojíme dvě nebo více těchto vět jednoduchých, vznikne nám souvětí. A souvětí už vyjadřuje nějakou složitější myšlenku. Pro vás je nyní důležité umět rozpoznat větu jednoduchou od souvětí a dále poznat, kolik máme v souvětí vět. Možná jste se učili, že abyste rozpoznali větu jednoduchou nebo souvětí, máte zjistit počet sloves v určitém tvaru v tom větném celku. Pro vás bude ale lepší, pokud budete hledat přísudky. Připomeňme si, že máme tři druhy přísudků. A to je přísudek slovesný, přísudek jmenný se sponou a přísudek jmenný beze spony. A právě u tohoto posledního, jako jsou například sliby – chyby, tam už byste žádné sloveso v určitém tvaru nenašli. Toto budeme v dnešní lekci dost trénovat, ale nejprve si ještě řekneme, čím bývají věty v souvětí spojeny. Tedy, věty v souvětí bývají spojeny buď spojkami, jako například a, i, nebo, či, ale, avšak, však a tak dále, nebo vztažnými zájmeny, jako například kdo, co, jaký, který, čí, jenž, vztažnými příslovci, jako kde, kdy, kam, anebo také můžou být bez spojovacích výrazů, tedy jsou odděleny pouze čárkou. A dále taky před spojkami a, i, ani, nebo zpravidla nepíšeme čárku. Pojďme nyní na první cvičení. Toto cvičení si prosím nejprve vypracujte sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Zde máme vyhledat a podtrhnout všechny spojovací výrazy a dále rozlišit, zda se jedná o spojky, vztažná zájmena nebo vztažná příslovce. Pokud máte hotovo, pojďme na to. Tak, první větu máme. Vyplašili jsme několik zajíců, kteří pelášili k lesu. Zde máme spojovací výraz kteří. A toto bude zájmeno vztažné. Občas propukla v pláč a Robin si v tu chvíli přál, aby s nimi byla maminka. Tak, nejprve tady máme spojovací výraz a. Toto musí být spojka. A další bude aby. A toto bude také spojka. Učitel zjišťoval, kdo z žáků rozbil okno. Tak zde máme spojovací výraz kdo. A toto musí být zájmeno vztažné. Chtěl jsem odejít, ale nedokázal jsem to. Tak spojovací výraz máme ale. A toto bude spojka. Chodí oblečena nevhodně, přestože má doma hezké oblečení. Tak máme spojovací výraz přestože. A toto bude spojka. Můžete si všimnout, že většina spojovacích výrazů, nebo tady v tom případě všechny, jsou uprostřed vět. Tak to ale být nemusí. Může se stát, že spojovací výraz bude na začátku toho větného celku. A tedy pojďme si to ukázat na té páté větě. Takže máme tady přestože právě uprostřed toho větného celku. Ale já bych také mohla říct, přestože má doma hezké oblečení, chodí oblečena nevhodně. Tedy vidíme, že toto může být i na začátku. Tak, pojďme dál. Toulá se, kde se mu zachce. Tak, zde máme spojovací výraz kde. A toto musí být vztažné příslovce. Budete-li potichu, uvidíte srnky. Zde máme spojovací výraz -li. Ano. A toto bude spojka. Asi chce něco říct, když se hlásí. Tak, spojovací výraz když bude spojka. Navštívila místo, kde se narodila. Tak spojovací výraz kde. A toto musí být opět vztažné příslovce. Tak poprosím vás, abyste si zbytek cvičení zkontrolovali podle řešení. Pojďme na druhé cvičení, tedy doplňte vhodné spojovací výrazy (spojky, vztažná zájmena a vztažná příslovce). Toto cvičení si prosím nejprve vypracujte sami. Ucítíte, že v některých případech může být více variant, tedy více těchto spojovacích výrazů, které byste tam mohli doplnit. Ovšem vyberte si pouze jeden, tak, aby ta věta nebo větný celek dával smysl. Tak, pokud máte hotovo, pojďme na to. Ty a nebo i Jirka jste vždy první. Peníze, nebo život. Je o něm známo, že vždy dodrží své slovo. Udělej to tak, aby byla maminka spokojena. Smál se, až se za břicho popadal. Co si představíš, když nebo jestliže, případně pokud, slyšíš slovo prázdniny? Jak by ses zachoval, kdyby nebo pokud, nebo jestliže, případně -li, ses nachomýtl u dopravní nehody? Nehraď se plotem, ale hraď se přáteli. Babička je vždy naměkko, když nás vidí. Jakmile nebo když jsem vstoupila na jeviště, tréma ze mě spadla. Přišel do školy pozdě, protože nebo poněvadž nebo jelikož, případně neboť, mu ujel autobus. Tvoje kondice se zlepší, jestli nebo jestliže, pokud, když nebo -li, budeš pravidelně cvičit. Turisté dostali horký čaj, aby se zahřáli. Ačkoliv, třebaže, i když nebo přestože se Pavel učil, dostal špatnou známku. Když nebo jakmile vysvitlo sluníčko, vydali jsme se na vycházku. Vrátím se, až nebo jakmile budeš mít hotové úkoly. Hledali ji všude, ale nebo avšak pátrání nepřineslo sebemenší stopu. Můj tatínek hraje v kapele, která nebo jež funguje už 20 let. Jirku baví vařit, a proto/tedy chce být kuchařem. A jdeme už na třetí cvičení, tedy určete, zda se jedná o větu jednoduchou, nebo o souvětí. Tak připomenu, že v těch větných celcích tedy hledáme přísudky. Ano, pokud budou dva nebo více, potom je to souvětí. Pokud bude pouze jeden, bude to věta jednoduchá. Tak pojďme si toto nejprve udělat společně, nebo první větu. Maminka postavila na stůl tvarohovou bábovku. Tak, zde máme přísudek postavila. A žádný jiný přísudek tady nemáme, tedy toto musí být věta jednoduchá. Tatínek nám sdělil, že o prázdninách pojedeme k moři. Tak a hledáme přísudky, tedy máme tady, co dělal? Sdělil. Ano. A dále máme pojedeme. Takže už vidíme, že tady máme dva přísudky a ještě k tomu tady máme spojovací výraz, takže toto musí být souvětí. Poprosím vás, abyste si zbytek cvičení vypracovali sami a potom se ještě na kousek podíváme společně. Tak, pokud máte, pojďme na to. Máme. Běžeckých závodů se zúčastnili všichni žáci naší třídy. Tak, máme tady přísudek zúčastnili se. Takže žádný jiný přísudek tam nemáme, je tam pouze jeden, takže vidíme, že toto musí být věta jednoduchá. Černá kočka přeběhla silnici a zmizela ve starém domě. Tak, co udělala ta černá kočka? Přeběhla. A co udělala ještě? Zmizela. Tak tady máme tedy dva přísudky. A víme z toho, že toto tedy musí být souvětí. Tak. Zapomněl jsem si doma svačinu i aktovku. Tak. Co jsem udělal, nebo co se stalo? Zapomněl jsem si. Tak. A to bude jediný náš přísudek. Tedy toto musí být věta jednoduchá. Včera sněžilo nejen na horách, ale i v nížinách. Tedy, co se dělo včera? Sněžilo. Tak, dobře. Další přísudek už tady nemáme. A tady krásně vidíme, že opravdu bychom se měli řídit právě hledáním přísudků, a ne třeba hledáním těch spojovacích výrazů. Takže tady vidíme, že tady máme spojovací výraz, ale máme stále větu jednoduchou. Zbytek cvičení si prosím zkontrolujte podle řešení. A my už půjdeme na čtyřku. Tedy ve čtvrtém cvičení máte určit počet vět v souvětí. Toto cvičení si také prosím připravte a za chviličku se na něj podíváme společně. Snad máte a pojďme na to tedy spolu. Tak, budeme si rovnou hledat přísudky. Tedy během školního roku se žáci základních škol z Karlovarského kraje věnují různým úkolům zaměřeným na dopravní problematiku. Tedy, co dělají ti žáci? Věnují se. Ano, tady nemáme žádný jiný přísudek. Tedy toto byl takový chyták, toto je věta jednoduchá. Tak jdeme na další. Časem pracoval tak úsporně, že si všechno dobře rozvrhl, a proto mu ještě zbyl čas k tomu, aby se podíval na představení, které v divadle právě hráli. Tak, tedy máme nejprve. Časem pracoval tak úsporně. Tak, co dělal? Pracoval, tedy to je jeden. Že si všechno dobře rozvrhl, tedy zase co udělal? Rozvrhl si, to jsou dva. A proto mu ještě zbyl čas. Co ten čas udělal? Zbyl. Ano, tři. Aby se podíval, co udělal? Podíval se. Čtyři. A co dělali v divadle? Hráli. Takže to je pět. Ano? Tak, máme tady pět přísudků, tedy toto musí být souvětí o pěti větách. Tak, jdeme na třetí větný celek a rovnou počítejme. Tak, víckrát na vás nepůjdu, protože mě to nebaví, raději budu doma pomáhat, aby bylo vidět, že jsem se polepšil. Tedy zde máme pět přísudků, takže toto bude souvětí o pěti větách. Taky bych vás ráda upozornila, že tady máme, aby bylo vidět. A tady to aby patří k tomu přísudku. Ano, toto celé je přísudek. Tak a jdeme na další. Tak opět počítáme rovnou. Tedy co udělala? Uslyšela kroky, které co dělaly? Šly kolem dveří. Co udělala? Slyšela. Jak co dělají? Obracejí se. Pak spatřila, tedy co udělala? Spatřila. Tak další. Jak vchází dovnitř? Tedy co dělá? Vchází, to už bude šestá. Tak tady vidíme, že máme tedy šest těch přísudků, takže toto bude souvětí o šesti větách. Tak jdeme na páté cvičení. Tedy věty jednoduché spojte do souvětí. Pojďme si spolu udělat první větu. Nemohl jsem přijet. Ujel mi autobus. Tak, tady nás asi napadá takové nejjednodušší řešení, a to: Nemohl jsem přijet, protože mi ujel autobus. Ano, samozřejmě tady v tom nezáleží, jak jdou ty věty po sobě, takže klidně bychom mohli říct, protože mi ujel autobus, nemohl jsem přijet. Tak, zbytek cvičení si prosím stejným způsobem vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Tak, pojďme na šesté cvičení, tedy obsah souvětí vyjádřete jednou větou. Tedy toto je vlastně opak toho pátého cvičení. Tak, pojďme si spolu udělat první dvě. Herci čekali, až dostanou pokyn od režiséra. Můžeme říct, herci čekali na pokyn od režiséra. Ano? Tak, a to už je jednoduchá věta. Vrátil se mi dopis, který jsem odeslal před týdnem. Opět asi nejjednodušší, co můžeme udělat. Vrátil se mi dopis odeslaný před týdnem. Tak, stejným způsobem si prosím dopracujte zbytek cvičení a zkontrolujte si ho podle řešení. I sedmé cvičení je podobné. Zde máme podtržený výraz nahradit větou a utvořit tak souvětí. Pojďme spolu opět udělat první dvě. Hlídal sestřičku hrající si na písku. Můžeme říct, hlídal sestřičku, která si hrála na písku. Tak a další. Věřil jsem v jeho návrat. Řekneme, věřil jsem, že se vrátí. Tak, toto cvičení opět vyžaduje nějakou kreativitu, ale věřím, že to určitě zvládnete. Zbytek cvičení si tedy vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Nyní už pojďme na osmé cvičení, tedy doplňte interpunkci. Tak, poprosím vás, abyste si toto cvičení nejprve vypracovali sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Tady tedy pamatujte, že čárky bývají před spojovacími výrazy, kromě a, i, nebo, ani, tam čárka nebude. Ovšem, čárka samozřejmě může být i tam, kde žádný spojovací výraz není. A na to asi nejlépe přijdeme tak, když si větu nebo větný celek řekneme. Protože každá věta má trošku jinou informaci, nebo nese vždycky jinou informaci, a mezi těmito větami bývá vždy pauza. A právě kde je ta pauza, tam má být čárka. Tak, pokud máte toto cvičení už vypracované, můžeme na to jít společně. Tak, těšil jsem se, až přijede babička. Tak, zde máme spojovací výraz až, ano, a také slyšíme tu pauzu. Těšil jsem se, až přijede babička, ano, tedy zde musí být čárka. Tak, láska a přátelství nikdy nezklamou, zklame vždy člověk. Tak, slyšíme pauzu, tedy zde musí být čárka. Přítel není ten, kdo tě polituje, přítel je ten, kdo ti pomůže. Když vstoupili do klece a strojník ji spustil, zdálo se chlapci, že klec stojí, ale že se stěny ženou do výše. Ano, tady máme i spojovací výraz a na začátku věty, ovšem právě a je jedna ze spojek, kde nebude před ní čárka. Tak, opět jdeme dál. Zítra bude na většině území zataženo, může se objevit déšť se sněhem. Jirka se snažil, aby se kluci usmířili a byli znovu přátelé. Opět máme spojku a, ale čárku nepíšeme. Protože celou noc pršelo, udělaly se na chodníku louže, které byly na obtíž všem chodcům. Tak a poslední věta. Koupil jsem ti dárek, abys neřekla, že na tebe nemyslím. Tak. Věřím, že toto jste určitě dobře zvládli, ale pokud máte nějaké potíže, doporučuji si toto cvičení klidně vypracovat znovu nějaký jiný den. Nyní pojďme na cvičení 9.1. Tedy napište, kolik souvětí obsahuje výchozí text. Tento text si prosím důkladně přečtěte a rovnou zkuste určit, kolik obsahuje souvětí. Za chviličku se na toto podíváme společně. Pokud máte, pojďme na to společně. Tak, za nejslavnějšího rodáka italských Benátek bývá považován Marco Polo, středověký kupec a cestovatel. Tak, máme přísudek bývá považován a máme tedy pouze jeden, takže toto musí být věta jednoduchá, takže nepočítáme. Jeho cesta do Číny je vylíčena v cestopise Milion, po staletí považovaném za seriózní dílo. Tak, máme přísudek je vylíčena, opět pouze jeden, tedy toto, přestože je dlouhá, je stále jednoduchá věta. V současnosti však mezi některými odborníky panuje názor, že si Marco vše vymyslel. Tak, opět přísudky, tady už máme panuje, ano, a vymyslel si. Tak, tady máme dva, tedy toto musí být souvětí. Tak, máme tedy první souvětí. Jaká je tedy pravda? Tak, je, věta jednoduchá, to je asi jasné. Víme, že roku 1298 se odehrála námořní bitva mezi Janovským a Benátským loďstvem, ve které Janované tehdy zajali kapitána jedné benátské galéry, jistého Marca Pola. Tak, zde počítáme přísudky. Víme, odehrála se a zajali. Tak, máme tady dva přísudky, tedy toto musí být souvětí. Markův spoluvězeň si písemně zaznamenával jeho zajímavé vyprávění o cestě do Číny. Tak, zde tedy máme zaznamenával. Tak, tedy zaznamenával si. Ano, nezapomeňte na to si. Tak, tedy věta jednoduchá, nepočítáme. Poté, co byli propuštěni, vydal Marco Polo své zápisky knižně a na světě byl cestopis Milion. Takže máme byli propuštěni, a to je tedy jeden, a vydal, ano, to bude druhý, a byl na světě. A tady u toho právě pozor, tady bude pouze byl, protože se ptáme, co dělal, a právě podstata té věty je, že existoval. Tedy zde musí být přísudek byl. Tak, toto tady má tři přísudky a je to také naše třetí souvětí. Tedy tento text obsahuje tři souvětí. Poprosím vás, abyste si stejným způsobem vypracovali cvičení 9.2 a zkontrolovali podle řešení. Také vás poprosím, pokud máte 9.2, abyste si zkusili vypracovat desítku, na kterou se za chvíličku podíváme společně. Zde máte vybrat vhodný spojovací výraz. Toto cvičení dělejte spíše pocitově. Tak a pokud máte, pojďme na to společně. Rozhodl se zhubnout, a tudíž začal sportovat. Nejedl nic k obědu, dokonce ani večeři si nedal. Ráda cestuji a poznávám cizí země. Musel jít s kolem do servisu, neboť se mu rozbil řetěz. Tak a poslední: zeptal se jí, avšak na odpověď nečekal. Tak, tímto už máme desítku hotovou a toto vám asi šlo docela dobře. Pokud ne, tak opět doporučuji si to zkusit ještě jednou. V další části materiálu opět najdete testové úlohy. Tedy úlohy, které pro vás byly připraveny ve formátu přijímacích testů. Tyto si prosím vypracujte za domácí úkol a zkontrolujte podle řešení. Tak a my se s vámi tady s Kory loučíme a doufáme, že tato lekce pro vás nebyla až tak obtížná. A budeme se na vás tedy těšit příště.
Plný přístup
3 990 Kč