Pravopis: předpony s/z/vz

Dobrý den, my vás dnes s Kory opět vítáme u další lekce češtiny vašeho přípravného kurzu k přijímačkám. Dnes bude poněkud těžší lekce, protože se dnes budeme zabývat pravopisem. V tuto chvíli byste před sebou měli mít připravené, vytištěné materiály, do kterých si budete vyplňovat cvičení společně se mnou. V této lekci začneme opakováním a až potom se podíváme na pravopis. Konkrétně psaní předpon s-, z- a vz-. Tak, dnes se tedy obrňte trpělivostí, ale můžete se těšit, že už jste skoro u konce. A jdeme na to! Tak, pojďme nejprve na první cvičení. Tedy najděte v textu tentokrát šest slov s pravopisnou chybou a zapište je pravopisně správně. Stejně jako minule si tedy text důkladně přečtěte a rovnou si podtrhejte slova, která jsou s pravopisnou chybou. Pamatujte prosím, že do řešení píšeme vždy pouze slova, která už jsou opravena. Pokud máte hotovo, podíváme se na to společně. Tak, pojďme se podívat na druhou větu. Odpoledne vyzdobily děti naší místnost chvojím a větvičkami s červenými bobulemi. Tak, zde bude špatně naší místnost. Je to proto, že tam musí být naši místnost. Zdůvodníme si to, máme tu naši místnost. Ano, tedy ta pomůcka je tamto tu. Slyším, že tu je krátké, tedy i naši musí být krátké. Pojďme hned na další větu. Bylo to něco nového? To jsme v Evropě neznali. Tedy tam nemáme vyjádřený podmět, nevyjádřený, a řekneme si tedy my všichni jsme neznali. A tedy musí být v neznali měkké i na konci. Tedy my všichni neznali. Tak opět jdeme na další, hned v další větě. Po večeři přišli manželé Soukupovi ze sousedství a přinesli ovoce. Tak, manželé Soukupovi, Soukupovi musí být s měkkým i na konci. Je to proto, že máme ti manželé Soukupovi, takže jedná se vlastně o první pád a v něm jsou pojmenování rodin nebo manželů s koncovkou -ovi, a to vždy píšeme tedy s měkkým i na konci. Ve stejném souvětí najdeme ještě jedno chybné slovíčko, a to je přinesli. Jelikož jsou to ti manželé, musí tam být přinesli s měkkým i na konci. Skočíme nyní o řádek níže na Zpívali jsme české koledy. Zde je chyba ve slově české. Zde musí být malé písmeno na začátku. Je to proto, že toto je přídavné jméno, a zdůvodníme si ještě: český, česká, české, toto musí být přídavné jméno tvrdé. Tedy vidíme, že pokud je to přídavné jméno tvrdé nebo měkké, nepřivlastňovací, musí být na začátku malé písmeno, i když je odvozeno od nějakého vlastního názvu. Dále také víme, že české koledy nejsou žádný vlastní název nebo není to vlastní jméno. Tedy tam musí být malé č. Tak, pojďme na další větu. Celé svátky byly krásné, ale skončily nehodou. Ve skončily musí být s- místo z- na začátku. Toto je ustálený případ, takže to si prostě musíme pamatovat, že to tak je. Mimochodem, s- a z-, nebo pravopis s- a z-, je hlavní téma dnešní lekce. Pojďme nyní na druhé cvičení, tedy doplňte chybějící písmena. Toto cvičení si prosím nejprve vypracujte sami a za chviličku si ho společně zkontrolujeme a zdůvodníme. Toto cvičení je poměrně komplexní, jelikož v něm opakujeme mnoho témat. Pokud máte, pojďme na něj společně. Babiččiny nové brýle se blýskaly ve slunci. Tak, nejdříve jsme museli doplnit babiččiny. Tak, máme základ slova babič- a příponu -iny. Tady víme, že musí být dvě č, babiččiny. Tak, jdeme dál. Další má být blýskaly. Tak, nejdřív se podíváme na první chybějící písmeno. Tedy tam musí být tvrdé ý, jelikož toto je vyjmenované slovo. Tak a blýskaly, tedy zde použijeme shodu přísudku s podmětem. Ty brýle se blýskaly s tvrdým y. Tak a slunci, zde má být malé s, jelikož velké písmeno nebo velké S píšeme pouze, pokud má ten text kontext vesmíru. Pojďme na další větu. Nocí se ozývalo psí vytí. Tak, ozývalo, ozývat se je vyjmenované slovo, tedy tam musí být tvrdé ý. Psí, toto je přídavné jméno, pamatujeme si, že pokud je přídavné jméno, které je odvozené od názvu nějakého zvířete, musí tam být měkké í na konci. Pokud bychom si toto nepamatovali, pořád si můžeme říct psí muž, psí žena, psí dítě, tedy dáme si to do všech tří rodů a vidíme, že toto musí být přídavné jméno měkké, tedy vzor jarní, tedy jarní vytí a už slyšíme, že tam musí být měkké í. Tak a vytí, výt je také vyjmenované slovo, tedy tam musí být tvrdé ý. Dobrá, další větu máme. Do vsi dovezli tři vozy slámy. Tak, do vsi, řekneme si ves, bez vsi, jako kost, bez kosti. Tedy do kosti, do vsi, musí být s měkkým i. Dovezli, zde máme podmět nevyjádřený, tedy máme oni, takže tam musí být měkké i. Vozy, máme vůz bez vozu jako hrad bez hradu, hrady – vozy, tedy s tvrdým y. Slámy. Sláma bez slámy jako žena bez ženy. Vozy – ženy, takže tvrdé y na konci slámy. Dobrá. Pařez je ztrouchnivělý a vlhký, proto nehoří. Tak, první musíme ztrouchnivělý doplnit. Na začátku musí být z-, jelikož slovo znamená nějakou změnu vlastnosti, jako ještě například zblednout, zbohatnout nebo zpomalit. A tímto se budeme zabývat právě v dnešní lekci, ale právě, když je tam změna vlastnosti, musí tam být z-. Dobrá, na konci ztrouchnivělý, zdůvodníme si: ztrouchnivělý, ztrouchnivělá, ztrouchnivělé. A vidíme, to se mění, takže to musí být přídavné jméno tvrdé, takže bude vzor mladý. Takže pařez je mladý – ztrouchnivělý. Aha, a vlhký, a proto nehoří. K cíli jsme dorazili až večer. Cíl bez cíle jako stroj bez stroje, ke stroji – k cíli s měkkým i. A my jsme dorazili, máme podmět nevyjádřený, z kontextu nevíme kdo, tedy tam musí být měkké i. Tak, opět jdeme dál. Tak, do deníku si psal každodenní zážitky. Tak, máme deník, do deníku. Takže víme, že deník je podstatné jméno odvozené od přídavného jména a je použita jedna z přípon buď -ík, -ice nebo -ina. Tedy v tomto případě je to -ík. Ano, deník. Takže tam musí být pouze jedno n. A další máme každodenní. Tedy základ je den a přípona -ní. Tedy denní musí být s dvěma n. Sledovali jsme zápas mezi Francouzi a Španěly. Sledovali jsme, máme podmět nevyjádřený a z kontextu nevíme, kdo to je nebo kdo my jsme, takže tam musí být měkké i jako my všichni jsme sledovali. Tak, Francouzi. Francouz bez Francouze jako muž bez muže, tedy mezi muži. Takže měkké i na konci. A Španěly. Španěl bez Španěla jako pán bez pána. Tedy mezi Španěly, mezi pány, s tvrdým y na konci. Také víme, že Francouzi i Španělé, nebo Španěly, tak musí tam být u obou dvou slov velké písmeno na začátku, jelikož toto jsou příslušníci národa, tedy tam musí být velké písmeno. Houfy špačků odlétly na jih. Tak ty houfy odlétly, tedy tvrdé y na konci, a jih, tam bude malé j, jelikož to není žádný oficiální název něčeho. Podobné opakovací komplexní cvičení je cvičení třetí. Toto vás poprosím, abyste si vypracovali sami a zkontrolovali podle řešení. A nyní už pojďme na čtvrté cvičení, tedy doplňte správná písmena. Toto cvičení si prosím nejprve vypracujte sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Pokud máte hotovo, pojďme se ho společně zkontrolovat a zdůvodnit. Jako první máme oddaný přítel. Zde je předpona od- a daný, tedy tam musí být oddaný, dvě d. Oddalovat odjezd. Tak, zde je stejný případ. Od- je předpona a oddalovat, tedy musí být dvě d. Tak, panovníkovi poddaní, ano, opět předpona pod- a daní, tedy dvě d. A podaná ruka, tady jenom podávám ruku, tady vlastně tam musí být pouze jedno d. Pokud máte někdy problém zjistit, zda tam má být jedno, nebo dvě písmena, tady v tom případě d, doporučuji si říkat slova příbuzná, která vám pomůžou k tomu odhalit, co je kořen slova. A jdeme na druhý řádek. Nejprve máme oddací list. Zde je opět předpona od- a dací, tedy tam musí být dvě d. Oddací list. Křeččí mládě. Zde je základ křeč a přípona -čí, tedy křeččí musí být dvě č. Krevní oběh, tedy oběh, řekneme si příbuzné slovo obíhat. Neslyším tam žádné j, tedy musí být oběh psáno s e. Tak a kruhový objet. Objíždím, tedy slyším tam j, takže tam musí být objet. Nebo objedu, když to slyším také lépe, takže objedu, vždy tam slyším to j v těch slovech příbuzných, tedy objet musí být s j-e. Tak, jdeme na třetí řádek. Tak, květy pomněnek. Tak, nevím, jestli znáte ze školy, ale je dobré si pamatovat taková čtyři slovíčka. Máme připomněl, vzpomněl, pomněnka, domněnka. Toto opravdu doporučuji si to naučit nazpaměť a víme, že tam vždy musí být m-n-ě. Tak, tedy pomněnka píšeme takto. Úžasem oněměl. Takže tady vlastně není důvod, proč by tam bylo m-n-ě, nebo můžeme si říct je němý. Neslyšíme tam žádné n, tedy tam musí být pouze m-ě. Objevné cesty. Tak, máme vlastně příbuzná slova třeba objevuji. A tady je dobré vědět, že ob- je předpona a vlastně základ toho slova je jev. Tedy víme, musí tam být objevné cesty. Pevné objetí, dáme si příbuzné slovo obejmout. Slyšíme j, tedy objetí musí být j-e. Tak a válečné oběti. Oběť tam bude pouze e. Není důvod, proč by tam bylo j-e, nebo pokud nám to nedává úplně smysl. Musíme si prostě pamatovat, že oběť musí být pouze s e. Tak, jdeme na další řádek, tedy rozuměl mi. Dáme si příbuzné slovo rozumí. Neslyšíme n, tedy rozuměl musí být s ě. Už jsem si vzpomněl. Řekneme si vzpomíná, slyšíme n, tedy vzpomněl musí být m-n-ě. Tamější obyvatelé, tady pozor, toto slovo není příbuzné od tamní, ale pochází od slova tam. Proto tam není důvod, proč by tam bylo m-n-ě a tamější píšeme takto. Také u toho pozor, protože toto je velmi oblíbený chyták vlastně v jakýchkoli diktátech nebo cvičeních. Zapomnětlivý student. Zapomíná, slyším n, tedy zapomnětlivý musí být m-n-ě. Tak, zatmění měsíce. Tak, měsíc se zatmí, neslyším n, tedy zatmění musí být pouze m-ě. Zatemnění oken, pozor, zatemnění, tedy zatemní, ano, tam už slyšíme n, tedy zatemnění musí být m-n-ě. Uzemnění hromosvodu, příbuzné slovo uzemní. Takže tam slyšíme n, tedy uzemnění, máme m-n-ě. A poslední, sluchový vjem. Takže tady to úplně nejde dobře zdůvodnit, ale musíme si tedy pamatovat, že po písmenu v píšeme j jen v několika případech. A to vjezd, vjem a jejich odvozeninách. Po této rozcvičce se nyní můžeme rovnou vrhnout na hlavní téma této lekce, což je psaní předpon s-, z- a vz-. Než začneme s první tabulkou, doporučuji vám si vzít nějaký zvýrazňovač nebo nějaké pero a psát si tam poznámky, případně zvýrazňovat pro přehlednost. Tak, pojďme na to. Takže my vlastně víme, že předpony s- nebo z- ve většině případů mají nějaký význam nebo nesou nějaký význam. A právě tento význam nám pomůže určit, zda tam má být s, nebo z. Tak, pojďme se nejprve podívat na s-, nebo jaký význam nese s-. Tak, s- nebo předpona s- může mít tři významy. Jako směr dohromady nebo dovnitř, například sbírat, svážet, sečíst. Ano, vždy cítíme, že vlastně to má význam dohromady. Ano. Dále shora dolů, tedy například spadnout, slézt, seskočit. Ano, máme ten směr dolů. A poslední z povrchu pryč. Například smazat, seškrábat nebo i sprovodit ze světa. Pojďme na z-. Z- může mít význam dokončení děje, například zlomit, zranit, zestručnit, nebo stávat se nějakým, nebo nějaká změna děje, tedy zlidovět, zpevnit, zesílit. Dejme si k tomuto ještě více příkladů. Tedy pokud je to nějaká změna stavu, například zčervenat, zkrátit, zpomalit nebo zdokonalit. A pokud jsou to nějaká slovesa nepříznivého působení, bude to například zkazit, zkalit, zbourat, zděsit, zklamat, zmařit nebo zrušit. A ještě vz-, toto má jediný význam a to vzhůru. Například vztyčit, vzpažit nebo vzejít, jako něco z něčeho vzejde. Nyní vás poprosím, abyste si velmi důkladně přečetli tabulku pod tím, tedy slova, která si je třeba osvojit zpaměti. Ano? Takže je opravdu důležité, abyste si tato slovíčka co nejčastěji opakovali a co nejlépe naučili. Tak, podíváme se na následující tabulku, tedy pozor na chytáky. Tady musíme si pamatovat, že je velký rozdíl, pokud tam napíšeme s nebo z, jelikož to vlastně může tomu slovu úplně změnit význam. Nejprve máme sjednat, tedy dojednat nebo dohodnout. Ano, například sjednat mír nebo sjednat dohodu. Dále máme zjednat, buď nápravu, nebo zjednat na práci. Toto znamená jako zařídit. Tedy například zjednat pořádek ve třídě. Tak další. Slíbat a zlíbat. Tedy slíbat jako pryč a zlíbat například od hlavy k patě. Smazat a zmazat. Tedy smazat jako setřít a zmazat jako ušpinit se. Tak, sběh jako sdružení a zběh jako ten, kdo utekl. Sběhlý a zběhlý. Tak, sběhlý bude ve smyslu shromážděný, ano, a zběhlý jako zkušený, případně ještě někdo, kdo utekl. Sbít a zbít. Sbít dohromady a zbít jako někoho zmlátit. Shlédnout se s- jako shlédnout odněkud dolů a zhlédnout se z- jako spatřit, třeba nějaký film. Správa a zpráva. Tak, správa se s- je, že někdo něco spravuje, někdo se o něco stará. Tak a zpráva se z- je nějaká informace. Spravit a zpravit. Tak, spravit jako něco opravit a zpravit jako informovat. Tak, směna máme se s-, třeba jako směnit peníze nebo ranní směna nebo noční směna. A změna, to už je asi jasné. Dále máme stěžovat a ztěžovat. Tak, stěžovat si, jako podávat stížnost, a ztěžovat, něco znesnadňovat nebo činit něco těžším. Tak, sužovat a zužovat. Sužovat, že někoho něco trápí, a zužovat, jako dělat užším. Svolat, jako dohromady nějakou schůzku, a zvolat, jako vykřiknout. Dále máme svolit a zvolit. Svolit jako dovolit a zvolit jako vybrat někoho ve volbách. Nyní pojďme na páté cvičení, tedy doplňte do slov předpony s-, z- nebo vz-. Tady si to hezky všechno vyzkoušíme. Toto cvičení si prosím, nejprve vypracujte sami a za chviličku se na něj podíváme společně. Pokud máte, pojďme na první řádek. Jablíčko shnilo. Tak, shnilo je jedno ze slovíček, které si musíme zapamatovat, najdete ho i v tabulce. Aneta zkrásněla. Toto je změna stavu, tedy tam musí být z-. Vzchop se přece. Vzchop, tak můžeme slyšet ten směr vzhůru, tedy tam musí být vz-. A to i slyšíme. Shořel na prach. Shořel, to si také musíme pamatovat jako jedno ze slovíček, najdeme ho v tabulce. U toho shořet si také můžeme říct určitou pomůcku. A to, že když se jedná o nějaké zmenšení objemu až zánik, potom tam musí být s-. Jako například schnít, scvrknout, právě shořet nebo spálit. Jdeme dál. Máme tady strávit prázdniny u moře. Určitě si zapamatujte slovíčko strávit. Také je velmi oblíbené v různých diktátech. Takže strávit bude se s-. Stejně tak strávit dobrý oběd musí být se s-. Vždy, pokud je to strávit, tam bude s-. Zmazat si šaty. Tak to jsme i před chviličkou dělali, a zmazat jako změna stavu, tedy tam musí být z-. Tak, a zpevnit břehy, tedy opět to bude buď to dokončení děje, nebo stávat se nějakým, tedy tam musí být z-. Schrbit se, shora dolů, tedy s-. Slevit a sleva, toto si musíme pamatovat, že jsou se s-. Ano, tedy slevit pochází ze slova sleva. Ale zlevnit, to už bude se z-, jelikož je to změna stavu. Zlevněné zboží, také to pochází z toho slova zlevnit. A ztěžovat situaci bude se z-, jako dělat tu situaci těžší. Pojďme nyní na čtvrtý řádek. První máme, jde to ztěžka. Toto máme v tabulce, právě v té, kterou si musíme zapamatovat, hned na konci a víme, že tam musí být z-. Krajina sužovaná suchem. Zde musí být s-, máme to v chytácích a je to krajina trápená suchem. Správa nemovitostí. Někdo něco spravuje, dává na něco pozor. Není to zpráva jako se z-, není to žádná informace. Půjdeme zkratkou. Zkratka od slova zkrátit, jako změna stavu. Tak jdeme na pátý řádek. Městská správa se stará o všechny parky. Správa, tedy stará se o něco, tedy to musí být se s-. Žáci zhlédli dokument o přírodě. Tedy zhlédli, něco viděli, na něco koukali. Nebylo to shora dolů, ano? Tak, paní Nováková si stěžovala na mého psa. Tedy byla nějaká stížnost, ano? Se s-. Tak, a musím si směnit koruny za eura. Tedy směnit, to jsme měli v chytácích, musí být se s-. U nehody se sběhl dav lidí. Tedy sběhl se dohromady, tedy to musí být se s-. A shlíželi jsme na krajinu z vysoké rozhledny. Tady je právě případ, že koukáme shora dolů, tedy to musí být se s-. Tak, další. Zkamarádila jsem se s novou sousedkou. Tedy zkamarádila, změna stavu, tedy to musí být se z-. Hned druhý den mě ale zklamala. Tam musí být z-, jelikož toto je změna stavu a je to změna k horšímu. Tak, slétnout se do houfu, tedy směr dohromady, tedy s-. Ztroskotat na mělčině. Toto bude nějaká změna děje nebo změna stavu. Zkrátit kalhoty, opět změna stavu a zkyslo nebo mléko zkyslo bude také změna stavu. Tak pokud jste vydrželi až doteď, velice vás chválím, protože toto je opravdu úmorné téma, ale je opravdu důležité. Určitě vás potěší, že další cvičení už budou opakování. Tak pojďme se vrhnout rovnou na to šesté, tedy doplňte do vět správné tvary náš nebo váš. Pojďme na to nejprve společně. Co je za tím domem, tedy za tím naším nebo vaším domem? Takže vidíme, že zase si pomůžeme tím ukazovacím zájmenem, tedy v tomto případě tím. Slyšíme, že je dlouhé, tedy i vaším, naším musí být dlouhé. Tak, jdeme dál. Pozvali jsme na návštěvu tu sestřenici. Slyšíme krátce, tedy naši nebo vaši sestřenici. Tak, počítač je v té pracovně. Slyšíme dlouhé, tedy v naší nebo vaší pracovně. Tak, další máme. U těch přátel, tedy u, slyšíme, že je krátké, tedy u našich, u vašich přátel. Zbytek cvičení už si dopracujte sami a zkontrolujte podle řešení. Tak a my rovnou skočíme na sedmé cvičení, tedy uveďte spisovné tvary číslovky oba a dva. Tak, než začneme s tímto cvičením, pojďme si vyskloňovat oba dva. Tak, máme první pád, kdo, co? Oba dva. Druhý pád, bez koho, bez čeho? Bez obou dvou. Třetí pád, komu, čemu? Oběma dvěma. Čtvrtý pád, koho co? Oba dva. Šestý pád, o kom, o čem? O obou dvou. A sedmý pád, s kým, s čím? S oběma dvěma. Tedy pozor na třetí a sedmý pád, tam musí být oběma dvěma. Všechno ostatní by bylo špatně. Pojďme na to nejprve společně. Řekni to komu, čemu? Oběma přátelům. A stejně tak důvěřuji komu, čemu? Dvěma kamarádkám. Tak, kromě koho, čeho? Dvou běžců a vezmi si to do koho, čeho? Obou rukou. Zbytek cvičení si prosím vypracujte sami a zkontrolujte podle řešení. I cvičení 8, 9 a 10 jsou na opakování. Proto vás poprosím, abyste si je vypracovali v klidu za domácí úkol a zkontrolovali podle řešení. Pokud byste kdybyste narazili na nějaký problém, doporučuji zhlédnout příslušnou lekci. V osmém cvičení budeme trénovat psaní n nebo nn, v devátém cvičení budeme trénovat shodu přísudku s podmětem a v desátém cvičení budeme trénovat psaní velkých a malých písmen. Jako vždy jsme pro vás na konci lekce připravili testové úlohy, tedy úlohy, které jsou připravené ve formátu přijímačkových testů. Doufám, že nejste až tak unavení jako je Kory a budeme se na vás těšit u příští lekce.