Význam slova, podstatná jména

51 minut Prémiový obsah
Materiály ke stažení
Pracovní listy pro procvičování

Lexikologie a záludnosti podstatných jmen

V této lekci se podíváme na to, jaký je rozdíl mezi slovem mnohoznačným a homonymem, naučíme se poznat sousloví a hlavně si uděláme pořádek ve skloňování očí, uší, rukou a nohou, kde se v testech nejčastěji chybuje.

1. Mnohoznačnost vs. Homonyma

Často se to plete. Klíčový rozdíl je v tom, zda existuje mezi významy nějaká souvislost (většinou podoba), nebo je to jen náhoda.

A) Slova MNOHOZNAČNÁ

Mají jeden původní význam a další vznikly přenesením (např. pro podobnost).

  • Oko (orgán) → Oko na punčoše (tvar).
  • Koruna (královská) → Koruna stromu.
  • Zub (v ústech) → Zub pily.
B) HOMONYMA (Souzvučná)

Slova stejně znějí, ale mají zcela odlišný význam a původ. Je to náhoda.

  • Jeřáb (pták) vs. Jeřáb (stroj).
  • Kolej (vysokoškolská) vs. Kolej (vlaková).
  • Zámek (budova) vs. Zámek (ve dveřích).

2. Podstatná jména: Hromadná, Látková, Pomnožná

Pozor na chytáky, které vypadají jako množné číslo, ale nejsou, nebo naopak.

  • POMNOŽNÁ (Tvar množného čísla, ale 1 věc):
    Vánoce, narozeniny, plavky, játra, ústa. (Vždy "ta", nikdy "to").
  • HROMADNÁ (Tvar jednotného čísla, ale hromada věcí):
    Většinou končí na -í, -oví, -stvo (kamení, lidstvo).
    POZOR NA VÝJIMKY: Dobytek, hmyz, skot, drůbež (jsou hromadná, ačkoliv nemají koncovku!).
  • LÁTKOVÁ (Nelze počítat na kusy):
    Voda, mouka, písek, dřevo, zlato. (Dvě vody = dvě porce, ne dva kusy vody).
Velký chyták: Skloňování částí těla (Oči vs. Oka)

Pokud slova oči, uši, ruce, nohy, kolena, ramena označují části těla (lidí či zvířat), mají v 7. pádě mn. č. koncovku -MA.

Pokud označují věci, skloňují se pravidelně (koncovka -MI).


Části těla (-MA)
Hrabat rukama.
Kopat nohama.
Stříhat ušima.
Koulet očima.
Věci (-MI/Y)
Ručičkami hodin.
Stůl s nohami.
Hrnec s uchy.
Síť s velkými oky.

Radek radí: Sousloví vs. Volné spojení

Jak poznat sousloví? Je to ustálené spojení, které pojmenovává jednu konkrétní věc. Často má přenesený význam.

  • Bílá káva (název nápoje → sousloví) vs. Horká káva (vlastnost → volné spojení).
  • Slepé střevo (orgán → sousloví) vs. Slepý člověk (vlastnost).
  • Psací stroj, třídní kniha, skok vysoký.

Chcete mít tyto vzorce po ruce?

Stáhněte si přehledný tahák k této lekci v PDF. Ideální pro opakování před zkouškou.

Stáhnout tahák zdarma

🚀 To ale není všechno! Ve video-kurzu toho máme pro Vás mnohem více. Stovky příkladů a procvičování, desítky hodin podrobných vysvětlení, tipů a triků jak řešit úlohy CERMAT.

Co se v této lekci naučíte:
  • Tato lekce se v první části zaměřila na slovní zásobu a vztahy mezi slovy. Vysvětlila rozdíl mezi slovy jednoznačnými (jeden význam, např. sešit) a mnohoznačnými (více souvisejících významů, např. oko). Zvláštní důraz byl kladen na odlišení mnohoznačných slov od homonym, která sice znějí stejně, ale jejich významy spolu nesouvisejí a jejich podoba je čistě náhodná (např. kolej). Dále byly definovány pojmy synonyma (slova souznačná) a antonyma (slova opačného významu). Tato část byla zakončena tématem sousloví, tedy ustálených spojení slov, která tvoří jeden významový celek (např. vlčí mák).
  • Druhá polovina lekce se věnovala vybraným jevům z morfologie podstatných jmen. Představila specifické skupiny jmen: pomnožná (mají pouze tvary množného čísla, např. nůžky, Vánoce), hromadná (v jednotném čísle označují soubor, např. kamení, žactvo) a látková (označují hmotu, např. voda, mouka). Lekce se také zabývala praktickými gramatickými problémy, jako je určování životnosti u mužského rodu a správné tvoření 5. pádu (vokativu). Detailně bylo probráno specifické a často chybové skloňování párových částí těla v množném čísle (např. ruce, nohy, oči, uši), především zvláštní tvary v 7. pádě s koncovkou -ma.
Shrnutí lekce
Význam slova, slova jednoznačná a mnohoznačná, synonyma, antonyma a homonyma, sousloví, podstatná jména a jejich skloňování, práce s textem
Lektor Radek Janušek
Garant výuky

Ing. Radek Janušek

Expert na přípravu k přijímacím zkouškám z matematiky a češtiny s více než 10 lety praxe.

Více o lektorovi

Dobrý den, vítám vás u dnešní lekce. Dnes si povíme o tom, co jsou to slova jednoznačná, mnohoznačná, budeme se zabývat synonymy, antonymy, homonymy, řekneme si, jak poznáte sousloví a v další části se budeme věnovat vybraným problémům, vybraným jevům z oblasti podstatných jmen. Připravte si prosím materiály a jdeme na to. Slova jednoznačná, slova mnohoznačná, jaký je mezi nimi rozdíl? Slova jednoznačná jsou slova, která mají jeden věcný význam. Sešit, Brno, jitrocel, příslovce, sněhulák. Často jsou slova jednoznačná vlastní jména, Beroun, Lenka, Vltava, a také odborné názvy: zájmeno, stopka, pestík. Slova mnohoznačná jsou slova, která mají svůj základní, původní význam a další druhotné významy, které vznikly přenesením významu slova na věci, které s původní skutečností nějak souvisí. Většinou je to podoba nebo nějaká jiná věcná souvislost. Typickým slovem mnohoznačným je slovo oko. V původním významu zrakový orgán. V ostatních významech je to věc, předmět nebo jeho část, připomínající oko. Například oko na polévce, paví oko, oko na punčoše, kuří oko, vraní oko, pytlácké oko a tak dále. Takže ještě jednou: slova jednoznačná – jeden význam, slova mnohoznačná – základní význam a přenesený význam. Nepleťte si ovšem slova mnohoznačná s homonymy. Jaký je rozdíl mezi slovy mnohoznačnými a homonymy si řekneme v další části. Úloha 1.1. Určete základní a některé druhotné významy těchto mnohoznačných slov. Úloha 1.1 bude vaše samostatná práce. Což znamená, že za chvíli vypnete video, vypracujete úlohu a pro zpětnou kontrolu použijete řešení, které máte přiloženo v dnešní lekci. Prosím, vypněte video a vypracujte úlohu 1.1. Tak co? Jaký základní význam a přenesený význam jste určili u slov list, krk, běžet, střecha, rozdrtit? Pojďme dál. Úloha 1.2. Její zadání? Vyberte možnost, ve které se vyskytují pouze slova mnohoznačná. Projděte si jednotlivé možnosti A, B, C, D a vyberte možnost, ve které se vyskytují pouze slova mnohoznačná. Pokud jste určili, že slova mnohoznačná se vyskytují v možnosti C, tak jste určili dobře. Slova zebra, sestra, jazyk, trubka jsou slova mnohoznačná, což znamená, že mají svůj základní význam a pak druhotný přenesený význam. V možnosti A: kohout, kořen, hlava jsou slova mnohoznačná, úterý je slovo jednoznačné. Leknín, kmen, půda, spojka. V této možnosti je slovo leknín slovo jednoznačné, ostatní slova jsou mnohoznačná. A v možnosti D: knihovna, pata, ručička, slova mnohoznačná, vír, slovo jednoznačné. Homonyma, synonyma, antonyma. Synonyma jsou slova souznačná, což znamená, že mají stejný nebo podobný význam. Například pěkně, hezky. Antonyma, opozita, slova s opačným významem. Dobře, špatně. A homonyma, homonyma jsou slova souzvučná, což znamená, že jsou to slova, která stejně znějí, ale mají zcela odlišný význam i původ. Mnohoznačnost u těchto slov je nahodilá. Podívejme se na slovo jeřáb. Jeřáb řadíme mezi homonyma. Jeřáb v jednom významu strom nebo keř, v dalším významu stroj a ve třetím významu pták. Tato tři slova mají společné pouze to, že mají stejnou grafickou podobu, že stejně znějí a stejně se i píší, mají ovšem jiný význam. Důležitá věc je ta, kterou máte napsanou v tabulce níže. Někdy se homonyma zaměňují se slovy mnohoznačnými. Pro rozlišení těchto skupin slov je potřeba vědět, že u homonym je podoba čistě náhodná, zatímco u mnohoznačných slov došlo k přenesení významu na základě nějaké podobnosti. Úloha 1.2. Pojďme na úlohu 1.2. Z uvedených slov vyberte homonyma a uveďte, jaké skutečnosti mohou označovat. U zbývajících slov určete, zda jsou jednoznačná nebo mnohoznačná. Takže budeme pracovat s významy slov, budeme pracovat se základním významem, přeneseným významem, anebo se slovy, která stejně znějí, ale mají zcela odlišný význam i původ. Pak budeme hledat slova s jedním významem a budeme je označovat. Cvičení 1.2 je vaše samostatná práce, takže za chvíli vypnete video a pro zpětnou kontrolu si video pustíte. Prosím, vypněte video a vypracujte úlohu 1.2. Pojďme se společně podívat na řešení úlohy 1.2. Z uvedených slov vyberte homonyma a uveďte, jaké skutečnosti mohou označovat. U zbývajících slov určete, zda jsou jednoznačná nebo mnohoznačná. Takže nejdřív budeme vyhledávat homonyma. Homonyma neboli slova, která mají zcela odlišný význam, ale stejně znějí. Hned první slovo v řadě je homonymum kolej. Kolej, jeden význam slova stopa po kolech vozu. Další význam slova ubytování pro vysokoškoláky nebo zařízení vysokých škol, kde se ubytovávají studenti. Další slovo v řadě, zámek. Patří mezi homonyma nebo mezi slova mnohoznačná? Pokud jste určili, že zámek je homonymum, tak jste určili správně. Zámek, zařízení umožňující něco zamknout, jeden význam. Další význam slova, šlechtické sídlo. Třetí homonymum v řadě, našli jste slovo jez. Jednak je to rozkazovací způsob od slovesa jíst a druhý význam, vodní stavba napříč tokem. Další homonymum je slovo travička. Travička souvislý travnatý porost, malá tráva, travička. A ta druhá možnost, pokud vás napadlo, že travička je žena, která někoho otrávila, tak vás ta možnost napadla správně. Takže travička je taktéž homonymum. Další slovo v pořadí, další homonymum je slovo má. Tady pracujeme se slovně druhovou homonymií. Má zájmeno moje, má sloveso vlastní. Další slovo v řadě, další homonymum je slovo jeřáb. Jeřáb jsme měli uvedeno už v tabulce níže, takže jeřáb jenom pro zopakování strom nebo keř, jeřáb stroj, jeřáb pták. Další homonymum slovo pila. Jaké významy u slova pila můžeme určit? Pila, nástroj sloužící k řezání. Pila, tvar slovesa pít. Září, taktéž homonymum. Září, pojmenování devátého měsíce v roce. A září, tvar od slovesa zářit. Topit, další homonymum. Topit, udržovat teplo. Topit například v kamnech. A ta druhá možnost, ten druhý význam, topit někoho, usmrtit utopením. Určili jste jako homonymum slovo matka? Matka jako rodička, žena, která má vztah ke svému dítěti. A matka jako matice ke šroubu. Určitě si pamatujete ze školy, že slovo role je taktéž homonymum. Role ve smyslu, ve významu divadelní role a ten druhý význam například role papíru, role jako nějaký válcovitý útvar, který vznikl svinutím něčeho. Další homonymum v řadě slovo vinice. Vinice je místo, kde se pěstuje vinná réva a vinice v dalším významu je žena, která se něčím provinila. Podobný systém máme u slova vinný. Vinný v jednom významu související s vínem a v dalším významu člověk, který se provinil. Bašta. Věděli jste, že bašta je homonymum? Bašta v jednom významu je to obranná zeď, obranná hradba a v tom druhém významu bašta jako dobrota. Slovo masový. Masový taktéž můžeme zařadit mezi homonyma. Masový, týkající se masa, přídavné jméno. Masový nákyp. A masový, přídavné jméno k mase lidí, hromadný, masové cvičení. Takže masový, přídavné jméno od masa, masový nákyp, přídavné jméno od jména masa, masový nástup. Vál, další homonymum. Vál, deska na válení těsta. Vál, vítr foukal, vítr vál. Granát, určitě jste granát zařadili mezi homonyma. Granát, trhavina, výbušnina, granát, kámen, drahý kámen, který se zasazuje do šperku. A poslední homonymum je slovo kynout. Kynout dávat znamení pohybem ruky, jeden z významů, další význam kvašením nabývat objemu. Která slova ze slov zbývajících jsou slova mnohoznačná? Mnohoznačná slova, ta slova, která mají svůj základní význam a přenesený význam. Slova mnohoznačná: kukačky, mapa. Tady u té mnohoznačnosti mapa jako zákres nějakého geografického území, geografický zákres a mapa například skvrna po vodě. Kladívko, větrník, hřebíček, houba, čepice, hřebínek, rakvička. Zbyly nám tři slova. Slova Praha, zinek a nerost. Tato slova bychom zařadili ke slovům jednoznačným, protože mají pouze jeden věcný význam. Takže ještě jednou, nezapomeňte na to, že u homonym je podoba čistě náhodná, zatímco u mnohoznačných slov došlo k přenesení významu na základě nějaké podobnosti. Pojďme dále. Dále v pořadí máme úlohu 1.2.3. Uveďte synonyma k těmto slovům: zeměpis, mýty, mluvnice, protože, ale, slepý, zlomenina, privátní, exportní, efektivní, humánní. Synonyma neboli slova se stejným nebo podobným významem. Tato úloha bude vaše samostatná práce a vaše řešení si zkontrolujete s řešením, které máte připojeno v lekci. Pojďme se nyní podívat na to, co to jsou sousloví. S tímto pojmem, s tímto termínem ve škole určitě pracujete. Sousloví je ustálené spojení slov s jedním věcným významem, například vlčí mák, podstatné jméno. Některá sousloví mají obrazný význam. Tvrdý oříšek rovná se problém. Cvičení 1.3. Pojďme rozlišovat mezi souslovím a volným spojením slov. 17 slovních spojení a budeme rozlišovat tedy ustálená spojení slov a volná spojení slov. Významný vědec. Významný vědec je volné spojení slov. Porovnejte se dvojkou. Bílá káva. Bílá káva, ustálené spojení slov, jeden věcný význam, jedná se o sousloví. Trojka. Státní zkouška. Sousloví nebo volné spojení slov? Pokud jste napsali, že státní zkouška je sousloví, napsali jste dobře. Čtyřka. Dlouhá fronta. Porovnejte. Dlouhá fronta, teplá fronta, studená fronta, okluzní fronta. Dlouhá fronta bude tady sousloví nebo volné spojení slov? Volné spojení slov. Ječné zrno. Ječné zrno je onemocnění oka. Pracujeme tady s přeneseným významem. Jedná se tady o sousloví. Psí víno. Psí víno, popínavá rostlina. Psí víno, jedná se o sousloví. Moje sestřenice. Tady určitě cítíte, že moje sestřenice je volné spojení slov. Prostorné auto. Prostorné auto, sousloví nebo volné spojení slov? Zkuste porovnat prostorné auto, nákladní auto, osobní auto, prostorné auto, volné spojení slov. Vznést obvinění. Tak, co jste napsali? Sousloví nebo volné spojení slov? Vznést obvinění je ustálené spojení, takže se jedná o sousloví. Jeden věcný význam. Všichni víme, co to znamená. Jemná mouka. Jemná mouka, sousloví nebo volné spojení slov? Zkuste porovnat. Jemná mouka, hladká mouka, polohrubá mouka, hrubá mouka, jemná mouka, volné spojení slov. Dávej pozor. Dávej pozor, obrazný význam, přenesené pojmenování, dávej pozor, sousloví. Psací stroj, sousloví nebo volné spojení slov? Psací stroj je sousloví. Slepé střevo. Tady určitě nebudete váhat, slepé střevo je sousloví. Aprílové počasí. Aprílové počasí je taktéž sousloví. Obrazný význam. Skok daleký, daleký skok, 15-16. Takže skok daleký. Určitě jste napsali, že skok daleký je sousloví a daleký skok volné spojení slov. Nové koření. Nové koření, sousloví nebo volné spojení slov? Nové koření jsou sušené plody pimentovníku pravého, takže v tomto případě se bude jednat o sousloví. Nové koření je sousloví. Takže ještě jednou, sousloví, ustálené spojení slov s jedním věcným významem. A volná spojení slov jsou slova, která jsou k sobě volně připojena. V další části se zaměříme na podstatná jména a některé problematické jevy, které jsou s tímto slovním druhem spojeny. Rychlé opakování. Podstatná jména jsou slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů. Jsou to slova ohebná, což znamená, že se skloňují. Určujeme u nich pád, číslo, rod a vzor. Druhy podstatných jmen: konkrétní, abstraktní, obecná, vlastní. Konkrétní názvy osob, zvířat, věcí, abstraktní názvy vlastností, dějů, stavů. Podstatná jména obecná, ta označují kteroukoliv osobu, zvíře nebo věc, píší se s malým písmenem. Vlastní podstatná jména jsou pojmenování určitých osob, zvířat, věcí, předmětů, píší se s velkým počátečním písmenem. Některá podstatná jména můžeme dělit na další kategorie a to na tzv. podstatná jména pomnožná. Podstatná jména pomnožná mají tvar pouze množného čísla a tímto tvarem označují jednu věc i více věcí. Mezi podstatná jména pomnožná řadíme názvy částí těla: ústa, játra, záda. Některé názvy oděvů: plavky, punčocháče, kalhoty, šaty. Názvy nemocí: spálničky, zarděnky, neštovice. Některé názvy nástrojů a zařízení: housle, varhany, kleště, nůžky. Názvy svátků, událostí: Velikonoce, Vánoce, prázdniny, narozeniny. Názvy zeměpisné, názvy míst: Čechy, Atény, Blata, Tropy. Některá jména látková: kolínka, halušky, pomyje. Názvy písemností: memoáry, noviny, dějiny. Názvy her: kostky, šachy, karty. Některá podstatná jména označující smysly vnímatelné věci s rysem složenosti, soubornosti: peníze, finance, reálie. Takže v tomto výčtu máte příklady podstatných jmen pomnožných, tedy podstatných jmen, které mají tvary pouze množného čísla a vyjadřují svým tvarem jak jednu věc, tak mohou vyjadřovat i více věcí. Do další skupiny patří podstatná jména hromadná. Podstatná jména hromadná jsou názvy lidských a zvířecích kolektivů, rostlinných porostů, souborů věcí a přírodních jevů. Mají tvar jednotného čísla, označují více věcí téhož druhu. Poznáte je podle toho, že se tvoří příponami -í, -oví, -stvo, -ctvo, -ina. Kamení, přípona -í, prostranstvo, přípona -stvo, rolnictvo, přípona -ctvo, dobytčina, přípona -ina. Pozor na slova jako dobytek, hmyz, skot, lid, mládež, drůbež. Taktéž je řadíme mezi podstatná jména hromadná, i když tu hromadnost netvoří tady těmi vypsanými příponami. Třetí skupinou jsou podstatná jména látková. Podstatná jména látková označují hmotu nebo látku jevící se jako nerozčleněný celek. Mezi podstatná jména látková můžeme zařadit názvy některých potravin: maso, mouka, tvaroh. Nápoje: mléko, pivo, voda, tekutiny: benzín, olej, voňavka. Patří sem i kulturní plodiny: čočka, obilí, zelí, užitkové hmoty: dřevo, palivo, mýdlo, přírodní jevy: písek, světlo, vzduch, některé kovy: ocel, stříbro, zlato a chemické prvky: kyslík, síra, vápník. Podstatná jména látková tvarem jednotného čísla označují látku bez ohledu na množství. Ve tvaru množného čísla mění svůj význam. Dvě vody rovná se dvě láhve nebo třeba dvě sklenice vody. Takže ještě jednou podstatná jména pomnožná, hromadná, látková. Cvičení 2.1. Rozlište podstatná jména rodu mužského životného a neživotného. Toto cvičení bude vaše samostatná práce. Aniž byste se dívali do poučky, která je uvedená pod cvičením, určíte podstatná jména rodu mužského životného a neživotného. Což znamená, že si za chvíli vypnete video, vypracujete cvičení a pro zpětnou kontrolu a komentář si video pustíte. Takže vypněte video a vypracujte cvičení 2.1. Tak jak jste si poradili s životností a neživotností podstatných jmen rodu mužského? Co nám říká definice? Definice nám říká, že životnost, neživotnost zjistíme tak, že porovnáme tvar pro první a čtvrtý pád. Pokud se tvary shodují, patří jméno mezi neživotná podstatná jména, pokud se od sebe liší, jedná se o životné podstatné jméno. Pojďme se tedy podívat na to, která slova jsou životného rodu a která jsou neživotného rodu. Životná podstatná jména budeme označovat žlutě. První slovo v pořadí sněhulák. Kdo, co? Sněhulák. Vidím koho, co? Sněhuláka. Sněhulák, sněhuláka. Tvary se liší, jedná se tedy o podstatné jméno rodu mužského životného. Kostlivec. Kdo, co kostlivec, vidím koho, co kostlivce. Tvary se liší, podstatné jméno rodu mužského životného. Strašák, vidím koho, co strašáka, podstatné jméno rodu mužského životného. Umrlec, vidím koho, co umrlce, rod mužský životný. Nebožtík, vidím koho, co nebožtíka, rod mužský životný. Dobytek, vidím koho, co dobytek, podstatné jméno rodu mužského neživotného. Hmyz, vidím koho, co hmyz, taktéž neživotné podstatné jméno. Panák, vidím koho, co panáka, podstatné jméno rodu mužského životného. Bubák, bez bubáka, životné podstatné jméno. Hrdina, bez hrdiny, životné podstatné jméno. Národ, vidím koho, co národ, podstatné jméno rodu mužského neživotného. U podstatných jmen, která označují neživou věc, a to jsou podstatná jména typu ledoborec, uzenáč, zavináč, slaneček, si můžete vybrat, jestli použijete životnou koncovku nebo neživotnou koncovku. V tom případě si ale musíte dávat pozor na shodu přísudku s podmětem. Pojďme se nejdřív podívat, která slova z těch daných možností jsou podstatná jména rodu mužského životného. Podstatné jméno mužského životného je podstatné jméno ledoborci, uzenáči, zavináči a slanečci. Můžete si pomoci také ukazovacím zájmenem ty a ti. Ty ledoborce, ti ledoborci, ty uzenáče, ti uzenáči, ty zavináče, ti zavináči. Co se týká shody přísudku s podmětem, tak pozor na zakončení měkkého nebo tvrdého i v přísudku. Musíte se řídit životností, neživotností podstatného jména. Pokud použijeme tvar ledoborce, ledoborce vypluly, tak v přísudku musíme napsat tvrdé y, ledoborce vypluly. Můžete si opět pomoct zájmenem ukazovacím ty ledoborce, ty vypluly, a to ty už vás navede k tomu, že v přísudku napíšete polotvrdé y. Ovšem, pokud použijete životnost, životné podstatné jméno, ledoborci vypluli, tak v přísudku už musíte napsat měkké i. Ti ledoborci vypluli. Cvičení 2.3 rozdělte podstatná jména na hromadná, látková, pomnožná. Cvičení 2.3 bude vaše samostatná práce, což znamená, že za chvíli vypnete video, vypracujete cvičení a pro zpětnou kontrolu si video pustíte. Takže vypněte video a vypracujete cvičení 2.3. Pojďme se společně podívat na řešení cvičení 2.3. Rozdělte podstatná jména na hromadná, látková, pomnožná. Rychlá rekapitulace, podstatná jména hromadná označují hromadu věcí stejného druhu. Podstatná jména látková označují látku bez ohledu na množství a podstatná jména pomnožná množným číslem označují jednu věc nebo také více věcí. První podstatné jméno, kněžstvo. Co vám může pomoci? Může vám pomoci přípona -stvo. Říkali jsme si, že jsou zakončení, že jsou přípony pro podstatné jméno hromadné, pro podstatná jména hromadná, takže kněžstvo, podstatné jméno hromadné. Živočišstvo, taktéž zakončení -stvo. Živočišstvo hromada věcí stejného druhu, podstatné jméno hromadné. Plavky, ty plavky, ukážu na plavky množným číslem, může toto podstatné jméno označovat jeden kus oblečení nebo více kusů oblečení, takže podstatné jméno pomnožné. Játra, ta játra, taktéž podstatné jméno pomnožné. Stejně jako záda, ta záda, ukážu množným číslem a můžou to být jedna záda nebo záda třeba dvou, tří lidí, takže záda, podstatné jméno pomnožné. Žactvo, kněžstvo, živočišstvo, máme podobné zakončení, takže přípona -stvo, hromada věcí stejného druhu, i když o žácích se nedá říct, že by to byly věci. Každopádně toto podstatné jméno budeme řadit k podstatným jménům hromadným. Mýdlo. Mýdlo je látka bez ohledu na množství, podstatné jméno látkové. Zelí. Jak jste si poradili s tímto podstatným jménem? S podstatným jménem zelí. Zelí, obilí, čočka, kulturní plodiny, řadíme do podstatných jmen látkových. Síra, chemický prvek, chemická látka, podstatné jméno látkové. Haraburdí, co tady s tím podstatným jménem, je to hromada, látka, o pomnožných tady asi nebudeme vůbec přemýšlet. Haraburdí, hromada věcí stejného druhu, pomůže vám také zakončení na -í, takže haraburdí, hromada věcí stejného druhu, tedy podstatné jméno hromadné. Svalstvo, tak tady už vám určitě naskakují ta zakončení -stvo, podstatné jméno hromadné. Jogurt, jogurt, látka bez ohledu na množství, takže podstatné jméno látkové. Kleště, na kleště si ukážete množným číslem ty, ty kleště. Kleště mohou označovat jeden kus toho nástroje nebo více kusů, jedná se tedy o podstatné jméno pomnožné. Obilí. Obilí, zelí, čočka, podstatné jméno látkové, označuje kulturní plodinu. Dobytek. Pozor na toto podstatné jméno. Toto podstatné jméno řadíme mezi podstatná jména hromadná, i když nemá zakončení jako -í nebo -stvo. Dříví. Co tady, jak jste si poradili? Dříví. Podstatné jméno hromadné nebo podstatné jméno látkové? Dříví. Končí na -í. Podstatné jméno hromadné. Pokud jste napsali hromadné, napsali jste správně. Takže hromadné. Pozor na to, že podstatné jméno dřevo už by vyjadřovalo nějakou látku, takže už bychom ho řadili do podstatných jmen látkových. Takže dříví, dřevo. Křoví, látka nebo hromada věcí stejného druhu? O pomnožných tady nebudeme vůbec přemýšlet. Pokud jste napsali, že je to hromadné podstatné jméno, napsali jste dobře. Náušnice. Náušnice. Tak, tady by mě zajímal váš výsledek, tady by mě zajímalo, do jaké kategorie jste toto podstatné jméno zařadili. Pokud jste přemýšleli o tomto slově, tak jste ho nezařadili ani mezi podstatná jména hromadná, ani mezi látková, ani mezi pomnožná. Náušnice není pomnožné podstatné jméno, protože náušnice, ten tvar tohoto podstatného jména, označuje jak číslo jednotné, jedna náušnice, tak číslo množné, dvě náušnice. Takže náušnice nelze zařadit mezi pomnožná podstatná jména, nelze zařadit ani mezi látku, ani mezi, v uvozovkách, hromadu věcí stejného druhu. Drůbež. Jak jste si poradili s tímto podstatným jménem? Drůbež. Měli jsme tady už, myslím, že to byl dobytek. Dobytek, stejná situace, drůbež, podstatné jméno hromadné. Pivo, pivo, voda, víno, látka bez ohledu na množství, podstatné jméno látkové. Lid, co tady s tímto podstatným jménem? Lid, pokud jste napsali, že toto podstatné jméno řadíme do kategorie hromadných, tak jste napsali správně. Vápník, chemická látka, látka bez ohledu na množství, takže podstatné jméno látkové. Máslo, taktéž je to látka bez ohledu na množství, máslo, podstatné jméno látkové. Krkonoše, ty Krkonoše, podstatné jméno pomnožné. Tropy. Tropy, podstatné jméno pomnožné. Ty tropy. Ten trop v tomto slovním smyslu, v jakém máme tropy v tomto spojení, tak jednotné číslo neexistuje. Benátky, podstatné jméno pomnožné. Uhlí, hromada věcí stejného druhu, podstatné jméno hromadné. Olej, podstatné jméno látkové. Minerálka, podstatné jméno látkové. Podmáslí, látka bez ohledu na množství, jedná se tedy o podstatné jméno látkové. Lidstvo, -stvo, podstatné jméno hromadné. Zbytek podstatných jmen si prosím zkontrolujte s řešením, které máte přiloženo v dnešní lekci. Ještě se zastavím u dvou podstatných jmen a to jsou podstatná jména rukavice a vesnice. Nezapomeňte na to, že rukavice a vesnice, tato slova, označují jak číslo jednotné, jedna rukavice, dvě rukavice, tak číslo množné, jedna vesnice, dvě vesnice. Stejně jako náušnice, podstatné jméno rukavice a vesnice nemůžeme zařadit do žádné z těchto tří kategorií. Tak prosím, nenechte se zmást, tohle byl ode mě chyták, nepatří tato podstatná jména náušnice, rukavice, vesnice mezi podstatná jména pomnožná. Možná si říkáte, proč podstatná jména obilí a zelí nepatří mezi podstatná jména hromadná, ale mezi podstatná jména látková, když přece označují hromadu věcí stejného druhu. Tady si musíme uvědomit, že podstatná jména hromadná tvoří pouze jednotné číslo. Pokud se podíváte do slovníku, tak u podstatného jména zelí a obilí najdete číslo jak jednotné, tak množné. Takže kulturní plodiny zelí, obilí, čočka jsou podstatná jména látková. Dostáváme se ke cvičení 2.4. Utvořte pátý pád podstatných jmen rodu mužského životného. Toto cvičení bude vaše samostatná práce. My společně vytvoříme pátý pád od podstatných jmen rodu mužského správce, syn, vůdce, rádce, zlosyn, znalec. Co nám říká poučka? Poučka říká, že u podstatných jmen zakončených na -ec (otec), v pátém pádě je zakončení -če (otče, chlapec – chlapče). U podstatných jmen zakončených na -ce, v pátém pádě zakončení -ce zůstává (pan soudce, a zavolám, oslovím, pane soudce; pan obhájce, oslovím pane obhájce). Zkuste se podstatná jména otec a soudce naučit jako jakési vzory. Pomůže vám to k tomu, abyste lépe rozlišili zakončení v pátém pádě. Takže ještě jednou. -ec se mění na -če a zakončení -ce v pátém pádě zůstává. Pojďme se tedy podívat a vytvořit pátý pád od podstatného jména rodu mužského životného správce. Správce, oslovte, pane správce. Zakončení na -ce jako soudce, v pátém pádě -ce musí zůstat. Proč jsem vybrala zrovna toto podstatné jméno? Protože se často špatně tvoří pátý pád, chybně se tvoří pátý pád. Můžete slyšet oslovení pane správče, je to nesprávné. Syn. Sice toto podstatné jméno nekončí na -ce ani na -ec, ale zajímavý bude pátý pád, syn, oslovte, synu. Zajímavé to bude porovnat s podstatným jménem s číslem 13, zlosyn. Vytvořte pátý pád zlosyn, pátý pád ty, zlosyne. Takže musíme si zapamatovat, že pátý pád od podstatného jména syn je synu a zlosyn zlosyne. Vůdce, oslovte, vytvořte pátý pád. Vůdce, máte zakončení na -ce jako soudce, takže oslovím vůdce. Rádce. Tak jsme v rodu mužském životném, takže myslíme rádce, například rádce pana krále, nikoliv rádce, například jako turistického průvodce, nějakou knižní brožuru. Takže rádce, zakončení na -ce jako soudce, takže pane rádce. Nikoliv pane rádče, jak se často toto zakončení tvoří. Znalec, zakončení na -ec jako otec, takže v pátém pádě bude tvar znalče. Otče. Tak, zbytek cvičení bude tedy vaše samostatná práce a správnost vašeho řešení zkontrolujete s řešením, které máte připojeno k dnešní lekci. Skloňování podstatných jmen ruce, nohy, oči, uši, kolena, ramena, prsa. Tato podstatná jména ve svém základním významu označují části těla. V množném čísle mají zvláštní skloňování, pojďme se na něj podívat. Druhý pád podstatného jména ruce, nohy. Ruce, bez koho čeho, bez rukou, nohy, bez nohou i noh. Ve druhém pádě množného čísla podstatného jména nohy dva tvary. Šestý pád, o kom, o čem, o rukou i rukách, nohou i nohách. Opět dva tvary pro šestý pád. Sedmý pád čísla množného, s kým, s čím, s rukama, nohama, očima, ušima. Zakončení na -ma musíme použít v případě, pokud mluvíme o částech lidského nebo zvířecího těla. Takže ještě jednou, s kým, s čím? S rukama, nohama, očima, ušima. Podstatná jména kolena, ramena, prsa. Opět budeme mít dva tvary. A to ve druhém pádě. Bez koho, čeho? Bez kolenou i kolen, ramenou i ramen. Šestý pád, o kom, o čem, o kolenou i kolenech, ramenou i ramenech. Sedmý pád, kým, čím, s koleny, rameny, prsy. Důležitá poznámka, zakončení na -ma v sedmém pádě množného čísla mají také zdrobněliny těchto slov. Očkama, ručkama, nožkama, očičkama, ručičkama, nožičkama. Opět týká se to podstatných jmen oči, uši, ruce, nohy, která označují části lidského nebo zvířecího těla. Koncovka přídavného jména, zájmena, číslovky se v sedmém pádě množného čísla přizpůsobuje koncovce podstatného jména. Takže s kým, s čím? S ušima. S jakýma ušima? S malýma ušima. Zakončení na -ma v přídavném jménu se musí přizpůsobit podstatnému jménu, takže s ušima. Mezi čtyřma očima, se zlatýma rukama, se svýma ušima. Pokud podstatné jméno oko, ucho, ruka, noha, koleno, rameno neoznačují části lidského nebo zvířecího těla, skloňují se podle příslušných vzorů. Oko, ucho, koleno, rameno podle vzoru město, noha, nohy podle vzoru ženy. Zvláštní a zajímavá poznámka. Ve významu končetina se ve 2. a 6. pádě množného čísla užívá spíše tvar nohou. Nikde to není striktně dáno, ale je to nějaká výjimka, která se používá. Takže ještě jednou. Ve významu končetina se ve 2. a 6. pádě množného čísla užívá spíše tvaru nohou. Pokud se týká podstatného jména ruce, o kom, o čem, o rukou i o rukách, tady ty dvě varianty, tady ty dvě možnosti jsou rovnocenné. Pojďme se podívat hned na cvičení, ve kterém si procvičíme výše probrané téma. Slova v závorkách dejte do náležitého tvaru. Cvičení 2.5 bude vaše samostatná práce. Za chvíli vypnete video, vypracujete cvičení 2.5, po jeho ukončení si video pustíte pro zpětnou kontrolu. Pojďme se společně podívat na řešení cvičení 2.5. Slova v závorkách dejte do náležitého tvaru. Věta číslo 1. Nesedej si na židli s rozviklanými nohami. Jaký tvar, jaké zakončení jste použili u přídavného a podstatného jména? S rozviklanýma nohama nebo rozviklanými nohami? Nezapomeňte na to, že v této větě podstatné jméno nohy neoznačuje část lidského těla. Musíme tedy použít zakončení na -mi. Palce na obě nohy měla otlačené od bot. Palce na kom, na čem? Na obou nohou. To je ten prvotní tvar, kterému se dává přednost, ale klidně můžete použít i tvar na obou nohách. A tento tvar taktéž bude správně. Palce na obou nohou, na obou nohách měla otlačené od bot. Vzala tašku s oběma nepoškozenými uchy. Proč není v tomto případě s oběmi? Protože jsme si říkali, že ucho přece v tomto případě není součást lidského těla a nemůžu použít koncovku -ma. Zapamatujte si, že u číslovky oba, dva v sedmém pádě vždy musíme použít zakončení na -ma. Takže klidně by mohlo znít to spojení vzala tašku s oběma dvěma nepoškozenými uchy. Ucho už se bude skloňovat podle vzoru město. Ryba proklouzla velkými oky, nikoli velkýma očima. Dlouho se léčil s koleny, nikoli s kolenama. Dopis je adresován k rukám pana ředitele. Doufám, že jste použili tvar rukám, nikoli rukoum. Sundal náklad z ramenou i ramen. Oba dva tvary jsou správné. Seděl na ramenou i na ramenech. Oba dva tvary můžeme použít. Věta číslo devět. Vrtule na ramenech vzducholodi se rychle otáčely. V tomto případě ramena neoznačují část lidského těla. Takže co jste napsali? Jaký tvar jste použili? Vrtule na ramenou nebo na ramenech? Pokud jste napsali tvar ramenech, tak jste napsali správně. Vrtule na ramenech vzducholodi se otáčely. Bezradně pokrčil rameny. Pozor, nepokrčil ramenami, ale pokrčil rameny. Zvedl lokty z kolenou i kolen. Ovšem věta číslo 12, ta už bude mít trošku jiný tvar. Poškození u kolen potrubí je velmi rozsáhlé. Tvar kolenou použijeme pouze u části lidského těla a v těch ostatních případech používáme dané zakončení nebo skloňování podle daného podstatného jména. Takže poškození u kolen potrubí je velmi rozsáhlé, nikoli u kolenou. Klečel na kolenou i na kolenech. Oba dva tvary můžeme použít. Stopy po svařování na kolenech výfuku se podařilo zakrýt barevným nátěrem. Co jste tady napsali? Stopy po svařování na kolenou nebo kolenech? Takže opět pozor, kolenou použijeme pro část lidského těla. Pro to, co neoznačuje část lidského těla, použijeme ten druhý tvar. Stopy po svařování na kolenech výfuku se podařilo zakrýt barevným nátěrem. Věta číslo 15. V rohu tanečního sálu se válela židle s přeraženými nohami. Tak tady už jste doufám použili správné zakončení, že se válela židle s přeraženými nohami, nikoli s přeraženými nohama. Brouk třepal svýma malýma nožičkama. Na trhu se nám líbil proutěný košík s velkými uchy, nikoli s velkýma ušima, protože to by bylo označení části lidského těla. 18. Na říčních ramenech se usadila hejna labutí. Chceme množné číslo. Na říčních ramenou nebo ramenech? Ramenou bychom označovali část lidského těla. Musíme dát přednost jinému skloňování. Takže na říčních ramenech. Ještě spravíme. Na říčních ramenech se usadila hejna labutí. Devatenáct. V dětství měl problémy s kotníky. Pozor na to, že měl problémy s kotníky, nikoliv s kotníkama, jak někdo by mohl použít. Takže od dětství měl problémy s kotníky. Zavadil lokty o opěrky židle. Nezavadil loktama. Pokud jste napsali loktama, tak prosím opravte si a zapamatujte si, že zavadil lokty o opěrky židle. A poslední věta. Opřel se dlaněmi o stůl. Neopřel se dlaněma. Pokud máte dlaněma, prosím opravte si na správné znění. Opřel se dlaněmi o stůl. Máme za sebou skloňování podstatných jmen označujících části lidského těla. Vás teď čeká samostatná práce v podobě práce s textem a testových úloh. Řešení si můžete zkontrolovat s řešením, které máte připojeno k dnešní lekci. Já se budu těšit opět příště na viděnou a na slyšenou při příští lekci. Mějte se hezky.
Plný přístup
3 990 Kč