Vedlejší věty příslovečné, procvičování

V dnešní lekci se budeme zabývat vedlejšími větami příslovečnými. Budeme vycházet z toho, co jsme se naučili o příslovečném určení a jeho druzích. Budeme tedy rozlišovat vedlejší větu příslovečnou místní, časovou, způsobovou, měrovou, příčinou, účelovou, podmínkovou, přípustkovou. Jak jednotlivé věty poznáme? Poznáme je podle otázek, kterými se ptáme na příslovečná určení, na jednotlivé druhy příslovečných určení a těmito otázkami se budeme ptát i na vedlejší věty. Vedlejší věta příslovečná místní otázky kde, kam, kudy, odkud. Vrátil se tam, odkud vyšel. Kam se vrátil? Vrátil se tam, odkud vyšel. Odkud vyšel vedlejší věta příslovečná místní? Vedlejší věta příslovečná časová. Kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho? Počkám, dokud se nevrátíš. Jak dlouho počkám? Ptám se větou hlavní na větu vedlejší nebo větou řídnící na větu závislou. Jak dlouho počkám? Jak dlouho, což znamená, že se ptám vedlejší větou nebo ptám se na vedlejší větu časovou, dokud se nevrátíš. Vedlejší věta příslovečnázp Většinou mívá spojovací výrazy zdvojené. Tak, jako, tak, že, tak, aby, tolik, kolik, čím, tím. Ptáme se otázkami, jak moc, jak hodně, jak málo, do jaké míry. Udělal toho jen tolik, na kolik měl síly. Věta hlavní, věta řídící, udělal toho jen tolik. A teď ta otázka přijde, kolik toho udělal. Nakolik měl síly, takže do jaké míry, jak hodně, jak málo. Nakolik měl síly, vedlejší věta příslovečná měrová. Můžete si všimnout toho zdvojeného spojovacího výrazu tolik, kolik. Vedlejší věta příslovečná příčina vyjadřuje příčnu obsahu věty řídící. Přitáme se na ní proč, z jaké příčiny. Přišel pozdě, protože zaspal. Proč, z jaké příčiny přišel pozdě, protože zaspal. Co je příčinou toho, že přišel pozdě, to, že zaspal? Takže protože zaspal, vedlejší věta příslovečná příčina. Pokud se nedokážete zeptat, tak si zapamatujte, že typickými spojovacími výrazy, které připojují vedlejší větu příčinou k věti hlavní jsou spojovací výrazy, protože poněvač nebo jelikož. Vedlejší věta příslovečná účelová vyjadřuje okolnost, ke které směruje naše jednání. Ptáme se stejně jako na vedlejší větu příslovečnou příčinou, proč, ale už se ptáme za jakým účelem. A odpovídáme si, aby, abychom. Koupil mamince růži, aby ji potěšil. Proč? Za jakým účelem? Co bylo cílem toho, že koupil mamince růži? Aby ji potěšil. Opět je tady typický spojovací výraz. Spojovací výraz aby, abychom, po případě abyste. Vedlejší věta příslovečná, podmínková. Vyjadřuje podmínku, při níž může nastat děj věty řídící. Za jaké podmínky? Je ta otázka, kterou potřebujeme. Jestliže bude pršet, zůstaneme doma. Za jaké podmínky zůstaneme doma? Jestliže bude pršet. Opět tady platí, že vedlejší věta podmínková má své typické spojovací výrazy. Jestliže, li, kdyby, pokud, po případě když. Takže pokud si nejste jistí, nebo jestliže si někdy nejste jistí, Můžete si pomoci spojovacími výrazy, které jsou typické pro danou příslovečnou vedlejší větu. Vedlejší věta příslovečná přípustková vyjadřuje okolnost, která je v rozporu s obsahem věty řídící. Takže máme v té větě nějaký rozpor. Ptáme se navzdory čemu, i přes co, i přes jakou skutečnost. Třeba, že byl unavený, v práci nepoleboval. V práci nepůlevoval, byl unavený, je tady nějaký rozpor, takže můžu se zeptat, navzdory čemu v práci nepůlevoval, třeba že byl unavený. Opět platí to, že vedlejší věta přípustková má své typické spojovací výrazy, ač, ačkoliv, třeba že, přestože, i když, po případě, i kdyby. Několik souvětí vypracujeme společně, poté budete pracovat samostatně. Budeme se soustředit na to, abyste položili správnou otázku, která vás povede k správnému určení druhu vedlejší věty příslovečné. Zaměříme se také na spojky, na spojovací vyrazy, které vám mohou pomoci s určením druhu vedlejší věty příslovečné. Pojďme tedy na to. Jsou věti jedna. Kamkoliv jsme přišli, vítali nás s nadšením. Věta vedlejší. Kamkoliv jsme přišli. A ptám se větou. Hlavní plus větou vedlejší. Vítali nás v značení. Vítali nás. Kde, kamkoliv jsme přišli. Věta vedlejší. Příslo večná, místní. Udělal to, aby mu pomohl znesnází. Věta vedlejší, aby mu pomohl znesnází. A otázka z ní. Udělal to proč. Proč, za jakým účelem. Hodně vám pomůže v otázce proč věta vedlejší, která začíná spojkou aby. Protože aby je typickým spojovacím výrazem, typickou spojkou pro vedlejší větu příslovečnou účelovou. Takže udělal to proč, za jakým účelem vedlejší věta příslovečná účelová a odpovídáme si, aby mu pomohl s nesnází. Pozor ovšem na to, že spojka aby se vyskytuje i v dalších druzích vedlejších vět. Šli s celopatčným směrem, aby ho zmílili. Aby ho zmílili, věta vedlejší. A šli opatčným směrem, udělali to proč. Co bylo jich cílem? Zmílit ho. Takže šli s celopatčným směrem, šli tam proč, za jakým účelem, vedlejší věta příslovečná. účelová. Opět spojoka aby, spojovací výraz aby. Kdybych měl čas, šel bych na jejich koncert znovu. Věta vedlejší. Kdybych měl čas. Šel bych na koncert znovu, šel bych tam za jaké podmínky. Kdybych měl čas. Když čas mít nebudu, nemůžu jít na koncert. Pomůžu vám hodně. Kdyby, kdybych, protože spojovací výrazy jestliže, li, kdyby jsou typické pro vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Takže z jaké podmínky bych šel na koncert znovu, kdybych měl čas. Počkám na tebe, dokud nepřijdeš. Věta vedlejší, dokud nepřijdeš. A ptáme se určitě, se dokážete zeptat úplně bez problémů. Počkám na tebe, jak dlouho vedlejší věta příslovečná časová. Když mi splníš moje přání, uděláš mi radost. Věta vedlejší. Když mi splníš moje přání. Uděláš mi radost, za jaké podmínky? Splníš přání, uděláš mi radost. Splníš podmínku, uděláš mi radost. Takže jedná se o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Tady vám můžu pomoci jednou pomockou. My tu budeme trénovat potom ještě v dalším cvičení. Spojka když se vám samozřejmě objeví v časové vedlejší větě a i v podmínkové se může objevit. Nahraďte si spojku když jinou spojkou, která se objevuje ve vedlejší větě příslovačné podmínkové. Například, jestli že mi splníš moje přání, uděláš mi radost. Pokud mi splníš moje přání, uděláš mi radost. Když tady toto slovití bude dávat smysl, můžete říci, že se bude jednat o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Ačkoliv se některé otázky zdály snadné, vyžadovaly bystrost a logické uvažování. Vedlejší věta. Ačkoliv se některé otázky zdály snadné, I přes co vyžadovali otázky bystrost a logické uvažování. I přes to, že se zdáli být, snad ne. Máme tady nějaký rozpor ve větě, takže navzdory čemu. I přes co, tak se ptáme na vedlejší větu příslovečnou přípustkovou. Příslovečná přípustková. On je vám pomůže. Tak, hodně vám pomůže spojka Ačkoli. Ačkoli je typický spojovací výraz, typická spojka pro vedlejší větu příslovačnou přípustkovou. Kdyby se zvrátil včas, mohl bys to stihnout. Věta vedlejší, kdyby se zvrátil včas. A určitě už nebudete váhat, že se bude jednat o vedlejší větu příslovačnou podmínkovou. Podmínkovou. Za jaké podmínky bys to mohl stihnout, kdyby se zvrátil včas? Vedlejší by ta příslovečná podmínková. Tak, teď budete stopovat video, budete pracovat samostatně a výsledky vaší práce můžete zkontrolovat buď z výsledky, které máte v písemné podobě přiležené k dnešní lekci, nebo si můžete video pustit a zkontrolovat s videem to, jak jste pracovali. Jeho pokoj byl světlý, i když okna vedla na dvůr. Věta vedlejší, i když okna vedla na dvůr. A zkuste popřemýšlet o té větě. Světlý pokoj, okna vedla na dvůr. Je tam nějaký rozpor. Jeho pokoj byl světlý navzdory čemu, i přes co, i když okna vedla nadvůr. Takže ačkoliv třeba, že i když, přestože, vedlejší věta příslovečná přípustková. Tady se vám vyplatí znát spojky, znát spojovací výrazy, které připojují jednotlivé vedlejší věty příslovečné. Nechal si vypracovat rodokmén, aby se dopátral pravdy o své původu. Nechal si vypracovat rodokmén, věta hlavní, věta vedlejší, aby se dopátral pravdy o svém původu. Nechal si vypracovat rodokmén proč. Proč? Za jakým účelem? Tam se proč použiju spojku, aby, jedná se tedy o vedlejší větu příslovečnou účelovou. človou. Běžel tam, odkud se ozývalo volání o pomoc. Věta vedlejší. Odkud se ozývalo volání o pomoc? A jednoduchá otázka. Ještě se mi nepodařilo označit větu, tak už je to v pořádku. Jednoduchá otázka. Běžel kam? Odkud se ozývalo volání. Takže vedlejší věta příslovečná místní. Když jsem se vrátil z horské tůry, začalo mě bolet celé tělo. Věta vedlejší. Když jsem se vrátil z horské tůry, tělo mě začalo bolet kdy. Když jsem se vrátil z tůry. Vedlejší věta příslovečná časová. Seběhlo se to tak, jak svědek vylíčil. Jak svědek vylíčil vedlejší věta. Zkuste se zeptat, seběhlo se to jak? Jak? Jakým způsobem? Takže jak? Jakým způsobem? Jedná se tedy o vedlejší větu příslovečnou způsobou. Zabihlo se to jak, jakým způsobem, jak svědek vylíčil, vedlejší věta příslovačná způsobová. Snažil se, co musíli stačili. Věta vedlejší, co musíli stačili. Tady musíte přemýšlet, jestli se bude jednat o vedlejší větu příslovačnou způsobovou nebo měrovou. Tyto dvě věty jsou hodně blízko sebe, takže musíte přemýšlet. Snažil se, snažil se, jak, jakým způsobem, anebo jak moc. Která otázka tady bude lepší? Snažil se, jak moc, do jaké míry, co mu síly stačily. Pokud jste učili, že vedlejší věta, co mu síly stačily, je vedlejší věta příslovečná, měrová, tak jste učili dobře. Takže pozor na to, snažil se, co mu síly stačily. To, co musíli stačit, je vyjádření toho, jak moc se snažil. Takže vyjadřu míru toho snažení. Vzala si polévky jen tak, co se na lžičku vejde. Věta vedlejší jen tak, co se na lžičku vejde. A tady už krásně nás vlastně ta věta vedlejší navádí na druh. Vzala si polévky kolik, jak moc. Takže se opět bude jednat o větu vedlejší příslovečnou, příslovečnou měrovou. Zastavili jsme se, abychom si trochu odpočinuli. Věta vedlejší, abychom si trochu odpočinuli. A teď už jste určitě bez problém určili nebo bez problému zapsali, že se bude jednat o vedlejší větu příslovečnou účlovou. Zastavili jsme se proč, za jakým účelem. Co bylo cílem toho, že jsme se zastavili? Cílem bylo to, že si chceme odpočinout. Takže zastavili jsme se proč, abychom si odpočinuli za jakým účelem. Vrlejší věta příslovečná účelová. I když jsem se maminky později ptal, nic mi o tom neřekla. Věta vrlejší. I když jsem se maminky později ptal, ptal jsem se. i když jsem se ptal, přestože jsem se ptal, třeba že jsem se ptal vedlejší věta, příslovečná, přípustková. A opět v té větě cítím rozpor, ptal jsem se, neřekla. Takže navzdory čemu mi neřekla, i když jsem se ptal vedlejší věta, příslovečná, přípustková. Ležel jsem v posteli, protože jsem měl angínu. Ležel jsem v posteli, tady použijte stejnou otázku, jakou u vedlejší věty příslovečné účelové. Ležel jsem v posteli, proč? Jiný spojovací výraz, jiná spojka, protože. Ležel jsem v posteli, proč? Protože vedlejší věta příslovečná příčina. Z jaké příčiny? Co bylo příčinou toho, že jsem ležel v posteli? To, že jsem měl angínu. Takže protože jsem měl angínu, vedlejší věta příslovečná příčina. Když prší, zůstávám raději doma. Zůstávám raději doma. Věta hlavní, věta vedlejší, když prší. Za jaké podmínky zůstávám doma? Pokud prší, jestliže prší. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Pojďme dál. Slovití 20. Třeba, že to neměla ve zvyku, pohladila ho po ruce. Věta vedlejší. Třeba, že to neměla ve zvyku. Hodně vám tady pomůže spojka, spojovací výraz. Třeba, že ačkoliv přesto, že i když. Třeba, že je typický výraz pro vedlejší větu příslovečnou a přípustkovou. Ještě si zkusíme otázku. Navzdory čemu ho pohladila po ruce? I přes co ho pohladila po ruce? Navzdory tomu, že to neměla ve zvyku. Takže vedlejší věta příkladčena přípustková. Jelikož byla velmi zoufalá, rozhodla se k útěku z domova. Vedlejší věta, jelikož byla velmi zoufalá, rozhodla se k útěku zdomovat proč, z jaké příčiny, co bylo příčinou toho, že se rozhodla k útěku, protože byla zoufalá. Takže protože poněvač, jelikož spojovací výrazy, spojky, které připojují vedlejší větu příslovečnou příčinou. Když s tím budeš souhlasit, přihlásím se do konkurzu. Věta vedlejší, když s tím budeš souhlasit, přihlásím se do konkurzu za jaké podmínky. Jenom pokud s tím budeš souhlasit, jinak se do konkurzu nepřihlásím, takže musí být splněna určitá podmínka. Když s tím budem souhlasit, jestliže s tím budeš souhlasit, pokud s tím budeš souhlasit, vedlejší věta, tý slovačná podmínková. Přijdete-li včas, vyhovím vám. Věta vedlejší, přijdete-li včas. Hodně vám pomůže příklonka LI. Ta už označuje nebo naznačuje nějakou podmínku. Jestliže přijdete včas, pokud přijdete včas, vyhovím vám. Pokud včas nepřijdete, tak vám nevyhovím. Vedlejší věta, příslovačná, podmínková. Zuřil, poněvač musel přerušit práci. Věta vedlejší. Poněvač musel přerušit práci. Zuřil, zuřil proč. Poněvač protože. Jelikož. Z jaké příčinu zuřil. Poněvač musel přerušit práci. Vedlejší věta. Příslovečná příčina. Kdyby mu neposkytli první pomoc, zemřel by. Věta vedlejší, kdyby mu neposkytli první pomoc. A určitě jste už zapsali, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou, příslovečnou podmínkovou. Kdyby, jestliže, pokud by mu neposkytli první pomoc, zemřel by. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Abych se zahřál, vypil jsem šálek horkého čaje. Věta vedlejší, abych se zahřál. a určitě už dokážete pořít správnou otázku. Vypil jsem šálek horkého čaje. Proč? Za jakým účelem? Účelem toho, proč jsem čaj vypil, je to, že se chci zahřela. Takže vedlejší věta příslovéčná účelová. A opět vám může pomoci spojka Aby. Abych. Najednou zmizel, jako by se po něm zem slehla. Věta vedlejší. Jakoby se po něm zem slehla? A zmizel. Jak? Jakým způsobem? Jakoby se po něm zem slehla? Vedlejší věta. Výsovečná způsobová. Jsou věti 28. Zlata mu dal čaroděj tolik, kolik mohl unést. Tak jak jste si poradili s tímto souvětím? Věta vedlejší. Kolik mohl unést? A jak jste se zeptali? Zlatá mu dal čaroděj. Kolik? Jak moc? Takže jste určitě napsali, že se bude jednat o vedlejší větu příšločnou mělovou. Ač byl stár, zastaliště mnoho práce. Věta vedlejší. Ač byl star, ačkoliv byl starý, zastal ještě mnou práce. Takže, ačkoliv třeba, že přestože, vedlejší věta příslovačná přípustková. Když se zeptáme, tak zeptáme se navzdory, čemu zastal mnoho práce. navzdory tomu, že byl starý, i přesto, že byl starý za stalného práce. Třeba, že byl opatrný, přelil i poslední číži. Věta vedlejší, třeba, že byl opatrný. Třeba, že, a už určitě vám to v hlavách šrotuje, a určitě už jste napsali, že třeba, že byl opatrný, věta vedlejší, příslovečná, přípustková. Navzdory čemu přelil i poslední číši, i přes co přelil poslední číši, třeba že byl opatrný, ačkoliv třeba že i když přestože. Spojovací výrazy, spojky pro vedlejší větu příslovečnou přípustkovou. Běžel tak rychle, že se málem nemohl nadechnout. Že se málem nemohl nadechnout, vedlejší věta. A jakého druhu je tato vedlejší věta? Není složitá. Vyžel tak rychle. Jak moc. Do jaké míry. Pokud jste napsali, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou měrovou, tak jste určili druh této vedlejší věty naprosto správně. Přestože dostal několik upomínek, knihu do knihovny stále nevrátil. Věta vedlejší. Přestože dostal několik upomínek, Nevrátil knihu do knihovny navzdory čemu i přes co. A opět vám pomůže spojovací výraz, přestože ačkoliv třebaže. I když vedlejší věta příslovečná, přípustková. Věta vedlejší, jak nejlépe dovedl. A zpíval, jak, jakým způsobem. Vedlejší věta příslovečná způsobová. Než jsme postavili stan, sedměl se. Věta vedlejší, než jsme postavili stan. Otázka bude velmi jednoduchá. Sedměl se kdy, než jsme postavili stan. Vedlejší věta příslovečná časová. I když jsem se snažil, písemka se mi nepovedla. vedlejší věta, i když jsem se snažil. Písemka se mi nepovedla i přesto, navzdory čemu. Je rozpor zase v těch větách souvětí. Snažil jsem se, nepovedla se písemka, takže i když, přestože, ačkoliv jsem se snažil. Třeba, že jsem se snažil. Vedlejší věta, příslovečná, zkusím ji doplnit, příslovečná, přípustková. Přestěhovali jsme se, abychom nemuseli do zaměstnání dojiždět. Věta vedlejší. Abychom nemuseli do zaměstnání dojiždět. Přestěhovali jsme se. Proč? Proč? Za jakým účelem? Vedlejší věta příslovačná, účelová. Když mi pomůžeš, půjdeme domů dříve. Věta vedlejší. Když mi pomůžeš? Půjdeme domů dříve, za jaké podmínky? Jestliže, pokud mi pomůžeš. Splníme podmínku a půjdeme domů dříve. Takže vedlejší věta, příslovečná, podmínková. Mám tak skřehlé ruce, že necítím prsty. Věta vedlejší, že necítím prsty. Mám tak skřehlé ruce. Mám je skřehlé, zkuste doplnit otázku. mám jeskřehlé, jak moc, do jaké míry, tak moc, že necítím prsty. Takže vedlejší věta příslovečná měrová. Ve cvičení 1 jsme určovali druh vět vedlejších příslovečných. Nezapomeňte na to, že také spojovací vyrazy vám mohou pomoci ke správnému určení věty vedlejší příslovečné. Cvičení 2. Rozlište věty příslovečné časové od příslovečných podmínkových. Každé souvětí tohoto cvičení obsahuje spojku když. Budeme tedy rozlišovat, zda se jedná o splnění nebo nesplnění podmínky, nebo zda se jedná o trvání děje po případě učení času. Když jsem se vrátil z ciziny, navštívil jsem rodné město. Vedlejší věta, když jsem se vrátil z ciziny. Navštívil jsem rodné město, navštívil jsem ho kdy, když jsem se vrátil z ciziny. Vedlejší věta příslovečná časová. Když bude mít bolesti, dostane jiné léky. Věta vedlejší, když bude mít bolesti. Léky dostane nebo jiné léky dostane pouze v případě, že bude mít bolesti. Jinak jiné léky nedostane. Takže tady mluvíme podmínce, musí být splněna určitá podmínka. Nahredte si spojku když jinou spojkou, která je typická pro vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Pokud vám ta spojka bude sedět, pokud bude dávat smysl, tak vás to dovede k tomu, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Skute si schválně nahradit spojku když v slovití číslo 1. Pokud jsem se vrátil z ciziny, navštívil jsem rodné město. Jestliže jsem se vrátil z ciziny, navštívil jsem rodné město. Tady už můžete cítit, že ty spojky do věty prostě nejdou. Takže v prvním případě se bude jednat o vedlejší větu příslovačnou časovou, ve druhém případě o vedlejší větu příslovačnou podmínkovou. Zbytek cvičení vypracujete samostatně a správnost vašeho řešení můžete zkontrolovat pod cvědem po případě s řešením, které máte připojeno v písemné podobě k dnešní lekci. Tak pojďme na to. Když ti pomůžu s úklidem, pozveš mě na zmrzlinu. Věta vedlejší, když ti pomůžu s úklidem. Pokud ti pomůžu, jestli že ti pomůžu s úklidem, dávám si, postanou si podmínku takovou, že mě pozveš na zmrzlinu. Jedná se tedy o vedlejší větu podmínkovou. Když jsme přišli z procházky, boleli nás nohy. Věta vedlejší, když jsme přišli z procházky a nohy nás bovaly kdy, když jsme přišli z procházky, vedlejší věta časová. Když jsem ji spatřil, okamžitě jsem se do ní zaměloval. Věta vedlejší, když jsem ji spatřil a zaměloval jsem se do ní, kdy, v jakém okamžiku, když jsem ji spatřil, vedlejší věta časová, příslovačná časová. Když nebudeš něčemu rozumět, ještě jednou ti to vysvětlím. Co tady? Určili jste větu vedlejší jako časovou nebo jako podmínkovou? Ještě jednou ti to vysvětlím, za jaké podmínky. Když, pokud, jestliže, nepůjdeš něčemu rozumět. Takže pokud jste určili, že se jedná o vedlejší větu příležitou podmínkovou, určili jste správně. Když bude agresivní, zavolejte policii. Věta vedlejší, když bude agresivní. A tady stanovujeme podmínku úplně jasně. Zavolejte policii v případě, že bude agresivní na k porcí. Nevolejte, za jaké podmínky zavolejte policii, jestliže pokud, když bude agresivní, vedlejší věta příslovačná podmínková. Když bude hezky, můžeme jet na kolen. Vedlejší věta, když bude hezky. Tak časová nebo podmínková? Jestli jste učili, že se jedná o vedlejší větu podmínkovou, učili jste správně. Za jaké podmínky můžeme jít na kole, když bude hezky? Když hezky nebude, na kole nepojedeme. Když budeš potřebovat pomoc, zavolej vedlejší věta, když budeš potřebovat pomoc. A jakého druhu? Určitě jste správně odpověděli, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Zavolej, když, pokud, jestliže, budeš li potřebovat pomoc, jinak mi volat nemusíš. Takže v případě takovém, že potřebuješ pomoc, zavolej, jinak ne. Takže vedlejší věta příslovečná podmínková. Když Jirka nepřijde, zůstanu doma. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Pokud Jirka nepřijde, jestliže Jirka nepřijde, zůstanu doma. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Když odcházel, tiše zavřel dveře. Věta vedlejší, když odcházel, tak zavřel za sebou dveře. Kdy, v jakém okamžiku, když odcházel, takže příslovečná věta nebo věta příslovečná časová. Tady vám ta spojka, když spojovacími výrazy pro vedlejší větu příslovačnou podnikovou, tak tady to nemůžete nahradit, pokud odcházel, zavřel dveře, jestliže odcházel, zavřel dveře. Takže souvití číslo 11 je souvití s vedlejší větou příslovačnou časovou. Když se opona zatáhla, diváci odměnili herce velkým potleskem. Věta vedlejší, když se opona zatáhla. A diváci odměnili harce velkým potleskem, kdy, v jakém okamžiku, když se opona zatáhla. Vedlejší věta příslovačná, časová. Tak co, jak vám šlo rozlišování vedlejší vět příslovačných, podmínkových a časových? V některých případech to, když je poměrně zavádějící, ale já doufám a jsem pevně přesvědčena o tom, že jste úplně v pohodě a bez problému toto cvičení zvládli. Pojďme na cvičení 3. Určete druh vedlejších vět uvozených spojkou Aby. My jsme si ve cvičení jedna říkali, že Aby je spojka typická pro vedlejší větu příslovečnou účelovou, ale že se objevuje i v dalších vedlejších větách. Pojďme si tady vyzkoušet určit druh vedlejších vět, které jsou spojeny a spojkou aby. Řekni mu, aby uměl nádobí. Tak, a teď určitě už jste vytvořili otázku pro určení druhu vedlejší věty. Řekni mu, koho, co, co mu řekni, aby uměl nádobí. Vtám se pádovou otázkou, jedná se tedy o vedlejší větu předmětnou. Je důležité, abys byl dobře připraven. Věta vedlejší, aby jsi byl dobře připraven. A teď se podívejte do věty řídící, do věty hlavní. Neobsahuje podmět. Otázka zní, kdo co je důležité, aby jsi byl dobře připraven. Jedná se tedy o vedlejší větu podmětnou. Udělej to tak, aby byl otec spokojený. Věta vedlejší, aby byl otec spokojený. A správná otázka zní, udělej to jak, jakým způsobem. Vedlejší věta příslovačná, způsobová. Způsobová. Tak. Přišla, aby splatila svůj dluh. Vedlejší věta, aby splatila svůj dluh. Tak a zkuste se zeptat. Přišla, přišla proč, za jakým účelem? aby splatila svůj druh vedlejší věta příslovečná účelová. Souvětí číslo pět. On není takový, aby nás zradil. Jak jste si poradili u tohoto souvěti s druhem vedlejší věty? Jaký druh vedlejší věty jste napsali? Vzpomínáte si ještě na vedlejší větu přísudkovou. Pokud ano a pokud jste napsali, že se jedná o vedlejší větu přísudkovou, jak jste určili správný druh. Jak poznáme vedlejší větu přísudkovou? Vedlejší větu přísudkovou většinou poznáme podle toho, co je ukryto ve větě hlavní. Ve větě hlavní se totiž objevuje sponové sloveso být, bývat, stát se, stávat se. My ho tady máme v záporu. Plus se může objevit ještě odkazovací zájmenu takový. On není, aby nás zradil, on není zrádce. Vlastně přísudek, jmený se sponou převedeme na vedlejší větu. V hlavní věti nám zubstane pouze to sponové sloveso. Takže aby nás zradil, vedlejší věta přísudková. Napiším vzkaz, aby na nás počkali, aby na nás počkali, vedlejší věta. A napiším vzkaz, napiším jaký vzkaz, aby na nás počkali, vedlejší věta přívlastková. vedlejší větu máme navázanou na podstatné jméno a my jsme si říkali, že přívlastek se váže na podstatné jméno, proto se jedná tedy o vedlejší větu přívlastkovou. Doplníme ještě otázkou, napiš nám vzkaz, jaký vzkaz, aby na nás počkali. Ve druhé části dnešní lekce budeme procvičovat. Budeme procvičovat vedlejší věty a přidáme takéž větné členy. Budete pracovat samostatně, což znamená, že za chvíli vypnete video a vaše odpovědi si můžete zkontrolovat s řešením, které máte připojeno v dnešní lekci, po případě s videem. Takže vypínejte video a cvičení 4 a cvičení 5 je teď pro vás váš úkol. Takže pojďme na to. Souvětí 1. Bylo mým tajným přáním, abych se dostala na konzervator. Abych se dostala na konzervator je Vita Perlejšní. A vy už určitě poznáte a dokážete rozeznat, že se jedná o vedlejší větu podmětnou, protože se ptám, kdo co bylo mým tajným přáním, abych se dostala na konzervatoř. Ještě jeden ukazatel, ve větě hlavní chybí podmět. Ono bylo přáním, přísudek bylo přáním. Takže pokud se ve větě hlavní neobjeví podmět, ta věta je vlastně jednočlená a vedlejší věta bude podmětná. Pes, který štěká, nekouše. Věta hlavní pes nekouše, tím pádem věta vedlejší bude, který štěká. Jedná se o vedlejší větu přívlastkovou. A je to vedlejší věta vložená do věty hlavní. Věta hlavní pes nekouše, jaký pes? Pes, který štěká. Nezapomeňte na to, že z obou dvou stran vložená věta vedlejší do věty hlavní musí být oddělena čárkami. Hledala místo, kde by se cítila bezpečně. Věta vedlejší, kde by se cítila bezpečně. Doufám, že jste se tady nenechali zmást spojovacím výrazem kde. Kde totiž nám může navodit otázku na vedlejší větu příslovačnou místní. Ale zase musíte zkontrolovat větu hlavní. Hledala místo. Věta hlavní končí na podstatné jméno. Hledala místo. Jaké místo? Kde by se cítila bezpečně? Vedlejší věta přilastková. Byl tím, kdo se staral o naší školu. Věta vedlejší, kdo se staral o naší školu. Pozor, zkontrolujte opět větu hlavní. Byl tím. Ve větě hlavní máme sloves objít. A to už nám něco napoví. Byl tím, kdo se staral o naši školu, byl školník, byl školníkem. Takže se jedná o vedlejší větu přísudkovou. Babička se chystala, že odejde ke své dceři na venkov. Věta vedlejší, že odejde ke své dceři na venkov. A babička se chystala. Chystala se k čemu? Pádová otázka rovná se vedlejší věta předmětná. Rybáři se vsadili, kdo chytí největší rybu? Vedlejší věta, kdo chytí největší rybu? Rybáři se vsadili, vsadili se o co? Koho co? Ptám se pádovou otázkou. Jedná se tedy o vedlejší větu předmětnou. Dohodli jsme se, že budeme rychle sestupovat k úpatí hory. Dohodli jsme se věta hlavní, že budeme sestupovat a tak dále věta vedlejší. Dohodli jsme se na kom, na čem. Na čem jsme se dohodli, ptám se pádovou otázkou. Jedná se o vedlejší větu předmětnou. Zůstaly jen vzpomínky, kterými se mohla potěšit. Kterými se mohla potěšit? Věta vedlejší. Doufám, že jste zkontrolovali větu hlavní. Věta hlavní třeba končí na podstatné jméno a už určitě dokážete doplnit, že se jedná o vedlejší větu přívlastková, protože se zeptám, zůstaly jen vzpomínky, jaké vzpomínky, kterými se mohla potěšit. Tak, růže, které právě rozkvétali, o mamě vuněly. Věta hlavní je rozdělená na dvě části, to jste jistě poznali, protože z obou dvou stran máme něco odděleno čárkami. To něco je vložená věta vedlejší do věty hlavní. Věta hlavní, růže o mamě voněly, věta vedlejší, které právě rozkvétaly. A už se ptáte, ptáte se jistě dobře, jaké růže o mamě voněly, které právě rozkvétaly. Vedlejší věta přivlastková. Nezapomeňte na to, pokud budete někde doplňovat interpunkce čárky nebo pokud budete kontrolovat čárky v souvětí, že vložená věta vedlejší, která je vložená do věty hlavní, musí být z obou stran oddělena čárkou. Není mi známo, jak příběh pokračoval. Jak příběh pokračoval věta vedlejší? Není mi známo ono, není známo, není známo, přísudek, podmět ve větě. Chybí, jedná se tedy o vrlejší větu podmětnou. Babiččiny vlasy byly, jako by je někdo postříbril. Typická věta pro jeden druh vrlejší vět. Opět kontrolujte větu hlavní. Babiččiny vlasy byly, byly, a kdybychom to překombinovali nebo převedli do věty jednoduché, babičtiny vlasy byly postříbrané, tak už víte, že se jedná o vedlejší větu přísudkovou. Takže babičtiny vlasy byly, sloveso být je na konci věty hlavní. Jedná se o větu vedlejší přísudkovou. Ještě nám tady může pomoci ten výraz jako. Studenti, kteří nesloží maturitní zkoušku, přijdou znovu v září. Tak tady určitě už neváháte, protože jste správně určili, že věta hlavní studenti přijdou znovu v září. A mezi tuto větu hlavní je vložená věta vedlejší, kteří nesloží maturitní zkoušku, nebo kteří nesloží nebo nesložili. A teď už určitě víte a určitě jste správně určili, že se jedná o vedlejší větu přívlastkovou. protože se ptám, jací studenti přijdu v září, kteří nesloží maturitní zkoušku. 13. Petr není takový, jak ho popisují ostatní. Ve větě hlavní se objevuje sloveso není a ještě odkazovací zájmeno takový, není takový. Vedlejší věta, jak ho popisují ostatní. Petr není například spravedlivý, takže Petr není, jako popisují ostatní vedlejší věta příštíková. Koláče, které maminka vytáhla z trouby, krásně voněly. Vedlejší věta, které maminka vytáhla z trouby. A tady už jste zajisté neváhali a určili jste, že se jedná o vedlejší vět přívlastkovou. a navíc ještě vloženou do věty hlavní. Koláče krásně voněly, věta hlavní, vložená věta vedlejší, které maminka vytáhla z trouby. Opět nezapomeňte, že z obou dvou stran musí být věta vedlejší, vložená do věty hlavní, musí být oddělana čárkami. Na ústřižku složenky bylo napsáno, kdy jsme platbu odesílali. Věta vedlejší, kdy jsme platu odesílali. Určitě jste si dali pozor na to, že spojovací výraz kdy v této větě neurčuje vedlejší větu příslovačnou časovou. Musím se zase vrátit do věty hlavní. Na ústřižku bylo napsáno přísudek, bylo napsáno podmět ve větě hlavní. Není, ptám se, kdo, co bylo napsáno. Jedná se tady o vedlejší větu podmětnou. Nejsem takový, jak si myslíš. Toto jsou věti už by vám nemělo činit problémy. Jak si myslíš věta vedlejší? Nejsem takový. Nejsem sloveso být, zájemno takový. A typický ukazatel na vedlejší větu, přísudkovou. V novinách psaly, že se letos vánoční... Pardon, v novinách psali, že letos vánoční trhy nebudou. Že letos vánoční trhy nebudou, věta vedlejší. V novinách psali, oni psali, psali koho co, vedlejší věta předmětná. Pytám se pár dvou otázkou. V novinách se psalo, že letos vánoční trhy nebudou. Věta vedlejší je stejná, jako v předchozím souvěti, že letos vánoční trhy nebudou. Situaci nám mění věta hlavní. V novinách se psalo. Přísude psal se, podmět v této větě chybí. Kdo co se psalo v novinách, že letos vánoční trhy nebudou. Vedlejší věta podmětná. Marie je, jako by z ní vysály všechnu energii. Věta vedlejší, jako by z ní vysály všechnu energii. A určitě jste zapsali správně, že se jedná o vedlejší větu přísudkovou. Marie je na konci věty hlavní. A teď si tady můžete, když to převedete, tu větu vedlejší. A když to jsou věti, převedete na větu jednoduchou. Marie je unavená. Máte přísudek jmený se sponou. Překvapilo mě, že dnes nepřišel včas. že dnes nepřišel čas, věta vedlejší, překvapilo mě, překvapilo mě kdo co, kdo co mě překvapilo, že dnes nepřišel čas, vedlejší věta podmětná. Tak, jak vám šlo učování druhů vedlejších vět? Měli jste situaci jednodušší v tom, že v tomto cvičení se neobjevovaly žádné vedlejší věty příslovečné. Tak pojďme dál. Pojďme na větné členy. Úlohu číslo 5. Určete větné členy, vypracujete samostatně. Vaše řešení zkontrolujete s řešením, které máte připojeno v písemné podobě k dnešní lekci. Spolu si probereme a spolu si zkontrolujeme pouze vybrané věty. Začneme větou číslo 3. Přednost a stanice nám oznámil spoždění vlaku. Pokud určujete větné členy a pokud máte určit každé slovo ve věti jako větný člen, skládejte logické dvojce slov. Skládejte skladební dvojce a začněte tou základní skladební dvojci, který musíte najít podmět a přísudek. Přísudek oznámil. A my jsme se říkali, že přísudek je většinou slovesu, nebo je to slovesu v určitém slovesném tvaru. Takže oznámil. A kdo to oznámil? Přednostka. Máme podmět přísudek, přednosta oznámil. Skládám logické dvojice slov. Oznámil komu? Oznámil nám. Ptám se párovou otázkou, komu čemu? Nám. Nám je předmět. Oznámil, oznámil co? Oznámil spoždění. Oznámil koho co? Spoždění, ptám se párovou otázkou, slovo spoždění je předmět. Zpoždění vlaku. Další logická dvojce slov. Zpoždění vlaku. A teď už musíte přemýšlet a trošku si uvědomit to, co jsme si říkali v minulých lekcích. Mám tady na sebe navázána dvě podstatná jména. Zpoždění vlaku. Na podstatné jméno se navazuje přívlastek. A vzhledem k tomu, že slovo vlaku stojí za podstatným jménem spoždění, bude se jednat o přívlastek neschodný. Tak, ještě uděláme hodní index, přívlastek neschodný. Přednosta stanice. Opět logická dvojice slov. Přednosta stanice. Nemůžu se ptát přednosta koho čeho, protože podstatné jméno stanice se váže na podstatné jméno přednosta. Na podstatné jméno se váže přívlastek a slovo stanice stojí za podstatný jmény přednosta, bude se tedy opět jedná o přívlastek neschodný. Jaký přednostá přednosta stanice? Stanice přívlastek neschodný. Další větu, kterou probereme, bude věta číslo 7. Včera hustě snižilo na celém území Čech. Přísudek sněžilo a zkuste najít podmět. Jestli jste žádný nenašli, tak jste hledali správně, protože k této věti podmět není, tato věta je jednočlená. Jako podmět můžeme mít nějaké ono, nedokážeme určit, co to ono je. Takže sněžilo přísudek věta jednočlená. Sněžilo včera, sněžilo kdy. Příslovečné učení času. Sněžilo v ústě. Zkuste se zeptat a odpovědět si na větný člen v ústě. Sněžilo jak moc, do jaké míry. Takže příslovečné učení míry. Sněžilo kde? Na území. Sněžilo na území. Další logická dvojce slov, další skladební dvojce. Sněžilo na území, kde při slovečné určení místa. Na celém území. Zase složím dvě dvojce slov, nebo dvojci slov. Logickou dvojci. Na celém území. Celé území. Na jakém území? Celém území. Slovo celé se váže na podstatné jméno území. na podstatné jméno se váže přívlastek. V tomto případě se bude jednat o přívlastek zhodný, protože přídavné jméno celý stojí před podstatným jménem území. Ještě máme jedno neobsazené slovo a to je slovo Čech. Skválně, s čím se bude tady to slovo vázat? S čím bude tvořit logickou dvojici? Jestli jste určili, že se bude vázat s podstatným jménem území, Území Čech, určili jste dobře a už můžete také sami určit, že se bude jednat o přívlastek neschodný. Mám dvě podstatná jména vedle sebe. Slovo Čech je navázáno na podstatné jméno území, jedná se tedy o přívlastek neschodný. Věta číslo 8. V Egyptě písaři shromažďovali děti k výuce ve svých domech. Základní skladební dvojce schromažďovali přísudek. A kdo schromažďoval písaři? Písaři schromažďovali základní skladební dvojce. Opět jdeme skládat logické dvojce. Schromažďovali v Egyptě, tak ta je hodně jednoduchá. Schromažďovali kde? Při slovečné učení místa. Zhromažďovali děti. Další logická dvojice, další skladební dvojice. Zhromažďovali děti. A už se ptáte, zhromažďovali koho co? Děti. Ptám se bádovou otázkou. Bude se jednat opředně. Zhromažďovali k výuce. Zhromažďovali k výuce. Tohle je trošku složitější větný člen. Zhromažďovali je k výuce. Zeptejte se. Zhromažďovali je. Můžete se zeptat. k čemu, ale přemýšlejte ještě dál. Zhromažďovali je proč, k výuce. Zhromažďovali je, aby je učili. Příslovečné učení má přednost před předmětem, k výuce bude tedy příslovečné učení účelu. Zhromažďovali v domech, další logická dvojce slov, zhromažďovali kde v domech příslovečné učení místa. Ve svých domech, svých domech, v jakých domech, svých domech, přívlastek, přívlastek shodný. Tak, zbytek prosím, dopracujte samostatně a zkontrolujte z řešení, které máte připojeno v dnešní lekci. Část 3. Práce s textem. Petr Bezruč jeho básaní Ostrava ze sbírky Sleské písně. Vaším úkolem bude samostatně vypracovat úlhy 1, 2, 3 a pro kontrolu si pustte video anebo se podívejte do výsledků, které máte připojeny v dnešní lekci. Takže vypněte video, zkuste pracovat, jakmile budete hotoví, puste si video pro spětnou kontrolu. Nás dnes bude zajímat text 2. Text 2, který je uveden pod básní Ostrava a tento text 2 obsahuje básnické literární pojmy. Vy nemusíte znát, co to je hyperbola, nemusíte vědět, co to je anafora. Důležité je, abyste dokázali pracovat s definicí, abyste dokázali porozumět definici a tu definici potom aplikovat v tom výchozím textu 1. Pojďme se tedy podívat na to, co to je hyperbola. Hyperbola je nadsázka zveličení, záměrné přeháhnění skutečnosti Cílem je zvýraznění závažnosti určité skutečnosti. Pojďme se podívat do úlohy 1. Úloha 1 zní, ve kterém z následujících úseků výchozího textu 1 se vyskytuje hyperbola. Hyperbola je v možnosti A. Šel jsem v kopalnu zas. Nebo v možnosti B. 100 roků v kopalně mlčil jsem. Nebo v možnosti C. Když tomu panstvu smích nepomohl. nebo v možnosti D hlubokých pání vydolů. Takže ve které z možností ABCD se nachází zveličení, nadsázka, přehánění skutečnosti. Pokud jste určili, že hyperbola se vyskytuje v možnosti B, 100 rokov v kopalni mlčel jsem, tak jste určili správně. Jako další příklad hyperboli si můžeme uvést, například už jsem ti to říkal snad tisíckrát, nebo už jsem ti to říkala milionkrát. Mám takový hlad, že bych snědl i koně. A tak dále. Pojďme se podívat na to, co to je anafora. Anafora je opakování zhodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo věk. Ta definice zní poměrně složitě, ale není to složité. budete hledat stejná slova ve verších, které jdou za sebou. Takže pojďme se podívat na úlohu číslu dvě, které z následujících tvrzení je pravdivé. Anafora se vyskytuje pouze ve čtvrté části, vyskytuje se v první a ve čtvrté části, vyskytuje se v sedmé a v osmé části a vyskytuje se v první a v osmé části ABCD. Musíte u textu a musíte hledat opakování zhodných slov nebo skupin slov na začátku za sebou vdoucích veršů. Tak, pokud jste hledali dobře, tak určitě hned v první slodce jste našli 100 roků. V prvním verši 100 roků, v druhém verši máte anafora. Tak co dál? Ve druhé slodce nic, ve třetí nic. Čtvrtá sloka, tady se sám sice opakuje 100 roků, ale já to potřebuju ještě v nějakém verši, který následuje hned po tom prvním verši, takže tady taky nic. Pátá sloka, žádné stejné slovo nebo žádná skupina slov se neopakuje. V šesté slodce, abych propálný na přách na polské, tak tež se nic neopakuje. sedma všichni nech mějš tisíců taktéž ne, ale v osmé sloce máme, přijde den, přijde den. Takže anafora opakování slova nebo skupiny slov za sebou v druhých verších, takže ve třetím a ve čtvrtém verši. Takže pojďme zpět do možností. Anafora se tedy vyskytuje v první a v osmé části možnost D. Tak úloha číslo tři. Rozhodněte o každém tvrzení, zda odpovídá textu jedna ano či ne. Výchozí text je ukázkou dramatu. Tak co myslíte, je výchozí text ukázkou dramatu ano nebo ne? Pokud jste odpověděli, že tento text není dramát, tak jste odpověděli správně, protože drama je divadelní hra. O tom se budeme bavit později. V potřeném úseku textu se uplatňuje personifikace. Pojďme zpátky do textu. Potřený úsek. Bodáky přišli za smíchem. Bodáky přišli za smíchem. Co to je personifikace? Personifikace je vlastně zosobnění. A znamená to, že připisuje lidské vlastnosti zvířatům, neživým věcem, rostlinám nebo jevům. Bodáky přišly za smíchem, bodáky přišly, personifikace se v tomto potrženém úsebu vyskytuje. Jako personifikace se uvádí například sluníčko se směje, vítr zpívá, stromy si povídají, voda pláče a podobně. V textu se vyskytují slova zdrobnělá. Slova zdrobnělá se v textu nevyskytují. Odpověď z ní ne. Slova zdrobnělá matka je základové slovo, maminka, matička, slovo zdrobnělé ručička, nosánek a podobně. V každé sloce končí alespoň jeden verž trojslabičným slovem. Pokud jste odpověděli ne, tak jste odpověděli taktež správně. Literární pojmy a literární teorie budeme brát v jedné z dalších lekcích, takže se nemusíte bát. Určitě ještě se tady tímto pojmům vrátíme. Tak to by bylo z dnešní lekce vše. Děkuji vám za pozornost a budu se na vás těšit v příští lekci. Nashledanou.