Slovesa a pravopisné oříšky

Dobrý den, vítám vás u další lekce. Jako první si dnes zopakujeme slovesa a neohebné slovní druhy. Připravte si prosím materiály a můžeme začít pracovat. Pojďme si zopakovat, co jsou to slovesa. Slovesa jsou slova, která vyjadřují děj, činnost, vyjadřují stav nebo změnu stavu. Slovesa časujeme. Při časování vyjadřují různými tvary tyto mluvnické kategorie: osobu, číslo, způsob (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací). Pozor, slovesa nevyjadřují způsob tázací. Tázací jsou věty. Dále vyjadřují čas (minulý, přítomný, budoucí). Vyjadřují rod (činný, trpný) a vid (dokonavý, nedokonavý). U sloves se určují také slovesná třída a vzor. Důležitá poznámka: U způsobu rozkazovacího a podmiňovacího se neurčuje čas. Čas určujeme pouze u způsobu oznamovacího. Dále je důležité rozlišit, co jsou to slovesné tvary jednoduché a slovesné tvary složené. Tady si to prosím nepleťte s přísudkem slovesným jednoduchým a s přísudkem slovesným složeným. To jsou úplně dvě odlišné kategorie. Slovesné tvary jednoduché jsou vyjádřeny jedním slovem: plavu, udělají, píšeš. K tvarům slovesným jednoduchým řadíme i zvratná slovesa, tedy taková slovesa, která obsahují zájmeno si a se: pomáháme si, učíme se. Tvary složené jsou tvary vyjádřené více slovy: uklidili jsme, budu bruslit, věděl bych, byl bych býval věděl. Tady si ovšem zapamatujte, že všechny tvary sloves v minulém čase považujeme za tvary složené. Lepil, ač jedno slovo, je to slovesný tvar složený. Lepila – slovesný tvar složený. Lepilo – slovesný tvar složený. Dříve se v češtině tvořil minulý čas pravidelně: já jsem psal, ty jsi psal, on jest psal. Ve třetí osobě se ještě dávalo sloveso být, on jest psal. My jsme psali, vy jste psali, oni jsou psali. Současná čeština ve třetí osobě čísla jednotného a ve třetí osobě čísla množného tvar slovesa být nepoužívá, už tam není. Takže říkáme on psal místo on jest psal, oni psali místo oni jsou psali. Přesto tyto tvary on psal, oni psali považujeme za tvary složené. Takže ještě jednou. Pamatujte, že všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za tvary složené. Jednou ze slovesných kategorií, které si zopakujeme, je podmiňovací způsob. Podmiňovací způsob rozlišujeme přítomný a minulý. Podmiňovací způsob přítomný se tvoří tvary bych, bys, by, bychom, byste, by plus příčestí minulé daného slovesa. Například: šel bych, šel bys, šel by, šli bychom, šli byste, šli by. To je podmiňovací způsob přítomný. Podmiňovací způsob minulý utvoříme: byl bych, byl bys, byl by, byli bychom, byli byste, byli by plus příčestí minulé daného slovesa. Tedy: byl bych šel, byl bys šel, byl by šel, byli bychom šli, byli byste šli, byli by šli. K tvarům podmiňovacího způsobu minulého řadíme i tvary byl bych býval šel, byl bys býval šel, byl by býval šel, byli bychom bývali šli, byli byste bývali šli, byli by bývali šli. Jediné správné tvary jsou tvary abychom, abyste, bychom, byste. Další slovesné kategorie, které je nutné si zopakovat, je slovesný rod a slovesný vid. Slovesný rod vyjadřuje, zda je původcem děje podmět nebo někdo jiný. Rozlišujeme rod činný a rod trpný. Rod činný vyjadřuje, co činí, co dělá osoba, zvíře nebo věc. Původcem děje je v tomto případě podmět. Například ve větě koně táhnou vůz, podmět je podstatné jméno koně a sloveso táhnou je v rodě činném, protože v této větě je původcem děje podmět. Rod činný, táhnou, vyjadřuje, co dělají ta zvířata. Koně táhnou. Rod trpný vyjadřuje, co činí, co dělá někdo jiný než podmět. Původcem děje není podmět. Vůz je tažen koňmi. Vůz je tažen znamená, že někdo jiný táhne ten vůz. Takže tato věta, toto sloveso, sloveso je tažen, nebo tvar slovesný je tažen, je v rodě trpném. Jak tvoříme tvary slovesného trpného rodu? Zaprvé opisným tvarem. Učitel byl představen řediteli. Opisný tvar. Opět je to tvar trpného rodu, protože někdo představil učitele řediteli. Tvar trpný, učitel byl představen. Další tvoření je tvoření zvratným tvarem trpným. Med se používá jako sladidlo. Slovesný vid. Rozlišujeme dva typy, dva druhy. Slovesný vid nedokonavý a slovesný vid dokonavý. Slovesný vid nedokonavý mají slovesa s dějem probíhajícím, neohraničeným. Tato slovesa mají tvary pro čas přítomný, minulý i budoucí. Například sloveso malovat vytvoříte ve všech třech časech. Maloval jsem, maluji, budu malovat. Procházet se, procházel jsem se, procházím se, budu se procházet. Pokud u budoucího času vytvoříte tvar slovesa se slovesem budu (budu malovat, budu se procházet), pak se jedná o slovesa nedokonavá. Některá slovesa pohybu vyjadřují budoucí čas jednoduchým budoucím časem, přesto jsou to slovesa nedokonavá, například běžet – poběžím. Některá slovesa mají pouze vid nedokonavý, to jsou slovesa být, muset, moci, chtít, smět. Slovesný vid dokonavý mají slovesa s dějem ohraničeným, dokončeným, uzavřeným. Tato slovesa mají pouze tvary pro čas budoucí a pro čas minulý. Přítomný čas nevytvoří. Například sloveso namalovat. V minulosti namaloval jsem, v budoucnosti namaluji. Nedokážu u tohoto slovesa vytvořit přítomnost. Projít se, prošel jsem se, projdu se. Přítomnost u tohoto slovesa vytvořit nelze. Pozor na to, projít se – procházím se. Projít se, procházet se jsou úplně dvě jiná slovesa. Takže slovesný vid nedokonavý, vytvoříte tvar přítomný, minulý, budoucí. Slovesný vid dokonavý, vytvoříte tvary pouze pro čas budoucí a minulý. Ještě jedna pomůcka, která nám vlastně shrne to, co jsme teď řekli. Při určování vidu převeďte slovesný tvar do budoucího času. Použijete-li k tomu tvary budu, budeš, bude, budeme, budete, budou, jedná se o vid nedokonavý. Tak, pojďme nyní k praktické části. Na úloze 1.1 si zkusíte, vyzkoušíte, zda dokážete rozeznat slovesný rod a konkrétně slovesný rod vyznačených výrazů. Toto cvičení bude vaše samostatná práce. Za chvíli tedy vypnete video, vypracujete úlohu 1.1 a pro zpětnou kontrolu si video opět pustíte. Takže vypněte video a vypracujte úlohu 1.1. Třeskuté mrazy a husté sněžení už několikátý týden trápí celou Evropu. Mrazy a sněžení trápí – sloveso v rodu činném. Stovky leteckých spojů byly o víkendu zrušeny v Turecku. Stovky byly zrušeny. Původcem děje zde není podmět, musel to někdo jiný udělat. Takže rod trpný, byly zrušeny, rod trpný. Letecké spojení bude obnoveno až v průběhu dne. Spojení bude obnoveno, taktéž rod trpný, protože spojení někdo musí obnovit. Původcem děje není podmět. Z mezinárodního letiště v Istanbulu muselo být rozvezeno v pátek do okolních hotelů 6 000 cestujících. Muselo být rozvezeno je slovesný tvar v rodu trpném, protože původcem děje není podmět. Někdo by tu činnost musel udělat. Zaměstnanci rozvezli 6 000 cestujících do okolních hotelů. Muselo být 6 000 cestujících rozvezeno, podmět není původcem děje. Jedná se tedy o rod trpný. Kvůli omezené viditelnosti jsou od soboty pro námořní dopravu uzavřeny úžiny Bospor a Dardanely. Tak co tady jsou uzavřeny? Určili jste, zda se jedná o rod činný nebo o rod trpný? Pokud jste určili, že slovesný tvar jsou uzavřeny je rod trpný, tak jste určili dobře. Chladem nejvíce strádají uprchlíci. Uprchlíci strádají. Původcem děje je podmět. Co dělají ti uprchlíci? Strádají. Takže pokud jste tady určili, že sloveso strádají je v rodě činném, tak jste to určili dobře. V Srbsku a Řecku žijí pouze ve stanech. Kdo? Uprchlíci žijí. Takže opět jsme v rodě činném, uprchlíci žijí. Původcem děje je podmět. Žijí – rod činný. Organizace pro pomoc uprchlíkům vyzvala (rod činný), aby byli z řeckých ostrovů převezeni na pevninu. Aby byli převezeni, podmět není původcem děje, takže se jedná o rod trpný. Postiženo je také Německo. Německo je postiženo – rod trpný. Přímořská dálnice je uzavřená. Dálnice je uzavřená. Pokud jste určili, že se jedná o rod trpný, tak jste určili dobře. Původcem děje není podmět. Dálnice je uzavřená, někdo jiný je původcem toho děje. Letiště nefungují. Letiště nefungují, sloveso v rodu činném. A proto lidé strávili noc v hotelích. Lidé strávili, původcem děje je podmět, jedná se o rod činný. Odkloněny musely být i některé vlakové spoje. Vlakové spoje musely být odkloněny, původcem děje není podmět, rod trpný. I Českou republiku sužuje husté sněžení. Sněžení sužuje, původcem děje je podmět, rod činný. Sněžení, které komplikuje především dopravu. Rod činný nebo rod trpný? Pokud jste určili, že se jedná o rod činný, tak jste určili správně. Mnohé silnice jsou pokryty vrstvou uježděného sněhu. Silnice jsou pokryty – rod trpný. Kdybychom tohle převedli do rodu činného: sníh pokrývá silnice. Ale silnice jsou pokryty vrstvou uježděného sněhu – rod trpný. Některé se musely uzavřít kvůli popadaným stromům. Silnice se musely uzavřít, původcem děje není podmět, původcem děje je někdo jiný, jedná se tedy o rod trpný. Tak rod činný, trpný, já věřím, že vám nedělá problémy a že dokážete určit, zda je dané sloveso v rodě činném nebo v rodě trpném. Další úloha je zaměřena na slovesný vid a zní, u slovesa určete vid a utvořte vidovou dvojici. Vidová dvojice znamená to, že když máte sloveso ve vidu nedokonavém, vytvoříte vidový protějšek – sloveso ve vidu dokonavém. Toto cvičení bude opět vaše samostatná práce. Za chvíli tedy vypnete video, vypracujete úlohu 1.2, pro zpětnou kontrolu si video znovu pustíte, popřípadě využijete řešení, které máte připojeno k dnešní lekci. Vypněte tedy video a vypracujte úlohu 1.2. U slovesa určete vid a utvořte vidové dvojice. Tak, jak jste si poradili se slovesným videm? Ještě jednou připomínám, že pokud u slovesa vytvoříte všechny tři slovesné časy – minulý, přítomný, budoucí – jedná se o sloveso vidu nedokonavého. Vidět. Takže čas minulý: viděl jsem, vidím, budu vidět. Všechny tři časy je možné vytvořit. Jedná se tedy o sloveso vidu nedokonavého. A vidový protějšek: vidět – uvidět. Ještě si to zkontrolujeme. Uviděl jsem, uvidím. Uvidím už je tvar pro budoucí čas, není to tvar pro přítomnost. Kupovat. Kupoval jsem, kupuji, budu kupovat. Sloveso ve vidu nedokonavém, vidový protějšek. Kupovat je děj neohraničený a ohraničím ten děj, takže například koupit. Koupil jsem, koupím. Koupím už je vyjádření budoucnosti. A budu koupit, tady tento tvar není, nebo nemůžete vytvořit. Proto sloveso koupit je sloveso vidu dokonavého. Prodat. Prodal jsem, prodám. Zkuste budoucí čas. Budu prodat? Budu prodat nejde. Takže se jedná o sloveso vidu dokonavého. A vidový protějšek: prodat je děj ohraničený a děj neohraničený, jakoby neukončený, jakoby pořád stále se opakující, je sloveso prodávat. Skočit. Tak, zkuste říct, jak jste určovali vid slovesa skočit. Skočil, skočím. Budu skočit? Nejde. Takže se jedná tady o sloveso vidu dokonavého. Vidový protějšek: skočit je děj ohraničený a neohraničený děj, jakoby stále se opakující, je skákat. Skákal jsem, skáču, budu skákat. Házet. Co tady? Házel jsem, házím, budu házet. Sloveso vidu nedokonavého. A vidový protějšek? Děj uzavřený, ohraničený? Hodit. Proč? Protože hodil jsem, hodím. Hodím už je vlastní vyjádření budoucnosti. Budu hodit, tento tvar nemůžu vytvořit, proto se jedná o sloveso dokonavé. A sloveso házet je sloveso nedokonavé. Vrazit. Vrazil jsem, vrazím. Budu vrazit? Budu vrazit, jaksi cítíte, že vytvořit nelze. Jedná se tady o sloveso vidu dokonavého. A ten neukončený, neohraničený děj, jakoby pořád opakující se děj, je sloveso vrážet. Vrážel jsem, vrážím, budu vrážet. Utéct. Utekl jsem, uteču. Budu utéct? To už nejde, to už cítíte, že to nejde. A hlavně uteču je tvar pro budoucnost. Takže utéct je sloveso vidu dokonavého. Vidový protějšek, neohraničený děj, jakoby pořád probíhající: utíkat. Zaspat. Tak určitě jste určili správně. Zaspal jsem, zaspím. Budu zaspat? Nejde. Sloveso vidu dokonavého. A pokud se ten děj neustále opakuje, neohraničeně: zaspávat. Zaspával jsem, zaspávám, budu zaspávat. Vid nedokonavý. Vtlouci. Vtloukl jsem, vtluču. Ale pozor tady na to, budu vtloukat. Vtlouci, vtloukat už jsou dvě různá slovesa nebo slovesa vidu dokonavého a nedokonavého. Takže vtlouci je sloveso vidu dokonavého a ta neohraničenost, pořád dokola, sloveso vidu nedokonavého zní vtloukat. Vtloukal jsem, vtloukám, budu vtloukat. Zalhat. Tak tady už jste možná odhalili, že většinou slovesa, která obsahují předponu, jsou slovesa dokonavá. Takže zalhal jsem, zalžu. Budu zalhat? Nevytvoříte. Jedná se tedy o sloveso vidu dokonavého a vidový protějšek, děj neohraničený, neukončený, probíhající stále... Co jste napsali? Pokud jste napsali sloveso lhát, tak jste napsali správně. Lhal jsem, lžu, budu lhát. Kašlat. Tak, co tady? Kašlal jsem, kašlu, budu kašlat. Sloveso vidu nedokonavého. Ohraničte děj, ukončete děj. Jednou například zakašlat. Zakašlu, zakašlal jsem. Budu zakašlat? Nelze. Jedná se tedy o sloveso dokonavé a vidový protějšek, sloveso nedokonavé, je sloveso kašlat. Vyhodit. Vyhodil jsem, vyhodím. Vyhodím už je tvar pro budoucí čas. Jedná se tedy o sloveso vidu dokonavého. A ten vidový protějšek, ten neohraničený děj, pořád probíhající děj, vyhodit jednou a neustále něco vyhazovat. Vyhazoval jsem, vyhazuji právě teď a v budoucnosti budu vyhazovat. Přinést. Přinesl jsem, přinesu. Přinesl jednou. Takže se jedná o sloveso dokonavé. Opakovaný děj: jednou přinést, ale pořád přinášet. Sloveso vidu nedokonavého. Přidávat. Přidával jsem, přidávám, budu přidávat. Vid nedokonavý, děj neukončený. Pořád se ten děj opakuje. Je neohraničený, neukončený. Naopak, sloveso vidu dokonavého, co jste napsali? Když přidávat je děj neohraničený, tak děj ohraničený, jakoby jednou se to stane, je sloveso přidat. Přidal jsem, přidám. Budu přidat? Nejde. Jedná se o sloveso dokonavé. Popřít. Pozor, popřít a popírat. Tady už máme dvě vidové dvojice, ať si je nespletete v určení toho daného slovesa a daného vidu. Popřel jsem, ale pozor, nepopírám, ale popřu. Takže popřu už je vyjádření budoucnosti, budu popřít nevytvořím. Jedná se o sloveso vidu dokonavého. Popřít je děj uzavřený a ten neohraničený děj, pořád dokola, je popírat. Takže pozor na popřít a popírat. Pozor na vidové dvojice. Přijíždět. Přijížděl, přijíždí, bude přijíždět. Sloveso vidu nedokonavého. Přijet. Přijel, přijede. Jednou přijede, ten děj už je ukončený, dokonavý. Takže přijíždět nedokonavé sloveso, přijet sloveso dokonavé. Omlouvat se. Omlouval jsem se, omlouvám se, budu se omlouvat. Omlouvat se je sloveso, které má neohraničený, neukončený děj. Omlouvat se jako by pořád dokola. Sloveso vidu nedokonavého. A ta dokonavost, to dokonavé sloveso, jednou ohraničíte ten děj, takže jednou omluvit se. Omluvil jsem se, omluvím se. Omluvím už vyjadřuji budoucnost. Přistupovat. Přistupoval jsem, přistupuji, budu přistupovat. Budu přistupovat k tomuto úkolu pořád dokola, takže se jedná o sloveso vidu nedokonavého. A ohraničte ten děj: jednou přistoupit. Takže přistoupil jsem, přistoupím. Budu přistoupit? Nejde. Takže vid dokonavý. Dokázat. Dokázal jsem, dokážu. Budu dokázat? Nejde. Takže se jedná o sloveso vidu dokonavého. S uzavřeným dějem, s ohraničeným dějem. A zkuste ten děj neohraničit. Dokázat – pořád dokazovat. Dokazoval jsem, dokazuji, budu dokazovat. Tak máme za sebou slovesa vidu dokonavého a nedokonavého. Jen pozor na vidové dvojice, abyste si nespletli a neřekli si u slovesa dokonavého budoucí čas z tvaru slovesa nedokonavého. Pojďme dál. Dostáváme se k neohebným slovním druhům a začneme příslovci. Příslovce jsou slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů nebo vlastností. Rozlišujeme příslovce místa (šel domů), času (přišel ráno), způsobu (zpíval falešně), míry (docela hezký, velmi nešťastně), příčiny (proto nepřijel, bezdůvodně plakala). U příslovcí a příslovečného určení si dejte pozor na to, ať nepomícháte slovní druhy s větnými členy. Takže šel do lesa je příslovečné určení místa, ale do je předložka a lesa podstatné jméno. U příslovcí se setkáte také s příslovečnými spřežkami. Příslovečné spřežky jsou slova, která se píší jako jedno slovo a vznikají spojením předložky a podstatného jména (zpravidla). Z – předložka, pravidla – podstatné jméno. Spojení předložky a zpodstatnělého přídavného jména: doleva. Předložka plus zájmeno: zasvé (něco vzalo za své). Za – předložka, své – zájmeno. Předložka plus číslovka: natřikrát, poprvé, zajedno. Tyto výrazy se píší dohromady. Ale pozor, za prvé, za druhé, za třetí. Tyto výrazy se píší jako dvě slova. Spojení předložky plus příslovce: najindy, odnaproti, navždy, odjinud, navíc. Ještě jednou tedy, příslovečné spřežky jsou výrazy, které se píšou jako jedno slovo. Tady je důležité říci, že hranice chápání určitého výrazu jako příslovečné spřežky ale vždy není úplně jasná. A v psaní se tak hojně objevuje kolísání. Díky tomu vedle sebe existují dvě podoby slova, jak psané zvlášť, tak psané dohromady. A jejich význam je úplně stejný, totožný. Například bezpochyby psáno zvlášť, bezpochyby dohromady. Kupříkladu i kupříkladu. Zjara i zjara. Načase i načase. Co je důležité vědět, že zvlášť se píší následující slova: na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na rozloučenou, na odchodnou, na uvítanou, na zotavenou, na posilněnou, na pováženou, na uváženou, na rozmyšlenou, na vysvětlenou, na srozuměnou, na upřesněnou, na vybranou, přišel jako na zavolanou, na rozdíl. Hlavně si prosím zapamatujte na shledanou, na viděnou, na slyšenou, na rozloučenou a slovo na rozdíl. Úloha 2.1. Vyberte správnou možnost v závorce. Tato úloha, toto cvičení bude vaše samostatná práce. Vypněte prosím video, vypracujte a pro zpětnou kontrolu si video znovu pusťte. Takže vypněte video a vypracujte úlohu 2.1. V těchto několika větách jste si museli dávat pozor, zda se jedná o příslovce nebo o spojení předložky plus některého ze slovních druhů. Takže jak jste si s tím poradili? Pojďme se na to podívat. Navečer nebo na večer se na obloze utvořily červánky? Červánky se utvořily kdy? Utvořily se tedy navečer. Navečer je příslovečná spřežka, musíme psát toto spojení dohromady. Pokud bychom použili předložku a podstatné jméno, tak věta by zněla například: Na večer před bouřkou nezapomenu. Pracuje pomalu, zato důkladně nebo za to důkladně? Pokud jste zvolili možnost dohromady, tak jste zvolili správně. Zato. Kdybychom psali zvlášť, tak utvoříme větu například: Za to školení dala nehoráznou sumu peněz. Po každé bouřce vyjde slunce. Tak v tomto případě se jedná o spojení předložky plus jiného slovního druhu, takže po každé bouřce vyjde slunce. Příslovečná spřežka ve větě: Pokaždé přijde pozdě. Kdy přijde pozdě? Pokaždé. Snědl to všechno beze zbytku. Jak jste tady vybrali? Beze zbytku nebo bez zbytku? Určitě už vás vede jazykový cit a zvolili jste možnost, která je psána zvlášť. Snědl to všechno beze zbytku zvlášť. Ta forma nebo ta podoba dohromady není správná, ta je špatná. V čele průvodu šli hudebníci. Hudebníci šli v čele, předložka, podstatné jméno, psáno zvlášť. Hned nato nebo hned na to odešel? Odešel hned i hned, takže hned nato napsáno dohromady. A pokud bychom psali zvlášť, takže: Na to divadelní představení se moc těším. Brzy na shledanou nebo nashledanou? Tak tady jsme si říkali, že slova na shledanou, na viděnou, na rozloučenou se píší zvlášť. Takže na shledanou. Předložky. Předložky jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti. Nemohou se vyskytovat samostatně, pojí se s podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami a vytvářejí s nimi předložkový pád. Můžeme rozlišit předložky vlastní. Vlastní předložky jsou pouze předložky, nemůžou být žádným jiným slovním druhem, například s, z, v, do, nad, při, u. A předložky nevlastní – to jsou slova, která mohou být i jiným slovním druhem: místo, kolem, během, díky, uvnitř, blízko, proti, vedle. Půjdeme kolem parku. Kolem v této větě je předložka, protože se pojí s podstatným jménem. Půjde kolem. Kolem už by bylo příslovce. Blízko lesa jsme spatřili malé stavení. Blízko lesa. Blízko je předložka, protože se pojí s podstatným jménem. A věta, kde bude blízko jiným slovním druhem, například: bydlel blízko. V následujícím cvičení budete podtrhávat předložky. Takže prosím, vypněte video, podtrhněte ve větách předložky a video si pusťte pro zpětnou kontrolu, popřípadě využijte řešení přiloženého k dnešní lekci. Věta číslo jedna. Koupil jsem to pro tebe za 100 korun. Tak v této větě se nám vyskytují předložky vlastní a to předložka pro a předložka za. Takže předložky vlastní nemohou být jiným slovním druhem než předložkou. Ovšem ve druhém souvětí už je to trošičku jinak. Chodil kolem horké kaše, nevěděl, jak mi to říct. Chodil kolem kaše, kolem je předložka, není to příslovce. To by bylo ve větě šel kolem. Místo Petra pojede Pavel. Předložka v této větě je slovo místo. Místo Petra. Opět toto slovo, tuto předložku, navážeme na podstatné jméno. Během dne musím vyřídit několik důležitých telefonátů. Předložku jste jistě určili, jistě podtrhli a podtrhli jste slovo během. V tomto případě je slovo během předložka. Během může být jiným slovním druhem. Živí se během. Běh, podstatné jméno. Věta číslo pět. Prostřednictvím televize jsme informováni o nejnovějších událostech. Předložka prostřednictvím. Ve spojení prostřednictvím televize. Prostřednictvím je i jiný slovní druh, je to podstatné jméno, to prostřednictví. Uprostřed noci mě vzbudil podezřelý zvuk. Předložka, jistě cítíte, že to bude slovo uprostřed. Uprostřed noci ve spojení s podstatným jménem. Ale seděl uprostřed, uprostřed by bylo příslovce. Seděli jsme naproti sobě. Naproti sobě, předložka naproti ve spojení se zájmenem. Ale seděl naproti, naproti by bylo příslovce. Vedle hudby se zajímá i o literaturu a film. Tak zajímá se vedle hudby. Vedle hudby je předložka, protože vedle může být i příslovce, bydlela vedle. Předložka nevlastní a v této větě je i předložka vlastní. Zajímá se o literaturu, o – předložka vlastní. Pomocí kružítka narysujeme kružnici. Pomocí, předložka pomocí kružítka, opět navážu předložku pomocí na podstatné jméno. Pomocí také může být jiným slovním druhem. Je to tvar podstatného jména pomoc. Navzdory všem pochybnostem naši hokejisté vyhráli. Hokejisté vyhráli navzdory pochybnostem. Tuto předložku nevlastní navážeme na podstatné jméno. A slovo může být taktéž příslovce. Udělal to všem navzdory. Díval se na mě skrz sluneční brýle. Díval se na mě skrz brýle. Skrz – předložka navázaná na podstatné jméno brýle. A pokud vymyslíte větu, kde skrz bude jiným slovním druhem, tak například: prošel jsem skrz. Bydlel blízko lesa. V této větě jste určitě určili jako předložku slovo blízko. Blízko lesa opět navázáno na podstatné jméno. A jiný slovní druh: bydlel blízko. Blízko by bylo příslovce. Proč je zařazeno toto cvičení? Je zařazeno proto, abyste si uvědomili, že existují takzvané nevlastní předložky a pokud bude ve výchozím textu podtrženo slovo uprostřed, ve významu uprostřed noci mě vzbudil podezřelý zvuk, abyste toto slovo neurčili jako příslovce, ale jako předložku, protože se váže na jméno, podstatné jméno, zájmeno, popřípadě číslovku. Spojky. Spojky jsou slovním druhem, který spojuje větné členy nebo věty. Spojky samy o sobě nejsou větnými členy. Neurčujeme je tedy jako podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení či doplněk. Rozlišujeme dva druhy spojek. Spojky souřadicí. To jsou takové spojky, které spojují členy v několikanásobném větném členu, například maminka a tatínek, zelený nebo modrý svetr. Dále spojují souřadně spojené věty hlavní nebo souřadně spojené věty vedlejší. Mezi tyto spojky řadíme například a, i, ani, nebo, proto. Pokud se chcete podívat na všechny spojky souřadicí, vraťte se k lekci, ve které jsme se učili o významových poměrech mezi větami hlavními. Spojky podřadicí jsou spojky, které připojují vedlejší větu k větě řídící: aby, protože, když, ačkoliv. Poznámka na okraji, výrazy kdo, co, který, jaký, čí, jenž, které spojují věty v souvětí, nejsou spojky, jedná se o zájmena vztažná, protože zájmena vztažná připojují věty vedlejší k větě hlavní. Takže v souvětí muž, který právě přišel, je můj dědeček, výraz který, pokud budete určovat jako slovní druh, nemůžete určit jako spojku, ale jako zájmeno vztažné. O tomto zájmenu hovoříme jako o spojovacím výrazu. Spojovací výraz, ale není to spojka, jedná se o zájmeno vztažné. Částice. Částice plní v textu různé funkce, například uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh nebo postoj mluvčího k jejich obsahu. Ať to dobře skončí! Vyjadřují různé významové odstíny. Ani já nesouhlasím. Naznačují, že začínáme mluvit. Tak, takhle jednou... A vy si prosím pamatujte, že slova ano, ne, zajisté, nikoli jsou částice. Ve cvičení 2.13 vás čeká úkol, ve kterém budeme podtrhávat ve větách částice. Několik cvičných vět uděláme společně, pak vypnete video a cvičení dopracujete samostatně. Pojďme tedy na to. Věta číslo 1. Že se na mě nebudeš zlobit? Že tady stojí na začátku věty, jakoby tu větu uvozuje, vyjadřuje nějaký postoj mluvčího, že je částice. Věta dvě, nebo souvětí dvě, řekl, že se na mě nebude zlobit. Že tady částice v této větě není, protože že je tady ve funkci spojky. Prý o tom nic nevěděli. Věta číslo tři, částice: prý. Naši hokejisté bohužel prvenství neobhájili. Zkuste určit částici v této větě. Je to slovo, je to výraz: bohužel. Bohužel je částice. Tak vstávej, nechej spát, je ráno. Co tady najdete ve větě číslo 5 za částici? Je to výraz, je to slovo: tak. Věta 6. Bál se, tak si pískal. Je tady nějaká částice nebo není? Ve větě číslo 5 jsme měli výraz tak, ve větě číslo 6 máme taktéž výraz tak, ovšem tady výraz tak plní funkci spojovacího výrazu. Bál se, proto si pískal, takže tak tady plní funkci spojovacího výrazu. Náš Jiřík si chválabohu zlepšil prospěch ve škole. Tak určitě už jste podtrhli výraz chválabohu, chválabohu je částice. V této chvíli vypněte video, cvičení dopracujete a vaše řešení zkontrolujete s řešením, které máte přiloženo k dnešní lekci. Další část dnešní lekce je věnována pravopisu. Začneme vyjmenovanými slovy. Ač se může zdát, že vyjmenovaná slova jsou jednoduchá, existují spojení, existují výrazy, u kterých musíte přemýšlet, a proto je dobré si některá vyjmenovaná slova nebo některá slova příbuzná ke slovům vyjmenovaným připomenout. Před sebou máte několik spojení s vyjmenovanými slovy. Ta tučně vyznačená spojení projedeme společně, pak vás čeká samostatná práce a kontrola dle zadání přiloženého v dnešní lekci. Tak, pojďme tedy na to. Řádek číslo jedna, vlisovat. Jaké i napíšete ve slově vlisovat? Tak pokud jste napsali, že vlisovat se píše s měkkým i, tak jste napsali a doplnili správně. Řádek číslo dvě, Zbyněk ani Zbyšek nejsou domýšliví. Pozor na vlastní jména Zbyněk a Zbyšek. Doplňte správná i/y do těchto jmen. Zbyněk a Zbyšek. Tato vlastní jména jsou ještě pořád ve vyjmenovaných slovech po b, akorát že se možná už neučí. Ale dobré je vědět, že ve jménech Zbyněk a Zbyšek se píše y po b. Domýšlivý, tady myslím si, že problém nebyl, domýšlivý tvrdé y po m. Vlysem zdobený reliéf. Tak pozor, vlisovat a vlys. Vlys může existovat ve dvou podobách, jak s měkkým i, tak s tvrdým y. Vlys s měkkým i bude něco vlisovaného, něco vlisovaného někam. Vlys v této podobě, vlysem zdobený reliéf, vlys jako architektonický prvek, se bude psát s y. Takže vlys je jako architektonický prvek s y. Býkovec. Co tady? Jaké i napíšete v podstatném jménu býkovec? A víte vůbec, co slovo býkovec znamená? Býkovec je karabáč, je to jakoby takový bič upletený například z býčích řemínků nebo z řemínků z býčí kůže. Už i to slovo napovídá, že se bude psát s y po b. Šikmý rám na dopravu břemen se nazývá lyžina. Tak tady máte přesně definici toho, co to je lyžina. Teď s jakým i/y se toto slovo bude psát? Doplňte. Lyžina. Tvrdé nebo měkké i? Lyžina nemá nic společného s lyžemi. Právě ten šikmý rám na dopravu břemen se nazývá lyžina a lyžina se bude psát s měkkým i po l. Řádek čtyři. Pýchavka je jedlá a chutná houba. Tak pýchavka. Měkké nebo tvrdé i po p? Pýchavka. Napíšeme po p y. Pýchavka. A tohle slovo je třeba se naučit, je třeba si ho pamětně zapamatovat. Sál je nabit k prasknutí. Co tady? Nabyt s y nebo nabit s měkkým i? Sál je nabit, natřískán k prasknutí, proto bude po b měkké i. Řádek 5. Vrátím se brzičko. Tak, doplňte i do slova brzičko. Tohle určitě znáte ze školy, protože víte, že brzičko není odvozené od vyjmenovaného slova brzy, ale je to slovo s příponou -ičko, proto se píše s měkkým i po z. Na louce kvetlo býlí. Tentýž řádek, řádek číslo 5, tak doplňte pro změnu dvě i. Na louce kvetlo býlí. Co na té louce kvetlo? Na louce kvetly byliny. Býlí je podstatné jméno rodu středního, to býlí. Takže na louce kvetlo býlí jako byliny, po b bude tvrdé y, a býlí jako stavení, po l musí být měkké i. Řádek číslo šest. Okno vikýře zůstalo otevřené. Doplňte měkké nebo tvrdé i do slova vikýř. Vikýř není ve vyjmenovaných slovech, proto po v napíšeme měkké i. Řádek číslo osm. Kachna lyska. Tak, lyska. Doplňte měkké nebo tvrdé i po l. Kachna lyska je vodní pták, černý vodní pták s bílou lysinkou, s bílým flíčkem na hlavě, proto se bude psát lyska po l s tvrdým y. Devět. Rozbité sítko. Na první pohled jednoduché spojení, ovšem spousta studentů v tomto slově, ve slově síto a sítko, chybuje. Píší jej s y. Sítko ani síto není ve vyjmenovaných slovech, proto musíme psát po s měkké i. Řádek číslo 10. Mlít obilí. Mlít s měkkým i po l nebo mlít s tvrdým y po l? Tak pokud jste doplnili, že se mlít obilí píše s měkkým i, tak jste doplnili správně a zapamatujte si, že mlít není slovo příbuzné k mlýn, mlynář, mlýnice, mlynářka a podobně. Slova mlýn a mlít vznikla ze dvou různých základů, ze dvou různých jazyků. Slovo mlýn vzniklo ze staročeštiny a mlít ze staroněmčiny. Řádek číslo třináct. Sípavý hlas. Jaké i napíšete ve slově sípat? Sípavý. Pozor, nespleťte si to se slovesem sypat a s vyjmenovaným slovem po s. Sípavý, chraplavý hlas není ve vyjmenovaných slovech, proto po s v tomto spojení, sípavý hlas, napíšeme měkké i. Sípavý, chraplavý hlas. Řádek čtrnáct. Visutý most. Tak přemýšlejte. Visutý. S měkkým nebo s tvrdým i po v? Visutý most je most, který v podstatě visí. Není vystavěn na pilotech. Proto po v napíšeme měkké i. Visutý most. Houba syrovinka, například ryzec syrovinka. Tak co napíšete, tvrdé nebo měkké i po s ve slově syrovinka? Houba syrovinka, jak už název napovídá, je houba, která se dá jíst i zasyrova, proto se po s napíše tvrdé y, takže syrovinka s y po s. Plytká řeč. Plytká řeč znamená povrchní řeč a slovo plytký se možná učí, možná neučí, ale je to součástí vyjmenovaných slov po l. Takže plytká řeč, plytký talíř, ve významu mělký talíř, se píše s tvrdým y po l. Šestnáct. Slout krásou. Slout znamená být proslulý, takže princezna slula krásou po celém království, princezna byla proslulá svou krásou po celém království. Slout. Tvrdé nebo měkké i po s? Slout patří do soustavy vyjmenovaných slov po s, proto se napíše po s y. Takže slout krásou s y po s. Tak pojďme dál. Zesinal strachy. Zesinal s y nebo s měkkým i po s? Zesinal strachy. Zesinal strachy, zbledl strachy. Toto slovo není slovo vyjmenované, proto napíšeme měkké i po s. Řádek 17. Dobyli pevnost. Pozor na slova dobýt jako dobýt pevnost, dobýt hrad. Dobýt neznamená utlouct, ale dobýt znamená získat. Dobýt pevnost, dobýt hrad, takže vojáci dobyli, získali pevnost, proto napíšeme po b tvrdé y. Například dobít zraněné zvíře, utlouct zraněné zvíře by bylo s měkkým i po b. Řádek 18. Visací zámek. Visí, vidí, vine, vyklá. Slova, která se píšou s měkkým i po v, nejsou ve vyjmenovaných slovech, proto visací zámek musíme napsat s měkkým i po v. Lišaj smrtihlav. Lišaj smrtihlav, noční můra. Lišaj se píše s měkkým i po l. Není ve vyjmenovaných slovech po l. Tak pojďme na další spojení, na další stranu. Řádek číslo 19. Vískal jí ve vlasech. Tak vískal ve vlasech, hladil ve vlasech, vískal, pozor, nespleťte si s křičel, výskal radostí. V tomto spojení, křičel radostí, výskal, jásal radostí, se píše y po v, ale vískat ve vlasech se píše s měkkým i po v. Vískal jí ve vlasech. Řádek číslo 20. Rozviklaná židle. Jak už jsme říkali, visí, vidí, vine, vyklá, rozviklaná židle, vyviklaný zub, vyviklaný pařez. Všechno s měkkým i po v. Takže rozviklaná židle není ve vyjmenovaných slovech, proto musíme psát po v měkké i. Řádek 21. Nedomykavost chlopní. Domykat, zamykat, přimykat, všechno příbuzná slova od zamykat, takže nedomykavost se bude psát s y po m. Řádek číslo 22. Ryba vyza. Ryba vyza, těžké spojení. Ryba vyza je velká ryba, podobná jeseteru. Vyza je taktéž ve vyjmenovaných slovech po v, i když se v současné době ve škole neučí, ale ryba vyza se píše s ypsilonem. Javor babyka, řádek číslo 23, to byste možná mohli vědět. Babyka je součástí vyjmenovaných slov, takže babyka se píše po b s tvrdým y. Sivý holub, sivý, šedivý holub, sivý se píše s měkkým i po s, protože není ve vyjmenovaných slovech po s. Mánesovy skici, písničkáře Nohavici. Já si tady toto spojení přehodím na další stranu, protože tady máme spojení s c. Takže Mánesovy skici. Zaprvé musíte vědět, že skica je rodu ženského, ta skica. Takže Mánesovy skici, jednak po v bude měkké i, protože je to slovo cizího původu, a zkuste doplnit i po s. Skici. Tvrdé y nebo měkké i? I když je toto slovo rodu ženského, skica bez skici, dalo by se skloňovat podle vzoru žena, tak dáváme přednost měkké souhlásce c, takže Mánesovy skici, po c budeme psát měkké i. Písničkáře Nohavici. Jarek Nohavica, písničkář, doplňte i po c. Tak pokud jste napsali, že se ve spojení písničkáře Nohavici bude psát měkké i po c, tak jste napsali správně. Nohavica bez Nohavici, ten Nohavica bez Nohavici jako předseda bez předsedy, ale opět dáváme přednost před tvrdým y hlásce měkké, takže tam bude měkké i, ve slově Nohavici měkké i. Stříbrné tácy a nesmyslné kecy. Tak doplňte tady i po c. Stříbrné tácy, nesmyslné kecy. Tady bude situace trošičku jiná, protože tácy a kecy už řadíme k podstatným jménům rodu mužského neživotného, která se skloňují podle vzoru hrad. Takže stříbrné tácy jako stříbrné hrady, nesmyslné kecy jako hrady. V tomto případě už dáváme přednost vzoru tvrdému, takže stříbrné tácy, nesmyslné kecy s y. Řádek číslo 26. Pozdě bycha honit. Víte, co znamená toto ustálené spojení? Pozdě bycha honit? Pozdě bycha honit znamená pozdě litovat něčeho, co už se stalo. Doplňte tvrdé nebo měkké i do výrazu bycha. Tak pozdě bycha honit se píše s y po b. A to bych, bycha je vlastně zpodstatnělý slovesný tvar kdybych, kdybys. Takže to je ten podmiňovací způsob. Takže pozdě bycha honit s y po b. Řádek číslo 28. Sumýš. Sumýš s měkkým nebo s tvrdým y po m? Sumýš se píše s y a taktéž patří do soustavy vyjmenovaných slov po m, ovšem asi nečasto se učí. Řádek číslo 29. Jazykozpyt. Tento výraz je zastaralý výraz pro slovo jazykověda. Jazykovědec, jazykozpytec. Takže jazykozpyt zkuste doplnit měkké nebo tvrdé i po p. Jazykozpyt, už vás možná trošičku navede to zpyt, zpytovat, bude se psát s tvrdým y po p. Vymítat zlé duchy. Vymítat ďábla, vymítat zlé duchy. Napište mi, zda se píše tvrdé nebo měkké i po m v tomto spojení. Vymítat zlé duchy. Pokud jste napsali, že se píše měkké i, tak jste napsali správně. Pozor, nepleťte si vymýtit a vymítat. Vymýtit, vykácet, ve vyjmenovaných slovech. Vymítat ve vyjmenovaných slovech není, proto se píše s měkkým i po m. Hra na pikanou. Hra na pikanou, piky, piky na hlavu. Takže hra na pikanou není ve vyjmenovaných slovech. Nemá to nic společného s vyjmenovaným slovem pikat, proto se píše s měkkým i po p. Kout pikle. Doplňte měkké nebo tvrdé i v tomto spojení. Kout pikle, pikle taktéž nejsou ve vyjmenovaných slovech, proto se píše s měkkým i po p. A poslední řádek 31. Nejsem žádné vyžle, nejsem žádný vyhublý člověk. Vyžle, tady určitě víte, že vyžle patří k vyjmenovaným slovům po v, proto se píše s y po v. Tak jak vám šla tady tato spojení? Zbytek prosím, za chvíli vypnete video a zbytek cvičení vypracujete samostatně a vaše řešení zkontrolujete s řešením, které máte připojeno k dnešní lekci. Vypněte video a vypracujte následující cvičení. Další pravopisný jev, který si zopakujeme, je psaní předpon s-, se-, z-, ze-, vz-, vze-. Předpony s-, z-, se-, ze- nesou ve většině případů význam a právě podle něho se rozhodujeme, kterou z těchto předpon použijeme. Předponu s-, se- použijeme u slov s významem směr dohromady, dovnitř (sbírat, svážet, sečíst), směr shora dolů (spadnout, slézt, seskočit), směr z povrchu pryč (smazat, seškrábat). Předponu z-, ze- použijeme u slov s významem dokončení děje (zlomit, zranit, zestručnit) nebo stávat se nějakým, něčím (zlidovět, zpevnit, zesílit). Předponu vz-, vze- použijeme u směru vzhůru (vztyčit, vzpažit, vzejít). Existuje řada slov, u kterých si musíme pamětně osvojit pravopis předpon s- a z-. Tato slova máte uvedená v tabulce níže a já vás jenom upozorním na slova trošku těžší a složitější. Například s předponou s- je to slovo spotřebovat, zpropitné, strávit. Strávit pouze s předponou s-, nikoli s předponou z-, a je jedno, jestli strávíte čas anebo strávíte dobrý oběd. Slovo shnít opět pouze s předponou s-, nikoli s předponou z-. A slovo stěží, příslovečná spřežka stěží, pozor, nepleťte si to s příslovečnou spřežkou ztěžka. Tato slova vznikla z předložek plus dalších slov, takže toto slovo stěží si můžeme odůvodnit s kým, čím, s tíží, a ztěžka z koho, čeho, ztěžka. U předpony z- vás upozorním na slovo zpěčovat se (bránit se, několikrát se vzpěčovat, ale pouze zpěčovat se). Slovo zpupný, taktéž ne vzpupný hoch, ale pouze zpupný hoch. A ztepilý opět s předponou z- a už výše zmiňovaná příslovečná spřežka ztěžka. Takže ještě jednou stěží a ztěžka, pozor na pravopis těchto příslovečných spřežek. Samozřejmě nemůžeme vynechat seznam slov, seznam sloves, u kterých předpona s- a z- úplně mění význam slova. Tato slova znáte ze školy, prosím projděte si tento seznam. Já vás jenom upozorním na slova méně používaná, jako například skroutit, skroutit s s- – zkroucením spojit, zkroutit s z- – zkřivit, překroutit. Skosit, skosit soupeře, skosit trávu, skosit s předponou z-, zkosit úhel. Stéci s předponou s-, odněkud stéci, například po okapu voda stekla. A stéci s předponou z-, zdolat výstupem, popřípadě dobýt útokem. Strhat a ztrhat. Strhat plakát, směr shora dolů. A ztrhat, ztrhat dílo v recenzi, ztrhat dobytek nákladem. Existuje dvojice slov, u kterých se připouští použití obou předpon. To je spíš pro zajímavost. Nemusíte tato slova znát. Scestovat/zcestovat, schumlat/zchumlat, schytat/zchytat a tak dále. Tady je dobré vědět, že tučně vyznačená podoba slov v praxi převažuje. Takže dvojice slov, u kterých se připouští použití obou předpon, jen pro vaši informaci. Cvičení 3.2. Doplňte do slov předpony s-, se-, z-, ze-. Toto cvičení částečně probereme společně, částečně bude vaše samostatná práce. Opět máme tučně vytištěné výrazy, které si probereme společně, pak budete pracovat samostatně. Řádek 1. Zkomponovat operu. Napíšete předponu z-, s-, popřípadě vz-? Tak, zkomponovat operu. Pokud jste napsali předponu z-, zkomponovat, tak jste napsali správně, zkomponovat s z-. Toto slovo neznamená skomponovat jako dát dohromady, ale vyjadřuje nám změnu stavu. Komponovat – zkomponovat. Řádek číslo čtyři. Jde to ztěžka. Tak to máme tu příslovečnou spřežku. Jde to stěžka nebo ztěžka? Z koho, čeho? Ztěžka. Předpona z-. Řádek číslo pět. Shořel na prach. Tady ve výslovnosti se objeví z, zhořel na prach. Ale pozor, vy si pamatujte, že slovo shořet se vyskytuje pouze s předponou s-. A pokud jste ji tam napsali, tak jste napsali správně. Řádek číslo šest. Strávit prázdniny u moře. Tak strávit s předponou z- nebo s předponou s-? Pokud jste doplnili předponu s-, tak jste doplnili dobře. Protože jsme si říkali, že strávit existuje pouze s předponou s-, s předponou z- tento tvar ve slovníku nenajdete. Brankář stěží vyrazil prudkou střelu. Stěží s předponou z- nebo s předponou s-? Nebo ještě můžete použít vz-, ale to asi nepoužijete. Takže brankář s kým, čím, s tíží, stěží. Stěží se píše s předponou s-. Stěží vyrazil prudkou střelu. Řádek sedm. Strávit dobrý oběd. Ať už prázdniny u moře nebo dobrý oběd, obě dvě slova musíme napsat s předponou s-. Takže strávit dobrý oběd, strávit prázdniny u moře. Pojďme dál. Řádek číslo devět. Zlézat vrcholy Alp. U tohoto slovesa musíte znát význam slova zlézat. Zlézat znamená zdolávat, zdolávat lezením. Takže zlézat vrcholy Alp, zde napíšeme předponu z-, protože zdoláváme vrcholy Alp. Nebo zlézt nejvyšší horu světa, zdolat nejvyšší horu světa. Rozdílné bude slézat z kopce. Řádek 10. Slézat z kopce, tady jistě už jste napsali předponu s-, protože jsme použili směr shora dolů. Takže pozor na slovesa zlézt, zlézat, slézt, slézat. Pozor na význam těchto sloves. Řádek 11. Scelit látku nebo zcelit látku? Tak kterou předponu použijete? Pokud jste napsali toto slovo s předponou s-, scelit látku, tak jste napsali správně, protože tu látku dáváme směrem dohromady, proto použijeme předponu s-. Řádek 14. Zkosený strop. Tak, tento strop se stal kosým. Zkosený strop, proto to napíšeme s předponou z-, zkosený strop, nikoli skosený s předponou s-, to by znamenalo třeba skosit trávu, trávu z povrchu pryč. Takže zkosený strop, kosý strop s předponou z-. Šlo to ztuha, ba přímo ztěžka. Tak doplňte do tohoto spojení předpony. Šlo to z koho, čeho? Ztuha, ba přímo ztěžka už jsme měli, takže doufám, že už jste doplnili správnou předponu, a to předponu z-. Šlo to ztuha, ba přímo ztěžka. Řádek číslo čtrnáct. Slevit z nároků. Jakou předponu? S- nebo z-? Slevit z nároků. Tak, z nároků slevit s předponou s-. Ztuchlý vzduch v místnosti. Jakou tady předponu? Stuchlý nebo ztuchlý? Tak vzduch je ztuchlý, takže předpona z-. Zatuchlý, stuchlý, předpona z-. Řádek 15. Zlevněné zboží. Zlevněné nebo slevněné zboží, kterou předponu použijete? Tady vycházíme ze slovesa zlevnit. Takže zlevnit, zboží je tedy zlevněné s předponou z-. Ale pozor, sleva, podstatné jméno, se píše se s-. Takže sleva zboží, zlevnit zboží, zlevněné zboží. Velitel byl zpraven o situaci. Zpraven nebo spraven? Tak veliteli musel někdo podat zprávu, takže velitel byl zpraven o situaci. Řádek číslo sedmnáct. Ředitel si rázně sjednal nebo zjednal pořádek? Tak, kterou předponu tady doplníme? S- nebo z-? Zde doplníme předponu z-. Ředitel si rázně zjednal, učinil pořádek. Toto sloveso s předponou s-, sjednat, znamená například domluvit, dohodnout, sjednat schůzku, ale zjednat pořádek. Řádek 18. Žáci zhlédli dokument o druhé světové válce. Tak pozor na slovesa shlédnout s předponou s- a zhlédnout s předponou z-. Tady tato dvě slova se často pletou. Žáci zhlédli dokument o druhé světové válce, takže se dívali. Taktéž napíšeme zhlédnout divadelní představení, zhlédnout se v zrcadle. Ale shlédnout znamená směr dolů. Shlíželi jsme dolů třeba z rozhledny. Zkroutil mu ruce za záda. Tak, tady zase pracujeme se slovesy zkroutit s předponou s- a zkroutit s předponou z-. Zkroutil mu ruce za záda znamená překroutil mu ruce za záda. Takže předpona z-. Skroutili jsme konce drátů. Řádek 19. Tady ty konce drátů jsme smotali dohromady, takže skroutili s předponou s-. Řádek 20. Nepřítel vzal hradby ztečí. Tak, stečí, ztečí nebo stečí? My jsme si říkali, že stéci hradby, dobýt hradby prudkým útokem se píše s předponou z-. Takže nepřítel vzal hradby ztečí, tady to slovo napíšeme s předponou z-. A poslední spojení, které vypracujeme společně, je na řádku 21. Kritika ztrhala nebo strhala novou divadelní hru? Takže pozor na slova strhat a ztrhat. Strhat z povrchu pryč. Ztrhat, to znamená ostře kritizovat, takže kritika ztrhala novou divadelní hru. Toto sloveso bude s předponou z-. Ztrhala novou divadelní hru. Zbytek cvičení, zbytek výrazů vypracujete samostatně a řešení zkontrolujete s řešením, které máte připojeno k dnešní lekci. Takže vypněte video a vypracujte toto cvičení. Psaní ú s čárkou, ů s kroužkem. Písmeno ů s kroužkem píšeme uprostřed a na konci slova. Písmeno ú s čárkou píšeme za prvé na začátku slova, za druhé u citoslovcí (hú, vrkú), takže citoslovce píšeme s čárkovaným ú. Ú s čárkou píšeme, pokud ú následuje po předponě: zúčastnit se, neúčelný. Ú s čárkou píšeme ve složených slovech, kde druhá část slova začíná na ú. Ú s čárkou píšeme také v některých slovech přejatých. Hlavně dávejte pozor na slova pedikúra, manikúra, kúra, všechno, co se týká lidského těla, léčebná kúra, odtučňovací kúra, kúra lázeňská a podobně. Cvičení 3.3 vypracujete samostatně. Pozor na zadání: budete doplňovat do slov u bez čárky, bez kroužku, ů s kroužkem, ú s čárkou. Jakmile vypracujete cvičení, tak si zkontrolujete vaše řešení s řešením, které máte v dnešní lekci. Takže vypněte video a vypracujte cvičení 3.3. Skupina bě/bje, vě/vje, pě, mě/mně. Pojďme si shrnout pravidla, kdy se píše bě, bje, vě, vje, mě a mně. Skupiny hlásek vyslovované bě, vě píšeme většinou bě, vě: oběť, věc. Tam, kde se předpona ob- nebo v- setká s kořenem slova, který začíná na je, píšeme bje, vje: objev, vjezd. Skupinu hlásek vyslovovanou pě píšeme vždy pě. Čeština nezná pravopis pje, vždy pě: pěna, pět. Skupinu hlásek vyslovovanou mně píšeme dvojím způsobem. Zaprvé v kořenu slova píšeme většinou mě: město, měsíc. Na hranici kořene a přípony se řídíme stavbou slova. Když je v jiném tvaru slova nebo v příbuzném slově mn, píšeme mně: skromný – skromně. Když je v jiném tvaru slova nebo v příbuzném slově m, píšeme mě: soukromí – soukromě, rozumí – rozuměl. Zapamatujte si ovšem, že ve slovech zapomněl, připomněl, vzpomněl, opomněl, pomněnka, domněnka, uzemnění píšeme mně, ale ve slově tamější píšeme mě. Cvičení 3.4 bude vaše samostatná práce. My si společně probereme tučně vyznačená slova, tučně vyznačené výrazy. Takže pojďme do řádku číslo 1. Domnělý viník. Zkuste dopsat, jestli se píše mě nebo mně. Domnělý viník. Domnělý, domněnka, domnělý viník se píše mně. Řádek číslo čtyři. Zapomnětlivý žák. Doplňte mě nebo mně. Zapomnětlivý. Zapomněl, připomněl, vzpomněl, opomněl, pomněnka, domněnka. Musíme psát mně. Zrakový vjem. Tak napíšete je nebo je? Zrakový vjem. Už jenom se podívejte, jak by to slovo vypadalo, kdybyste napsali je. Už to nedělá ani graficky, už to není hezké slovo. Takže zrakový, sluchový vjem musíme napsat vje. Tady nám dochází ke spojení předpony v- s kořenem jem. Řádek 8. Uzemnění drátu a zatmění měsíce. Tak doplňte vynechaná písmena. Uzemnění drátu. Co s těmi dráty udělám? Uzemním, takže uzemnění musíme napsat mně. A měsíc se zatmí, takže zatmění měsíce, mě. Zatemnění oken. Co děláme s okny? Co uděláme s okny? Okna zatemníme, slyším mn, píšeme mn. Takže zatemnění oken s mně. A ztemnělá krajina, jaká je ta krajina? Temná, slyšíme mn, píšeme mn. Takže ztemnělá krajina s mně. Zbytek spojení vypracujete samostatně a vaše řešení zkontrolujete s řešením připojeným v dnešní lekci. Poslední téma, které nás v dnešní lekci čeká, je psaní velkých písmen ve vlastních jménech a názvech. Toto téma je hodně obsáhlé, proto máte nejdůležitější body vypsané ve vašich materiálech. Nechávám je na vašem samostudiu a my se spolu podíváme na konkrétní jevy, na konkrétní spojení, ve kterých budeme určovat, kdy se píše v názvu malé nebo velké písmeno. Pojďme se tedy na to podívat. Cvičení 3.5 přepište se správnými, velkými nebo malými počátečními písmeny. Vy máte dvě možnosti. Buď budete pracovat se mnou, anebo si vypnete video, cvičení vypracujete a zkontrolujete si poté, co si pustíte video pro zpětnou kontrolu. Takže úloha nebo cvičení 3.5 přepište se správnými, velkými nebo malými počátečními písmeny. Tak řádek číslo jedna, Severní ledový oceán. Severní ledový oceán, název začíná slovem severní, proto tady toto slovo bude s velkým písmenem, severní. Druhé a třetí slovo už není oficiální název, už je to pouze další slovo v názvu, takže ledový bude s malým l a oceán s malým o. Taktéž Spojené státy americké. Je to víceslovný název, kdy první slovo bude s velkým písmenem, spojené. Další slova už jsou druhé a třetí slovo v názvu, státy s malým s, americké s malým a. Dávejte si pozor na přídavné jméno americké, nebude se psát s velkým písmenem, protože je to přídavné jméno tvrdé a přídavné jméno tvrdé odvozené od názvu země. Takže Spojené státy americké: velké S ve slově spojené, malé s ve slově státy, americké ve slově americké bude malé písmeno. Karel Čtvrtý. Zkuste přepsat toto spojení tak, aby neobsahovalo číslovku. Takže jak bude napsáno Karel Čtvrtý? Karel bude s velkým písmenem, protože je to vlastní jméno. Bude Čtvrtý s malým č nebo s velkým Č? Pokud jste napsali, že se Čtvrtý bude psát s velkým písmenem, tak jste napsali správně. Můžete to brát, že Čtvrtý je příjmení ke Karlovi. Stejně tak se bude psát Rudolf Druhý s velkým R, s velkým D. Mys Dobré naděje. Slova mys, ostrov, poloostrov s malým písmenem, Dobré naděje, po tady těchto podstatných jménech obecných se píše velké písmeno. Takže mys, malé písmeno, Dobré, velké D, naděje, další slovo v názvu, už musí být s písmenem malým. Ulice Bratří Čapků. Ulice, třídy, náměstí, sady, parky. Tato podstatná jména obecná se píšou s malým písmenem, takže ulice bude s malým u. Po tomto slově, po tomto podstatném jménu obecném, se píše velké písmeno, takže Bratří bude s velkým písmenem. A Čapků bude s písmenem velkým. Náměstí Svobody. Náměstí, třídy, ulice, sady, aleje, parky, podstatná jména obecná s malým písmenem. A po tomto podstatném jménu obecném se píše další slovo s písmenem velkým. Takže Svobody bude s velkým S. Sady Přátelství bude úplně ten samý případ. Sady s malým s, Přátelství s velkým P. Dům U Dvou slunců. Domy, restaurace, kavárny, hotely. Všechna tady tato podstatná jména obecná se budou psát s malým písmenem. Takže dům bude s malým d. U Dvou slunců. Takže ještě jednou, po těchto obecných podstatných jménech začíná ten název toho místa. Takže U bude s velkým u. Dvou, tady platí jedno pravidlo, které si zapamatujte. Po předložce v názvu se píše velké písmeno. Takže dvou bude s písmenem velkým. Slunců už je další slovo v názvu, bude s písmenem malým. Takže dům, podstatné jméno obecné. Po podstatném jménu obecném se píše velké písmeno U, po předložce v názvu se píše velké písmeno. Proto to D ve slově Dvou bude velké. Slunců, další slovo, s malým písmenem. Tak pojďme se podívat dál. Dekret kutnohorský, kutnohorský dekret. Významná listina, je to její název, proto se Dekret kutnohorský bude psát s velkým písmenem, s velkým D. Kutnohorský už je další slovo názvu, bude s malým písmenem, s malým k. Pokud toto spojení otočíme a tento dekret pojmenujeme Kutnohorský dekret, tak to první slovo je vždy název toho dekretu nebo té listiny. Takže bude Kutnohorský s velkým K a dekret s malým d. Český červený kříž. Název humanitární organizace, proto se bude psát Český s velkým písmenem. Takže Český s velkým Č. A další slova v názvu budou už s písmeny malými: červený kříž. Úřad vlády České republiky. Tak popřemýšlejte, co to je Úřad vlády České republiky. Je to název, pojmenování instituce, proto úřad bude s písmenem velkým, vlády s písmenem malým a České republiky: velké Č a malé r. Pozor, nespleťte si pojmenování České republiky s angličtinou, kde se Česká republika píše s velkým C na začátku, s velkým R, ale v českém jazyce, protože republika je podstatné jméno obecné, tak republika se píše s malým písmenem. Městský úřad Šumperk. Protože pojmenování této instituce, tohoto městského úřadu, máme v plném názvu, což znamená, že ho máme i s názvem města, proto budeme Městský úřad Šumperk psát na začátku s velkým M. Městský, úřad bude s malým písmenem a Šumperk bude s velkým, to samozřejmě jako název města. Pokud bychom použili pouze pojmenování městský úřad, budeme psát malé m a malé u. Jižní Korea, tak tam je to jasné, je to název země, název státu. Proto u dvouslovných názvů států, dvouslovných názvů měst, budeme psát obě dvě písmena velká. Jižní není přídavné jméno obecného charakteru, jižní je součást názvu. Takže Jižní, velké J, Korea, velké K. Ostravan. Název obyvatele Ostravy musíme psát s velkým písmenem. Polština. Napsali jste malé p nebo velké p? Není to oficiální název, je to obecné podstatné jméno. Bude se psát tedy s malým písmenem. Slované a Keltové. Tak co tady? Malé s, malé k, velké S, velké K? Slované a Keltové je pojmenování příslušníků kmenů. Musí se proto psát s velkým písmenem. Slované velké S, Keltové velké K. Lumírovci a májovci. Tady si musíme říct, že jména členů organizací, členů různých směrů, přívrženců sportovních klubů, členů příslušníků církví se píší s malým písmenem. Lumírovci a májovci byli členové literárních skupin, proto se budou psát s malým písmenem. Slávista. Tady platí totéž pravidlo jako v řádku devět u lumírovců a májovců. Slávista je příznivec fotbalového nebo hokejového klubu. Píše se s malým písmenem. Bude se psát s malým písmenem, i kdyby to byl hráč tohoto klubu. Běloch a indián. Běloch a indián jsou členové etnických skupin, budou se psát s malými písmeny. Takže běloch s malým b, indián s malým i. Pozor hlavně na slovo indián, tady jsou tendence k psaní velkého I v tomto podstatném jménu. Mimozemšťan a Marťan. Mimozemšťan je teoretický obyvatel jiné planety než Země, takže mimozemšťan se bude psát s malým písmenem. A Marťan, pokud by někdo žil na Marsu, tak by byl obyvatel Marsu a jeho název by zněl Marťan, proto by se psal s velkým písmenem. Takže Marťan, obyvatel Marsu, s velkým písmenem. Svatý otec, pojmenování papeže. Dvouslovný název, první slovo názvu bude s velkým písmenem, svatý, a otec bude s malým písmenem. Severní Morava. Přídavné jméno severní není součástí názvu, proto se bude psát s malým písmenem. Morava, pojmenování území, bude s písmenem velkým. Pozor, taktéž to bude platit u spojení jižní Čechy, severní Čechy, západní Čechy, východní Čechy, jižní Morava, severní Morava, východní Morava. Přídavné jméno není součástí názvu. Řeka Divoká Orlice. Řeka, podstatné jméno obecné s malým písmenem. Divoká Orlice, Divoká už je název, musí být s písmenem velkým. A Orlice, pojmenování řeky, musí být s písmenem velkým. Severní Amerika, Latinská Amerika. Tak tady Severní Amerika a Latinská Amerika, toto přídavné jméno už je součástí názvu, proto se Severní Amerika bude psát s velkým S a s velkým A, Latinská Amerika taktéž s velkým L a s velkým A, stejně tak jako Jižní Amerika. Takže Severní, Latinská, Jižní Amerika, tato přídavná jména jsou součástí názvu, budou se psát s velkým písmenem. Zlínsko. Zlínsko je název oblasti, s velkým písmenem. Západní Evropa. Dvouslovné pojmenování pohoří, proto se obě dvě slova budou psát s velkými písmeny. Bílé Karpaty: velké B, Karpaty velké K. Dvouslovný název pohoří. Kostelec nad Černými lesy. Tak pozor na víceslovný název města, ještě navíc má v sobě předložku. Kostelec s velkým K, nad, předložka malá, Černými lesy je místní název, proto bude Černými s velkým písmenem, a lesy je už další slovo v názvu, proto bude s malým písmenem. Nábřeží kapitána Jaroše. Tak, nábřeží jsme si říkali, že toto je podstatné jméno obecné, proto bude s písmenem malým. Po obecném podstatném jménu v názvu následuje velké písmeno. Kapitána. Jaroš je příjmení, takže bude s velkým písmenem. Takže ještě jednou, nábřeží malé, Kapitána velké K, Jaroše velké J. Zámek Červená Lhota. Zámky, hrady se píší s malými písmeny, takže zámek bude s malým z. A Červená Lhota je název vesnice, u kterého tady tento zámek byl postavený. Protože je to dvouslovný název vesnice, musí se obě dvě písmena v tom názvu psát s velkým písmenem. Takže Červená Lhota s velkým Č, s velkým L. Zámky většinou přebírají názvy vesnic, u kterých vznikly. Ulice Pod Babou. Tak tohle už dokážete sami. Ulice, podstatné jméno obecné s malým písmenem. Pod Babou. Tak jak to tady bude? Pod je součástí názvu, takže Pod už bude s velkým písmenem. A tady platí opět to pravidlo, že po předložce v názvu píšeme velké písmeno. Takže ulice s malým u, po podstatném jménu obecném píšeme velké písmeno, Pod. Po předložce v názvu píšeme velké písmeno, Babou velké B. Chrám sv. Mikuláše. Dostáváme se k názvu chrámu, kostela. Protože chrám a kostel je podstatné jméno obecné, bude se i v tomto případě chrám psát s malým písmenem, svatého bude s malým písmenem a Mikuláš bude s písmenem velkým. Takto se budou psát všechny chrámy, všechny kostely v České republice. Jedinou výjimku tvoří chrám svatého Víta na Pražském hradě. Tento jeden a jediný chrám se bude psát s velkým písmenem. Takže Chrám s velkým H, svatého s malým s, Víta s velkým V. Ale pouze ten, který je na Pražském hradě. Lékárna U Tří lilií, to už dokážete sami. Lékárna, podstatné jméno obecné s malým písmenem, s malým l. Po podstatném jménu se píše velké písmeno, U. Po předložce v názvu bude velké písmeno, Tří. A lilií, jako další slovo v názvu, bude s malým písmenem. Rašeliniště Červené blato, tak jak napíšete tady toto spojení? Rašeliniště, podstatné jméno obecné s malým písmenem. Po tady tomto podstatném jménu obecném píšeme velké písmeno, Červené s velkým Č a blato už je další slovo v názvu, takže blato bude s malým písmenem. Mléčná dráha, název naší galaxie, Mléčná s velkým M, dráha s malým d. Kutná Hora. Tady si musíte uvědomit, o co se jedná. Kutná Hora je město a dvouslovný název města se bude psát, nebo tato jednotlivá slova ve dvouslovném názvu se budou psát s velkým písmenem. Takže Kutná bude s velkým K, Hora s velkým H. Stejně jako České Budějovice, Hradec Králové, Mariánské Lázně. První světová válka. Tak, co tady s tímto spojením? První světová válka bude s malým písmenem první. První světová válka už budou písmena malá. Vy si pamatujte, že všechna spojení, která v sobě mají slovo válka, se píší s malým písmenem. První světová válka malé p, druhá světová válka malé d, třicetiletá válka malé t, napoleonské války malé n. Advent. Čas od začátku prosince do Vánoc, nebo čtyři týdny, které chybí do Vánoc. Není to žádný oficiální svátek, proto se bude psát advent s malým písmenem. Na rozdíl od slova Hromnice, což je křesťanský svátek, tak Hromnice se budou psát s velkým písmenem. Hromnice s velkým H. Stejně tak Velký pátek je křesťanský svátek, proto se bude psát s velkým V a malým p. Velké V, protože je to začátek názvu, a pátek druhé slovo v názvu. České vysoké učení technické v Praze, název vysoké školy. Protože je to název vysoké školy, bude se to psát velkým písmenem, České. Vysoké bude s malým v, učení malé u, technické malé t a v Praze s velkým písmenem Praha. Pokud bychom tady tento název použili do zkratky, ČVUT, tak všechna písmena budou velká. Pokud bychom název vysoké školy použili bez místního přiřazení v Praze, taktéž píšeme na začátku tohoto spojení velké Č. České velké Č, vysoké malé v, učení malé u, technické malé t. Kašperské Hory. A zde si musíte uvědomit, co jsou to Kašperské Hory. Kašperské Hory nejsou pohoří. Kašperské Hory je název města. Dvouslovný název města. Proto se musí psát s velkými písmeny. Kašperské velké K, Hory velké H. Armáda České republiky. Tak tady asi nebudete váhat. Armáda s velkým písmenem, velké A, a Česká republika, tam už víme, jak se píše, velké Č, malé r. Pošumaví, stejně jako Zlínsko, název oblasti s velkým písmenem. Tak pozor na spojení čapkovský humor. Není to Čapkův humor, aby se psalo velké Č. Je to čapkovský, přídavné jméno tvrdé, přídavné jméno obecného charakteru, protože čapkovský smysl pro humor může mít například spisovatel, který se nechal inspirovat Karlem Čapkem. Takže čapkovský humor s malým písmenem. Ale Čapkův humor by bylo s písmenem velkým. Knihkupectví U Zlatého klasu. Tak, jak tady na toto spojení? To určitě už dokážete říct, jak se bude psát. Knihkupectví, podstatné jméno obecné, malé k, U Zlatého klasu, velké U, po předložce v názvu velké písmeno, velké Z, a klasu, další slovo v názvu, s malým písmenem. Malá Strana v Praze. Malá Strana je pojmenování pražské čtvrti, proto se musí psát obě dvě slova s velkým písmenem. A v Praze samozřejmě s velkým P. Hotel U Modré hvězdy. Tak, tady už opět máme spojení předložky v názvu. Hotel malé h, U velké u. Modré, po předložce v názvu velké písmeno, modré velké M, hvězdy, další slovo v názvu, s malým písmenem. Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Tak jak tady tento složitý název přepíšete s malými a velkými písmeny? Spojené velké s, první slovo v názvu. Království, druhé slovo v názvu s malým písmenem. Velká Británie se samozřejmě bude psát s oběma písmeny velkými. Spojka a bude s malým písmenem. Severní Irsko je část Irska, která patří k Velké Británii, proto se bude psát s oběma písmeny velkými, takže Severního Irska. Tak už to je. Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Ještě jednou, Severní Irsko bude s velkým S a s velkým I. Sýr Blaťácké zlato. Jak jste si poradili nebo jak si poradíte tady s tímto spojením? Sýr, podstatné jméno obecné s malým písmenem. Blaťácké je jeho už název, takže Blaťácké bude s velkým písmenem. A zlato je druhé slovo v názvu, bude s písmenem malým. Protestant a katolík. Pamatujete, co jsme si říkali o lumírovcích a májovcích a Sparťanech? Protestant a katolík jsou členové církve, proto se budou psát s malými písmeny. Protestant malé p, katolík malé k. Čtvrtkova kniha Říkání o víle Amálce. Tak co je tady název v tomto spojení? Čtvrtkova, autor Václav Čtvrtek, musí být s velkým písmenem, takže Čtvrtkova. Kniha bude s malým k. Říkání o víle Amálce. Tady začíná název knihy, Říkání s velkým Ř. O víle Amálce, předložka bude malá. Víla je podstatné jméno obecné, musí být s malým písmenem. A Amálka je jméno víly, proto bude Amálka s písmenem velkým. Smetanova skladba Z českých luhů a hájů. Tak, Smetanova stejně jako Čtvrtkova s velkým písmenem, skladba s malým písmenem. A teď co s tím názvem? Ta skladba se jmenuje, ta symfonická báseň se jmenuje Z českých luhů a hájů. Proto z už musí být velké, z českých luhů, malé písmeno, a spojka malá, hájů s malým písmenem. Husité. Husité, členové husitského hnutí, stejně jako lumírovci, májovci, Sparťané, protestanti, katolíci se budou psát s malým písmenem. Hrad Bítov. Ten určitě zvládnete stejně jako zámek Červená Lhota. Hrad, podstatné jméno obecné s malým písmenem, Bítov s velkým písmenem, s velkým B. Ulice Pod Kaštany už pro vás bude zajisté hračka, ale já se zastavím u spojení Prezident úřaduje na Hradě. Pokud bychom použili spojení Prezident úřaduje na Pražském hradě, velké P, malé h. Pokud pojmenování Pražský hrad zkrátíme pouze na Hrad, tak Hrad se bude psát s velkým písmenem. Takže Prezident úřaduje na Hradě, na Hradě bude velké H. Mistr Jan Hus. Zapeklité spojení, co se týká psaní velkých písmen. Mistr je akademický titul, učitele na vysoké škole ve středověku, protože těch mistrů bylo víc, tak se bude psát s malým písmenem. Jan Hus je jméno a příjmení, velké J, velké H. Tak pozor na to, když toto pojmenování mistr zkrátíte. Zkrátíte do zkratky. Tak se bude psát mistr ve zkratce, ale ta zkratka už bude velká. Takže velké M. Jan Hus. A další spojení, to je spojení Vysoké Tatry. Vysoké Tatry je dvouslovný název pohoří, proto se obě dvě slova budou psát velkými písmeny. Vysoké velké V, Tatry velké T. Máme za sebou poslední část celého bloku webinářů k přípravě na přijímací zkoušky. Já vám moc děkuji za pozornost a u přijímacích zkoušek vám přeji hodně štěstí a budu vám držet palce. Mějte se krásně.