Vedlejší věty příslovečné

Věty příslovečné děje z věty řídící, například místo, čas, způsob, účel, přípustku příčinu a podobně. Podle toho, jakou okolnost vyjadřují, je dělíme na různé druhy. My si jednotlivé druhy vedlejších vět příslovečných probereme podvojcích a začneme vedlejší větou příslovečnou místní a vedlejší větou příslovečnou časovou. Vedlejší věta příslovečná místní vyjadřuje místo děje. Bývá uvozena vstažnými příslovci kde, kam, odkud, kudy. Ptáme se na ní jako na příslovečné určení místa a větou řídící. Vrátil se tam, kde se narodil. Kam se vrátil? Kde se narodil? Věta vedlejší příslovečná místní. Vedlejší věta příslovečná časová vyjadřuje čas děje. Bývá uvozená pod řadícími spojkami, když, jakmile, až, sotva, zatímco a dalšími. Ptáme se na ní jako na příslovečné určení času a větou řídící. Když se vrátil, vyprávěl nám o svém dobrodružství. Kdy nám vyprávěl o svém dobrodružství? Když se vrátil. Když se vrátil, vedlejší věta příslovečná časová. Cvičení jedna bude velmi jednoduché. Určete druh vět vedlejších, věty vedlejší podtrhněte. Jsou větí jedna. Půjdu, kam mě srdce táhne. Věta hlavní. Půjdu. Věta vedlejší, kam mě srdce táhne. Půjdu, kam. Kam mě srdce táhne. Věta příslovečná, místní. Až kontrolujete diktát, zavřete sešity. Zavřete sešity věta hlavní. Zavřete sešity kdy, až zkontrolujete diktát. Až zkontrolujete diktát, věta vedlejší příslovečná časová. Trojka. Voda se dostala i tam, kudy vedla silnice. Věta hlavní. Voda se dostala i tam, kam se voda dostala. Kudy vedla silnice. Kudy vedla silnice? Vedlejší věta příslovečná místní. Čtyři. Chtěl se ještě jednou podívat tam, kde se narodil. Věta hlavní. Chtěl se ještě jednou podívat a chtěl se podívat kam, kde se narodil. Ptáme se vstažným příslovcem kam. Vedlejší věta příslovečná místní. Počkám tady, dokud se nevrátíš. Počkám tady, věta hlavní, dokud se nevrátíš. Věta vedlejší. Počkám tady, jak dlouho, dokud se nevrátíš. Vedlejší věta příslovečná časová. Cest. Když královi vyslanci odešli, zavládlo v sále na pjaté ticho. Věta hlavní. Zavládlo v sále na pjaté ticho. Kdy zavládlo v sále na pjaté ticho. Když královi vyslanci odešli. Sedlejší věta příslovečná časová. Nechtěl prozradit, kam ukryl zlatý poklad. Nechtěl prozradit věta hlavní. Pozor tady na otázku. Nechtěl prozradit koho co. Kam ukryl zlatý poklad. Kam ukryl zlatý poklad. Vedlejší věta předmětná. Nevěděl, kudy se vydali jeho bratři. Věta hlavní nevěděl. Věta vedlejší, kudy se vydali jeho bratři. Nevěděl, koho co nevěděl? Kudy se vydali jeho bratři? Vedlejší věta předmětná. Ve městě všichni věděli, kam se přestěhovala moje teta? Věta hlavní. Ve městě všichni věděli. Věta vedlejší. Kam se přestěhovala moje teta? Ve městě všichni věděli koho co. Kam se přestěhovala moje teta? Vedlejší věta předmětná. Myslivci vždy staví krmelce na místech, kde je hodně zvěře. Věta hlavní. Myslivci vždy staví krmelce na místech. Věta vedlejší. Kde je hodně zvěře. Na jakých místech staví myslivce krmelce? Kde je hodně zvěře. Vedlejší věta přívlastková. Pozor na to, že nejenom vedlejší věty příslovečné místní jsou uvozeny vstažnými příslovci, jako to máme ve větě číslo 7, kam, nebo v souvití číslo 8, kudy, a v souvití číslo 10, kde. Záleží opravdu na tom, jakou otázku položíte a dávejte si pozor, ať položíte správnou otázku, ať určíte správný druh věty vedlejší. Vedlejší věta příslovečná způsobová, vedlejší věta příslovečná měrová, další dvojce příslovečných vedlejších vět. Vedlejší věta příslovečná způsobová vyjadřuje způsob průběhu děje nebo jeho kvalitu. Ptáme se na ně otázkami jak, jakým způsobem a větou řídící. Udělej to tak, jak ti radím. Jak, jakým způsobem to udělej, Jak ti radím? Jak ti radím? Vedlejší věta příslovečná způsobová. Vedlejší věta příslovečná měrová vyjadřuje intenzitu nebo množství vlastnosti nebo děje. Ptáme se na ně otázkami jak moc, jak hodně, jak málo, do jaké míry a větou řídící. Vypočítal toho jen tolik, kolik stihl. Jak moc, kolik toho vypočítal. Kolik stihl? Kolik stihl? Vedlejší věta příslovečná měrová. Cvičení dvě. Rozlište vědlejší věty příslovečné způsobové a měrové. Vedlejší věty podtrhněte. Jedna. Udělal to, jak si přála jeho matka. Udělal to věta hlavní. Věta vedlejší, jak si přála jeho matka. Udělal to jak. Jakým způsobem. Jak si přála jeho matka. Vedlejší věta příslovečná způsobová. Dvojka. Otec se na mě díval, jako by mi nevěřil. Otec se na mě díval věta hlavní, jako by mi nevěřil, věta vedlejší. Otec se na mě díval jak, jakým způsobem, jako by mi nevěřil, vedlejší věta příslovečná, způsobová. Vyděsil se tak, že nebyli schopni pohybu. Vyděsil se tak věta hlavní, věta vedlejší, že nebyli schopni pohybu. Jak moc, do jaké míry se vyděsili, že nebyli schopni pohybu. Vedlejší věta příslovečná, měrová. Zbytek souvětí s vedlejšími větami příslovečnými, způsobovými a měrovými vypracujete samostatně, stopněte video, dopracujte cvičení a pro kontrolu si video znovu pustte. Čtyři. Král dal Honzovi zlata, co unesl. Věta hlavní. Král dal Honzovi zlata. Věta vedlejší, co unesl. Kolik? Jak moc dal král Honzovi zlata? Co unesl? Vedlejší věta příslovečná, měrová. Věta hlavní Najednou zmizel, jako by se do země propadl. Najednou zmizel věta hlavní, jako by se do země propadl věta vedlejší. Zmizel jak, jakým způsobem, jako by se do země propadl, vedlejší věta příslovečná, způsobová. Je stejně stará, jako je Marta. Věta hlavní je stejně stará. Věta vedlejší, jako je Marta. Jak moc je stará, do jaké míry je stará, jako je Marta. Vedlejší věta příslovečná, měrová. Osm. Vypadá, jako by se mu zhroutil celý svět. Věta hlavní vypadá. Věta vedlejší, jako by se mu zhroutil celý svět. Vypadá jak. Jakým způsobem vypadá. jako by se mu zhroutil celý svět. Vedlejší věta příslovečná, způsobová. Teta se tvářila, jako by spolkla všechnu moudrost světa. Teta se tvrářila věta hlavní, věta vedlejší, jako by spolkla všechnu moudrost světa. Teta se tvářila jak. Jakým způsobem? Jakoby spolkla všechnu moudrost světa. Vedlejší věta příslovečná, způsobová. Deset. Břicho mě bolilo tak, že jsem musel vyhledat lékaře. Věta hlavní. Břicho mě bolilo tak, jak moc mě to břicho bolilo. Tak moc, že jsem musel vyhledat lékaře. Vedlejší věta příslovečná, měrová. Lilo tak hustě, že jsme byli v mžiku promáčení. Věta hlavní, lilo tak hustě, věta vedlejší, že jsme byli v mžiku promáčení. Jak moc hustě lilo, tak moc lilo, že jsme byli promáčení. Vedlejší věta příslovečná měrová. Dvanáct. Je silný, že by mohl skály lámat. Je silný, věta hlavní, věta vedlejší, že by mohl skály lámat. Jak moc je silný, do jaké míry? Tak moc, že by mohl skály lámat. Vedlejší věta příslovečná, měrová. Třináct. Mluví, jako když másla ukrajuje. Mluví věta hlavní. Věta vedlejší, jako když másla ukrajuje. Mluví jak, jakým způsobem, jako když másla ukrajuje. Vedlejší věta příslovečná, způsobová. Poslední souvěti jsou věti čtrnáct. Křičel, až nám uši zaléhali. Křičel věta hlavní. Věta vedlejší, až nám uši zaléhali. Křičel, jak moc, do jaké míry. až nám uši zaléhaly vedlejší věta příslovečná měrová. Vedlejší věty příslovečné a měrové jsme procvičili, protrénovali. Půjdeme na další dvojici vedlejších vět příslovečných. V minulém cvičení ve cvičení dvě, ve cvičení, ve kterém jsme rozlišovali vedlejší věty příslovečné způsobové a měrové, V souvěti číslo 13 se nám objevalo souvěti, které můžeme brát jako ustálené české spojení. Mluví, jako když másla ukrajuje. Víte, co to znamená? Víte, o kom se říká, že mluví, jako když másla ukrajuje? Ten, kdo mluví, jako když másla ukrajuje, tak mluví laskavě, přívětivě, vlídně nebo také opatrně. Tak a teď už pojďme na další dvojici vedlejších věd příslovečných. Vedlejší věta příslovečná příčina, vedlejší věta příslovečná účelová. Vedlejší věta příslovečná příčina vyjadřuje příčinu děje nebo stavu. Bývá uvozena pod řadícími spojkami, protože, poněvač, jelikož. Tady ty tři spojky si prosím zapamatujte, podle nich poznáte vedlejší větu příslovečnou příčinou, protože, poněvač, jelikož. Ptáme se na ní jako na příslovečné určení příčiny a pomocí věty řídící. Přišel pozdě, protože mu ujel autobus. Proč? Z jaké příčiny přišel pozdě? Protože mu ujel autobus, vedlejší věta příslovečná příčina. Vedlejší věta příslovečná účelová vyjadřuje cíl, účel děje. Bývá uvozena pod řadící spojkou Aby a odpovídáme ji na otázku Proč? Za jakým účelem? Pokud se zeptáte Proč? Odpovíte Aby. poznáte podle toho vedlejší větu příslovečnou účelovou. Jezdím k moři, abych si odpočinul. Proč? Za jakým účelem? Za jakým cílem jezdím k moři? Abych si odpočinul. Abych si odpočinul vedlejší věta příslovečná účelová. U spojky aby musíte dát ale pozor na to, že ne každá věta, která je uvozená spojkou, aby je vedlejší věta příslovečná účelová. Například jsou věti chci, aby přišel, chci, koho, co, aby přišel, vedlejší věta uvozená spojkou, aby, je vedlejší věta předmětná. Cvičení 3. Určete druh vět vedlejších. Věty vedlejší podtrhněte. Jednička. Zahrál na klavír, aby potěšil maminku. Věta hlavní. Zahrál na klavír, věta vedlejší, aby potěšil maminku. Zahrál na klavír proč. Ptám se proč, odpovídám aby. Zahrál na klavír proč, za jakým účelem. Vedlejší věta příslovečná účelová. Vojka. Protože její dokument zaujal, pozorně ho sledovala. Věta hlavní, pozorně ho sledovala. Věta vedlejší, protože její dokument zaujal. proč pozorně sledovala dokument. Protože ji zaujal. Protože ponikvač. Jelikož spojky, spojovací výrazy, které připojují vedlejší větu příslovečnou příčinu k věti řídící. Takže vedlejší věta příslovečná příčina. Bychom se ještě zeptali správnou otázkou, z jaké příčiny proč sledovala pozorně dokument, protože jí zaujal. Od trojky do devítky zbytek cvičení vypracujete samostatně. Stopněte video, vypracujte cvičení 3 a pro kontrolu si video pustíte. Souvětí 3. Aby byla stále štíhlá, pravidelně běhala. Pravidelně běhala. Věta hlavní, věta vedlejší, aby byla stále štíhlá. Pravidelně běhala proč, za jakým účelem, aby byla stále štíhlá. Vedlejší věta příslovečná účelová. Vám se proč, odpovídám si, aby, vedlejší věta příslovečná účelová. Jeli na kole, poněvač nechtěli přijet pozdě. Poněvač nechtěli přijet pozdě, vedlejší věta. Věta hlavní děli na kole. Děli na kole proč, z jaké příčiny? Protože nechtěli přijet pozdě, protože poněvač. Jelikož spojky, které uvozují vedlejší větu příslovačnou příčinou, takže vedlejší věta příslovačná příčina. Vedlejší věta příslovačná příčina. Větka. Vrátil se domů, aby zavřel okno v pokoji. Věta hlavní. Vrátil se domů. Věta vedlejší. Aby zavřel okno v pokoji. Vrátil se domů. Proč? S jakým účelem? Vedlejší věta. Příslovečná účelová. Vám se proč? Odpovídám si aby. Vyjadřuji tím nějaký účel. Takže vedlejší věta. Příslovečná účelová. Šest. Babička nemohla mluvit. Jelikož byla dojatá věta hlavní, babička nemohla mluvit. Věta vedlejší, jelikož byla dojatát, bab이čka nemohla mluvit. Proč, z jaké příčiny? Co bylo příčinou toho, že babička nemohla mluvit? Příčinou bylo to, že byla dojatá. Vedlejší věta příslovečná příčiná. Protože ponivač, jelikož, spojky, kterými byvá, uvozena vedlejší věta příslovečná příčiná. Jelikož jeden z herců onemocněl, představení se uskuteční v náhradním termínu. Věta hlavní. Představení se uskuteční v náhradním termínu. Věta vedlejší. Jelikož jeden z herců onemocněl. Vedlejší věta. Příslovečná. Příčiná. Osm. Vážili si ho, protože byl čestný a spravedlivý učitel. Vážili si ho věta hlavní. Věta vedlejší, protože byl čestnый a spravedlivý učitel. Vážili si ho, proč, za jakým účelem, protože byl čestný a spravedlivý učitel. Vedlejší je ta příslovečná příčiná. jaké příčiny si ho váželi, protože byl čestný a spravedlivý a spojovací výrazy, které uvozují vedlejší větu příslovečnou příčinou, protože poněvač, jelikož. 9. Řekli jsme mu jen to nejdůležitější, ať nemá zbytečné obavy. Věta hlavní. Řekli jsme mu jen to nejdůležitější, věta vedlejší, ať nemá zbytečné obavy. Řekli jsme mu jen to nejdůležitější, proč, aby neměl zbytečné obavy, ať nemá zbytečné obavy. Tady vyjadřujeme cíl toho, proč jsme mu to řekli. Cíl je to, ať nemá zbytečné obavy, vedlejší věta příslovečná účelová. Tak na závěr ještě zhrnutí. dvojce vedlejších věd, vedlejší věty příslovečné příčiny a příslovečné účelové. Vedlejší věta příslovečná příčina bývá uvozená pod řadícími spojkami, protože poněvadž, jelikož, ptáme se na ně jako na příslovečné účení příčiny a větou řídící. A vedlejší věta příslovečná účelová bývá uvozená pod řadící spojkou aby a odpovídáme ji na otázku proč, za jakým účelem. Spojka aby a různé druhy vedlejších věd. Toto spojení si vyzkoušíme ve cvičení 4. Určete druhy věd vedlejších, uvozených spojkou aby. Toto cvičení bude vaše samostatná práce. Stopněte video, vypracujte cvičení 4 a puste si video pro kontrolu. 1. Maminka nám četla večer pohádky, abychom dobře usínali. Věta hlavní. Maminka nám četla večer pohádky. Věta vedlejší. Abychom dobře usínali. Musíme položit správnou otázku. Maminka nám četla večer pohádky. Proč? Za jakým účelem? Abychom dobře usínali. Vedlejší věta. Příslovečná účelová. A to je tak, jak já? Vedlejší věta. Příslovečná účelová. Dvojka. Není žádoucí, aby dítě sledovalo pořady v televizi či v počítači několik hodin denně. Věta hlavní. Není žádoucí. Věta vedlejší. Aby dítě sledovalo pořady v televizi a tak dále. Není žádoucí co. Není žádoucí kdoco. Kdoco není žádoucí. aby dítě sledovalo pořady v televizi či v počítači několik hodin denně. Vedlejší věta podmětná. 3. Řekl mu, aby i hned opustil místnost. Řekl mu věta hlavní. Věta vedlejší, aby i hned opustil místnost. Řekl mu co. Řekl mu koho co. Vtám se pádovou otázkou čtvrtého pádu. pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu se ptáme na předmět a na vedlejší větu předmětnou. Takže se jedná o vedlejší větu předmětnou. Čtiři. Šel jsem brzy spát, abych byl ráno svěží. Věta hlavní. Šel jsem brzy spát. Věta vedlejší. Abych byl ráno svěží. Šel jsem brzy spát. Proč? Za jakým účelem? Abych byl ráno svěží. Vedlejší věta, příslovečná, účelová. Vět. Nejsem takový, abych mu hned spílal. Věta hlavní nejsem takový. Věta vedlejší, abych mu hned spílal. Druh této věty vedlejší musíte poznat podle věty hlavní. Ve větě hlavní je sloves obít, tady ho máme v záporu, takže se jedná o vedlejší větu přísudkovou. Vedlejší věta přísudková. Věta souvětí číslo 6. Chci, aby se to už neopakovalo. Věta hlavní. Chci. Věta vedlejší, aby se to už neopakovalo. Chci co? Chci koho co? Aby se to už neopakovalo. Ptáme se pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu. Vedlejší věta předmětná. Tředm. Koupili jsme ti kotě, aby jsi nebyl sám. Věta hlavní. Koupili jsme ti kotě. Věta vedlejší, aby jsi nebyl sám. Tak bude znít otázka na větu vedlejší. Koupili jsme ti kotě. Proč? Za jakým účelem? Vedlejší věta příslovečná účelová. Osm. Aby si mě všimli, musel jsem na ně zakřičet. Věta hlavní, musel jsem na ně zakřičet. Věta vedlejší, aby si mě všimli. Musel jsem na ně zakřičet, proč, za jakým účelem, aby si mě všimli. Věta vedlejší, příslovečná, účelová. Pojďme se podívat na další dvojci vedlejších věd příslovečných. Poslední dvojce vedlejších věd příslovečných. Vedlejší věta příslovečná podmínková, vedlejší věta příslovečná přípustková. Vedlejší věta příslovečná podmínková bývá uvozena podřadícími spojkami, jestliže, li, kdyby, když, pokud. Uvádí, za jakých podmínek může být uskutečněn děj věty řídící. Jestliže uklidím celý byt, maminka mě pochválí. Za jaké podmínky mě maminka pochválí, jestliže uklidím celý byt? Jestliže uklidím celý byt, vedlejší věta příslovečná podmínková. Vedlejší věta příslovečná přípustková bývá uvozena spojkami ačkoliv, ač, přestože, třebaže, i když, i kdyby. Vyjadřuje navzdory, čemu se uskutečňuje děj věty řídící. Ačkoliv jsem se učil, dostal jsem špatnou známku. Dostal jsem špatnou známku navzdory čemu i přes co, ačkoliv jsem se učil. Ačkoliv jsem se učil vedlejší věta příslovečná přípustková. Cvičení 5. Určete druh vět vedlejších. Věty vedlejší potrhněte. Jednička. Jestliže budeš mít teplotu, zůstaň v posteli. Zůstaň v posteli. Věta hlavní. Věta vedlejší. Jestliže budeš mít teplotu. Jednak vám k určení druhu vedlejší věty pomůže spojovací výraz jestliže, protože to je typický výraz pro vedlejší nebo typický spojovací výraz, kterým je připojena vedlejší věta příslovečná podmínková k větě říjící. Jestliže budeš mít teplotu, budeš-li mít teplotu, kdybys měl teplotu, když budeš mít teplotu, pokud budeš mít tepl I když bylo málo sněhu, ližovali. Lížovali věta hlavní, věta vedlejší, i když bylo málo sněhu. Ližovali i přesto, navzdori čemu. Vedlejší věta, příslovečná, přípustková. I když bylo málo sněhu, ačkoliv bylo málo sněhu, ač bylo málo sněhu, přesto, že bylo málo sněhu, třeba, že bylo málo sn spojovací výrazy vám pomůžou určit druh vedlejší věty. Budeš-li potřebovat? Budeš-li potřebovat? Pomůžu ti. Jsou větí číslo 3. Věta hlavní. Pomůžu ti. Věta vedlejší. Budeš-li potřebovat? Li. Jestliže. Kdyby. Když. Pokud. Vedlejší věta. Příslovečná. Podmínková. Za jaké podmínky ti pomůžu? budeš-li potřebovat. Od souvětí 4 do souvětí 10 vypracujete toto cvičení samostatně. Stopněte, prosím, video, vypracujte cvičení, určete druh vedlejších vět a pro kontrolu si video pustte. Souvětí 4. Ačkoliv jsem mu nevolal, přišel. Věta hlavní, přišel. Věta vedlejší, ačkoliv jsem mu nevolal. Ačkoliv třeba, že i když přesto, že spojovací výrazy, které připojují vedlejší větu příslovečnou přípustkovou, přišel navzdory čemu, ačkoliv jsem mu nevolal. Vedlejší věta příslovečná přípustková. Třeba, že jsem ho nikdy předtím neviděl, podle tvého popisu jsem ho i hned poznal. Věta hlavní, podle tvého popisu jsem ho i hned poznal. Věta vedlejší, třeba, že jsem ho nikdy předtím neviděl. Poznal jsem ho navzdory čemu. I přesto, třeba, že jsem ho předtím nikdy neviděl, vedlejší věta příslovečná čí pustková. Ještě jednou spojovací výrazy, ačkoliv, třeba, že, přesto, že, i když, ač. Šest, přesto, že bylo dávno po půlnoci, město bylo plné turistů. Věta hlavní město bylo plné turistů, věta vedlejší, přestože bylo dávno po půlnoci. Navzdory čemu bylo město plné turistů? Navzdory tomu i přesto, že bylo po půlnoci. Přestože ačkoliv třeba, že i když, vedlejší věta příslovečná, přípustková. Když se let zahřeje, změní se ve vodu. Věta hlavní změní se ve vodu. Věta vedlejší, když se let zahřeje. Tato věta vedlejší není vedlejší věta příslovečná časová. Led se změní ve vodu za jaké podmínky, když se zahřeje. Pokud se led zahřeje. Jestliže se led zahřeje. Zahřeje-li se led změní se ve vodu. Za jaké podmínky. Vedle již je věta příslovečná podmínková. Osm. I když led ještě nepokryl celý rybník, Věta hlavní Věta vedlejší I když lety ještě nepokryl celý jedebník I když ačkoliv třeba, že přestože Vedlejší věta příslovečná přípustková Ještě se klidně můžeme zeptat toho otázkou navzdory, čemu zkoušel jeho pevnost. I když let ještě nepokryl celý rybník. 9. Pokud chceš maminku potěšit, kupíš žluté růže. Věta hlavní, kupíš žluté růže. Věta vedlejší, pokud chceš maminku potěšit. Když chceš maminku potěšit, pokud chceš maminku potěšit, kdybys chtěl maminku potěšit, chceš-li maminku potěšit. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Za jaké podmínky kup na mínce růže? Pokud ji chceš potěšit. A poslední jsou větí 10. Jestliže vyhrajeme, postoupíme do finále. Věta hlavní, postoupíme do finále. Věta vedlejší, jestliže vyhrajeme. Za jaké podmínky postoupíme do finále? Jestliže vyhrajeme. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Cvičení 6 nahraďte si spojku když, spojkou pokud. Když nebude pršet, pojedeme na kole. Pokud nebude pršet, pojedeme na kole. Jestliže je to logické, jestli to má logiku, jestli ta věta je poskládáná dobře, jedná se o vedlejší větu příslovečnou podmínkovou. Když jsme se vrátili z výletu, začalo pršet. Pokud jsme se vrátili z výletu, začalo pršet. Tohle logicky nefunguje. Jedná se o vedlejší větu příslovečnou časovou. Samozřejmě určitě nejlepší by bylo, pokud byste se zeptali otázkami, kterými uvozujete tu vedlejší větu. Nebo otázkami tak, abyste si odpověděli na druho vedlejší věty. Pojedeme na kole za jaké podmínky, pokud nebude pršet. Začalo pršet kdy, když jsme se vrátili z výletu. Pokud si ale nejste jistí, zase jedna o vedlejší větu přísločnou dvoučasovou, vezměte výraz pokud a dosaďte ho místo spojovacího výrazu když. Jsou věti tři. Když se ráno probudila, slunce už krásně svítilo. Věta vedlejší, když se ráno probudila. Slunce už krásně svítilo, kdy? Když se ráno probudila, vedlejší věta příslovečná, časová. Jestliže to zkusíme se spojovat s tím výrazem pokud. Pokud se ráno probudila, slunce už krásně svítilo. Tady to nefunguje, nemůže to být podmínková vedlejší věta. Když budete chtít zboží reklamovat, vezměte sebou účtenku. Věta vedlejší. Když budete chtít zboží reklamovat, a tady se nemůžeme zeptat, nebo můžeme, ale je to špatná otázka, vezměte sebou účtenku kdy, když budete chtít zboží reklamovat. Není to časová vedlejší věta. Pokud budete chtít zboží reklamovat, vezměte sebou účtenku. Vedlejší věta, příslovečná, podmínková. Když jsem byl u bavičky, seznámil jsem se s Jirkou. Věta vedlejší, když jsem byl u babićky Když zastavili uhavarovaného auta, zavolali sanitku. Věta vedlejší, když zastavili uhavarovaného auta, zavolali sanitku. Kdy vedlejší věta příslovečná časová. Za jaké podmínky zavolali sanitku, když zastavili uhavarovaného auta? Tady tuhle otázku podmínkovou nemůžeme použít. Musí to být vedlejší věta příslovečná časová. Když bude foukat vítr, půjdemy pou Věta vedlejší. Když se vrátila domů? Pokud se vrátila domů, všichni už byli pryč. Tady to pokud nefumbuje, nemůže to být vedlejší věta příslovečná podmínková. Je to vedlejší věta příslovečnám časová. Tichni už byli pryč. Kdy? Když se vrátila domů. Když budeš mít stále teplotu, pojedeme k lékaři. Věta vedlejší. Když budeš mít stále teplotu. Pojedeme k lékaři. Kdy? A nebo za jaké podmínky? Pokud budeš mít stále teplotu, pojedeme k lékaři. Vedlejší věta příslovečná podmínková. Potkali jsme Janu, když jsme byli na procházce. Potkali jsme Janu k ty, když jsme byli na procházce. A nebo za jaké podmínky, když jsme byli na procházce. Vedlejší věta příslovečná. Příslovečná. A jaká určitě doplníte? Příslovečná časová. Takže ještě jednou máte souvětí se spojovacím výrazem když. Jestliže budete rozhodovat se, zda se jedná o vedlejší větu příslovečnou časovou nebo příslovečnou podmínkovou, ptejte se správnými otázkami za jaké podmínky kdy a jestli se nebudete jistí, nahraďte si spojovací výraz když spojovacím výrazem pokud. Cvičení 7. Určete druh vedlejších věd. Toto cvičení bude vaše samostatná práce. Stopněte video, vypracujte cvičení 7 a pro kontrolu se vrátite. Souvět je jedna. Měl jsem pocit, že jsem něco slyšel. Věta hlavní, měl jsem pocit. Věta vedlejší, že jsem něco slyšel. Na tuto větu vedlejší se musíme ptát otázkou jaký. Měl jsem pocit, jaký pocit, že jsem něco slyšel. Věta přívlastková. Vedlejší přívlastková věta, nebo vedlejší věta přívlastková, je věta, která rozvíjí podstatné jméno, kterým končí věta řídící. Stejně tak jako přívlastek rozvíjí podstatné jméno. Takže jak vedlejší věta, tak přívlastek závisí na podstatné jméně. Měl jsem jaký pocit, že jsem něco slyšel. Dvojka. Prospělo by ti, kdyby jsi občas zacvičil. Věta hlavní. prospělo by ti, věta vedlejší, kdyby jsi občas zacvičil. A to věta vedlejší nebude vedlejší věta příslovečná podmínková, i když je připojená k větě řídící spojovacím výrazem kdyby. Tady totiž nefunguje, logicky to nejde, prospělo by ti, za jaké podmínky, kdyby jsi občas zacvičil. Tady takhle na to neodpovíte, ani tu otázku takhle položit nemůžete. Prospělo by ti co? Prospělo by ti kdo co? Kdyby jsi občas zacvičil. Vedlejší věta podmětná. Či. Ačkoliv to vypadalo věrohodně, potřeboval jasný důkaz. Věta hlavní. Potřeboval jasný důkaz. Věta vedlejší. Ačkoliv to vypadalo věrohodně. Ty dvě věty jsou jakoby v rozporu. Potřebovali důkaz, vypadalo to věrohodně. Navzdory čemu i přes co potřebovali jasný důkaz. Ačkoliv to vypadalo věrohodně. Ačkoliv třeba, že i když, přestože ač, spojovací výrazy, kterými je připojená vedlejší věta, příslovečná, přípustková. 4. Jak mohlo dojít k nehodě? Opravdu nevím. Věta hlavní opravdu nevím. Věta vedlejší, jak mohlo dojít k nehodě. Opravdu nevím, co. Opravdu nevím, koho co. Jak mohlo dojít k nehodě. Vedlejší věta předmětná. Vedlejší větu předmětnou se ptáme pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu. Stejně tak se ptáme i na rozvějící větný člen předmět. Jsou větí pět. Vedlejší věta přívlastkova. Musíme se někoho zeptat na co? Musíme se někoho zeptat na koho co? Který autobus jede do centra? Vedlejší věta předmětná. Čest. Právě mi přišla od maminky zpráva, abych se i hned vrátil domů. Věta hlavní. Právě mi přišla od maminky zpráva. Věta vedlejší. Abych se i hned vrátil domů. Právě mi přišla zpráva. Jaká zpráva? Abych se i hned vrátil domů. Vedlejší věta přívlastková. Sedm. Teď máš možnost, aby jsi dal vše do pořádku. Věta hlavní. Teď máš možnost. Věta vedlejší. Aby jsi dal vše do pořádku. Opět se mrkněte do věty hlavní a zkuste položit správnou otázku. Teď máš možnost, jakou možnost, aby s dal vše do pořádku. Vedlejší věta přívlastková. Osm. Ačkoliv řím nebyl cílem naší cesty, zůstali jsme v něm dva dny. Věta hlavní. Zůstali jsme v něm dva dny. Věta vedlejší. Ačkoliv řím nebyl cílem naší cesty. Zůstali jsme v římě navzdory čemu i přes co, ačkoliv nebyl cílem naší cesty. Vedlejší věta příslovečná přípustková. Ačkoliv třeba, že i když přesto, že spojovací výrazy, které připojují vedlejší větu příslovečnou přípustkovou k větě řitící. Devět. Vypadalo to, že jde o jednoduchou záležitost. Věta hlavní. Vypadalo to. Věta vedlejší, že jde o jednoduchou záležitost. Vypadalo to jak. Jakým způsobem. Že jde o jednoduchou záležitost. Vedlejší věta příslovečná, způsobová. Pokud se zeptáte otázkou jak, zkuste tam ještě dodat celou tu dvojici těch otázek. Vypadalo to jak, jakým způsobem. Deset. Nemám tolik sil, abych vozík odvezla sama. Věta hlavní. Nemám tolik sil. Věta vedlejší. Abych vozík odvezla sama. Nemám tolik. Kolik sil nemám. Jak moc nemám sil, abych vozík odvezla sama. Vedlejší věta příslovečná, mírová. Nemám kolik sil, abych vozíko veřla sama. Jedenáct. Ivana byla, jako by do ní uhodil blesk. Věta hlavní Ivana byla. Věta vedlejší, jako by do ní uhodil blesk. Věta řídící končí na slovesem být. Ale ve větě řídící už se neobjevuje jmená část přísudku miného se sponou. Jedná se tedy o vedlejší větu přísudkovou. Dvanáct. Musíme začít šetřit, abychom měli nadovolenou. Věta hlavní. Musíme začít šetřit. Věta vedlejší. Abychom měli nadovolenou. Musíme začít šetřit. Proč? Když se ptám proč, odpovím si aby. Jedná se o vedlejší větu příslovečnou účelovou. Musíme začít četřit proč, za jakým účelem, za jakým cílem, abychom měli na dovolenou. Třináct. Byla to malá paní s velice laskovou tváří, i když teď se tvářela přísně. Věta hlavní. Byla to malá paní s velice laskavou tváří. Věta vedlejší. I když se teď tvářila přísně. Byla to paní s laskavou tvárí. I přes co? I když teď se tvázila přísně. Ačkoliv teď se tvářila přísně. Přestože se teď tvářila přísně. Vedlejší věta. Říslovečná. Přípustková. Přípustková. Věta hlavní. Vyhneme se kolonám na dálnici. Věta vedlejší. Když vyjedeme brzy. Máte tady vedlejší větu se spojovacím výrazem když. Placová nebo podmínková. Vyhneme se kolonám na dálnici, pokud vyjedeme brzy. Za jaké podmínky se vyhneme kolo nám na dálnici, pokud vyjedeme brzy? Vedlejší věta příslovečná, podmínková. 15. Nezapomeňte si sebou vzít pití, jelikož budeme celý den venku. Věta hlavní. Nezapomeňte si sebou vzít pití. Věta vedlejší. Jelikož budeme celý den venku. Proč si nezapomeňte vzít pití? protože poněvač, jelikož budeme celý den venku, vedlejší věta příslovečná příčiná. Spojovací výrazy, protože poněvač, jelikož připojují vedlejší větu příčinou k věti řídící. Šestnáct. Je jasné, že v této pohádce zvítězí dobro nad zlem. Věta hlavní je jasné. Věta vedlejší, že v této pohádce zvítězí dobro nad zlem. je jasné co, je jasné kdo co, že v této pohádce zvítězí dobro nad zlem. Kdo co je jasné, že zvítězí dobro nad zlem. Vedlejší věta podmětná. Sedumnáct. A potom už nikdo nepromluvil, dokud nebyly talíře prázdné. Věta hlavní. A potom už nikdo nepromluvil. Věta vedlejší. Dokud nebyly talíře prázdné. Nikdo nepromuvil, jak dlouho, dokud nebyly taléhé prázdné. Vedlejší věta příslovečná časová. Osmnáct. Čím častěji nás navštívíte, tím větší budeme mít radost. Věta hlavní. Tím větší budeme mít radost. Věta vedlejší. Čím častěji nás navštívíte. Čím tím, to je dvojce slov, které se nejvíce objevují ve vedlejší větě příslovečné měrové. Budeme mít větší radost, do jaké míry, čím častěji nás navštívíte. Vedlejší věta příslovečná měrová. 19. V noci bylo slyšet, jak štěkají psy ve vesnici. Běta hlavní. V noci bylo slyšet. Běta vedlejší, jak štěkají psy ve vesnici. V noci bylo slyšet co. V noci bylo slyšet, kdo co, jak štěkají psy ve vesnici. Vedlejší věta. Podmětná. 20. Když je náledí, tato silnice je nesýzná. Tato silnici je nesízná, věta hlavní, věta vedlejší, když je náladní. Tato silnici je nesízná, kdy a nebo ze jaké podmínky. Pokud je náladní, tato silnice je nesízná. Vedlejší věta, příslavečná, podmínková. Tak, ve cvičení 7 jsme si protrénovali, procvičili druhy vedlejších vět. Pojďme se podívat na další cvičení, tam nás čekají určování větných členů. Tak pojďme na cvičení 8. Cvičení 8 určite větné členy. Toto cvičení slouží k opakování, bude vaše samostatná práce. Za chvíli stopnete video, vypracujete cvičení 8 a vaše řešení si tentokrát porovnáte s řešením, které je součástí této lekce. Takže stopněte video a vypracujte cvičení 8. V další části dnešní lekce máte připraveny testové úlohy. Postup znáte. Stopněte video, vypracujte testové úlohy a pro řešení a vysvětlení jednotlivých úloh se k videu zase vraťte. Úloha 1. Vyhledejte ve výchozím textu všechna slova s pravopisnou chybou a zapište je pravopisně správně. Ve výchozím textu se nachází 9 slov s chybou. 9 slov s pravopisnou chybou. První slovo s pravopisnou chybou, brzičko, v prvním řádku. Vyjeli jsme v neděli, brzičko ráno. Brzičko je v textu zapsáno s y, což je špatně. Správná varianta, brzičko s měkkým i po z. Je to proto, protože kořen tohoto slova je brz a ičko je přípona. A přípona ičko je vždy měkká. Druhé slovo s pravopisnou chybou, naším. Vyjeli jsme v neděli brzičko ráno našim starým autíčkem. V textu zapsáno s krátkým i správně musí být s dlouhým i, naším starým altíčkem. U zájmen náš a váš, u skloněvání zájmen náš a váš a u toho, zda se píše v tomto slově, v tomto daném zájmenu měkké i dlouhé nebo krátké, si pomáhejte ukazovacím zájmenem ten, ta. U zájmen náš a váš totiž užíváme krátké i v pádech, ve kterých je uzájmen ten krátká samohláska. Vidím tu naši zahradu. Dlouhé ji píšeme v pádech, měž má zájmeno ten samohlásku dlouhou nebo dvojhlásku. Tím naším autem. Tou naší zahradou. Třetí slovo s pravopisnou chybou ve druhém řádku. Svým. Spolu s námi jeli svým novým autem i Poláčkovým. Svým je v textu zapsáno s měkkým jí, správně musí být s tvrdým jí. Pokud je jí uprostřed slova, ve vzájmenu svůj, tak píšeme ve tvarech svých, svými, svým, vždy tvrdé jí. Měkké jí píšeme jen ve tvarech svý, který je v prvním a pátém pádě slova svůj pro rod mužský životný. Stejné pravidlo platí i pro zájmeno můj a tvůj. Další slovo s pravopisnou chybou je slovo v dáli ve třetím řádku. Dívali jsme se pokrajině, v dáli nad lesy jsme spozorovali lesní káně. Dál nebo dále je podstatné jméno rodu ženského a knižně označuje slovo dálku, slovo dálka. Sklouňuje se podle vzoru růže. Další slovo s pravopisnou chybou v tomtej žádku zřejmě lovilo myši. Zřejmě zapsáno v textu s m na e, skupina hlásek m na e, správně musí být m a e. Tady si musíte pomoct přídavným jménem zřejmí. Slyším M, píšu E s H. Totež bude platit i o příslovci zřejmě M a E s H. Další slovo s pravopisnou chybou. Napověděli. Ukazatelé nám napověděli. Ukazatel je podstatné jméno, které může být rodu mužského životného i mužského neživotného. Rozdíl je ve shodě přísudku s podmětem v množném čísle tohoto slova. Ukazatelé s dlouhou samohláskou na konci je podstatné jméno rodu mužského životného. A to musíme zohlednit i ve shodě s přísudku s podmětem. Takže ti ukazatelé nám napověděli, ve shodě s přísudku s podmětem musí být měkké i a ne tvrdé, jako je v textu. Pokud by podmět byl s krátkým E, ukazatele nám napověděli, tak v přísudku se bude psát tvrdé jí polo. Sedmé slovo s pravopisnou chybou. Jičínském. Když jsme se zastavili na Jičínském náměstí, Jičínském v textu zapsáno s velkým jo, musíme psát s podčátečním písmenem malým. Přídavná jména Měkká a Tvrdá, která jsou vytvořena z podstatných jmen vlastních, píšeme s počátečním malým písmenem. Jičínské náměstí, Beronský most, Moravská tradice. Pokud je ale jakékoliv přídavné jméno součástí názvu, píše se s velkým počátečním písmenem. Pražský hrad, Moravský kras. Osmé slovo s pravopisnou chybou. Zdělil. Tatínek nám vzdělil, že na chatu špindlerovka už musíme dojet autobusem. Zdělil. V textu napsáno se. Z s předponou z, což je špatně. Správná podoba tohoto slova je s předponou s. Zdělit ve smyslu oznámit, dát někomu na vědomí. Vždy píšeme s předponou s. Proč to tak je, tak to nelze jednoznačně vysvětlit. Tvar tohoto slova je lepší si zapamatovat a vědět, jak se píše. Takže sdělit s předponou s. A poslední devátá chyba, celý rozlámaní. Chvilku jsme se prošli, protože jsme byli celý rozlámaní. Celý v textu zapsáno s y polo. Správná možnost, správná podoba tohoto přídavného jména s měkým i polo. Celý přídavné jméno tvrdé podle vzoru mladý. V množném čísle byli jsme mladí, celý rozlámaní musíme psát s měkým i polo. Úloha dvě. Označte výroky, které jsou pravdivé. Pozor na znění úlohy. Označte výroky. Hledáte více než jeden výrok. Všichni ubytování v našem rodinném penzionu naslouchali jásavému kosímu zpěvu ze sousedovi zahrady. Správný výrok, správná možnost je možnost A. Věta obsahuje čtyři přídavná jména. Rodiném, jásavému, kosímu, sousedovi. Správná možnost je také možnost B. Ve větě jsou obsaženy všechny druhy přídavných jmén. Přídavná jména tvrdá rodinem jásavému, přídavné jméno měkké kosímu a přídavné jméno přivlastňovací sousedovi. Možnost C správná není. Ve spojení jásavému kosímu z pěvu je obsažen několikanásobný přívlastek a proto ve větě chybí čárka. Tento přívlastek jásavému kosímu není několikanásobný, ale postupně rozvějící. A pokud se ve věti nebo ve spojení objeví postupně rozvějící přívlastek, jednotlivé členy přívlastku se čárkou neoddělují. Ani možnost D není správná. Třetí stupeň od slova jásavému zní nejjásavěji. Nejjásavěji není přídavné jméno, je to příslovce, správné znění této úlohy by bylo nejjásavější. Úloha 3. Kterou z následujících dvojiclov nelze v kontextu textu 1 považovat za synonima? Dávejte pozor na důkladné a pozorné čtení zadání. V tomto zadání pracujeme se záporem. Synonima jsou slova se stejným nebo podobným významem. Z možností za A. Obezřelost, opatrnost. Za B. Neobyčejný, výjimečný. Za C. Samý, stejný. Za D. Nijak, vůbec. Zadání neodpovídá možnost C, samý, stejný. Tuto dvojici slov nelze považovat v kontextu textu 1 za synonyma. Od desetkroků dál se fan zastavil před křovisky, jejichž větve se splétaly při samém úpatí skáry, větve se splétaly při stejném úpatí skáry. Tato slova, tato dvojice slov v kontextu výchozího textu nejsou synonyma. Ostatní možnosti, možnost A, B, D, V kontextu výchozího textu lze považovat za synonima. Úloha 4. Na každé z vynechaných míst v textu 1 je nutné doplnit spojovací výraz. Ve které z následujících možností jsou uvedeny náležité spojovací výrazy v pořadí odpovídajícím textu 1? Správná možnost je možnost A. Protože když. Protože však vzduch uvnitř jiskyně mohl být zkažený, vhodil servis do otvoru hrst zapálené suché trávy. A druhá spojka, druhý spojovací výraz, když se tam chlapci postupně nasoukali, objevili strouchní vělou dřevěnou stoličku a tak dále. Takže možnost A, protože když. Možnost B, C a D neodpovídají logice textu. Úloha 5 Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z textu 1, ano nebo ne. 5.1 Pes fan pomohl pěti chlapcům objevit ve skále jeskyni, o které dříve nevěděli. Toto tvrzení je pravdivé, z výchozího textu vyplývá odpověď ano. Potvrzení své odpovědi naleznete ve žlutě pod barveném textu. Z něhož vyplývá, že pes fan pomohl pěti chlapcům objevit ve skále jeskyni, o které dříve nevěděli, a jména pěti chlapců Bryant, Donnyfan, Service, Wilcox, Baxter. 5.2. Chlapci si ověřili dýchatelnost vzduchu v jeskyni pomocí zapálené větve zborovice. Toto tvrzení není pravdivé, z výchozího textu nevyplývá, odpověď ne. Druhá část textu, vzduch uvnitř jeskyně mohl být zkažený a proto vhodil servis do otvoru hrst zapálené suché trávy, nikoli zapálenou věte v borovice. 5. 3. V jeskyni objevily staré spuchřelé věci a zbytky lidské kostry. Toto tvrzení není pravdivé, z výchozího textu nevyplývá. Pro správnou odpověď si půjdeme do druhého odstavce a do třetího odstavce. Chlapci objevili strouchnivělou dřevěnou stoličku, na níž leželo staré domácí nářadí, džbán a široké lastury, zrezivělý nůž a pár rybářských háčků. U protější stěny stále jakási bedna a v ní cáry oděvů. Objevili také lůžko, které bylo prázdné. A na konci třetího odstavce, když chlapci vyšli ven, tak mezi kořeny buku spatřili zbytky lidské kostry. A úloha 5.4. Pes fan čekal celou dobu, kdy byli chlapci v jeskyni, venku a podřimoval. Toto tvrzení není pravdivé, z výchozího textu nevyplývá, odpověď je ne. Třetí odstavec, třetí část. Nesmírně rozrušení chlapci vyšli pak k fanovi, který zůstal venku a neustále žalostně štěkal. V úlohách 6 a 7 budeme pracovat s výchozím textem 2. Budeme pracovat se slabikotvornou souhláskou. V úloze 6 máme najít v druhé části textu jedna podstatné jméno, které obsahuje slabikotvornou souhlásku, a v úloze 7 alespoň jedno sloveso, které obsahuje slabikotvornou souhlásku. Jak dělíme hlásky? Hlásky dělíme na samohlásky, a, e, i, o, u, ty mohou být krátké a dlouhé. Dále dělíme na souhlásky, souhlásky tvrdé, h, h, kr, d, t, n, souhlásky měkké, žešečeře, co je děťoňa, a souhlásky obojetné, bof, l, m, p, s, v, z. A poslední kategorii jsou dvojhlásky, au, ou, eu. Souhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou či více souhláskami tvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku. Ve slově jablko je slabikotvornou souhláskou L. První slabika, ja, obsahuje samohlásku. Druhá slabika, bl, neobsahuje samohlásku. Třetí slabika, ko, obsahuje samohlásku. Zpátky tedy k úloze 6. Vypište z druhé části textu jedna podstatné jméno, které obsahuje slabikotvornou souhlásku. Tímto slovem, tímto podstatným jménem je podstatné jméno hrst. Obsahuje slabikotvorné r. Úloha 7. Vypište z druhé části textu jedna alespoň jedno sloveso, které obsahuje slabikotvornou souhlásku. První sloveso je sloveso mohl, mo, první slabika obsahuje samohlásku, hl, druhá slabika samohlásku neobsahuje, a druhé sloveso uřízl, uřízl. První dvě slabiky obsahují samohlásku a slabika zl neobsahuje samohlásku. V obou dvou slovesech je slabikotvorné l. Úloha 8 Ve kterém z následujících úseků textu 1 se nevyskytuje přívlastek nezhodný. Pracujeme se záporem, nevyskytuje. Správná odpověď je možnost B. Přívlastek nezhodný se nevyskytuje v B, větě B. Náhle se ozvalo zlověstné zaštěkání. Možnost A, C a D přívlastek nezhodný obsahuje. Co je to přívlastek? Přívlastek je větný člen, který rozvíjí podstatné jméno nebo výraz v platnosti podstatného jména. Rozlišujeme přívlastek zhodný. Zhodný přívlastek se s řídícím podstatným jménem zhoduje v rodě čísle pádě. Obvykle stojí před podstatným jménem. A přívlastek nezhodný, který se s řídícím podstatným jménem nezhoduje v rodě čísle ani pádě. Stojí za podstatným jménem. Na přívlastek se ptáme, jaký který čí. V možnosti A přívlastek neshodný výraz domorodců. Tlupa domorodců. Jaká tlupa domorodců? Možnost B přívlastek neshodný trávy. Hrst trrávy. Jaká hrst trávy? A v moźnosti C přívlastek neshodný výraz hrůzy. Záchvěv hrůzy. Jaký záchvyv hrůzy? Úloha 10 Natřeli byste je tvar pro způsob podměňovací přítomný. Byli byste natřeli podměňovací způsob minulý. V současné češtině se podměňovací způsob minulý prakticky nevyužívá. Můžeme se s ním setkat spíše jenom jako s prostředkem zdůraznění anebo s prostředkem stylizace. Na co si dávejte pozor? Dávejte si pozor na to, abyste správně vytvořili tvar byste. Byste se píše dohromady, nikoli natřeli by jste. Taktež dávejte pozor na první osobu čísla množného. Natřeli bychom, nikoli natřeli by jisme nebo by jsme. Úlohy 11 až 14. Budeme pracovat se složitým souvětím v těchto úlohách. 11. Určete počet vět v souvětí. Když sedíte u velikého mraveniště a je hezké počasí a když dobře posloucháte, slyšíte šumění, které vychází z mraveniště a můžete cítit podivnou vůni kyseliny mravenčí. Počet vět v souvětí 6. Věty počítáme podle přísudku. Nikoli podle čárek. Sedíte. Je hezké. Posloucháte. Slyšíte. Vychází. Můžete cítit. Šest přísudků, šest vět. Úloha dvanáct. Potrhněte věty vedlejší a určete jejich druh. Já bych začala větami hlavními. První věta hlavní. Slyšíte šumění. Druhá věta hlavní, můžete cítit podivnou vůni kyseliny mravenčí. Druhá věta hlavní není druhá v pořadí, ale druhá v počtu věd hlavních. Věty vedlejší. Když sedíte u velikého mraviniště a když je hezké počasí a když dobře posloucháte, To jsou vedlejší věty příslovečné podmínkové. Za jaké podmínky slyšíte šumění? Za jaké podmínky můžete cítit podivnou vůni kyseliny mravenčí? Pokud sedíte u mraveniště, pokud je hezké počasí, pokud dobře posloucháte. Takže to jsou vedlejší věty příslovečné podmínkové. A věta, které vychází z mraveniště, slyšíte šumění. jaké šumění, které vychází z mraveniště, vedlejší věta přívlastková. Třináct. Určete druh přísudku v poslední větě souvětí a můžete cítit podivnou vůni kyseliny mravenčí, přísudek můžete cítit, přísudek slovesný složený. Čtrnáct. Určete tučně vyznačené větné členy, mraveniště, když sedíte kde u mraveniště příslovečné určení místa. Šumění. Slyšíte koho co? Šumění, předmět. A kyseliny. Můžete cítit podivnou vůni kyseliny mravenčí. Můžete cítit vůni, jakou vůni kyseliny. Kyseliny přívlastek neshodný. Úloha 15. které lidové rčení vyjadřuje něco jiného než zbývající tři? Správná možnost je možnost C. Strkal hlavu do písku. Možnost A, možnost B, možnost D vyjadřují měl strach, úzkost. A strkat hlavu do písku znamená snažit se nevidět problémy. Nevidím-li problém, neexistuje. To byla poslední úloha dnešní lekce. Já vám děkuji za pozornost a budu se těšit příště. Mějte se hezky, naslyšenou.