Příslovečné určení

Dobrý den. Vítám vás u sedmé lekce. Dnešním tématem bude příslovečné určení. Kromě příslovečného určení vás v lekci čeká ještě cvičení na určování druhuvedlejších věd a testové úlohy, které vypracujete samostatně. Příslovečné určení. Co to je příslovečné určení? Příslovečné určení je rozvějící větný člen, který vyjadřuje různé okolnosti, děje a vztahy. Příslovečné určení závisí na slovese, šel do domu, do domu příslovečné určení. Dále závisí na přídavném jméně, bezchybně zahraný, bezchybně příslovečné určení. Anebo příslovci, příliš pozdě, příliš příslovečné určení. Co je důležité vědět a na co je důležité pamatovat, příslovečné určení má přednost před předmětem. Rozlišujeme několik typů příslovečných určení. Pojďme si typy rozebrat. Příslovečné určení místa. Příslovečné určení místa je takové příslovečné určení, na které se ptáme kde, kam, odkud, kdy. Byl doma. Byl kde? Doma. Přišel do práce. Přišel kam? Do práce. Příslovečné určení času. Otázky. Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Přijel včera. Kdy přijel? Včera. Včera příslovečné určení času. Byl vzhůru do noci. Jak dlouho? Dokdy byl vzhůru? Příslovečné určení způsobu. Ptáme se jak, jakým způsobem. Pokud se budete ptát na příslovečné určení způsobu, ptejte se oběma dvěma otázkami. Ptejte se jak, jakým způsobem. Příslovečné určení míry. Příslovečné určení míry vyjadřuje množství, měřítko, intenzitu. Ptáme se, kolik, okolik, jakou měrou, do jaké míry. Jíst málo. Kolik, jak moc jíst. Málo. Málo je vyjádření míry toho, kolik člověk jí. Takže málo příslovečné určení míry. Vyrůst o 5 cm. Okolik, jak moc vyrůst. 5 cm je zase vyjádření nějakého měřítka toho, jak člověk vyrostl. Příslovečné určení příčiny a příslovečné určení účelu. Na obě dvě tato příslovečná určení se ptáme otázkou proč. Rozlišíme je poměrně jednoduše, i když se to ze začátku může zdát složité. Příčinou rozumíme to, co děj způsobuje, to, co mu předchází. Takže příčina předchází ději. Účel je to, čeho se má dějem dosáhnout. Účel následuje poději. Takže vyjádření příslovečné učení příčiny. Ptáme se otázkou, proč, z jaké příčiny. Z radosti vyskočil. Vyskočil z radosti. Z jaké příčiny? Co bylo příčinou toho, že vyskočil? Radost. Nejdřív měla radost, pak vyskočil. Příčina předchází ději. Příslovečné určení účelu. Proč? Za jakým účelem? Spěchal otevřít. Otevřít je to, co následuje po ději. Účel následuje po ději. Chodili do lesa na houby. Chodili tam proč? Za jakým účelem? Na houby. Příslovečné určení podmínky. Vyjadřuje podmínku, která umožňuje, aby děj věty nastal. Ptáme se za jaké podmínky. V případě nouze mi pomůže. Pomůže mi za jaké podmínky. V případě nouze. Pokud nouzi mít nebudu, nemusí mi pomáhat. Za deště na výlet nepůjdeme. Nepůjdeme za jaké podmínky. Za deště. Jinak na výlet můžeme klidně jít. Za deště příslovečné určení podmínky. Příslovečné určení přípustky. Vyjadřuje něco nepředpokládaného. překvapivého, co by měl vést k opaku. Ptáme se i přes co, navzdory čemu. A vlastně ta slova, která máte v otázkách, i přes co, navzdory čemu, se v tom příslovečném určení často budou objevovat. I přes nepříznivé počasí vyrazili. Vyrazili i přes co, navzdory čemu. Navzdory očekávání neuspěl. Neuspěl navzdory čemu, navzdory očekávání. Přípustka a děj jsou v rozporu. Ještě než budeme v větách rozpoznávat příslovečné určení a jeho druhy, pojďte si ve cvičení 1 vyskoušet, zda rozpoznáte ve skladebních dvojcích předmět nebo příslovečné určení. Mluvil rozvážně. Mluvil jak. Jakým způsobem. Rozvážně příslovečné určení. Zaujatý obrazem. Zaujatý kým čím. Použili jsme pádovou otázku sedmého pádu. Jedná se o předmět. Nemůžeme se tady zeptat zaujatý jak, jakým způsobem obrazem. Tady ta otázka příslovečná není logická. Obrazem je předmět. Denně prala. Prala jak často, denně. Tady je to jednoduché denně příslovečné určení. Mluvil k publiku. Mluvil ke komu čemu? K publiku. K publiku předmět. Velmi zaujatý. On je zaujatý jak moc. Velmi. Velmi je míra vyjádření ho zaujatosti. Takže příslovečné určení. Trala košile. Trala koho co. Košile. Košile předmět. Tady se zkuste zeptat. Křičel do koho čeho? Křičel jak moc? Do ochraptění příslovečné určení. Snadno se dohodli. Dohodli se jak? Jakým způsobem? Snadno. Příslovečné určení. Pohotově odpovídala. Odpovídala jak, jakým způsobem, pohotově příslovečné určení. Vzpomínal na spolužáky. Vzpomínal na koho co. Na spolužáky. Párová otázka. Předmět. Dohodli se s nimi. S nimi. Dohodli se s kým čím. S nimi. S nimi. Předmět. Odpovídal na otázky. Odpovídal na koho. Na co. Použili jsme pádovou otázku. Předmět. Cvičení dvě. Poměrně jednoduché. Vyhledejte příslovečná určení místa a příslovečná určení času. Příslovečná určení místa budeme označovat, nebo budou v textu označena žlutě, příslovečná určení času budou v textu označena zeleně. Pes zalezl do boudy. Pozor na správnou otázku. Můžete se sice zeptat, zalezl do koho čeho, do boudy by byl potom předmět, ale příslovečné určení má přednost před předmětem. Pes zalezl tam. Zalezl do boudy. Doboudy, příslovečné určení místa. Pomalu projel tunelem. Projel a opět se můžete zeptat pádovou otázkou. Projel kým, čím? Tunelem. Když vymyslíte pádovou otázku, zkuste vymyslet příslovečnou otázku. Pomalu projel kudy? Příslovečné určení má přednost před předmětem. Tunelem, příslovečné určení místa. Po příjezdu z hor vrátili liže do školy, vrátili liže po příjezdu, vrátili liže kdy po příjezdu příslovečné učení času a vrátili liže do školy, vrátili liže kam do školy příslovečné učení místa. Za týden mě čeká těžká zkouška, čeká mě kdy, čeká mě za týden příslovečné učení času. Poběl u moře dva týdny. Poběl u moře. Poběl kde? U moře. Příslovečné určení místa. Opět pozor na špatnou otázku. Nikoli poběl u koho, u čeho? U moře. Tím si určíte pád podstatného jména moře. Tady se musíte zeptat, poběl kde? U moře. Příslovečné určení má přednost před předmětem. A jak dlouho pobyl u moře? Dva týdny příslovečné určení času. Nejkratší cesta vede přes les. Cesta vede kudy? Přes les, ne přes koho co. Příslovečné určení má přednost před předmětem. Přes les příslovečné určení místa. Zajdu dnes na chvilku dostáje. Zajdu. Zajdu dnes. Příslovečné určení času. Zajdu na chvilku. Na jak dlouho? Na chvilku. Příslovečné určení času. Zajdu kam dostáje. Dostáje. Příslovečné určení místa. A poslední věta. Od té události se bujím hluboké vody. Já se bojím, bojím se od kdy, bojím se od události. Od události příslovečné určení času. Ještě zpravíme parvičku. Příslovečné určení času. Od kdy, od události. Takže tohle bylo poměrně jednoduché cvičení. Určitě vám nedělalo žádné problémy, určitě jste tohle zvládli bezchybně. jenom opět dávejte si pozor na to, že příslovečné určení má přednost před předmětem. Úloha 3. Rozvěžte příslovečné určení způsobu a míry. Příslovečné určení způsobu bude označeno zelenou barvou. Příslovečné určení míry bude označeno žlutou barvou. Budeme pracovat s otázkami, jak, jakým způsobem, příslovečné učení způsobu, do jaké míry, jak moc, příslovečné učení míry. Pojďme se podívat na první větu. Včera na poradě mluvil přesvědčivě. Mluvil přesvědčivě, mluvil jak, jakým způsobem, příslovečné učení způsobu. Moje sestra krásně zpívá. Moje sestra zpívá, zpívá krásně, zpívá jak, jakým způsobem, krásně, příslovečné učení způsobu. Včera mi to důrazně připomněl. Připomněl mi to včera, připomněl mi to důrazně, připomněl mi to jak, jakým způsobem, důrazně, důrazně, příslovečné učení způsobu. Vystupoval příliš nejistě. Určete v této větě příslovečné určení. Vystupoval nejistě. Vystupoval jak, jakým způsobem. Nejistě příslovečné určení způsobu. Vystupoval příliš nejistě. Příliš nejistě. Do jaké míry? Jak moc nejistě vystupoval? Příliš. Příliš příslovečné určení míry. Změnilo se to tam k nepoznání. Změnilo se to tam k nepoznání. Změnilo se to jak, jakým způsobem, nebo do jaké míry, jak moc. Změnilo se to jak moc, do jaké míry, k nepoznání. K nepoznání při slovačné učení míry. Na kalhotách má hodně velkou díru. Na kalhotách má díru, velkou díru. Na kalhotách má hodně velkou díru. Jak moc je ta díra velká? Hodně. Hodně příslovečné určení míry. Byli promrzlí na kost. Určete druh příslovečného určení. Příslovečné určení způsobu nebo příslovečné určení míry. Byli promrzlí na kost. To je to příslovečné určení, které nás zajímá. byli promrzli jak jakým způsobem nebo do jaké míry? Jak moc byli promrzli? Správná otázka je do jaké míry? Jak moc? Jak moc byli promrzli na kost příslovačné učení míry? I přes varování se trochu lekl. Další věta. Určite příslovačné učení, způsobu nebo míry. Lekl se, lekl se trochu. Jak moc nebo jak jakým způsobem se lekla? Lekl se do jaké míry, jak moc. Trochu příslovečné určení míry. Most byl dlouhý 100 metrů. Jak moc byl most dlouhý? 100 metrů. 100 metrů příslovečné určení míry. Lano bylo příliš krátké. Co v této větě? Najdete příslovečné určení způsobu? Příslovečné určení míry? Lano bylo krátké. základní skladební dvojce, bylo krátké příliš. Jak moc bylo krátké, do jaké míry bylo krátké příliš, příslovačné určení míry. Chovej se slušně. Chovej se. Jak? Jakým způsobem. Určitě jste už určili, že slušně i příslovačné určení způsobu. Za večeři jsem zaplatil 400 korun. Za večeři jsem zaplatil 400 korun. Jak moc korun? Jak moc jsem zaplatil za večeři? 400 korun. Příslovečné určení míry. Pěšky tam nepůjdu. Nepůjdu tam jak? Jakým způsobem? Pěšky. Pěšky příslovečné určení způsobů. Večer mírně pršelo. Večer pršelo. Pršelo jak jakým způsobem nebo jak moc do jaké míry. Pršelo mírně. Pršelo do jaké míry, jak moc. Mírně. Příslovečné učení míry. V optice mi nabízeli velmi drahé brýle. V optice mi nabízeli brýle, drahé brýle, velmi drahé brýle. Jak moc, do jaké míry byly ty brýle drahé? Velmi. Velmi příslovečné učení míry. Určili jste také tak? Dort vypadal moc lákavě. Dort vypadal lákavě, moc lákavě. Tak co tady v této větě? Našli jste příslovečné učení způsobů, příslovečné učení míry? Dort vypadal jak, jakým způsobem, lákavě, při slovačné učení způsobu. Vypadal moc lákavě, jak moc, do jaké míry. Moc je vyjádření míry toho, jak dort vypadal lákavě, moc, při slovačné učení míry. V restauraci u tří kuchařů vaří velmi chutně a levně. V restauraci u tří kuchařů vaří chutně, vaří levně, vaří tam jak, jakým způsobem, chutně, vaří tam jak, jakým způsobem, levně, ně Tak co šlo vám určování příslovečného určení způsobu a míry? Já věřím, že ano a my se půjdeme podívat na další cvičení. Cvičení čtyři. Který větný člen je zvýrazněn ve větách? Budeme pracovat s příslovečným určením příčiny a příslovečným určením účelu. Pojďme se ještě jednou podívat na to, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma druhy příslovečného určení. Příslovečné určení příčiny vyjadřuje příčinu, která vyvolává nějaký děj. Příčina předchází děj. Ptáme se proč, z jaké příčiny. Příslovečné určení účelu vyjadřuje, co je cílem děje. Účel následuje po ději. Ptáme se proč, za jakým účelem. Věta číslo jedna. Pro slzy neviděla před sebe. Neviděla před sebe proč? Pro slzy. Neviděla z jaké příčiny nebo za jakým účelem? Určitě jste teď odpověděli, že neviděla z jaké příčiny. Proč? Z jaké příčiny neviděla před sebe? Slzy jsou příčina toho, proč neviděla před sebe. Pro slzy příslovečné učení příčiny. Obchod je pro nemoc zavřený. Obchod je zavřený proč? Pro nemoc. Nemoc je příčina nebo účel toho, že je obchod zavřený? Nemoc je příčina toho, že je obchod zavřený. Takže proč je nemoc zavřený? Z jaké příčiny? Pro nemoc? Příslovečné učení příčiny. Odpoledne jsem se vydal do města koupit nové boty. Vydal jsem se do města proč? Z jaké příčiny nebo za jakým účelem? Koupit nové boty. Koupit je příčina nebo cíl? Koupit je cíl toho mého jednání. Takže vydal jsem se do města proč, s jakým účelem koupit nové boty. Koupit příslovečné určení účelu. Čel se do koupelny umít. Umít se. Příslovečné určení příčiny nebo příslovečné určení účelu. Šel do koupelny proč, z jaké příčiny nebo za jakým účelem. Šel tam s nějakým cílem. Takže šel se do koupelny umít proč, za jakým účelem, příslovečné učení, účelu. Vůli chladnému počasí několik lidí nepřišlo. Několik lidí nepřišlo proč? Vůli chladnému počasí, kvůli počasí. Počasí je příčina nebo účel toho, proč několik lidí nepřišlo. Chladné počasí je určitě příčina toho, proč několik lidí nepřišlo. Takže několik lidí nepřišlo proč, z jaké příčiny, příslovečné určení, příčiny. Kvůli počasí. Zbytek věd vyzkoušíte sami. Stopnete video, vypracujete cvičení čtyři nebo dopracujete cvičení čtyři a pro kontrhu si video znovu pustíte. Takže stopněte video a dopracujte cvičení 4. Věta číslo 6. Táta měl nohu v sádře kvůli zlomenině. Proč měl táta nohu v sádře? Z jaké příčiny nebo za jakým účelem? Určitě zlomenina je příčina toho, že měl táta nohu v sádře, takže kvůli zlomenině příslovečné učení příčiny. Ližarské závody byly zrušeny pro nedostatek sněhu. Proč byly zrušeny ližarské závody? Z jaké příčiny? Pro nedostatek. Pro nedostatek, příslovečné učení, příčiny. Zakrádež byl odsouzen k veřejným pracím. Proč byl odsouzen? Z jaké příčiny nebo za jakým účelem? Krádež je příčina nebo účel toho, že byl odsouzený? Krádež je příčina jeho odsouzení. Takže zakrádež, proč, z jaké příčiny, příslovečné určení příčiny. Jak vám to je rozlišování mezi příčinou a účelem? Určitě dobře. Pojďme se podívat na další větu. Třásil se zimou. Třásil se proč? Třásil se z jaké příčiny nebo za jakým účelem? Třásil se z jaké příčiny. Zima je příčina toho, že se třásil. Že třásil se zimou, třásil se proč? Z jaké příčiny? Půjdu ještě do obchodu pro pomaranče. Půjdu do obchodu proč? Pro pomaranče. Pomeranče jsou cíl mého jednání. Pro pomaranče jsou cíl toho, proč jdu do obchodu. Takže půjdu do obchodu za jakým účelem? Pro pomaranče příslovečné určení účelu. Pojedu do lékárny vyzvednout objednané léky. Pojedu do lékárny vyzvednout. Proč tam pojedu? Za jakým účelem tam pojedu? Vyzvednout objednané léky. Vyzvednout příslovečné určení účelu. Odjel se léčit do lázní. Odjel do lázní léčit se. Proč tam odjel? Aby se vyléčil. Léčice je jeho cíl. Cíl jeho jednání. Takže léčice příslovečné určení účelu. Za jakým účelem odjel do lázní léčice? Děti šly do lesa na burůvky. Proč šly děti do lesa? Co bylo jejich cílem? Burůvky. Proč za jakým účelem šly děti do lesa? Naborůvky, naborůvky příslovečné určení, účelu. Věta číslo čtrnáct. Všichni jsme šli na louku z hrabat seno. Všichni jsme šli na louku, za jakým účelem nebo za té příčiny. Z hrabat seno je cíl toho, proč jsme šli na louku, takže všichni jsme šli za účelem z hrabat seno, Šli jsme na louku proč, za jakým účelem, z hrabat, příslovečné účení, účelu. Klepal se strachem. Klepal se proč? Z jaké příčiny, nebo za jakým účelem? Klepal se strachom. Klepal se proč? Z jaké příčiny, příslovečné účení, příčiny. Pojďme dál. Věta číslo 16. Přišel se s námi rozloučit. Přišel za jakým účelem nebo z jaké příčiny? Přišel proč? Přišel s nějakým cílem a tím cílem bylo rozloučit se. Přišel proč? Za jakým účelem? Rozloučit se při slovečné učení účelu. Kvůli špatnému stravování měl zdravotní problémy, potíže. Zdravotní potíže měl proč? Kvůli stravování. Kvůli stravování je příčina nebo účel jeho zdravotních potíží. Určitě příčina. Kvůli špatnému stravování, kvůli stravování, příslovečné určení, příčiny. Loď pluje díky obsahu velkého množství vzduchu v trupu. Loď pluje proč? Z jaké příčiny nebo za jakým účelem? Díky obsahu. Loď pluje proč? Z jaké příčiny? Díky obsahu velkého množství vzduchu v trupu. Díky obsahu příslovečné učení příčiny. Tlatadlo vzlétlo na pomoc trosečníkům. Letadlo vzlétlo na pomoc. Na pomoc příčina nebo účel. Letadlo vzlétlo za jakým cílem, za jakým účelem. Na pomoc. Na pomoc příslovečné účení účelu. Poslední věta, věta číslo 20. Kvůli havárii nedojel autobus na místo včas. Autobus nedojel na místo včas. Proč? Z jaké příčiny? Nebo za jakým účelem? Havárie byla příčina toho, proč autobus nedojel včas. Takže nedojel autobus včas kvůli havárii? Z jaké příčiny? Příslovečné určení příčiny. Pojďme na další cvičení. Další téma bude příslovečné určení podmínky a příslovečné určení přípustky. Rozlište příslovečné určení podmínky a přípustky. Příslovečné určení podmínky vyjadřuje podmínku, která umožňuje, aby děj věty nastal. Ptáme se, za jaké podmínky. Příslovečné určení přípustky vyjadřuje něco nepředpokládaného, překvapivého, něco, co by mělo vést k opaku. Na příslovečné určení přípustky se ptáme otázkami i přes co navzdory čemu. Ve cvičení 5 bude příslovečné určení podmínky označeno žlutou barvou a příslovečné určení přípustky zelenou barvou. Pojďme na věty. Při silném větru neotvírejte okna. Neotvírejte okna za jaké podmínky? Při silném větru. Jinak okna můžete otevřít. Při silném větru je rozvité příslovečné určení podmínky. My potřebujeme holé a to zní při větru. Silném je přívlastek shodný. I přes výstrahu jsme se vydali na túru. Na túru jsme se vydali i přes co? Navzdory čemu? I přes výstrahu. I přes výstrahu příslovečné určení přípustky. A ten výraz i přes máte už daný v tom příslovečném určení, v té větě. Při nedostatku peněz zrušíme zájezd. Zrušíme ho pouze při nedostatku peněz, jinak ne. Za jaké podmínky zrušíme zájezd? Při nedostatku peněz. Při nedostatku příslovečné určení podmínky. Navzdory předpověď bylo počasí příznivé. Přípustka a děj jsou v rozporu. Navzdory předpovědi bylo počasí příznivé, příznivé bylo počasí navzdory čemu? Navzdory předpovědi, příslovečné učení, přípustky. Protiočekávání doběhl jako první, doběhl jako první i přesto, navzdory čemu? Protiočekávání, protiočekávání příslovečné učení, přípustky. Při dobré vůli se určitě dohodneme. Dohodneme se za jaké podmínky? Pokud bude dobrá vůle. Pokud dobrá vůle nebude, nedohodneme se. Musí být splněná nějaká podmínka. Takže za jaké podmínky se dohodneme? Při vůli. Při vůli příslovečné určení podmínky. Dobré při vlastek shodný. Zbytek cvičení dopracujete samostatně, stopněte video, dopracujte cvičení 5 a pro kontrolu si video znovu pustíte. Při horečce zvyšte příjem tekutin. Za jaké podmínky zvyšte příjem tekutin? Při horečce. Při horečce příslovečné určení podmínky. I přes silný vítr letadlo vzlétlo. Tady opět cítíte přípustku a děj, že jsou v rozporu. Silný vítr letadlo vzlétlo. I přes co letadlo vzlétlo. I přes silný vítr. Holé příslovečné určení přípustky. I přes vítr. Silný přívlastek shodný. Za jasného počasí bývá vidět až naještět. Jaká musí být splněná podmínka, že je vidět naještět? Podmínka jasného počasí. Příslovečné učení podmínky. Příslovečné učení podmínky. Holé za počasí. Za počasí příslovečné učení podmínky. Jasného. Přívlastek shodný. Navzdory námitkám. S tím souhlasil. Souhlasil s tím i přes co. Navzdory čemu? Navzdory námitkám. Navzdory námitkám. Příslovečné učení přípustky. Zásilku vám vydáme po předložení občanského průkazu. Zásilku vám vydáme jenom za splnění jaké podmínky? Jenom takové, že předložíte občanský průkaz. Takže zásilku vám vydáme za jaké podmínky? Po předložení příslovečné určení podmínky. Bez tvé pomoci bych to nedokázal. Nedokázal bych to za jaké podmínky? Bez tvé pomoci. Bez tvé pomoci rozvité příslovečné určení podmínky, bez pomoci holé příslovečné určení podmínky. Tvé přívlastek zhodný. I přes neochotu delegáta byli rekránti spokojení. Rekránti byli spokojení navzdory čemu? I přes co? I přes neochotu. Příslovečné učení přípustky Navzdory zranění jsem závod dokončil. Závod jsem dokončil i přes co? Navzdory čemu? Navzdory zranění. Příslovečné učení přípustky. Jeho syn je i přes své mládí vynikajícím odborníkem. I přes co? Navzdory čemu? Je syn vynikajícím odborníkem. I přes své mládí rozvité příslovečné určení přípustky, holé příslovečné určení přípustky, i přes mládí své přívlastek shodný. Při vší opatrnosti mu váza spadla na zem a rozbila se. I přes co mu váza spadla na zem a rozbila se? Navzdory čemu? Navzdory opatrnosti. I přes opatrnost. Takže při opatrnosti mu váza spadla na zem a rozbila se, při opatrnosti příslovečné určení přípustky. Při nedostatku vláhy putují stáda antilop stovky kilometrů za vodou. Stáda putují za vodou za jaké podmínky? Při nedostatku. Při nedostatku příslovečné určení podmínky. Úloha 6. Podtrhněte ve větách příslovečné určení a určete jeho druh. Tato úloha bude vaše samostatná práce. Stopněte video, vypracujte věty 1 až 22 a pro zpětnou kontrolu si video znovu pustte. Takže stopněte video a vypracujte úlohu 6, podtrhněte ve větách příslovečné určení a určete jeho druh. Věta číslo 1. I přes nepříznivé počasí jsme v neděli odjeli do Beskyt. Odjeli jsme kdy. V nedíli. Příslovečné určení času. Odjeli jsse do Beskyt. Odjeli jsme kam. Příslovečné uržení místa. V této větě je ještě jedno složitější příslovečné určení. odjeli jsme i přes nepříznivé počasí. Odjeli jsme i přes co, navzdory čemu, i přes počasí. I přes počasí příslovečné účení přípustky. Nepříznivé je rozvějící větný člen přívlastek shodný. Dvojka. Mezi popadanými stromy jsme procházeli velmi opatrně. Procházeli jsme mezi stromy. Procházeli jsme kudy? Mezi stromy. Nikoli, mezi kým, čím. Příslovečné určení má přednost před předmětem, takže dáváme přednost příslovečnému určení. Takže mezi stromy, příslovečné určení, místa. Procházeli jsme opatrně. Procházeli jsme jak? Jakým způsobem? Opatrně. Procházeli jsme velmi opatrně. Do jaké míry, jak moc jsme procházeli opatrně? Velmi příslovečné určení míry. Věta číslo 3. U námořníků se při nedostatku vitaminu C objevují kurděje. Kurděje se objevují při nedostatku. Za jaké podmínky se objevují kurděje? při nedostatku vitamínu C, při nedostatku příslovečné učení podmínky. Žádné jiné příslovečné učení v této větě se už neobjevuje. Čtyřka. Večer jsme si u táboráku vyprávěli různé příhody. Příhody jsme si vyprávěli večer, příhody jsme si vyprávěli kdy. Večer. Příslovečné učení času. Příhody jsme si vyprávili u táboráku. Kde jsme si vyprávili příhody u táboráku? Příslovečné určení místa. Dvě příslovečná určení, žádné jiné příslovečné určení v této větě už není. Věta 5. Zcela nás uchvátil pohled na rozbouřené moře. Pohled uchvátil, uchvátil nás a uchvátil nás zcela. Do jaké míry nás uchvátil? Zcela příslovečné určení míry. Označili jste zcela jako příslovečné určení míry? Věta šest. Vydali jsme se krybníku na ryby. Vydali jsme se kam? Vypadá k krybníku. K rybníku příslovečné určení místa. Odpovídáme na otázku, kam jsme se vydali. K rybníku příslovečné určení místa. Vydali jsme se na ryby. Tady popřeměšlejte, jak se zeptáte. Na koho co? A nebo za jakým účelem jsme se vydali? K rybníku. Vydali jsme se na ryby. Proč? S jakým cílem? Za jakým účelem? Na ryby příslovečné určení účelů. 7. Potvrzení o studiu vydámo na Nepodají žádost, potvrzení o stůlu nevydáme. A ještě jednu skladení dojici zkusíme tady udělat na žádost rodičů. Žádost rodičů, rodičů přívlastek neschodný. Takže ve větě 7 příslovečné určení podmínky na žádost. 8. Milan odletěl zakoupáním do Egypta. Milan odletěl, odletěl kam? Do Egypta. Do Egypta příslovečné určení místa. Odletěl tam zakoupáním. Za jakým účelem? Proč tam odletěl? Zakoupáním. Koupání je cíl jeho cesty, účel jeho cesty. Takže zakoupáním příslovečné určení účelu. 9. Prach ze stolu nebyl úplně setřen. Prach nebyl setřen a nebyl setřen úplně. Do jaké míry? Jak moc? Úplně nebyl setřen. Příslovečné určení míry. Prach ze stolu nebyl úplně setřen. Ze stolu není příslovečné určení. Ze stolu je přívlastek neschodný. Jaký prach? Prach ze stolu. 10. Kvůli bolesti kyčelního kloubu chodila babička velmi opatrně. Babička chodila opatrně. Chodila jak? Jakým způsobem? Opatrně příslovečné určení způsobu. Chodila velmi opatrně. Určitě jste dobře zaznamenali, že velmi je příslovečné určení míry. Do jaké míry? Jak moc chodila opatrně? Velmi chodila opatrně. Babička chodila opatrně kvůli bolesti kyčelního kloubu. Kvůli bolesti. Zkuste se zeptat, jakou otázku jste položili, abyste si odpověděli, chodila kvůli bolesti. Proč? Z jaké příčiny? Příslovečné učení příčiny. Bolest je příčna toho, proč babička chodila velmi opatrně. Jedenáct. Položím vám velmi důležitou otázku a vy odpověste jasně a srozumitelně. Jsou větí o dvou větách. Položím vám otázku. Důležitou otázku. Velmi důležitou otázku. Jak moc je ta otázka důležitá? Velmi důležitá. Příslovečné určení míry. Vy odpověste jasně a srozumitelně. Odpověste jak, jakým způsobem, jasně a srozumitelně. Příslovečné uršení, způsobu. Několikanásobné příslovečné určení způsobu, jasně a srozumitelně. Dvanáct. Šel do kina i přes matčin přísný zákaz. Šel do kina. Šel kam? Do kina. Příslovečné určení místa. Šel do kina i přes matčin přísný zákaz. Šel do kina i přes co? Navzdory čemu? I přes zákaz příslovečné určení přípustky. Věta třináct. Pro velký zájem fanoušků se koncert musel opakovat. Koncert se musel opakovat pro velký zájem. Pro zájem příslovečné určení a zkuste říci, Jakého druhu je toto příslovečné určení? Koncert se musel opakovat, proč, z jaké příčiny. Pro zájem. Zájem, příslovečné určení, příčiny. Další věta. Čtrnáct. Navzdory všem problémům svou diplomovou práci obhájila. Ona obhájila práci a obhájila ji navzdory problémů. Tady ten výraz navzdory už nám může pomoci k určení příslovečného určení. Navzdory i přes co svou dypomovou práci obhájila. Příslovečné určení přípustky. 15. Za sluného počasí budeme sušit prádlo na zahradě. My budeme sušit prádlo a budeme ho sušit kde? Na zahradě. Na zahradě příslovečné určení místa. Na zahradě prádlo budeme sušit zasluného počasí. Za počasí příslovečné určení, které potřebujeme určit. Za počasí ho budeme sušit na zahradě. za sluného počasí. Za jaké podmínky? Jaká podmínka musí být splněna, abychom sušili prádlo na zahradě? Sluné počasí. Takže za počasí příslovečné určení podmínky. Výraz sluného určíme jako přívlastek zhodný. Šestnáct. Z radosti vyskočil a utíkal do vedlejšího pokoje. Vyskočil, vyskočil z radosti. Zkuste se zeptat. Přes svou neskušenost mi velmi pomohl. Pomohl mi i přes to, že byl neskušený. Takže přes co, navzdory čemu, přes neskušenost. I přes co, navzdory čemu, příslovečné učení přípustky. Pomohl mi a pomohl mi velmi. Jak moc, do jaké míry mi pomohl. velmi příslovečné učení míry. Osmnáct. Jirka úmyslně neodpovídal na otázky. Jirka neodpovídal na otázky, jak, jakým způsobem úmyslně příslovečné učení způsobu. Já to ještě upravím, abychom to měli stejně, takže úmyslně příslovečné učení způsobu. Neodpovídal na otázky úmyslně. Jak, jakým způsobem? Devatenáct. Úpravy v bytě můžete provést se souhlasem majitele. Úpravy v bytě můžete provést jen pokud máte souhlas majitele. Takže jaká podmínka musí být splněna, abyste mohli provést úpravy v bytě? Musíte mít souhlas majitele. Se souhlasem příslovečné učení podmínky. 20. Svědek nehody odešel zavolat sanitku. Svědek nehody odešel. Odešel proč? Za jakým účelem, za jakým cílem? Aby zavolal sanitku. Takže zavolat příslovečné učení účelu. 21. Po několika denních deštích se poměrně klidná Beronka vylila ze svého koryta. Beronka se vylila odkud? Z koryta. Takže z koryta, příslovečné určení místa. Po několika denních deštích se poměrně klidná berůnka vylila z korita, vylila se kdy? Po deštích. Po deštích příslovečné určení času. Klidná berounka, poměrně klidná berounka. Jak moc byla ta berounka klidná? Poměrně klidná. Poměrně příslovečné určení míry. Takže ještě jednou si to zkontrolujeme. Berounka se vylila odkud? Z korita. Vylela se kdy? Podeštích. A jak moc je klidná berounka? Poměrně klidná berounka. Příslovečné určení míry? Poměrně. Příslovečné určení času? Podeštích. Příslovečné určení místa? Skoryta. A poslední věta 22. Jdeme do obchodu, vybrat si nový nábytek. Jdeme do obchodu. Jdeme kam? Do obchodu. Příslovečné určení místa. A jdeme do obchodu Vybrat si. Jak jste se zeptali? A jaký druh příslovečného určení máte u tohoto výrazu? Jdeme do obchodu Proč? Za jakým účelem? Příslovečné určení účelu. Vybrat si nábytek je cíl, účel našeho konání, naší cesty do obchodu. Takže jdeme kam do obchodu příslovečné určení místa a jdeme vybrat si, proč, za jakým účelem příslovečné určení účelu. Tak jak jste zvládli úlohu číslo 6? Našli jste příslovečná určení a už určili jste u nich jejich druh? Já věřím, že ano a my se půjdeme podívat na další cvičení, ve kterém budeme určovat druh vět vedlejších. Ve cvičení 7 se procvičíte určování druhu vedlejších vět. Toto cvičení vypracujete samostatně a až budete mít hotovo, pustíte si video pro kontrolu. Stopněte video, vypracujte cvičení 7. Souvětí 1. Kdy začaly lidé používat psi při lovu, se už nikdy nedovíme. Věta hlavní se už nikdy nedovíme. Věta vedlejší, kdy začaly lidé používat psi při lovu. Už se nikdy nedovíme co. Už se nikdy nedovíme koho co. Vedlejší věta předmětná. Na vedlejší větu předmětnou a na předmět se ptáme pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu. Že to není pravda, říká všem. Říká všem věta hlavní. Věta vedlejší, že to není pravda. Říká všem co. Říká všem koho co. Že to není pravda. Vedlejší věta předmětná. Bylo zřejmé, že by jela rád s námi. Bylo zřejmé. Věta hlavní, věta vedlejší, že by jela rád s námi. Bylo zřejmé. Opět tady použijeme otázku co. Bylo zřejmé co. Ale teď pozor. Bylo zřejmé koho co, nebo bylo zřejmé kdo co. Koho co bylo zřejmé, že by jela rád s námi, nebo kdo co. Kdo, co bylo zřejmé, že by je rád s námi? Kdo, co bylo zřejmé, že by je rád s námi? Půjdeme otázku prvního pádu. Jedná se o vedlejší větu podmětnou. Konečně se vyšetřilo, kdo tu nehudu způsobil. Konečně se vyšetřilo věta hlavní. Věta vedlejší, kdo tu nehudu způsobil. Konečně se vyšetřilo, kdo co nebo koho co? Kdo, co se vyšetřilo, kdo tu nehudu způsobil, Vedlejší věta podmětná. Hvězdy byly, jako by je právě rozsvítily. Věta vedlejší, jako by je právě rozsvítily. Podívejte se do věty hlavní. Věta hlavní je zakončená slovesem být. A k tomuto slovesu být už není žádná jmená část přísudku jmeného se sponou. Už to je pro vás ukazatel, že vedlejší věta bude vedlejší věta přísudková. 6. Po příjezdu jsem byl, jako by mě přijel parní válec. Věta hlavní po příjezdu jsem byl, věta vedlejší, jako by mě přijel parní válec. Opět se podívejte do věty hlavní. Ve větě hlavní se objevuje sloveso být, ale už k němu není žádná jmená část přísudku jmeného se sponou. Jedná se o vedlejší větu přísudkovou. Karel je takový, jako by snědl všechnu moudrost světa. Věta hlavní Karel je takový, věta vedlejší, jako by snědl všechnu moudrost světa. Karel je takový, ve větě hlavní sloveso být, odkazovací zájmeno nebo zájmeno, kterým odkazujeme na vedlejší větu. A na tuto větu se ale nemůžete zeptat, karede, jaký takový, jako by snědl všechnu moudrost věta, není to vedlejší věta přívlastková, rozhodující je tady to sloveso být a k nímu chybějící část přísudku jméného se sponou. Jedná se o vedlejší větu přísudkovou. 8. Bylo zřejmé, že rozdíly mezi dětmi nejsou velké. Bylo zřejmé věta hlavní, že rozdíly mezi dětmi nejsou velké. A teď položte tu správnou otázku. Bylo zřejmé co, kdo co, nebo koho co? Kdo co bylo zřejmé, koho co bylo zřejmé. Kdo co bylo zřejmé, že rozdíly mezi dětmi nejsou velké. Vedlejší věta podmětná. Devět. Stačí, když to uděláš podle návodu. Věta hlavní stačí, věta vedlejší, když to uděláš podle návodu. Stačí koho co nebo kdo co. Která otázka je lepší? Kdo co stačí, když to uděláš podle návodu. Vedlejší věta podmětná. Deset. Pro pláč nebyla schopná, aby mu poděkovala. Věta hlavní pro pláč nebyla schopná, věta vedlejší, aby mu poděkovala. Nebyla schopná čeho, koho čeho, vedlejší věta předmětná. Pro pláč nebyla schopná koho, čeho, aby mu poděkovala, vedlejší věta předmětná. Jedenáct. Nejsem ten, kdo tomu bude věřit. Nejsem ten věta hlavní, věta vedlejší, Kdo tomu bude věřit? Nevím věřícím. Nejsem Přívlastková. Věta hlavní končí na podstatné jméno. Přívlastek je větný člen, který závisí na podstatné jméně a věta vedlejší, přívlastková, rozvíjí podstatné jméno, závisí na podstatné jméně. Třináct. Dostal vzkaz, aby odpoledne přišel k rybníku. Věta hlavní dostal vzkaz. Věta vedlejší, aby odpoledne přišel k rybníku. dostal jaký vzkaz, aby odpoledne přišel k rybníku, vedlejší věta přívlastková. Poslední. U stavebnice chyběl návod, jak se stavit jednoho z robotů. Věta hlavní. U stavebnice chyběl návod. Věta vedlejší. Jak se stavit jednoho z robotů. U stavebnice chyběl jaký návod. jak sestavit jednoho z robotů, vedlejší věta přívlastková. Na vedlejší větu přívlastkovou stejně jako na přívlastek se ptáme, jaký, který čí. Tak co, jak vám šlo určování druhu vět vedlejších? Teď si myslím, že už bez problému, že to všechno zvládáte a v další lekci přidáme další druhy věd vedlejších. Teď se pojďme podívat dál. Čekají vás testové úlohy a to, co vás čeká, už znáte. Testové úlohy vypracujete samostatně a společně se podíváme na správná řešení. Úloha 1. Která z následujících věd obsahuje pravopisnou chybu? Pravopisnou chybu obsahuje možnost D. Obilý z letošní sklizně by se mělo v sobotu začít mlít. Výraz mlít je ve větě zapsán s y polo, což je špatně, musí se psát s měkkým j. Proč to tak je? Slovo mlít a mlín nejsou slova příbuzná. Je to dáno historickým vývojem jazyka. Slovo mlín se dostalo do češtiny z němčiny a slovo mlít je původně praslovanské. Pravopis slova mlít je dobré zapamatovat si jako výjimku a vědět, že se píše s někým i polo. Úloha 2. Rozhodněte o každé z možností, zdaj zapsána pravopisně správně ano či ne. 2.1. V té chvíli mi zavolali z Beronské radnice, že jsem tam zapomněl svůj denník. Možnost 2.1. Není zapsána pravopisně správně odpovědě ne. Slovo s pravopisnou chybou je slovo beronské, které je zapsáno s počátečním velkým B, musíme psát s počátečním malým B. Beronské je totiž přídavné jméno, které je vytvořeno z podstatného jména vlastního. A přídavná jména měkká a tvrdá, která jsou vytvořená z podstatných jmén vlastních, píšeme s počátečním malým písmenem. Výjimkou je ovšem přídavné jméno, které je součástí jakéhokoliv názvu, jako například Pražský hrad, tak toto přídavné jméno se bude psát s velkým počátečním písmenem. Slova zapomněl a denník, u nich se ještě chviličku zdržíme. Zapomněl se musí psát se skupinou MN, E s H. A vy si zkuste zapamatovat, že ve výrazech zapomněl, připomněl, vzpomněl, poměnka, doměnka se píše MN, E s H. Deník, podstatné jméno s jedním N. Jedno N se u podstatných jmén píše v tom případě, pokud jsou podstatná jména zakončená na J, jako například kameník, ceník, deník. Úloha 2.2. Malá holčička radostně mávala oběma svýma malýma ručičkama. Tato možnost je zapsána prvopisně správně, odpověď je ano. Zaměříme se na podstatné jméno ručičkama, ruce. Pokud podstatná jména, ruce, nohy, oči, uši označují části těla lidí nebo zvířat, jsou v sedmém pádě čísla množného zakončena na A, takže s rukama, nohama, očima, ušima. Platí to i v případě, pokud jde o zdrobně liny stejného významu. Ručičkama, nožičkama, očičkama, ouškama. Jestliže jsou podstatná jména, ruce, nohy, oči, uši, rozvita přídavnými jmény, zájmeny nebo číslovkami, i tato slova budou zakončena v sedmém pádě čísla množného na a. Jako to máme v tomto případě s oběma svýma malýma ručičkama. Takže možnost 2.2 je tvaroslovně i pravopisně zapsána správně. 2.3. Dlouhodobý pobyt v tamnějším podnebí je nejistějším způsobem k upevnění zdraví. I tato možnost je zapsána pravopisně správně. Odpověď je ano. Pozor na výraz tamnějším je odvozený od slova tam plus přípona jejší, nikoli od výrazu tamní. A možnost 2.4. Bedřichovy vzpomínky z jeho dětství už nechci denodenně poslouchat. Tato možnost není zapsána pravopisně správně, odpověď je ne. Pravopisná chyba je ve výrazu Bedřichovy, přídavné jméno přivlastňovací. V textu je zapsáno s měkkým i, musíme psát s y po v. Můžete si tady pomoci vzorem matčin, matčiny vzpomínky, Bedřichovy vzpomínky. Ve výrazu matčiny slyšíte poslední slabiku tvrdou, tak to tvrdé i se musí objevit i v tom příjemné méně přivlastňovacím. Můžete si pomoci také ukazovacím zájmenem ty Bedřichovy vzpomínky. Výraz denodenně. Denodenně je zapsáno správně, jako to máme tady v této možnosti. Proč se to tak píše? Protože se nám potkávají dvě slova, která označují den. Den plus den. Denodenně. Potkávají se dva kořeny den plus dvě příponové části, které jsou zakončeny v tomto případě na no a ně. Takže denodenně se musí psát dvakrát se dvěma en. Úloha 3. Ve výchozím textu najděte všechna slova s pravopisnou chybou a napište je pravopisně správně. Ve výchozím textu se nacházejí pět slov s pravopisnou chybou. První slovo s pravopisnou chybou, výraz oddanými v prvním řádku. V textu zapsáno s jedním D, správná varianta, správná možnost, zápisu se zdvojným D. Výraz oddaný vznikl spojením předpony od a kořene slova dát. Druhé slovo s pravopisnou chybou, nejčistší, druhý řádek. Třetí stupeň přídavného jména čistý, zakončení musí být na ší, nikoli na čí. Třetí slovo, nečině, ve třetím řádku. Příslovce nečině vzniklo z přídavného jména nečiný. Přídavné jméno nečiný se píše se dvěma n. V tomto přídavné jménu se potkává v kořenu jedno n, čin, a v přípunové části ný, další n. Tato dvě N se musí přenést i do příslovce nečině. Takže nečině se dvěma N nikoli v sjedním. Čtvrté slovo s pravopisnou chybou zapomněla. Zapomněla v textu napsáno s M a S H, správná možnost M, N, S, H. A vy si pamatujte, že v výrazech zapomněl, připomněl, vzpomněl, poměnka, domněnka se píše M, N, S, H. A poslední slovo s prvopisnou chybou, třetí řádek od konce, pejskovi hrubé chlupy. Pejskovi, přídavné jméno přivlastňovací, na konci je v textu zapsáno směkkým i, což je špatně musí být psáno s y. Tady si můžete pomoci ukazovacím zájmenem ty, ty pejskovi hrubé chlupy, po případě vzorem matčin, matčiny. Úloha čtyři. Na vynechaná místa ve výchozím textu je třeba doplnit s nebo z tak, aby text byl pravopisně správně. Ve které z následujících možností jsou s, z uvedena v odpovídajícím pořadí? Na zahradě pozbírali zčervivělé a zahnilé švestky a pak zhrabali posečenou trávu. Správná možnost je možnost a. Slovo zčervivělé je příbuzné se slovem zčervivět. Toto slovo je odvozené před ponou Z ve významu stát se červivým. Slovo zhnilé je příbuzné se slovem zhnít, které je odvozeno před ponou S. V tomto případě jde o ustálený případ a pravopis slova zhnít je lépe zapamatovat si. Slovo zhrabali je odvozené před ponou S a předpona S má v tomto případě význam směru. Úloha 5. výjmenované slovo po V musíme psát Y. I po M musí být měkké, protože u tvrdých a přivlastňovacích přídavných men podle vzoru mladý, otcův a matčin se v koncovce sedmého pádu čísla množného v koncovce I píše po M měkké I. Stromy, tak to je jednoduché, stromy podle vzoru hrady a křovinami sedmý pád čísla množného rodu ženského zakončení ami je taktéž měkké. Mlází měkké i proto, protože toto podstatné jméno se skluně podle vzoru stavení. Úloha 6. Úloha na tvorbu slov. 6.1. Napište spisovné podstatné jméno, které je v prvním pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem chlubit se a sklonňuje se podle vzoru žena, hledané slovozní chlouba. 6.2. Napište spisovné přídavné jméno, které je v prvním pádě čísla jednotného trojslabičné, je příbuzné se slovem řeč a sklonňuje se podle vzoru mladý, hledané slovozní výřečný. Úloha 6.3. Napište spisovné podstatné jméno, které je v prvním pádě čísla jednotného 3. slabíčné, je příbuzné se slovem mlčet a skloňuje se podle vzoru žena. Tady u tohoto cvičení, u této podúlohy jste mohli přijít na více řešení, například pomlka, pomlčka. Výchozí text k úlohám 7 až 11 pochází z časopisu Cocktail. Úloha 7. Vypište z druhé části textu jedna spodstatnilé přídavné jméno. Co je to spodstatnilé přídavné jméno máte vysvětleno v textu 2. Spodstatnilé přídavné jméno má tvar přídavného jména, ale ve větě plní funkci podstatného jména. Například, učili jsme se o příbuzných jazycích, příbuzných je přídavné jméno. Navštívili jsme příbuzné, příbuzné, spodstatnělé přídavné jméno. Ve druhé části textu 1 jste mohli nalézt spodstatnělé přídavné jméno známí. Na zpáteční cestě ho jeho známí seznámil se židovským učencem. Úloha 8. Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z textu 1 ano nebo ne. 8. Nikolas Flamel opravdu žil zhruba před 600 lety a během života získal velký majetek? Ano, toto tvrzení je pravdivé a z výchozího textu vyplývá. 8. Flamel získal vzácnou knihu, která byla psána cizím jazykem a částečně ilustrována. Ano, toto tvrzení je pravdivé, z výchozího textu vyplývá. 8. Flamel postupně knihu sám rozluštil, ale trvalo mu to víc než 20 let. Toto tvrzení není pravdivé, z výchozího textu nevyplývá. 8. Flamel dle knihy dokázal úspěšně zopakovat postup transmutace kovu a vyrobit zlato. Ano, toto tvrzení je pravdivé, z výchozího textu vyplývá. Pravdivost nebo nepravdivost posuzovaných tvrzení dokládají pasáže, které jsou v textu 1 vyznačeny příslušnou barvou. Úloha 9 ve kterém z následujících úseků textu jedna se vyskytuje několikanásobný předmět. Několikanásobný předmět se vyskytuje v možnosti D. Autor knihy odhalil židům a jejich potomkům. Předmět je rozvíjející větný člen, který závisí na slovese nebo přídavném jméně. Ptáme se na něj pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu a vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, který se slovesný děj týká. Autor knihy odhalil komu čemu židům, komu čemu potomkům. Výrazy židům, potomkům jsou předměty a jsou spojeny spojovacím výrazem a jedná se tedy o několikanásobný předmět. Úloha jedenáct. Vypište z druhé části textu jedna první sloveso, které je užito v textu ve vidu nedokonavém. Správná odpověď je sloveso pozoroval. A my si nejdříve pojďme zopakovat, co to znamená, když jsou slovesa ve vědu dokonavém a ve vědu nedokonavém. Dokonavý věd vyjadřuje ukončený nebo jednorázový děj. Slovesa dokonavá mají pouze tvary vyjadřující minulý nebo budoucí čas. Například napsal, napíše. Čas přítomný vyjadřit nemohou. Tady si můžete pomoci. V budoucím čase totiž u slovesa ve vidu dokonavém nelze vytvořit tvary pomocí budu. Takže nevytvoříte budu napsat. Slovesa nedokonavá, slovesa ve vidu nedokonavém, vyjadřují neukončený nebo probíhající děj. Slovesa nedokonavá mají tvary vyjadřující minulý, přítomný i budoucí čas. Například četl, čte, bude číst. Budoucí čas se tvoří za pomocí tvaru slovesa být a infinitivu toho daného konkrétního plnovýznamového slovesa. Budu číst. Pojďme se podívat na slovesa z druhé části a pojďme si říci, zda jsou slovesa ve vidu dokonavém nebo nedokonavém. Na zpáteční cestě ho jo známí seznámil, bude seznámit, nelze vytvořit, seznámili sloveso dokonavé. Se židovským učencem, který v knize rozpoznal, bude rozpoznat, nelze vytvořit sloveso ve vidu dokonavém. Dávno postrádaný spis, Flamel díky nímu text rozluštil, bude rozluštit, nelze vytvořit, rozluštit sloveso dokonavé. Když pak došlo, bude dojít, nelze vytvořit, dojít sloveso ve vidu dokonavém. Na předposlední stadium pokusu se subsamcí ve skleněné nádobce v peci s tlukoucím srdcem a zatajeným dechem pozoroval, bude pozorovat měnící se barvy. Pozoroval, pozoruje, bude pozorovat, pozorovat vytvořím všechny tři časy. Jedná se tedy o sloveso nedokonavé. To bylo z dnešní lekce vše. To byla poslední úloha z dnešní lekce. Já se na vás budu těšit opět příště. Děkuji vám za pozornost a mějte se moc hezky. Navíděnou a naslyšenou.