Příklad 10: Slovní úloha na zlomky a výpočet nákupní ceny
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Dva obchodníci nakupují u dodavatele stejný výrobek za stejnou nákupní cenu. První obchodník k nákupní ceně přidává přirážku ve výši \frac{2}{7} nákupní ceny, druhý obchodník přidává přirážku ve výši \frac{1}{3} nákupní ceny. Rozdíl mezi prodejními cenami u obou obchodníků je 7 \text{ Kč} .Vypočtěte, za kolik korun oba obchodníci daný výrobek nakupují (určete nákupní cenu výrobku).
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Dva obchodníci nakupují u dodavatele stejný výrobek za stejnou nákupní cenu. První obchodník k nákupní ceně přidává přirážku ve výši \( \frac{2}{7} \) nákupní ceny, druhý obchodník přidává přirážku ve výši \( \frac{1}{3} \) nákupní ceny. Rozdíl mezi prodejními cenami u obou obchodníků je \( 7 \text{ Kč} \).
Vypočtěte, za kolik korun oba obchodníci daný výrobek nakupují (určete nákupní cenu výrobku).
Vypočtěte, za kolik korun oba obchodníci daný výrobek nakupují (určete nákupní cenu výrobku).
💡
CERMAT tip lektora
Převeďte si zadané zlomky na společného jmenovatele, abyste snadno určili, jakou část z celku tvoří rozdíl cen.
2 Video řešení s lektorem
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Slovní úlohy se zlomky tvoří pevnou součást přijímacích zkoušek na střední školy z matematiky (Cermat). V tomto příkladu se podíváme na porovnání přirážek dvou obchodníků, kteří nakupují stejný produkt za totožnou velkoobchodní cenu. Úloha skvěle prověří schopnost vyjádřit část z neznámého celku a pracovat se zlomky s různými jmenovateli.<br>Typickým chytákem u tohoto typu úloh bývá nesprávné určení základu, ze kterého se zlomky počítají, nebo zmatení při převodu na společného jmenovatele. Ukážeme si, jak úlohu vyřešit intuitivně pomocí porovnání zlomků i exaktně sestavením jednoduché lineární rovnice o jedné neznámé.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Tak, máme příklad deset. Dva obchodníci nakupují u dodavatele stejný výrobek za stejnou cenu. A je prostě na náměstí dva obchody, já nevím, co nakupují, papírnictví a nakupují ořezávátko u stejného výrobce a ten prodává toho ořezávátko za stejnou cenu. Ale ten jeden přidává dvě sedminy, za co toho nakupuje, a ten druhý přidává třetinu. Tak, a když já půjdu kolem těch výloh, těch dvou papírnictví, tak uvidím, že ten rozdíl na cenovce u těch dvou ořezávátek je 7 korun. Moje otázka je, za kolik korun vlastně nakupují tehleten výrobek ty dva obchodníci. Protože oni ho nakupují za stejnou cenu. Tak, co s tím, co vás napadne? Jak bychom to mohli řešit? Tak jo, hele, zápis, to se mi líbí. Jak řeknete zápis, nikdy neřeknu ne. Tak, teď přemýšlím, jak bych udělal ten zápis, asi bych mám dva obchodníky, tak bych asi napsal první obchodník. A napsal bych teda druhý obchodník. To asi jo. A určitě bych si teda napsal tu přirážku, ke každému. Přirážka. A teda u toho prvního si napíšu, že mám teda dvě sedminy přirážku z ceny. A u toho druhého, že mám jednu třetinu z ceny. To je náputní, že jo, to je ta náputní. Tak já napíšu náputní. Náputní ceny. Tak. Tak nějaký zápis mám. Jako není to nějaká hyparáda, ale ještě bych mohl do toho zápisu takhle udělat dobře. rozdíl výsledné ceny rovná se sedm kolů. Tak. A teď už jsem tam napsal asi všechno. Tak. Zápis mám. Co dál? Já jsem si přervedla tý přirážku jako, že jsem si obou udělala jednu dvacetí, aby to mělo stejné. Ale to je dobrý. Já se vás pak zeptám, proč. Ale je to dobrý. Tak. No tak víte co? Já jsem hloupě tady napsal tyhle povídačky. Já je smažu, abych tady mohl napsat ty vaše převedené přirážky. Tak nakolik jste rozšířila tuhle tu přirážku, tu první? 621. Aha. Jasně. Takže jsme ji vynásobili třemi. Jasně. Rozšířili čitatelé jmenovatele a tohle druhou? 721. 721. Tak. Ale s tím souhlasím. To se nám bude hodit. A co teď dál? Tak když rozdíl je 7 korun, tak víme, že jedna jedna dvacetina je 7 korun. Je to tak. Jedna dvacetina je jedna dvacetina je 7 korun. Výborně. Prokoukla jste to úplně. To znamená, že je vlastně 7 dvacetijednin mínus 6 dvacetijednin je jedna dvacetijednina. A to je vlastně rozdíl v té ceně 7 korun. To znamená, kolik je ta nákupní cena? Ta nákupní. Ta je 21 krát 7, že jo? Ale dokázali byste to napsat rovnicí? Jak by mohla vypadat rovnice? 1 třetina x minus 2 sedminy x se rovná 7. To by šlo. To by šlo. Přesně tak. Přesně tak. To by šlo. Přesně tak. A teď vlastně, protože vy víte, že vlastně ta jedna třetina je větší, tak budeme odečítat přesně jednu třetinu x minus 2 sedminy x se rovná 7. Jo? Je to přesně tak. Protože, nebo jsem si taky pohřít, že vlastně jedna třetina x se rovná vlastně, že jo? Když bych se bavil o těch přirážkách, dvěma sedminám x plus 7. Jakoby logicky, jakoby kdybych to jako srovnálo. Ale naprosto správný. Jo? Takže klidně takhle jsme to taky mohli řešit rovnicí. Jo? Pokud vlastně někdo nechtěl to rovnou nějakým způsobem rozšiřovat a řešit takhle jenom zlomkem, tak Boh navsává rovnici. Výborný. Tak jo.