Příklad 6: Výpočet délky ramene rovnoramenného lichoběžníku pomocí Pythagorovy věty

Takže u toho příkladu šest. Já myslím, že vy už hravě řešíte. Necky, co jsou to necky? To je taková ta věc dřív, jak se v tom pralo právno. Ono to má v podstatě tvar rovnorameného lichoběžníku. To tam je napsáno i v tom zadání. A když vy znáte ty dvě základny a hlavně znáte také výšku toho lichoběžníku, tak já si ji tady můžu takhle naznačit, takhle tu výšku. Udělám si ji i tady. To znamená, takhle je 40, ta výška. Takže já vlastně, protože on je rovnoramenu, tak vlastně ty obě dvě ramena jsou stejně dlouha. To znamená, mně stačí, že já chci tady dělat u tohohle ramene, to znamená vlastně tady vy vidíte pravouhlý trojuhelník. To znamená, abychom spočítali tu přeponu, tak jediné, co potřebujete, je vlastně dopočítat délku téhleté krátké odvězny, protože pak vlastně budete mít tenhle ten pravouhlý trojuhelník, který tady má 40 a vlastně tahle ta odvězna bude co? 82 minus 64 děleno dvěma, že? Protože tady je ta druhá plouka toho rozdílu. To znamená, když jste tohleto spočítali, tak vlastně vám vyšlo, že tady tahle ta část je dlouhá devět. Řekl? Devět. Tak. Takže potom už vlastně jenom, když tohle je strana C, tak bude platit, že C na druhou je 40 na druhou plus 9 na druhou, to znamená 40 na druhou, 1600 plus 81, 1600 plus 81, to znamená, že C je odmocnina z 1681 a to znamená, že C vám vyšlo 41 cm. No, 41 cm. Úplně takový ten nejzákladnější příklad na Pitágorovou vě, to jsme zopapovali. Jo, tak to byl ten příklad 6.