Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 7 Stereometrie Pythagorova věta v tělesech

Příklad 4: Výpočet obsahu trojúhelníkového řezu krychle

1 Zadání příkladu

Příklad 4: Výpočet obsahu trojúhelníkového řezu krychle

Zadání příkladu:

Z dřevěné krychle byl šikmým řezem odříznut jeden roh. Řez vytvořil rovnoramenný trojúhelník, jehož základna leží v horní stěně krychle ve vzdálenosti 3\text{ cm} a 3\text{ cm} od původního horního vrcholu. Seříznutí směrem dolů po svislé hraně krychle má délku 1\text{ cm}.Vypočítejte obsah tohoto vzniklého trojúhelníku. Výsledek uveďte v přesném tvaru (pomocí odmocniny).

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Z dřevěné krychle byl šikmým řezem odříznut jeden roh. Řez vytvořil rovnoramenný trojúhelník, jehož základna leží v horní stěně krychle ve vzdálenosti \(3\text{ cm}\) a \(3\text{ cm}\) od původního horního vrcholu. Seříznutí směrem dolů po svislé hraně krychle má délku \(1\text{ cm}\).
Vypočítejte obsah tohoto vzniklého trojúhelníku. Výsledek uveďte v přesném tvaru (pomocí odmocniny).
💡

CERMAT tip lektora

Nezlekněte se nevycházejících odmocnin v mezivýsledcích – v dalších krocích výpočtu se při umocnění či úpravě zlomků často vyruší.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 4

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Tento komplexní geometrický příklad prověří vaši prostorovou představivost a dovednost při práci s odmocninami. Úkolem je určit obsah rovnoramenného trojúhelníku, který vznikne seříznutím jednoho z vrcholů krychle. K úspěšnému vyřešení je potřeba zkombinovat pohledy z různých stran tělesa, vícenásobné použití Pythagorovy věty a vzorec pro výpočet obsahu trojúhelníku.<br>Častým kamenem úrazu u tohoto typu úloh bývá strach z neúplných odmocnin. Mnoho žáků se lekne mezivýsledků jako odmocnina z 18 či odmocnina z 10 a snaží se je zaokrouhlovat na desetinná čísla. Jak si ukážeme, ponechání hodnot pod odmocninou je nejen přesnější, ale při dalším umocňování a krácení celkový výpočet výrazně usnadní.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
Takže v příkladu čtyři máme vlastně nějakou krychli, tady píšu dřevěnou, to je jedno, kterou jsme prostě takhle seřízli. Umíte si představit, prostě ten růžek jsme seřízli takhle. A vlastně vznikla nám tady taková jakoby rovina, že jo? A ona vlastně má tvar trojuhelníku. A my máme spočítat obsah toho trojuhelníku. Pojďme si to vzít vlastně od toho vašeho přemýšlení, jak by vlastně měla vypadat ta vaše úvaha na tě. Tak první, víme, že to je trojuhelník. Budeme počítat obsah trojuhelníku. To je dobrý. Pojďme si teď říct, co víme o tom trojuhelníku. Co víte o tom trojuhelníku? Pusteme říct. Jaký je? Napadne někoho? Pravouhlí. Pravouhlí právě není. Zkuste si představit, kdybyste prostě vzal tu krychli a seříznul s ní vlastně ten roh. Tak vlastně pravouhlí trojuhelníku by existoval, když si představíte z hora, tu stěnu horní. Tak vlastně, když je v rovině, tak je pravouhlí. To souhlasím. Ale tím, že jsme to seřízli šikmo, tak vlastně on už tady nebude mít pravý uhel. On nebude pravou uhlí. Ale bude jaký? Bude... Když se tady představíme, že tady má ty dvě ramena, tak bude rovno... Rovno ramenu. Správně. On bude rovno ramenu. Jo? Bude takhle... Bude rovno ramenu. Tady vlastně bude mít ty dvě ramena. Budou stejně dlouha. Jo? A my vlastně budeme chtít teda spočítat jeho obsah. Takže vlastně my si budeme potřebovat určit vlastně... Vlastně... Když tady udáme dře, tak jak spočítáme obsah trojuhelníku, obecného trojuhelníku? A krát V na to výborně. Ano. Výborně. Tak vlastně my si řekneme, že tady máme tu základnu. Tu základnu A. A tady vlastně budeme být tu výšku. Jo? Tu výšku. A to je ta výška VA. A vlastně pak uděláme A krát VA lomenu dvěma. Přesně tak. A teďka vlastně my už potřebujeme spočítat vlastně tu základnu A vlastně a potom tu výšku. Jo? A teďka, když teda začneme postupně, jo? Tak. Pojďme se podívat, jak vlastně bude dlouhá, jak bude dlouhá tato jedna... Vemám ten černý fix. Pojďme se podívat, jak bude nejdřív třeba začneme s tou stranou A. Jo? Tak když se na to podíváme ze zhora, tak já tady umážu tohleto. A tady vidím, že mám vlastně jeden centimetr, tady mám jeden centimetr. Dívám se ze zhora, jo? Na tu krychlí. Dívám se ze zhora A. A vlastně počítáme dlku, máme tehle ten trojuhelník. A teď ano, teď je pravou hlídí. Já souhlasím. A máme vlastně tady jedno ramenu 3, jednu odvěstnu 3, druhou odvěstnu 3 a počítáme tu přeponu. A jak bude dlouhá ta přepona? To není těžký. To ani nebudeme tady psát. Jaká je dlka ty přepony? Toho A. Můžete to vyhádřit odmocninou, nebojte se. No, co vládí, že jo? C na druhou je A na druhou plus B na druhou, že jo? Takže vlastně tohle je A, tohle je B, to znamená C na druhou je 9 plus 9, to znamená C je odmocnina z 18. Jo? V centimetr, odmocnina z 18 centimetru. Takže to A má délku odmocnina z 18 centimetru. Jsme v pohodě, jak jsme se dostali k tomu A? A. Tak. Tak. A teď potřebujeme vlastně, protože já se potřebovat potřebovat spočítat tu výšku, jo? Tuhle tu vlastně, jo? Abych spočítal obsah tohohle trojuhelníku. Tak vlastně potřebuju ještě vlastně tuhletu teďka, tuhletu stranu toho trojuhelníku. A na ní se vlastně zase budeme dívat jakoby z boku, jo? Abychom si představili. Takže teď, když se díváme, to uďám tohle sehnu, my se díváme z boku, tak vlastně co my vidíme, jak to bylo seříznuté? Tady vlastně to bylo zase jedna a tady vlastně to bylo takhle jedna a vidíme, že vlastně byla seříznutá tato část vlastně. Tahle část byla seříznutá. A to je vlastně ta červená, kterou chceme počítat, jo? To je tahle ta. Takže teď zase budeme počítat pro změnu, zase pravou trojuhelník. No, protože tady vlastně si představuju, že je ta špička. Tohle je ten roh, ten vrchol, který tady byl seříznutý. To znamená, tady vlastně mám jedničku, tady mám tři. Takže jaká je délka téhleté přepony? No to umíme, že jo? To je zase C na druhou, je A na druhou plus B na druhou. Takže tady jsme dostali 9 plus 1, to znamená 10. Takže C, C na druhou je 10, C je odmocnina z 10. Jo? Odmocnina z 10. Tak a teď už vlastně, já vím teda, že délka téhleté strany je odmocnina z 10 cm. A teď už vlastně potřebuju spočítat už vlastně jenom tuhletu výšku. Takže teď vlastně mám tady přeponu a tady mám jednu odvěstu. Takže teď, když budu počítat další Pythagorovou větu a počítám to V, A, tak vlastně bude platit, že mám 10 na druhou, jo? To je tahleta přepona, mínus. A tady mám vlastně polovinu z toho. To znamená polovina z odmocniny z 18 děleno dvěma, že jo? Děleno jmenu dvěma, protože beru polovinu z toho. Beru z toho polovinu. Tak, kolik je odmocnina z 10 na druhou? No, tak to víme. Odmocnina z 10 na druhou, přátelé. Probuďte se. 10. 10, děkuju. To je 10. Mínus. A teďka tady si zopakujeme i počítání s odmocninami zrovna, jo? Kolik je odmocnina z 18 lomenu dvěma na druhou? Z 18 polovin na druhou? Z lomkem můžete mi odpovědět. No, jak dělám mocninu, druhou mocninu z lomku? To jsme taky trénovali do bezvědomí. 18 čtvrtin. Ano, správně. To je 18 čtvrtin. Jo? 18 čtvrtin. Takže máme, že vlastně délka VA, jo? Na druhou teďka, VA na druhou. Takže počítáme tuhletu výšku. Je 10 mínus 18 čtvrtin. 18 čtvrtin je 9 polovin. Jo? Je 9 polovin. To znamená, to je co? To je 4,5. 9, že jo? 9 polovin je 4,5. To znamená, když bych si napsal na zlomek, tak můžu mít 20 polovin. Jo? To je těch 10 mínus 9 polovin. A vím, že to je 11 polovin. Tak. Takže VA na druhou je 11 polovin. A z toho teda prineže VA, konečně, už máme tu výšku, je vlastně odmocnina z 11 polovin v centimetri. Tak hura. Tak už máme tuhletu výšku. Jo? Teďka. Ta je odmocnina z 11 polovin. Tak. A teď už konečně vlastně spočítáme ten obsah. To znamená, obsah trojuhelníku je A krát VA lomeno 9. Přesně jak jste řekli. To znamená, za A už dosadíme odmocninu z 18. Za VA, to jsme si teď spočítali, to mám tady. To je A krát vlastně odmocnina z 11 lomeno odmocnina ze 2. A tady mám lomeno dvěma. Tak. Teďka. Tohle to je takový ten příklad s odmocninami. Jo? Ten jsme trénovali taky. Akorát jsme to neměli vlastně jakoby v žádném vzorečku. Jo? Že tady vlastně, že to je vzoreček na obsah. My jsme jenom trénovali třeba příklad odmocnina z 18 krát odmocnina z 11 lomeno odmocnina ze 2. Co můžu udělat s tou odmocninou z 18? Na co ji můžu ještě upravit? Abych tohle to nějak jakoby upravil. Prážit si s tou dvojkou. Ano, přesně tak, že odmocnina z 18 je odmocnina z 9 krát odmocnina ze 2. Jo? To znamená, my vlastně tady dostaneme 3, že jo? Že se nám to pokrátí. A zbyde nám, že jo? Když já to ještě tady napíšel, bychom to všichni viděli. Odmocnina z 9 krát odmocnina ze 2. A tady máme tu odmocninu z 11. Já doufám, že to tam ještě vidíte. A tady je odmocnina ze 2 lomeno dvěma. Ty odmocniny ze 2 se nám pokrátily. Odmocnina z 9 jsou 3. Takže vidíte, že obsah už jsme spočítali. Máme to za sebou. 3 krát odmocnina z 11 lomeno dvěma. To tam zůstane. Už s tím nic moc neudělám. Centimetrů čtverečních. Jo? Takže vlastně takhle jsme si spočítali obsah toho trojuhelníku, který vlastně vznikl se říznutím toho rohu T krychle. Jo? To, co je důležité tady, proč vlastně jsem ten příklad přinesl, je, že vlastně, aby jsme se dostali k těm deltám strám toho trojuhelníku, který vznikl vlastně, tak to vyžaduje tu schopnost jakoby zamyslet se a představit si, jak vlastně tak rychle vypadá při tom pohledu zboku, jak vlastně vypadá ten můj trojuhelník a jaké má délky strán, a že to je vlastně ta přepona tohohle trojuhelníku. A tady vlastně pro tuhle tu délku vlastně, tu modrou, zase schopnost podívat se jakoby na tu krychli ze zvora, to je tady, a vlastně představit si, dobře, když já jsem vlastně tady uřízl tuhletu část, která vlastně, když se dívám ze zvora, tady byla 3 a 3 od toho vrcholu, tak vlastně tady tahleta délka bude odmocnina z 18. A jinak vlastně je to pořád Pythagorová věta kolem do kulečka s obsahem trojuhelníku zkombinovaného. Nic jiného v tom vlastně nebylo. A taková ta práce s odmocninami a úprava. Takže taky to demonstruje to, že můžete mít u příjmače příklad, kde prostě ten výsledek jakoby potom odmocninové číslo, které nejde odmocnit, a my s ním pracujeme v tom tvaru prostě odmocnina z 18 třeba. Protože ono, když se to pak třeba dosadí do nějakého vzorečku, kde potom je buď tady třeba, kde se nám to vykrátilo, anebo třeba do nějaké další Pythagorové věty, tak se nám najdou z odmocniny z 18. Když ji umocníme, tak stane 18. Zase se toho zbavíme. Tak jenom, abyste nebyli překvapení, nebo abyste se nebáli, když vám někdy vyjde ten výsledek v podstatě jako ve tvaru odmocniny z nějakého čísla.