Příklad 5: Výpočet obsahu rovnoramenného lichoběžníku
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Základny rovnoramenného lichoběžníku jsou v poměru 5 : 3 , přičemž delší základna měří 15 \text{ cm} . Obvod tohoto lichoběžníku je 34 \text{ cm} .Vypočtěte obsah lichoběžníku v \text{cm}^2.
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Základny rovnoramenného lichoběžníku jsou v poměru \( 5 : 3 \), přičemž delší základna měří \( 15 \text{ cm} \). Obvod tohoto lichoběžníku je \( 34 \text{ cm} \).
Vypočtěte obsah lichoběžníku v \(\text{cm}^2\).
Vypočtěte obsah lichoběžníku v \(\text{cm}^2\).
💡
CERMAT tip lektora
U rovnoramenného lichoběžníku nezapomeň rozdíl délek základen vydělit dvěma, abys získal odvěsnu pro výpočet výšky.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
V tomto příkladu se podíváme na komplexní geometrickou úlohu s rovnoramenným lichoběžníkem, která v sobě kombinuje práci s poměrem, obvodem a Pythagorovou větou. Krok za krokem si ukážeme, jak z poměru základen a délky delší základny snadno dopočítat kratší základnu a jak z celkového obvodu zjistit délku obou ramen.<br>Největším chytákem u tohoto typu úloh bývá výpočet výšky. Připomeneme si, jak si rovnoramenný lichoběžník rozdělit na pravoúhlé trojúhelníky, správně určit délku odvěsny a pomocí Pythagorovy věty dopočítat výšku potřebnou k dosazení do vzorce pro obsah lichoběžníku.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v příkladu 5 máme rovnoramený lichoběžník, takže si zopakujeme, že jo, lichoběžník je vlastně čtyřuhelník, má dvě základny, tenhle je rovnoramený, to znamená má dvě stejně dlouhá ramena. Tak a my víme, že co o něm vlastně víme, ty základny jsou v poměru 5 k 3 a delší má dvě 15, tak já to tady asi můžu takto napsát, 15 cm a obvod toho lichoběžníku je 34 cm. Tak a máte spočítat obsah toho lichoběžníku, obsah. Pojďme začít od toho konce, takhle vlastně byste také jako by mohli přemýšlet, že jo, mám teda určitý obsah takovéhleho čtyřuhelníku obrazce, tak se mi asi bude hodit nějaký vzoreček. Jaký je vzoreček na obsah toho lichoběžníku? Kdo si pamatuje? Obsah se rovná A us C, lomeno dvouma krát výška. Právně, skvěle, souhlasím. Takže já bych si hnedka zase upříjmeček, jakmile bych si ujasnil ten vzoreček, tak bych si řekl vlastně, co potřebuju, že jo, potřebuju. Všichni víme, že to A je jedna základna. A co je toto C? Kontrolní otázka. A A je základna a C je ta rovnoběžná základna. Druhá, přesně tak, to je přesně ta druhá. On má vlastně dvě základny, jo, a tohle to je ta druhá s ní rovnoběžná. Přesně tak, tohle je A, tohle je C. A vlastně tady vlastně mám takhle tu výšku, jo, výška je vzky kolma na tu základnu. Vidí tady uděláte kdekoliv, ale v tom vrcholu se mi takhle hezky představuje, jo. Takže tohle je ta výška, tohle je to A, tohle je to C. Tak výborný. Tak, takže teď už vlastně vidíme, že k úspěšnému zdolání potřebujeme vlastně tyhlety tři. Tak, asi jednoduchá je ta délka toho C. Kolik je to C? Výborně, správně. Protože těch patnáct, to je pět dílů, jo. To znamená patnáct děleno pěti, jsem chtěl napsat, děleno pěti jsou tři. To znamená tři centimetry je jeden díl. Jeden díl. To znamená tady mám tři díly, že jsou v půměru pět k třem. To znamená, to je devět centimetrů. Výborný. Tak, a potřebujeme ještě tu výšku. Tak, jak spočítáme tu výšku? Pitágorovka. A Pitágorovka, je to tak. No, a než se k ní vrhnem, že to je Pitágorovka, tak já už jsem tady vlastně naznačil ten pravou volitruhelník, že jo. Tak vlastně pro Pitágorovku potřebujeme dvě ty strany vždycky, abychom dopočítali tu třetí. Tak, už někdo spočítal, kolik je tahleta odvěsná? Ta modrá? Tři. Tři. Že patnáct děleno devíti je šest. To znamená vlastně na tyhlety dvě zbývá vlastně šest. A šest děleno dvěma jsou tři. Takže tahleta je tři. A už někdo spočítal tu druhou odvěsnu? Já ji tady udělám zelenou. Pardon, odvěsnu. Přeplnou. To se hned uvidí, jestli to máte správně. Připomeňte mu, kolik jste tady spočítali tu přeponu, chci říct. Tu přeponu. Devět. Devět, jo. Takže... Pět. Pět. Pět. No. Pět. Pět zní líp, protože já vím, že obvod je 34. To znamená 15 a 9 je 24. Že jo? Takže mi na tyhle ty dvě ramena zbývá 10. Takže já souhlasím s váma, že je 5. To znamená potom už vlastně jenom, když tady napíšu, když tohle, takhle, V na druhou, bude platit, já nevím, že když řeknu, že tohle je teda C pro tu Pythagorovku a tohle je teda třeba to A, tak to bude teda C na druhou minus A na druhou. Takže tady máte 25 minus 9, to znamená V na druhou jsou 16 a V jsou 4 cm. No, takže to jsou 4. No a teď už vlastně jsme jenom tedy dosadili do toho zorečku nebo vy a hned uvidíme, jestli vám to vyšlo správně 48. Takže co? To je 24, to už jsme říkali. A to už dál vorku tady nepotřebujeme. Krát výška je 4, lomeno 2, to znamená 24 krát 2. Já vám gratuluji, taky mi vyšlo 48 cm čvereční. Tak výborně.