Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 1 Slovní úlohy Největší společný dělitel

Příklad 19: Slovní úloha na největšího společného dělitele a výsadbu aleje

1 Zadání příkladu

Příklad 19: Slovní úloha na největšího společného dělitele a výsadbu aleje

Zadání příkladu:

Podél cesty rostou v jedné řadě čtyři lípy. Vzdálenosti mezi sousedními lípami jsou postupně 35 \text{ m} , 14 \text{ m} a 91 \text{ m} . Město plánuje vytvořit alej tak, že mezi stávající lípy vysadí další stromy se stejnými rozestupy.19.1 Jaký bude rozestup mezi sousedními stromy, má-li město vysadit co nejmenší počet stromů?19.2 Jaký nejmenší počet nových stromů musí město vysadit?

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Podél cesty rostou v jedné řadě čtyři lípy. Vzdálenosti mezi sousedními lípami jsou postupně \( 35 \text{ m} \), \( 14 \text{ m} \) a \( 91 \text{ m} \). Město plánuje vytvořit alej tak, že mezi stávající lípy vysadí další stromy se stejnými rozestupy.
19.1 Jaký bude rozestup mezi sousedními stromy, má-li město vysadit co nejmenší počet stromů?
19.2 Jaký nejmenší počet nových stromů musí město vysadit?
💡

CERMAT tip lektora

Pozor, podělením celkové délky rozestupem získáte pouze počet mezer – pro celkový počet stromů či sloupků musíte vždy přičíst 1.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 19

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

V tomto videu si ukážeme, jak vyřešit oblíbenou přijímačkovou úlohu z Cermatu zaměřenou na dělitelnost a geometrické uspořádání v řadě. Cílem je doplnit stromy mezi již vysazené lípy tak, aby byly rozestupy mezi všemi sousedními stromy stejné a zároveň jsme vysadili co nejmenší počet nových stromů. K tomu využijeme nalezení největšího společného dělitele (NSD) jednotlivých vzdáleností pomocí rozkladu na prvočísla.<br>Při řešení podobných úloh žáci velmi často chybují ve dvou krocích. Prvním zádrhelem je tzv. sloupkový problém – podíl celkové délky a rozestupu udává počet mezer, nikoli stromů (stromů je o jeden více než mezer). Druhou častou chybou je zapomenutí odečíst stromy, které v aleji již stojí. Podívejte se na podrobný postup, jak těmto chybám spolehlivě předejít.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
Zkusíme nejdříve příklad 19. Podíváme se na příklad 19. Pak uvidíme, jak nám to půjde. Tak, po délce sty rostou čtyři lípy a máme zadané vzdálenosti mezi těmi lípami. Město plánuje vytvořit alej stromů, takže mezi tyto lípy, které už tam rostou, vysadí další stromy tak, aby vznikly stejné rozestupy. Jaký nejmenší počet stromů musí město vysadit a jaký bude rozestup mezi stromy? Tak já než se vás začnu ptát, tak vlastně udělám to, co byste měli dělat vy taky. Udělám si nějaký náčrtek ty situace. Tak já si tady řeknu dobře, tady bude ta lípa na kraji a od ní je tady takhle další lípa. A tahle ta lípa je vzdálená 35 metrů. Tady blíž k téhle lípě roste další lípa. A ta je vzdálená 14 metrů. A dál ještě roste ta poslední, čtvrtá lípa, která tady roste. A tahle ta lípa je vzdálená 91 metrů. Takže máme náčrt společný, já doufám, že ho máte taky. A teď bych se vás zeptal, vaším úkolem je vytvořit álej. Co je to álej? Řada stromů, které mají mezi sebou stejnou vzdálenost. Ty vaše lípy nyní nemají stejnou vzdálenost. Tudíž vy je musíte doplnit. A chcete je doplnit tak, abyste tam těch líp doplňovali co nejméně. Kdyby na to nezáleželo, tak bych prostě posadil lípu, postavil lípu každý metr a měl bych to vyřešeno. Byli by od sebe metr a vždycky by mi to vyšlo a měl bych celou ále. Ale to není řešení. Takže když se vás zeptám, co vlastně bude platit, když vy chcete těch líp my co nejméně. Co platí pro tu vzdálenost mezi nimi? Ta má být co největší. Přesně tak. Takže tohleto slovo, chci co největší vzdálenost, vám pomůže vlastně napovědět, ano, největší společný dělitel. Přesně tak. Budeme hledat největšího společného dělitele těchto třech rozměrů, protože největší společný dělitel těchto třech rozměrů vlastně nám řekne, jaká největší možná stejná mezera může být mezi těmi stromy, tak aby mi vlastně ty lípy vždycky vyšly už s ohledem na ty, které tam jsou zasazeny. Je tohleto jasný? Dobře. Tak. Takže takhle by mělo být to vaše uvažování o tom příkladu. Asi trošku jako zrychlený, já se tady vykecávám, ale prostě měli byste si nakreslit to zadání, ujasnit si, jak to vlastně je zadáno a říct si, co mám teda vlastně spočítat. Chci tady spočítat největší možnou stejnou mezeru, protože má mít co nejméně stromů a pak si ujasnit, jakou metodou to budu počítat. A tady teda jsme se domluvili a máte pravdu, že budeme hledat největšího společného dělitele. Jo? A teď teda zapíšeme to, že teda hledáme dělitele čísla 14, 35 a čísla 91. To jsou ty vzdálenosti mezi těmi lipami. Tak, teď když se vás zeptám, jak vlastně určím toho největšího společného dělitele? Co k tomu potřebujeme? Potřebujeme si to rozdělit na prvou dělitele. Potřebujeme to rozdělit na vlastně součin prvočísel, že jo? Potřebujeme prvočíselný rozklad těchto čísel. Jo? Potřebujeme vlastně každé z těch čísel rozdělit na prvočísla a pak si ukážeme, jak vlastně z těch prvočíselných rozkladů dostaneme toho největšího dělitelného. Pojďme na to. Ten rozklad těch čísel jsme se už, jako byste měli znát, kdo pozapomněl, tak ukážu. Je to taková ta typická stromečková metoda, že jo? Napíšu to číslo, začnu tím nejjednoduším, číslo 14. 14 už vidím od pohledu, že jde dělit dvěma, rozhodně to není prvočíslo, takže bude rozdělit. 2 krát co je 14? 2 krát 7. 2 je prvočíslo, 7 je prvočíslo, už dám nedělím, protože už mám součin prvočísel. Jo? 35 úplně stejně vidím, že to jde rozdělit na 5 krát 7. Obě dvě jsou prvočísla a 91 také mohu rozdělit na 7 krát 13. Jo? 7 krát 13 je 91. Tak. Takže vlastně to je další krok k tomu, abyste získali toho dělitele. Vy musíte určit ty prvočíselné rozklady. Tak. Takže to máme. Napíšem si je sem takhle. A napíšem si je pod sebe, abychom to měli pořádek. Takže 14 je 2 krát 7, 35 je 5 krát 7 a 91 je 13 krát 7. Jo? Tak. Takže máme ty prvočíselné rozklady. A teď, přátelé, pamatujte si. Jo? Já to jenom zopakuju. Největší společný dělitel je vlastně největší číslo, kterým můžete bez zbytku vydělit v tom našem případě čísla 35, 14 a 91. Jo? Žádné větší číslo není. A jak ten největší společný dělitel vlastně vznikne? Jo? On vznikne tak, že já se vlastně podívám do těch prvočíselných rozkladů, těch třech čísel, jo? Pro které ten dělitel hledá. A platí, že vlastně ten dělitel, ten největší společný dělitel, se může skládat pouze z těch prvočísel, která jsou obsažena ve všech těch třech prvočíselných rozkladech. Já už se vás nebudu ani dát, vy to vidíte, že jediné prvočíslo, které je ve všech třech a tudíž bude tím společným dělitelem, a protože je tady jen jedno, tak je zároveň největším, jo? je číslo sedm. To znamená, vy si takhle označíte to číslo sedm a je jasné, že vám vlastně z toho vyšlo, že ten dělitel je sedm. Jo? Tak. A já teď položím kontrolní otázku. Co je to těch sedm? Co nám to vlastně vyšlo? Zdálenost mezi těmi stromy bomba. Ano, vyšla nám ta vzdálenost mezi těmi stromy. Přesně náh. Protože tady jsme vložili metry, metry, metry, tak těch sedm je taky metrů. A je to ta vzdálenost mezi těmi stromy bomba. Jo? Takže teď už víme, že ty stromy budou od sebe sedm metrů. Tak. A teď nás čeká další úkol. Takže to jste odpověděli na část té otázky. Měli byste dva body. Jo? Ze čtyř. A teď potřebujeme ještě určit, jaký nejmenší počet stromů musí město vysadit. Jo? Těch možností, jak to můžete řešit vy, je způsta. Pojďme si jenom říct jednoduše, jak to uděláme. Jedna z těch možností je, že si řekneme, že celá ta alej má nějakou délku. Jo? Tu my zjistíme snadno. My když se čteme 35 metrů plus 14 metrů plus 91 metrů, tak vlastně dostaneme, že ta alej měří, to je co? 35, 49, 140 metrů. Jo? Mělo by vám být to samé. Ta alej měří 140. 30 metrů. Takže já už vím, že mám 140 metrovou alej a mám mít mezery mezi stromy o délce 7 metrů. Dokáže mi někdo z vás teď říct, kolik stromů vlastně celkem v té aleji bude? Co myslíte? 20. To je právě častá chyba. 20 jich nebude. No, tak jich nebudeš. Vy už počítáte s těma, které tam jsou, ale to zatím neřešíme. My zatím řešíme, kolik jich tam bude celkem. 21. Ano, bude jich 21. Přátelé, pozor na to, že vlastně představte si, on to ukážu, proč je to 21. Vy máte těch 140 metrů té aleje. Jo? Když jste to vydělili sedmi, tak jste vlastně dostali, kolik, na kolik dílků můžete těch 140 rozdělit. Předpokládajme, že to je 20 dílků. Jo? Po sedmi metr. No jo. Jenže těch stromů je ještě plus jeden. Jo? Že tady máte první, druhej, třetí, čtvrtý, tady máte dvacátej díle, že jo? Jakoby. Ale tady je ještě ten jakoby nultý strom. To znamená, těch stromů bude 21. jedna. Rada, pamatujte si, kdo jakoby to nevěděl nebo pozapomněl, když prostě budete mít úlohu, typicky to bývá třeba plot, máte plot o nějaké délce a máte určit, kolik sloupků je potřeba od začátku do konce toho plotu, jo? A ty sloupky budou od sebe nějak daleko. Tak typická chyba je, že vy vydělíte délku toho plotu, tou mezerou, ale zapomenete přičíst ten jeden sloupek na kraji, jo? Na začátku. To znamená, je to 21 stromů. Budeme mít 21 stromů, jo? Protože tady je ten první, to si myslím, že je teďka jasný, ale přesně, jak tam někdo už přemýšlel dopředu, odpověď na tu otázku, kolik nejméně stromů musí město vysadit, je v tu chvíli 17. protože celkem tady bude 21 stromů a 21 minus 1, 2, 3, 4 je 17, jo? To znamená, odpověď je 17 stromů. 17 stromů je ta zfinářní. 20 stromů. 7 stromů je ta zfinářní.