Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 1 Slovní úlohy Slovní úlohy s rovnicemi

Příklady 12 a 13: Slovní úloha s rozdělením celku a myšlené číslo

1 Zadání příkladu

Video níže vysvětluje příklady 12 a 13
Příklady 12 a 13: Slovní úloha s rozdělením celku a myšlené číslo

Zadání příkladu:

12. Na zdravotnickou střední školu konalo přijímací zkoušky celkem 112 žáků 9. tříd.Jedna čtvrtina žáků se na přijímací zkoušky vůbec nepřipravovala, a to buď proto, že se jim nechtělo, nebo proto, že všechno uměli. Těch žáků, kteří všechno uměli, bylo o 12 méně než těch, kterým se nechtělo.Ostatní žáci se na zkoušky připravovali – buď navštěvovali přípravný kurz, nebo se učili doma sami, přičemž počty žáků v kurzu a doma byly v poměru 7 : 5 .12.1 Určete, kolik žáků se na zkoušky nepřipravovalo, protože se jim nechtělo.12.2 Určete, kolik žáků chodilo do přípravného kurzu.12.3 Pomocí zlomku v základním tvaru vyjádřete, jaká část celkového počtu žáků se učila doma sama.13. Myslím si číslo. Třetina ze \frac{2}{5} tohoto čísla je o 3 větší než jedna desetina tohoto čísla. Určete myšlené číslo.

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
12. Na zdravotnickou střední školu konalo přijímací zkoušky celkem 112 žáků 9. tříd.
Jedna čtvrtina žáků se na přijímací zkoušky vůbec nepřipravovala, a to buď proto, že se jim nechtělo, nebo proto, že všechno uměli. Těch žáků, kteří všechno uměli, bylo o 12 méně než těch, kterým se nechtělo.
Ostatní žáci se na zkoušky připravovali – buď navštěvovali přípravný kurz, nebo se učili doma sami, přičemž počty žáků v kurzu a doma byly v poměru \( 7 : 5 \).

12.1 Určete, kolik žáků se na zkoušky nepřipravovalo, protože se jim nechtělo.
12.2 Určete, kolik žáků chodilo do přípravného kurzu.
12.3 Pomocí zlomku v základním tvaru vyjádřete, jaká část celkového počtu žáků se učila doma sama.

13. Myslím si číslo. Třetina ze \( \frac{2}{5} \) tohoto čísla je o 3 větší než jedna desetina tohoto čísla. Určete myšlené číslo.
💡

CERMAT tip lektora

Při sestavování rovnice vždy přičítejte hodnotu rozdílu k té menší straně, aby mezi oběma stranami skutečně platila rovnost.

2 Video řešení s lektorem příklady 12 a 13

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek příklady 12 a 13

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 1213

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

V tomto videu se zaměříme na dva klasické typy cermatovských úloh. V příkladu 12 si ukážeme, jak se neztratit v komplexní slovní úloze plné různých podmnožin, zlomků a poměrů. Klíčem k úspěchu je přehledný stromový diagram na čistý papír, díky kterému postupně dopočítáte jednotlivé skupiny žáků a vyhnete se chybám při krácení výsledného zlomku do základního tvaru.

Příklad 13 představuje oblíbenou hádanku typu „myslím si číslo“. Naučíte se, jak slovní formulace přesně přeložit do lineární rovnice se zlomky. Největším chytákem bývá správné umístění hodnoty rozdílu (zda přičíst či odečíst číslo 3) tak, aby obě strany rovnice zůstaly v rovnováze.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
Takže, příklad 12. Na zdravotnickou střední školu konalo přijímací zkoušky celkem 112 žáků devátých třin. A teď máme nějaké další podskupiny, že čtvrtina z nich se nepřipravovala, protože blá blá blá. Potom těch, co všechno bylo o 12 méně, pak se někteří připravovali. Je tam spousta textu a je strašně jednoduché se v něm ztratit. A já teď vlastně s váma chci vám ukázat, jak vlastně si to nějakým způsobem zaznamenat tak, abyste se v tom za A vyznali, za B vlastně, abyste byli schopni si to pak zkontrolovat. Tak můžeme začít od toho celku. To znamená celkem, když já tady takhle napíšu, mám 112 žáků. Takže vlastně takhle mám ten celek. Tak a teďka ten celek se mi vlastně dělí na dvě části. Dokáže mi někdo říct, jak se vlastně jmenujou ty dvě části, na které se dělí ten celek, ty dvě hlavní? To jsou žáci, kteří co a co? Kteří se připravovali a kteří se nepřipravovali. Výborně, správně, to tak většinou bývá, že jo? Takže jsou ty, kteří se připravovali a ty, kteří se nepřipravovali. Tak, takhle byste si to měli rozdělit. A teď co my víme? My víme, že ty, kteří se čtvrtina z nich se na příjmačky vůbec nepřipravovali, protože blá, blá. To znamená, tady vím, že tady mám jednu čtvrtinu. Hned si to k tomu napíšu, jo? Abych se s tom nestratil. Takže tady mám čtvrtinu těch, co jsem nepřipravoval. Jaká část se připravovala? Vždycky si to dopočítám. No to víme, ne? Když se čtvrtina nepřipravovala, tak jaká část? Tři čtvrtiny. Tři čtvrtiny, jasně. To je jednoduché, že jo? Protože celkem, když tady je jedna čtvrtina, celkem bych museli být čtyři čtvrtiny. Tři čtvrtiny se připravovaly. Tak, my víme, že tady máme to číslo. Takže si budeme schopni jednoduše dopočítat, kolik žádku tady je vlastně v těch jednotlivých větích, že jo? Až přijde ten čas. Pojďme dál, tu strukturu si nakreslí. Teďka z těch, co se vlastně, když zašlu tady podle toho textu nepřipravovaly, tak vlastně proč se nepřipravovaly? Protože se jim nechtělo a protože to uměl, že? Takže takhle bych si napsal upříjímaček nechtělo. A tady bych si napsal uměl, jo? Protože všechno uměli. Tak a teď těch, co všechno uměli, bylo o dvanáct méně než těch, co se jim nechtělo. Tak teď bych si to tam nějak napsal, jo? Tak bych si tady třeba řekl takhle o dvanáct méně a udělal bych si takhle šipečku, jo? Abych se v tom vyznal. Tak. A mám tyhle kategorie. Tak. Tak. A ty, co se připravovaly, pojďme ještě si rozdělit. Tak ty se rozdělili na, to už tam vidíte, kurs a doma, jo? Takže vlastně, když si to takhle rozdělím, tak mám kurs a mám doma. A vím, že jsou v poměru 7 ku 5, takže 7 ku 5, kurs versus doma. Tak. Takhle bych si to nějak u těch přijímaček prostě tu úlohu načrtnul, jo? Čistý bílý papír, vemte si jich sebou zásobu, sice by měli být ve škole, ale nikdy nevíte, pro jistotu si radši vemte zásobu svých bílých papíru, jo? Vždycky si ten papír v rohu počíslujte číslem toho příkladu a na jednu stránku toho papíru si dělejte vždycky jeden příklad, ať se v tom vyznáte, jo? Takže tam bych si takové dleskově nakreslil takovéhle prostě schéma ty zlovní úlohy. A teď bych se teda podíval na ty otázky. Určete, kolik žáků se nepřipravovalo, protože se jim nechtělo? Aha, to znamená, já vlastně mám určit tehle ten počet tady, jo? Takže je jasný, že vlastně já se potřebuji dopočítat tady k tomuhletomu počtu, kteří se nepřipravovali, a potom je rozdělit tak, aby tady bylo o 12 méně a tady o 12 více. Tak, pokud se nepřipravovala jedna čtvrtina, kolik se jich nepřipravovalo tady? 28. No, výborně, protože tady udělám vlastně 112 děleno čtyřmi, že jo? Protože to je jedna čtvrtina a vlastně dostanu 28, jo? Takže tady jich mám 28. Teď vlastně potřebuju těch 28 rozdělit, tak, aby tady bylo o 12 méně. Jak to udělám? Máme vlastně takový jako dvě základní možnosti jednoduchý. Rozdělte mi to. Jak to udělám? Tak, hele. První možnost, jo? První možnost. Pamatujte si, že to je taková jakoby jednoduchá, jo? Nechci říct jakoby dětská, ale prostě taková ta logická, jo? Hele, podívejte. Mám číslo 28. To číslo 28 mám rozdělit na dvě části a tahleta část tady má být třeba o 12 menší, jo? O 12 menší. Menší. Tak, co udělám? Krok jedna, jo? Krok jedna. Rozdělím těch 28 na dvě stejné části. To znamená 14 a 14. Tak, a teď potřebuji, aby tahle část byla o 12 menší. To znamená těch 12 zase rozdělím na dvě půlky, že jo? A když tahle má být o 12 menší, tak já tu půlku těch těch 6 tady odečtu a tady tu půlku těch 6 přičtu. Tím zabezpečím, že vlastně ten rozdíl je těch 12, jo? To znamená 14 minus 6 je 8 a 14 plus 6 je 20. A vidíte, že 20 plus 8 je 28. A zároveň platí, že vlastně tahle strana je o 12 menší než tahle. Jo? Tohle je taková prostě rozdělování dvou částí nebo celku na dvě části, kde jedna má být o něco menší. Rozdělíme na polovinu, potom si řeknu tahle ta má být teda o 12 menší. Ten rozdíl opět rozdělím na polovinu a tam, kde má být menší, půlku odečtu. Tam, kde má být větší, půlku přičtu. Druhá možnost, přátelé, taková jakoby už větší, jo? Dospělácká. Pokud tady je o 12 méně těch, co uměli, tak si řeknu, že těch uměli bylo x, jo? A v tu chvíli dokáže mi někdo nadiktovat tu jednoduchou rovnici. Když by tady těch bylo x, tak bude platit co? x minus 12. No pozor, tady těch je x a těch už je o 12 méně ještěhle. Takže x plus 12. No, dobře. To je těhle, to jsou tyhle. Plus? Teď nevím. No hele, co musí platit. Těm, co se nechtělo a těch, co se uměli, je dohromady 28. Souhlasíte? Jo. No a pokud těchto je x, tak těchto je o 12 víc, protože těchto, co uměli, je o 12 méně. Souhlas? Jo. Takže vlastně já si řeknu dobře, těch, co se jim nechtělo, je x plus 12. X plus 12. Plus x. Plus x se bude rovnat 28. Ano, přesně tak, to je ta rovnička, jo? Takže 2x se bude rovnat 16, že jo, protože 28 minus 12 je 16. A z toho plyne, že x je 8. Jo. To znamená, tady jich je 8. Vidíte, že jsme dostali to samé, co tady, jo? 8. A tady těchto bylo 20. Jo, protože x plus 8 plus 12 je 20. Tady nemá být jednička, ale tady má být 20. Tak, takže jsme zodpověděli otázku A. Kolik žáků jsem nepřipravovalo, protože se jim nechtělo. Je jí 20. Tak, jdeme dál. Určitě kolik žáků chodilo do kurzu? Tak teď vlastně jsem tady zase, jo? Takže si zase označím, abych prostě to počítal dobře, tu větek, kde mám být. Mám tady tady kurs. Tak, teďka. K tomu potřebuji vlastně zase, abych rozdělil ty dvě části, potřebuju vědět, kolik se jich připravovalo. Už někdo má zpočítáno, kolik se jich připravovalo? 84. Ano. 112 minus 28 je 84. Děkuji. A teď vlastně vy víte, že těch 84 bylo mezi těch dvě skupiny, které se připravovaly doma a na kurzu rozděleno v poměru 7 k 5. Jak spočítám, kolik jich bylo na kurzu? 64 bylo do 12. Výborně. Semráčce se za vás zapojilo víc. To je správně. Děkuji. Tak, hele, jenom zopakujem, pokud někdo v tom váhá. Vy vlastně chcete číslo 84 rozdělit na dvě kupičky, že jo? A tady na té kupičce má být 7 dílů. A tady na té kupičce má být 5 dílů. To znamená, těch 84 musíte celkem rozdělit na 7 plus 5, tedy 12 dílů, že jo? To znamená, těch 84 je, musím rozdělit na 12 dílů, to znamená, 84 dělenou 12 je 7, že jo? Tak. To znamená, jeden díl, tohleto je jeden díl, jo? Těch 7 je jeden díl. No a pak už je to jednoduché, že jo? Tady je 7 dílů, jeden díl má velikost 7 žáků, to znamená, tady je 7 x 7, to znamená 49 žáků. Jo? Tak. Tohle vám šlo, to bylo dobré, to jsem viděl. Tak, a teď už si rozhodneme, nebo vyřešíme jenom to Cčko. Pomocí zlomku v základním tvaru vyjádřete, jaká část celkového počtu žáků se učila do masama. No, takže já potřebuji rozhodně mít tady teda ten počet. To už je jednoduché, protože to je 5 x 7 a to je 35. Tak. Takže když máme vyjádřit, jo? Jaká část celkového počtu, tak je jasný, že to bude, výsledkem bude zlomek, že jo? Výsledkem bude zlomek. Toto je ta odpověď C, že jo? Výsledkem je zlomek a v jeho čitateli je 35, ve jmenovateli je 112, protože to je z toho celku, ale tenhle výsledek ještě nesplňuje to, že je v základním tvaru, že jo? Vy teď potřebujete určitý přijímaček, jestli vlastně se dá vykrátit, že jo? Jestli je to základní tvar nebo není. Aby se dal krátit, tak vlastně musíte krátit čítatele i jmenovatel, že jo? Proti sobě. A jednoduše na to přijdete tak, že vlastně to číslo 35 se dá hezky jenom představit, nebo si hned představíte, že vlastně se dá rozdělit na součin čísel 5 x 7. 5 x 7 je 35. To znamená, aby ten zlomek šel vykrátit, jo? Abych si zjistil, jestli to je základní tvar nebo není, tak vlastně těch 112 by se muselo vydělit buď 5, nebo 7, souhlasíte? 5 to určitě nejde, to vidím. To znamená, někde si zkusím na papír, zjistíte si 112 nevydělit 7 a ono jde, že jo? Takže když vlastně tohle zjistíte, tak zjistíte, že 7 se do 112 vejde 16x. Takže když to vykrátíte 7, tak zjistíte, že to je vlastně 5 x 16. A to je ta odpověď na otázku C. Takže teď jsme si vlastně prošli ten příklad 12 a to, co jste se z toho měli naučit, je jak vlastně se v tom nestratit. V příkladu, který má spoustu textu a spoustu otázek. A jak si vlastně rozdělit ten celek na ty jednotlivé podmnožiny, můžeme říct. A jak vlastně si je postupně dopočítat. Takže tohle je docela takový hezký příklad, na kterém se to dá pěkně ukázat. Tak podíváme se na ten příklad 13. Myslím si číslo. Vždycky, když budete mít v příkladu myslím si číslo nebo nějaké číslo, neznámé číslo, vy násobíte, blá, blá, blá, něco. Vždycky prostě to číslo je pro vás x. Pracujte prostě s tím x. To znamená číslo, co si myslím, myslím, bude x. Klině si tam takhle napište prostě na to, abyste věděli. A teď vlastně jenom popíšete ty operace, které tam jsou slovně, tak vy je popíšete čísly. Tak, třetina s dvou pětin tohoto čísla. Dokáže mi někdo říct, jak bych to zapsal? Čísly třetina s dvou pětin tohoto čísla. Já jsem připraven. Jedna třetina krát dvě pětiny x. Bomba! No, dobrý, přesně na to jsem se ptal. To jste vyjádřil naprosto skvělé. Tak, a teďka. Je o tři větší než jeho desetina. Všechny tyhle příklady, přátelé, vždycky budete chtít řešit rovnicí, protože to je vlastně to, co my postavíme. Máme jednu stranu a tady vidíme, že je o tři větší než jeho desetina, takže víme, že ta desetina bude na druhý straně. Tak já teďka vám tady takovat můžu trošku. Tady je jasný, že bude rovná se a tady bude ta jedna desetina toho x. A teď už jenom chci, abyste mi tam vlastně někam zakomponovali to, že vlastně tahle ta jedna třetina z dvou pětin je o tři větší než tahle ta desetina. Jak to tady vlastně zohlední? Tohle to je o tři větší než tohle, ale já tady mám rovná se. Co musím udělat s tou trojkou? Máte dvě možnosti v podstatě. Plus tři? Kam ale? Kam? Za to dvě pětiné x? No, teďka, hele, představte si to. Tahle ta část, ona už je o tři větší než tahle ta část. To znamená, pokud vy jste mi tady přičetla ještě tři, tak jste vlastně tuhle tu část udělala větší o kolik než tahle ta část? O šest. Souhlasíte? To nechceme přece, že jo? Co musíme udělat? No, povítejte. Minus tři? No. Jedný dnesetně? No, právě, že... Ne. Obráci. Jo, no. Všeho? Protože, podívejte. Jo, já myslím, že už to taky vidí. A to je dobře, jo? Hele, tahle ta hromada, tahle kupa označuje tuhletu část. A tady je rovná se, a v té rovnici vlastně obě dvě, ty kupy, jo, musí být stejně velké. Jenže tahle ta vaše tady, teďka, je o tři menší, protože tahle je o tři větší, že jo? Když tady udělám tuhletu, tak tahle kupka je o tři menší než tahle. Jo? Kdybych tady udělal stejně velkou kupu takhle čárkováně, jako je tahle, tak tahle ta je ještě o tři. To znamená, vy vlastně máte dvě možnosti. Buď tady tu trojku odečtete a budete mít rovnici postavenou na těch dvou takhle velkých kupách, jo, které zůstanou. A nebo tady tu trojku mít nebudete, necháte si tu kupu takhle velkou, ale tady tu trojku musíte přičíst a z téhle kupy uděláte plus tři tuhletu větší. Vidíte to všichni, jaký ty možnosti jsou a jak to funguje? Jo? Vždycky musíte vlastně zařídit, že v té rovnici ta levá strana rovná se pravé. To je princip rovnice. A jakmile vlastně v tom zadání, my jsme to teď měli zadáno, že tahle ta strana je o tři větší než tahle. Tudíž tady to rovná se, nedávalo smysl. To tam nebylo správně. Až tehdy, když jsme vlastně tady to zvětšili, tu stranu o tři, tak vlastně můžeme napsat to rovná se. Tak. To znamená, já tady smažu ty kupy a hned si tu rovnici vyřešíme. Jo? Tak. Takže. Máme tady vlastně, asi abychom neudělali chybu, vždycky si to nejříme vynásobte, to, co můžete. Takže vlastně máte dvě patnáctiny x. Jo? Tady máte dvě patnáctiny x. Se rovná. A tady máte jednu desetinu x plus tři, že? Tak. Teďka vlastně vidíte, že tady máte patnáctku a desítku. Potřebujete se těch zlomů zbavit. Vynásobíte to nějakým nejmenším společním násobkem, což bude třicet. Že jo? Pro tohle ty dvě. To znamená, uděláme krát třicet. Třicet děleno patnácti jsou dvě, krát dvě jsou čtyři x. Se rovná. Třicet děleno deseti jsou tři. Takže tady bude tři x. A tady vlastně tři krát třicet je devadesát. Jo? A už vlastně vidíme, že jenom tu trojku přehodíme vlastně sem, abychom měli na jedné straně členy s x, na druhé straně členy bez x a dostanete, že vlastně x je devadesát. Jo? Takže jsme si vlastně ukázali takovou tu nejtypičnější úlohu, myslím si číslo, která prostě se vyřeší rovnicí. Jenom si dejte pozor, že vlastně u té rovnice vždycky ta levá strana se musí rovnat té pravé a vždycky se ujistěte, že vlastně rozumíte tomu, kam jste přidali toho, že ta jedna je o jednu větší, nebo ta druhá je o jednu něco menší, tak, abyste to v podstatě vyrovnali. Jo? To je celý ten princip v tom příkladu 13.