Jak sestrojit obdélník z úhlopříčky a opsat mu kružnici

Tak, máme. Sestrujit obdelník ABCD, pokud platí, že úsečka AC je úhlo přičkou. My už jsme si říkali o úhlo přičkách obdelníku, o úhlo přičkách čtverce chci říct, tak pojďme si něco říct o úhlo přičkách obdelníku. Tak, pokud si udáme obdelník, a bude se tedy jmenovat ABCD, tak co si musíme k přijímacím zkouškám pamatovat o jeho úhlo přičkách. Tak, úhlo přička spojuje takhle ty protilehlé vrcholy, v obdelníku jsou ty úhlo přičky dvě, opět stejně jako u čtverce jsou stejně dlouhé, stejně jako u čtverce se půlí, to znamená ta vzdálenost od tohohle středu S, k tomu vrcholu C je stejná jako třeba k B, nebo D, nebo k A, to je všechno v pořádku. Nicméně na rozdíl od čtverce už ty úhlo přičky spolu nesvírají pravý úhel, to je vidět, jo, nesvírají. Tak, a tyhle vlastnosti my využijeme, které jsme si teďka vlastně zopakovali. Tak, my víme, že strana AD je rovnoběžná s EF. No tak pokud tahle ta AD, že jo, má být rovnoběžná s EF, no tak vlastně my tady takhle uděláme tu rovnoběžku, tak aby procházela tím bodem A. Tak, takže určitě jste to zvládli. Já si tady jakhle, takhle se udělám, že jde to posouvání, abych to dělal pořád stejně. Tak, takže, jo, takhle jak. Tak a mám rovnoběžku. Tak, tak se vždycky trošku umáže to původní zadání, jako to opravím. Tak, takže teď mám vlastně tu budoucí stranu, jo, AD, tady někde na té čáře. A co se tam dál píše? Strana AD je rovnoběžná. Takže tu máme. A teď vlastně je potřeba zkonstruovat zbytek toho obdelníku, abychom potom mohli udělat tu kružnici. Takže, jak teď vlastně z tohohle toho dorýsujeme ten obdelník, váťáci? Zkuste se zamyslet. No, co já mám? Já mám vlastně tuhletu úlobříčku a tady vlastně mám tuhle čáru takhle, že jo. Tak. A teď co musí platit, že jo. No, musí platit, že jak najdu ten vrchol D teďka, že jo. To je asi to, co hledám teďka. Tady ten vrchol D. No tak musí platit, že tady vlastně tyhle ty dvě strany, co svírají zase pravý úhel. Že jo. Tak, výborně. To bylo to řešení. To znamená, já zase tady takhle, když vy si dáte risku, tak vám ten trojuhelník dosahne takhle sem. Takže si to přesně protnete tím bodem C, že jo. Já to tady takhle odhadnu. A musím odhadli špatně, takhle to trošku opravím. Tak. To znamená, tady jste dostali ten vrchol D. No a kde bude ten vrchol B? No ten bude, máte dva, no dva, máte spoustu možností, jak ho zkoncentrolovat, jo. Jedna je třeba, že byste využili té druhé úhlo příčky. Proč ne? Protože vy stejně budete potom hledat střed toho obdelníku, abyste udělali tu kružnici obsanou. Další možnost je, že teďka v tuhle chvíli uděláme tu kolmici zde, že jo. A zase uděláme kolmici zde takhle. Tak. Vy samozřejmě rysujete mnohem pečlivěji než já. To znamená A, B, C, D. A teď tedy vlastně, když udělám tu další úhlo příčku, tak jsem získal ten střed S, jo. A teď vlastně platí, že když jsem zabodnu kružítko, tak vlastně ono by mělo takhle, pokud jsem rýsoval teda vy, jste rýsovali přesně, tak by vám ta kružnice K měla projít všemi těmi vrcholy, že jo. No mě neprojde. To jsem si úplně jistý, když se na to dívám, protože já jsem ty kolmice, tím, že nemám průhledný trojuhelník tady, tak se mi určitě neudělal přesně, jo. A uvidíme, jak to dopadne. Tak, určitě to nedopadne dobře. No, jo, no a tak. Možná, možná to nedopadlo až tak. No, pojďme si teď něco říct k té přesnosti upřímacích zkoušek. Je to důležité. Ale, stává se vám úplně běžně, že vidíte, tady já nevím, jestli to přesně jako je vidět na ty kameře, jo, ale mělo by. Vidíte, že ta modrá, ta kružnice, zatímco, tady bych řekl, že je to ucházející, ona mi prochází tím křížením těch čár, v tom Cčku taky, tak tady v tom Dčku mi to uteklo. Už je tam vidět taková bílá ploška, jo, vlastně v ten růžek, že to neprochází tím křížením. Co teď? Když, a teď musíte trošku jako zapojit takový jako, takovou logickou, jako trošku se zamyslet. Hele, když ta díra tady bude velká, řekněme víc než 2 mm, jo, tak je dobrý, než to obtáhnete to vygumovat a zkusit to prostě opravit. Když ta dírka, tam ten bílý růžek, je menší, tak vlastně, vy to budete obtahovat propisko, že jo, a to obtahování, ta propiska je vždycky širší, ta jí stopa, než stopa tušky. To znamená, ona tu nepřesnost, často ta propiska zakréje. To znamená, že to je budu demonstrovat, tak pojďme si představit, já obtahuji, obtahuji a teď tady se obezpečím, že jsem to obtáhl tak jako trošku tlustěji, abych vlastně jako vyzmizíkoval, jo, tu nepřesnost a jo, a už to působí lépe. A už se představím spoustu času. Takže, myslím si, že třeba milimetr dva se dají tou propiskou lehce dohnát, pokud je to víc, tak už ne, už tam už to bude divné. On je, že tady někdo udělá, jako takhle to jako vyhlustí, jo, to už ne, to v žádném případě takhle. Jo, takhle už ne. Tak, tak já jsem si trošku pokazil to svoje rýsování tady, ale doufám, že to bylo v dobrém úmyslu a vy rozumíte, jak tedy se chovat, když vám něco nevíde úplně přesně.