Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 9 Prostorová geometrie Objem a povrch kvádru

Příklad 9: Výpočet povrchu a objemu složeného tělesa

1 Zadání příkladu

Příklad 9: Výpočet povrchu a objemu složeného tělesa

Zadání příkladu:

Těleso je složeno ze dvou kvádrů (bílého a šedého) spojených jednou společnou boční stěnou. Šedý kvádr má výšku 8\text{ cm} , hloubku 6\text{ cm} a jeho objem je 144\text{ cm}^3 .Vypočtěte povrch šedé části tělesa (součet obsahů všech jejích vnějších stěn bez společné vnitřní stěny).

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Těleso je složeno ze dvou kvádrů (bílého a šedého) spojených jednou společnou boční stěnou. Šedý kvádr má výšku \( 8\text{ cm} \), hloubku \( 6\text{ cm} \) a jeho objem je \( 144\text{ cm}^3 \).
Vypočtěte povrch šedé části tělesa (součet obsahů všech jejích vnějších stěn bez společné vnitřní stěny).
💡

CERMAT tip lektora

Při výpočtu povrchu spojeného tělesa nezapomeň odečíst vnitřní společnou stěnu, která netvoří vnější povrch.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 9

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Stereometrie a výpočty složených těles patří mezi stálice přijímacích zkoušek Cermat z matematiky pro 9. třídu. V této úloze máme těleso složené ze dvou spojených kvádrů, přičemž známe objem šedé části a vybrané rozměry. Cílem je z objemu nejprve odvodit chybějící délku hrany a následně určit povrch šedé části tělesa.

Největším chytákem je uvědomit si, které stěny skutečně tvoří povrch tělesa. Protože jsou hranoly k sobě přilepené, jedna ze stěn je vnitřní a do celkového povrchu se nezapočítává. Správné rozlišení mezi objemem a povrchem a pečlivé dopočítání rozměrů podstavy jsou klíčem k plnému počtu bodů.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
V příkladu 9. My máme hranol. A ten náš hranol, si představte, že jeho část, která představuje taky pravidelný hranol, je natřená šedil. Můžete si to představit jednoduše. Takže jsem měl bílý hranol a šedý hranol a slepil jsem je k sobě. A vznikl mi tohleto těleso, které je vůbarevné. A já vím, že objem té šedé části, takže V šedá, je 144 cm krychlových. To je objem té šedé části. A já po vás chci určit povrch. Takže S šedá je ten otazník, to, co máte určit. Znáte nějaké rozměry, vlastně znáte rozměry toho celého hranolu, ale znáte objem té šedé části. No, jak nad tím přemýšlíte, jak to spočítáme, jak spočítáme povrch té šedé části? No, pojďme si nejdříve říct, jak vlastně, kdybychom znali všechny rozměry, nebo chci se dostat k tomu, že vlastně potřebujeme zjistit, jaké rozměry nám chybí. Co potřebujeme zjistit, dopočítat. A to nejlépe zjistíme, pokud si vlastně řekneme, co potřebujeme k tomu, abychom spočítali povrch. A já se teď chci hlavně zeptat, jak vlastně vypadá vzoreče na povrch nějakého kvádu. Vzorec na povrch kvádu, takový ten obecný vzorec. Jak on vypadá? To není povrch. Pozor, nepleťme si objem a povrch. Povrch je co? Povrch je obsah všech jeho stěn, že jo? Součet obsahu všech jeho stěn. To je povrch. Pamatuje si někdo ten vzoreček? Dvakrát ab plus ac plus bc. Ano, dvakrát ab plus bc plus ac. Jo, to je vzoreček na povrch kvádu. Takže kdo nevěděl, tak si napíše povrch. Jo, povrch. Tak, to je ten vzoreček. A my jenom potřebujeme držet v hlavě jednu věc, že vlastně my budeme muset odečíst obsah jedné stěny, protože ten jeho povrch je tvořený vlastně dvakrát. Tahle ta, že jo? Ta je ze zadu. Dvakrát tam tahle a spodní, ta tam je. Ale ta boční, ta je tam jenom jednou. Jo? To znamená, na rozdíl od kvádru, který byste měli v nějakém jedném příkladu, tak tady vlastně musíme odečíst tu jednu stěnu. Jo? Takže pokud my bychom si nějakým způsobem tady vlastně označili ty písmenka, tak my vlastně víme, že C je 8, že jo? Použijeme C pro tu výšku. Můžeme použít, že vlastně B je 6, že jo? A jediné, co nám chybí, je vlastně ten rozměr A, že jo? Což je vlastně tady takhle šířka téhleté strany. Tak já, když to tady takhle označím, tak tohle je to moje A v tom vzorečku. Jo? To je to A. A potom vlastně všichni vidíme, že když si představíme, nebo teďka když si dopíšeme z tohohle obecného vzorce na ten povrch, ten vzorec na ten náš povrch, tak my vlastně budeme odečítat, že jo? Tu jednu stranu, jejíž vlastně obsah je B krát C. Takže když bych tady napsal znova vzorec, jak můžeme třeba spočítat prostě rychle povrch tohohle našeho kvádru, tak je to vlastně dva krát to AB plus BC plus AC minus, jo? Ta jedna stěna, ta jedna stěna. A to je vlastně B krát C. Takže minus B krát C. A nebo komu se to nechce počítat takhle přes ten zodeček, tak prostě si spočítá obsah téhle stěny, vynásobí dvěma, obsah téhle vynásobí dvěma, obsah téhle boční, tam dá jenom jednou a sečte to. To je taky druhá možnost. Proč ne? No, doufám, že už všichni vidíme, že vlastně všechno známe kromě toho rozměru A. A teď mi poradte, jak vlastně vypočítáme ten rozměr A. Připomínám, že známe objem toho kvádru, té šedé části toho kvádru. Jak dopočítáme to A? Tu jeho šířku tady. No, my vlastně si stejně jako vždycky, no vidíte, že prostě pořád trénujeme ten samý postup, my si řekneme, jak vlastně vznikl objem. Objem vznikne jako obsah podstavy krát výška. A když vlastně si do tohohle vzorečku dosadíme, tak vlastně my víme, že objem je teda 144 se rovná. Obsah podstavy já neznám, to je vlastně to A krát 6. Takže já si tady zatím napíšu obsah podstavy, ale výšku znám, výška je 8. To znamená, my vlastně víme, že obsah podstavy spočítáme jako 144 děleno 8. A 144 děleno 8 je, když to můžeme spočítat tady, 144 děleno 8, 8 krát se do 14 vejde 1, zbyde 6, 64, 8 krát 8 je 64. To znamená, 18 cm čtverečných je obsah té podstavy. Obsah téhle té podstavy takhle. Bych ji tady takhle naznačil. Tak to je obsah té podstavy, téhle teda je takhle. Tak, doufám, že to vidíte trošku. No a už to skoro máme, protože vlastně my víme, že obsah té podstavy je 18, délka strany 1 je 6. Kolik bude to A? 3 cm. No jasně, přesně tak. A je 18 děleno 6, to znamená A jsou 3 cm. Jo? A jsou 3 cm. A v tu chvíli, jakmile tohle to víte, tak už vlastně jenom dosadíme do těch vzorečků. Jo? Tak pojďme na to. Takže kdyby ten kvádr byl celý, tak by to bylo 2 krát. A teď bych měl teda A krát B, takže to je 18, plus B krát C, že jo? To je vlastně 6 krát 8, 48, plus A krát C, že jo? To je 3 krát 8 je 24. Tak. A to je vlastně jakoby povrch toho celého a on zahrnuje tyhle ty dvě stěny, že jo? To znamená, já tady takhle si udělám místo, tady dám takhle C je 8 nahoru a udělám ještě mínus a vlastně odečtu 6 krát 8, takže vlastně mínus 48, že jo? Tak no. A když tohle to spočítáte, tak vlastně vám víde, že ten povrch toho kvádru je 132 cm čtverečných. Jo? Takže je jedno, jak se k tomu potom dopočítáte, jestli postupně při ty jednotlivé strany, anebo jestli prostě použijete ten vzoreček a odečtete tu jednu stěnu. Je to jedno. To, co bylo důležité tady, co jsme trénovali, je vlastně ta schopnost si zase uvědomit. Aha, jak vzniklo těch 144 cm krychlových? No to vzniklo jako obsah podstavy krát výška toho mého šedého tělesa. No výšku znám, to znamená okamžitě dokážu dopočítat obsah podstavy. Jakmile znám obsah podstavy, tak se podívám a znám vlastně jeden z rozměrů. A ta podstava, že ho zase vznikla jako svou činněkou rozměru, takže já musím vydělit tím jedním rozměrem a dostanu ten druhý a to jsou 3 cm. A vlastně máme vyřešený ten příklad, že pak už jenom dosadíme do toho vzorečku. A vlastně máme vyřešený ten příklad.