6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Tak se podíváme na to řešení tedy výtky. Vlastně máme to hřiště, máme tam ty lampy, ty lampy už tam stojí a nejde s nimi hnout. A my mezi ně musíme spočítat, v jaké vzdálenosti budou ty lampy, aby byly od sebe vždycky ve stejné vzdálenosti, v pravidelných vzdálenosti. A typicky poznáte tu úlohu na ten největší společný dělitel tím, že tam bude určité nejmenší možný počet něčeho. Možná si vzpomenete na tu úlohu, kdy jsme sázali stromy. Také hledali jsme nejmenší počet stromů, které budeme někde sázet. To znamená, my vlastně hledáme největší možnou vzdálenost mezi nimi, která bude stejná. A tady je vidět, že my musíme vzít v potáz vlastně tu délku 45 a délku 105, kterou musíme rozdělit. To znamená, asi už jste viděli, že budeme hledat největšího společného dělitele. Jakých dvou rozměrů, když se na to podíváme? 105 a 45. Přesně dá, protože my musíme zaručit, že vlastně ty lampy, když tady a tadyhle typ tady už jsou postavené, tak vlastně mezi nimi budou ve stejných vzdálenostech, jako jsou vlastně v tomhle části a taky v téhle. Kdyby samozřejmě ještě tady byla jiná vlastně ta vzdálenost, tak bychom museli vzít potom v potaz ještě tu další vzdálenost vlastně na té straně. Ale oni jsou stejné, takže my zůstaneme vlastně u počítání dělitele čísla 45 a 105. No tak, takže každý si rozloží to číslo 45, já bych si řekl takhle 5 x 9, 3 x 3. Rozložíme si to číslo 105, takže bych si řekl... Já bych si řekl... Můžete? Můžete vlastně celou tu vzdálenost od té dlouhé strany do 150, že bych vlastně našel méně společního dělat na elektrik se 50 a 45. Ono by to tady asi vyšlo, protože by vám zase vyšlo těch 15 metrů, které vídou. Ale mohlo by se stát, že vlastně když by ty rozměry byly jiné trošku, tak by vám potom, když byste vlastně jakoby zanedbala tuhle tu lampu tady, tak by vám vlastně potom nemusela pasovat ta vzdálenost téhleté lampy v nějakých případě jiných rozměrů. Jo, v tomhle dom by to šlo, ale může se stát, že kdyby tady prostě ta vzdálenost byla jiná než 105, 45, a vy byste vzala jenom součet a vlastně nerespektovala tuhletu lampu, tak by vám vlastně tady ta vzdálenost nevyšlo. Jo, víte, jak to myslím? Jinými slovy. Já jsem si chtěla za to, aby mě vyšla něco jiného tady v tom příkladě. Jo, tady vám vyjde stejný, ale otázka je to jakoby správná, jo? Ale jde o to, že vlastně pokud já bych, kdybych tady měl, já nevím, kdybych třeba dal tu lampu, tuhletu, kdybych ji dal, že bude, já nevím, 18 metrů. Jo? A pořád bych měl, že délka téhleté strany je 150. Tak vlastně, a pokud bych hledal dělitele 45 a 150, jo? Tak bych vlastně tady nerespektoval tuhletu lampu, která je 18 a už by mi to nikdy nevyšlo. Takže jenom pozor, v těch příkladech se nikdy objevuje, že prostě ještě nějaká rozklina nebo sloupek je v nějaké vzdálenosti na té straně. A vy potřebujete vzít v potaz vlastně tu vzdálenost mezi těm sloupkem a tím rohovím třeba, jo? Nebo tou lampou a tou rohovou. Takže pozor na to. Tak to byl správný otáz. Ale tady u nás je to jedno. Takže my tady vlastně takhle, když se vrátím, tak tady bylo těch 45. Jo? Možná jsem to mohl rovnou udělat tak, aby na tom záleželo ještě. To je možná jakoby správná poznámka. No, ale je to jedno tady u nás. To znamená 105 je 5 x 21 a 21 budeme mít 3 x 7. Takže když si napíšeme ten rozklad těch prvočísel, tak máme 3 x 3 x 5, 3 x 3 x 5 a tady budeme mít 3 x 5 x 7. 3 x 5 x 7. Tak, jak vlastně teďka naleznu toho největšího společného dělitele? Teď spojíme ta veselá čísla a ta smutná, do výpač to nenáme? Je to tak. V případě dělitele vlastně spojíme jenom ta, která se nám vlastně napárovala. Ta naše veselá. To jsou vlastně tady ta trojka a ta pětka. A vidíme, že vlastně největší společný dělitel je vlastně číslo 15. Jo? A kdybyste měla vlastně tady, jak jste se ptali, kdybychom vzali tu celkovou délku, tak bychom měli 150. 150 bych mohl rozdělit jako co? 5 x 30. 30 bych měl 5 x 6. A 6 x bych měl 2 x 3. Takže vidíte, že bych, kdybych sem ještě doplnil ten rozklad, tak bych měl zase 5, nebo respektive takhle, abych to mohl. 3 x 5 x 2 x 5. Jo? A vidíte, že by se vlastně nic nezměnilo, protože bych vlastně s tou 45. Zase spojoval 3 x 5. A vlastně výsledek by byl zase 15. Tady v tom případě. Jo? Takže vlastně pro tenhle ten rozměr zrovna nezáleží na tom, jestli si zvolíme ten celkový rozměr a vlastně rozměr téhle té lampy. Proč? Protože ta lampa je zrovna v násobku té vzdálenosti. Jo? Těch 15 metrů, což je ten největší společný dělitel pro ty dva rozměry. No. Takže víme, že od sebe budou teda 15 metrů. A potom vždycky budete ještě určovat nějaký nejmenší možný počet těch lamp. To znamená, vy typicky si spočítáte obvod toho pozemku nebo toho hřiště, co my máme. A ten je teda v našem případě obvod, že jo? Dvakrát 150 je 300 plus 90, takže je 390 metrů. A teď, když těch 390 vydělíte těmi 15 metry, jo? Což je ta vzdálenost mezi těmi lampami, tak jak bude, tak dostanete 26 lamp. 26 lamp. Jo? A to je vlastně ten výsledek. To znamená zase, možná to nejtěžší pro vás bývá určit, co to je za typ úlohy. Jestli to je násobek nebo dělitel. Nejmenší násobek, největší dělitel. Tak prostě zkuste se vždycky zamyslet. A když budete něco rozdělovat na části, tak je to dělitel. Když to v tom předchozím příkladě jsme vlastně hledali násobek těch čísel. Jo? Je to... Z toho vlastně byste měli vycítit, co budete počítat.