Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 13 Tělesa a prostorová geometrie Největší společný dělitel

Rozřezání kvádru na krychle, největší společný dělitel a obarvené stěny

1 Zadání příkladu

Rozřezání kvádru na krychle, největší společný dělitel a obarvené stěny

Zadání příkladu:

Kvádr o rozměrech 108 \text{ cm} \times 84 \text{ cm} \times 60 \text{ cm} chceme beze zbytku rozřezat na co největší možné shodné krychličky.a) Jaká je délka hrany a této největší možné krychličky?b) Kolik krychliček tímto rozřezáním vznikne?c) Předpokládejme, že původní kvádr byl před rozřezáním zvenku celý natřen modrou barvou. Kolik krychliček nebude mít po rozřezání obarvenou ani jednu stěnu?d) Kolik krychliček bude mít obarvené právě 3 stěny?e) Kolik krychliček bude mít obarvené 4 stěny?

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Kvádr o rozměrech \( 108 \text{ cm} \times 84 \text{ cm} \times 60 \text{ cm} \) chceme beze zbytku rozřezat na co největší možné shodné krychličky.
a) Jaká je délka hrany \( a \) této největší možné krychličky?
b) Kolik krychliček tímto rozřezáním vznikne?
c) Předpokládejme, že původní kvádr byl před rozřezáním zvenku celý natřen modrou barvou. Kolik krychliček nebude mít po rozřezání obarvenou ani jednu stěnu?
d) Kolik krychliček bude mít obarvené právě 3 stěny?
e) Kolik krychliček bude mít obarvené 4 stěny?
💡

CERMAT tip lektora

Při hledání vnitřních neobarvených krychliček nezapomeňte od počtu krychlí v každém rozměru odečíst dvě krajní stěny.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 8

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Tato komplexní geometrická úloha propojuje teorii dělitelnosti s prostorovou představivostí u těles. Prvním krokem je určení maximální možné velikosti krychliček, na které lze kvádr beze zbytku rozřezat. K tomu využijeme prvočíselný rozklad a výpočet největšího společného dělitele (NSD) všech tří rozměrů tělesa. Následně snadno spočítáme celkový počet vzniklých krychliček prostým vynásobením počtu dílků v jednotlivých směrech.

Druhá část úlohy se věnuje oblíbenému testovému tématu – počtu obarvených stěn po rozřezání natřeného tělesa. Klíčem k úspěchu je prostorová logika: neobarvené krychličky tvoří vnitřní blok kvádru, kde od každého rozměru odečteme dvě krajní vrstvy. Tři obarvené stěny mají vždy pouze rohové krychličky a čtyři obarvené stěny mít žádná krychlička v běžném kvádru nemůže. Dejte si pozor na zbrklé počítání a vždy si situaci nejprve schematicky načrtněte.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
Takže v tom ciklánu 8 my máme nějaký hrano a známe jeho rozměry 108 na výšku 84, 60 a máme odpovědět na následující otázky. Chceme hranu rozřezat bez zbytku na krychličky. Nakrájet ho na malé krychličky. Tak, nic mi nemá zbýt. Chci prostě to rozkrájet, byste si představili, že jo, já jsem tam někdo nakreslil a takhle prostě to chci rozřezat. A první otázka je, jaký je a na co největší možné. Chci, aby ta krychlička byla co největší možná, ale zase na druhou stranu nechci, aby mi nic zbyl. Jo, aby mi něco zbyl. Už někdo se zamyslel, jak bude by velká ta krychlička z velká delta strany? A jak jste na to přišla? Snažila jste se na svůj pořítat největší společní dělitelů. Snažila jste se správně. Výborně, jo. Takže já doufám, že všichni jste k tomu taky rozpěli, že vlastně chtěl jsem nějak nenásilnou formou zopakovat prostě největší společní dělitel. To znamená, že mám tři rozměry a vlastně ta krychle má, že bude mít, má vlastně, že já potřebuju ten rozměr, ty krychle, tu délku strany udělat tak, aby byla co největší. A zároveň to vyšlo vlastně do všech třech těch rozměrů, že jo. Aby ten počet těch krychlí v té řadě vyšel na tuhle tu délku, aby počet těch řad takhle tady vyšel na tuhle tu délku a počet těch řad nad sebou zase vyšel na tuhle tu délku. To znamená, že ano, je to vlastně největší společní dělitel těch třech rozměrů. Takže hledáme dělitele rozměru, když to napíšu postupně, 60, 84 a 108. Než se pustíme do toho výpočtu velice rychle, vy mi to nadiktujete. Rozumíte všichni, proč hledáme toho největšího společného dělitele? Co? Jo? Ostatní? Jo? Tak dobrý. Takže víme, že k tomu potřebujeme prvočíselný rozklad. Já ho tady už nebudu asi ani dělat, vy si všichni pamatujete takový ty stromečky, že jo? 2 x 30, 32 x 15, to znamená, když už budu psát ty rozklady. Jaký je rozklad čísla 60? 2 x 2 x 3 x 5. 2 x 2 x 3 x 5, dobře. Rozklad čísla 84? 2 x 2 x 3 x 7. 2 x 2 x 3 x 7. A 108? 2 x 2 x 3 x 6. Takhle ho, 2 x 2 x 4 x 12 x 36. Jo, to vypadá dobře. Tak, a teď vlastně si zvychle zopakujeme, co je největší společný dělitel. Největší společný dělitel se skládá z těch prvočísel, která jsou přítomna ve prvočíselných rozkladech všech těch rozměrů, pro které vlastně ten největší společný dělitel hledá. Takže já si takhle jednoduše označím ta prvočísla, která jsou ve všech třech, takže to jsou tyhle tři dvojky. Tady vlastně vidím, že to jsou taky tyhle dvojky. Tady ještě vidím, že to jsou tyhle ty trojky. No, ale tady dál tyhle prvočísla, to už jsou ty smutná prvočísla, že ty už nemají kamarády, protože už se nemají na co napárovat. To znamená, my vlastně vidíme, že výsledkem je součin prvočísel dva, to jsou tyhlety tři, jo? Tyhlety dvojky, to jsou tyhlety tři, to je tahle, a trojka, to je vlastně ta třetí. To znamená, dva krát dvě jsou čtyři, krát tři je dvanáct. No, takže máme to Ačko, výborně, jo? To znamená, já to tady takhle budu psát, abyste to měli, a je dvanáct centimetrů. To je ta velikost největší možné krychle, na kterou já dokážu ten hranu rozřezat. Tak, k tomu si myslím rozumíme. Tak, kolik krychliček dostaneme? Už to někdo spočítal? Když to rozřežu a pro... A patnáct? Čista patnáct, no, jasně. No, když provedeme tuhle tu řezací operaci, to znamená, že jo, vy si akorát spočítáte 108 děleno dvanácti, že jo? To znamená, my dostaneme vlastně kolik? 108 děleno dvanácti? Devět. Devět. Dostaneme 84 děleno dvanácti je... Sedm. Dobře. 60 děleno dvanácti je pět. Jo. To znamená, dostaneme 315 jako součin. Jo? Dvanáct krát pět krát devět. Jo? Tak. To znamená to máme 315. Co to tady je dál? Jo. Hranol byl nad sen modrou barvou. Kolik krychlíček nebude mít modrou ani jednu stranu? no? Kolik? TVs Kolik? Hr. Hmm. Tak na to? Má někdo nějaký nápad? Vy chcete, aby vlastně ty krychličky, vy chcete najít ty krychličky, které vlastně nemají ani jednu nabarvenou stranu. Jo, hledně. Stopět. Jo, máte to dobře. Výborně. Tak, tak já jenom pro všechny vlastně ukážu, jak na to, jak to můžeme jednoduše zjistit. Podívejte, představíme si třeba ten pohled na ten hranol, jako kam, kam by se mi to vyšlo, z hora. Tak vlastně my z hora vidíme takovýhle obdelník. A my vidíme, že vlastně on má tady takhle pět řad. Tak já to takhle udělám. Jedna, dvě, tři, čtyři, pět. Při pohledu z hora, když jsem to nařesal, tak mám pět řad. A tady vlastně mám takhle devět řad. Tady mám vlastně devět řad. To znamená jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět. Devět. Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět. Tak. Takže vlastně, když se dívám ze zhora, a mám to naře země na ty krychličky, tak vidím tohle. A logicky vidíte, že vlastně ty krychličky, když bych to ze zhora udělal tu část, která nemá žádnou stěnu, to znamená vniž, tak vidíte, že je to tahle ta část, tyhle ty krychličky, tyhle ty tady. To znamená vlastně, vy potřebujete ze všech těch rozměrů vlastně odebrat dvě, protože to jsou vždycky ty dvě vnější. To znamená, vy vidíte, že když se díváme zhora, tak vlastně máme tuhletu délku, to je normálně devět, a vidíme, že vnitřních je sedm. To znamená, ten náš součin, to bude počet těch, které nemá ani jednu, tak bude mínus dva, to znamená sedm. Ráz, dva, tři, čtyři, nebo takhle budou klasovat. Ráz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Tady vlastně máme těch pět a vidíte, že to je mínus dva, takže tři. Ráz, dva, tři, takže tři. No a s těch sedmi to funguje úplně stejně. Kdybych si takhle představil sedm, tak musím zase vynechat tu spodní a tu horní, to znamená, to bude pět, že jo? To znamená vlastně, ta odpověď na to C je výsledkem součinu sedm krát tři krát pět, že jo? Já to tady napíšu sedm krát tři krát pět a to se rovná co patnáct křát země stoppět. Jo? Tak, stoppět. Takže takhle jsme přišli na ty neobarvené. Jinými slovy zase, co jsem chtěl zopakovat, tohle se vám určitě může stát. Takovýhle příklad, že budete hledat neobarvené krychlé. Zkuste si to představit v nějakém z těch pohledů, jo? A vyznačit si, abyste věděli, jak to funguje. Tak, takže to máme to C. Tak, D. Kolik krychliček bude mít natřeno tři strany? Kolik? Osm. Ano, to jsou ty rohové, že jo? Ty jediný, ta rohová krychlička, tady takhle, že jo? Šup. Takhle. Tahle ta, takhle. Jo? Tahle ta bude mít ty tři strany. Jo? Takže těch je osm. Mám tady, jo? Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. A tady je vlastně osmá. Jo? Tak jo? Tak. Takže to máme D. No a na závěr, grande finale, kolik krychliček bude mít natřeno tři strany, přátelé? Kolik krychliček bude mít čtyři strany? Jo? Jo? Žádná, správně, to byla taková žunda, jsem tam přidal jenom pro legraci na závěr. Jasný, nemůže být, nemůže být žádná, že jo? To všichni, to všichni vidíme, jo? Nula. Tak. Takže mi se ten příklad líbí, protože tak nějak jakoby opakuje hezky ten největší společný dělitel. To je něco, co jakoby nemáte moc rádi většinou. Ukazuje to hezky, jak to vlastně funguje na těch třech rozměrech, co to vlastně je ten největší společný dělitel, že to je vlastně ta největší možná strana té krychle, na kterou bych mohl vlastně, nebo na které bych mohl rozřezat ten hranol v těchto rozměrech. No a pak jsme si zopakovali vlastně, jak se dívat na to, když máme vyřešit třeba kolik krychleček je obarvených nebo neobarvených. Jo? Tak jo, líbá. Tak jo, líbá.