Příklad 21e: Úprava výrazů s odmocninami a zlomky

Takže v tom příkladu 21e máme součin vlastně těch dvou odmocnin. Vy víte, že my vlastně musíme nejříž spočítat tu jednu odmocninu a spočítat druhou. Já jsem na svál vybral tenhle příklad zase k tomu opakování, protože tady jsou dvě úplně rozdílné odmocnin. Proč? Tady je krát a tady je plus. A já jsem chtěl na tomhle příkladu zdůraznit ten rozdíl v tom našem chování, k tomu výrazu pod odmocninou. Proč? Protože tady je krát a to můžeme roztrhnout. Vy samozřejmě víte, že platí, že odmocnina z A krát B je to samé, jako odmocnina z A krát odmocnina z B. Ale v žádném případě neplatí, že můžu vlastně odmocninu z A plus B, tak vlastně nemůžu to roztrhnout. Tady nemůžu udělat tohleto, já to ani nebudu psát, abyste si to nepamatovali. Ale nemůžu to roztrhnout na součet dvou odmocnin. To znamená, kterou vůlku můžu, tuhletu musím spočítat a pak odmocni ten výsledek. To je vlastně to hlavní, co jsme trénovali. Takže když teď půjdeme na to, tak vlastně my máme odmocninu z žádná celá 25 krát odmocninu z 81, že jo, to jsem takhle roztrhn, mínus. A teď si musíme teda spočítat to, co máme pod odmocninou. To znamená, společní jmenovatel bude teda 16. A 16 děleno 8 jsou 2 krát 3 je 6 plus. A vlastně tady budu mít jednou 16 je 16 plus 3 je 19, že jo. Tak. A teď už vlastně, už si spočítáme ty odmocniny, že jo. Takže odmocnina z žádná celá 25 je žádná celá 5, že jo. Žádná celá 5. Takže já to napíšu ve zlomku jako jednu polovinu. Aby se mi s tím hezky počítalo. Krát 9, to je odmocnina z těch 81. Mínus. A tady vlastně dostanu, a to ještě zapíšu, to odmocninu. 6 a 19, to znamená odmocninu z 25. A tady odmocninu z 16. Jo, když to takhle rozepíšu. A vlastně teď už celé se nám to zjednodušilo vlastně na 9 polovin. To je vlastně ten první součet, můžu ho trošku zkrátit. Mínus. A tady vlastně máme 5 čtvrtin, že jo. Tak. To znamená, společný jmenovatel bude 4. 4 děleno dvěma jsou 2 krát 9. 2 krát 9 je 18. 13 mínus 5. Takže jsme dostali 13 čtvrtin. Je ten správný výsledek úpravy vlastně tohohle toho výrazu s těmi odmocninami. Jo? Takže, asi to bylo úplně v pohodě, předpokládám. Jenom jsem chtěl znova zopakovat, aby ani v tom stresu, pokud budete, prostě jste nezapomněli na to, že tady, když je plus nebo mínus pod toho odmocninou, tak to musím vypočítat. Jo? Nemůžu to trhat, když to tady můžu. No. Jo? Já? Jo? Jo? Jo?