Příprava na Cermat: Lineární nerovnice se zlomky (Příklad 21a)
1 Zadání příkladu
Video níže vysvětluje podúlohu a)
Zadání příkladu:
V oboru reálných čísel vyřešte nerovnici: \frac{4}{3}n - \frac{2}{5} \ge 0
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
V oboru reálných čísel vyřešte nerovnici:
\( \frac{4}{3}n - \frac{2}{5} \ge 0 \)
\( \frac{4}{3}n - \frac{2}{5} \ge 0 \)
💡
CERMAT tip lektora
Nezapomeňte, že při násobení nebo dělení nerovnice záporným číslem se musí otočit znaménko nerovnosti a výsledek vždy zkraťte do základního tvaru.
2 Video řešení s lektorem podúloha a)
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
podúloha a)
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Lineární nerovnice se zlomky jsou častým a vděčným tématem v přijímacích zkouškách na střední školy z matematiky. Základním krokem k jejich úspěšnému vyřešení je odstranění zlomků vynásobením celé nerovnice vhodným společným násobkem jmenovatelů. Následně se členy s neznámou převedou na jednu stranu a čísla na druhou, přesně jako u klasických lineárních rovnic.
Největším chytákem u nerovnic bývá nutnost obrácení znaménka nerovnosti při násobení či dělení záporným číslem. V tomto konkrétním příkladu dělíme kladným koeficientem, takže směr nerovítka zůstává nezměněn. Dejte si však velký pozor na úpravu výsledku do základního tvaru, což je u přijímaček Cermat nutností pro plný bodový zisk.
Největším chytákem u nerovnic bývá nutnost obrácení znaménka nerovnosti při násobení či dělení záporným číslem. V tomto konkrétním příkladu dělíme kladným koeficientem, takže směr nerovítka zůstává nezměněn. Dejte si však velký pozor na úpravu výsledku do základního tvaru, což je u přijímaček Cermat nutností pro plný bodový zisk.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže vlastně tu nerovnici, vy vlastně počítáte nebo upravujete stejně jako rovnici, že jo. My jsme si jenom určitě v té lekci o nerovnicích říkali, že pouze pokud bychom tu nerovnici násobili nebo dělili záporným číslem, tak vlastně, protože bychom změnili ta znamenka, tak vlastně musíme potom otočit tohleto znamenko, že jo. Ale my vlastně to tady nepotřebujeme, že jo. My potřebujeme vlastně zjistit, co musí být to n, jestli větší nebo menší než co. To znamená, my vlastně tu nerovnici vynásobíme teda 15, že jo, jako společný násobek těch jmenovatelů. A dostaneme vlastně 15 děleno třeba asi 5 krát 4, dostaneme 20 n minus 15 děleno 5 jsou 3, že jo, krát 2 je 6. A to je vlastně větší nebo rovno 0. A potom vlastně vy si zapíšete, že 20 n je tedy větší nebo rovno 6, že jo. A potom vlastně vy můžete obě dvě ty strany té nerovnice vydělit tedy 20, že jo. A dostanete, že n je větší nebo rovno 6 dvacetinám. A úplně stejně jako úrovnic to ještě chceme vlastně zkrátit do nějakého základního tvaru. To znamená, vy to vlastně vydělíte ještě dvěma, jo. To znamená, je takto sami větší nebo rovno 3 desetinám, jo. Takže vlastně to je řešení té nerovnice, že n musí být, aby ta nerovnice platila, tak n musí být větší nebo rovno 3 desetinám. To je celé.