Příklad 19k: Jak najít průsečík grafů dvou lineárních funkcí
1 Zadání příkladu
Video níže vysvětluje podúlohu k)
Zadání příkladu:
Určete souřadnice průsečíku grafů lineárních funkcí: y = 2x - 1 y = -x + 2
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Určete souřadnice průsečíku grafů lineárních funkcí:
\( y = 2x - 1 \)
\( y = -x + 2 \)
\( y = 2x - 1 \)
\( y = -x + 2 \)
💡
CERMAT tip lektora
Průsečík dvou funkcí nejrychleji najdeš tak, že obě rovnice položíš sobě rovné a dopočítáš souřadnice x a y.
2 Video řešení s lektorem podúloha k)
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
podúloha k)
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Lineární funkce a jejich grafy mohou na první pohled působit složitě, ale ve skutečnosti jde o jednoduchý matematický koncept. V tomto příkladu se podíváme na to, jak funguje předpis lineární funkce a jak jej správně zakreslit do kartézské soustavy souřadnic. Ukážeme si význam směrnice i konstanty, která určuje posun na ose y, a vysvětlíme si, co vlastně graficky i početně znamená hledání průsečíku dvou přímek.<br>Při hledání průsečíku grafů funkcí není nutné spoléhat se jen na přesné rýsování. Mnohem spolehlivější a rychlejší metodou je sestavení lineární rovnice porovnáním obou předpisů funkcí. Častým chytákem bývá záměna souřadnic x a y ve výsledném zápisu bodu nebo chyby při úpravách výrazů se zápornými znaménky. Po výpočtu neznámé x nezapomeňte vždy dopočítat i druhou souřadnici y dosazením do kteréhokoli z původních předpisů.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v tom příkladu 19k máte určit souřadnice průsečíku grafu funkcí. Já trošku jenom v minutě schrnu, co je to tam ta funkce. Napíšu tu první. y se rovná 2x minus 1. Často dostávám otázku, co je vlastně ta funkce. Představte si funkci jako nějakou krabici od bod, ve který je prostě strojek, který dělá nějakou věc. A tady vlastně v té naší krabici od bod je strojek, který vlastně dělá to, že vezme vstup, to je to x, to číslo, vynásobí ho dvěma, odečte jedničku a vyplivne výstup. To je to, co ta naše funkce dělá. Tak si můžete představit funkci. x je vstup, y je nějaký výstup. Jak to vlastně funguje? Pojďme si to podívat, pojďme si to představit. Když si představíme vlastně nebo nakresníme graf té funkce. Vy víte, že máte nějakou soustavu souřadnic, že jo? Tady je osa x, tady je osa y. Všichni znáte, že 1, 2, 3, 4, 5, 6, minus 1, minus 2, minus 3, minus 3, minus 5. Tady je 0 na ose y, 1, 2, 3, 4, 5. Jo? Tak. A teď. Když si teda vlastně zkusíme zobrazit tuhletu funkci na tu osu, jo? Tak já zkusím vložit zatím úplně nejjednodušší, třeba za to x vložím jednu, jedničku. Co bude výstupem z té funkce pro x rovno jedné? Jaká je hodnota y? Taky jedna. Taky jedna, správně. To znamená, vlastně mám x jedna, y jedna, to znamená vlastně je to tento bod, jo? Když bych chtěl vlastně tu funkci naznačit do té souřadnic, do té soustavy souřadnic, tak vlastně mám tento bod, jo? Abychom mohli nakreslit vlastně tu lineární funkci a grafeme vždycky čára, tak potřebujeme dva body, jo? Nejjednodušší se to dělá tak, že vlastně hledáme ty body, které jsou vlastně, kde ta čára protne osu x, jo? A osu y. Tak, pojďme si to ukázat. Když my vlastně si řekneme, že položíme, nebo první uděláme, že tam dosledíme za x rovno 0, jo? Když dáme x rovno 0, což je tady vlastně tohle po x, tak si spočítáme, jaká bude hodnota y. Jo? Dvakrát 0 je 0, minus 1 je minus 1. Takže pro 0 je hodnota té funkce, pro x 0 je hodnota y minus 1. Tady je minus 1, jo? Takže už vlastně máme, já si vezmu pravnutku, aby to bylo rovně, už vlastně máme graf té funkce, protože máme dva body, jo? Můžeme takhle znázornit tu funkci. Jo? Takhle vlastně vypadá. Můžeme klidně spočítat vlastně i ten průsečík s tou osou yx. Chci říct, jo? A to zase tak, že bych si řekl, dobře, když chci, aby y bylo 0, jaké tam musí být x? No, přece, aby to by šlo 0, tak za x bych musel dosadit jednu polovinu, že jo? Protože jedna polovina krát 2 je jedna, jedna minus jedna je 0. A vidíte, že dostanete tenhle ten bod tady, jo? Já už ho tady kreslit nebudu. Ale tohle to je ten graf té první funkce. Takže teď jsme si jenom vysvětlili, co je to funkce. Funkce je prostě nějaký vzoreček v krabici od bod, kde já prostě strkám jako vstup tu hodnotu x, která je tady, a jako výstup mi výjde nějaké číslo, což je ta hodnota y. A vlastně ta souřadnice, to, co jsem tam vložil a co mi vylezlo, tak mi udává vlastně tady tu polohu té funkce. Jo? Toho grafu. No a vy, když máte vlastně dvě ty funkce tady zadané, tak ta druhá je y rovná se minus x plus 2. Takže my s ní vlastně uděláme úplně to samé, jo? My když si ji zkusíme, nejřeště to zkusíme takové grafické, si ji zase znázorím, jo? Když si představíme, zase mám krabici, dobře, do ní nám vstupuje to x, tak já když vložím za x třeba 0, jo? Zase. Takže pro x 0 je y 2, takže x 0, y je 2, takže mám tenhle. Jo? A teď si řeknu zase, chci ten druhý průsečík s osou x, takže si řeknu dobře, chci za y 0, kolik musí být x? A teď tady je mínus, to znamená vlastně, když já tam vložím dvojku, tak z toho bude mínus dvojka, plus dvojka je 0, jo? To znamená, já vlastně vím, že nabývá nuly pro x rovná se 2. Takže vidím, že mám tady takhle, jo? A už vidíte zase, že dokážu spojit tyhle dva vody takhle, šup, a mám graf té druhé funkce, jo? Ale asi to tam nebude, ale jenom vlastně rychle naznačit, jo? Tomuhle tomu, když tak si to tam napište, jo? Tomuhle číslu, které je u toho x, se říká směrnice, jo? A to vlastně určuje, jak moc to roste. Když je to kladný, tak to roste nahoru. Když je to záporný, tady je mínus jednička, tak to klesa. No a tehle vod vlastně, tehle ten, ta konstanta vlastně, nebo tato konstanta, vlastně určuje, kde je průsečík ty osy y. Vidíte, že vlastně je na mínus jedna, jo? Tady vidíte, že vlastně průsečík v té druhé je na plus dva. To je vlastně ta konstanta. Takže jenom tohleto byste si měli pamatovat o funkcí. A teď možná chcete vědět, jak teda najdeme ty souřadnice. Vy už vidíte, že průsečík má souřadnice jedna jedna. To je moc najdý. Jedna jedna. Jo, jedna jedna. Ale vy možná chcete vědět, jak najít ten průsečík, aniž byste si museli kreslit ty grafy, že jo? Kouřímaček. No, najdeme je jednoduše. My vlastně víme, že ten průsečík je vlastně ten vod, ve kterém ty funkce nabývají stejné hodnoty. Mají stejné y. To znamená, já jednoduše ty dvě funkce položím sobě rovny. Takže 2x minus jedna se rovná minus x plus 2. Tohle je tahle funkce. Tadle. A tohle je tahle. Spočítám, pro jaké x mají stejnou hodnotu, stejný výstup. Jo? Vylezeme z ty kravice od bod stejné číslo. No, takže dostanu 3x, se rovná, že upravujeme normálně to rovnice, to znamená se rovná 3 a x se rovná jedna. Vidíte, že jsem dostal stejnou tu souřadnici x. No, a teď jak dostanu y? No, protože je to kravice od bod, tak prostě jsem za to x, dosadím tu jedničku, zadám to do ty krabice, ona mi spočítá, 2x jedna jsou 2 minus jedna, je jedna, a na výstupu mi dá jedničku. Takže vidíte, že vlastně mi dopočítala to y rovno jedné. To znamená, dostal jsem souřadnice průsečíku jedna jedna, tím, že jsem ty dvě funkce položil rovno, rovné, spočítal jsem, pro jaké x mají stejnou hodnotu, a potom jsem vlastně tu hodnotu spočítal. No, a to je všechno. Takže tohle si myslím, že bylo v pětiminutové kostce, všechno, co vlastně byste potřebovali, nebo maximálně měli potřebovat k přijímacím zkouškám v deváté třídě. Ale na druhou stranu, myslím si, že letos, aspoň letos, je ta šance, že tam budou ty funkce relativně malá.