Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 1 Slovní úlohy Nejmenší společný násobek

Příklad 18: Dláždění čtverce a nejmenší společný násobek

1 Zadání příkladu

Příklad 18: Dláždění čtverce a nejmenší společný násobek

Zadání příkladu:

Jaká je délka strany nejmenšího možného čtverce, který je možné beze zbytku a bez řezání vydláždit obdélníkovými dlaždicemi o rozměrech 0{,}45\text{ m} a 0{,}55\text{ m}?Kolik dlaždic bude na takový čtverec potřeba?

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Jaká je délka strany nejmenšího možného čtverce, který je možné beze zbytku a bez řezání vydláždit obdélníkovými dlaždicemi o rozměrech \(0{,}45\text{ m}\) a \(0{,}55\text{ m}\)?
Kolik dlaždic bude na takový čtverec potřeba?
💡

CERMAT tip lektora

Pokud objekty skládáte za sebe a nezmenšujete je, hledáte nejmenší společný násobek (nsn), nikoli společného dělitele.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 18

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Tento typ slovních úloh propojuje geometrickou představivost s dělitelností a hledáním nejmenšího společného násobku. Úkolem je vyskládat obdélníkové dlaždice do výsledného tvaru čtverce bez jejich řezání. Klíčem k úspěchu je uvědomit si, že délka strany čtverce musí být celočíselným násobkem obou rozměrů dlaždice současně.

Častým chytákem bývá záměna nejmenšího společného násobku za největšího společného dělitele a práce s desetinnými čísly. Nejjednodušší strategií je převést si zadané rozměry z metrů na centimetry, provést prvočíselný rozklad a následně určit nejen rozměr čtverce, ale i celkový počet potřebných dlaždic.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
Jsme u příkladu 18. Jaká je strana nejmenšího možného čtvrce, který je možno vydláždit obdělníkovými dlaždicemi o rozměrech žádná celá 45 metrů a žádná celá 55 metrů bez zezání dlaždic? Kolik dlaždic by na takový čtverec bylo potřebov? Takže představíme si nějakou dlaždici, kterou máme. Já se možná udělám v lepším tvaru, protože ona nemá takhle výrazně obdělníkový tvar. Ona je spíš taková takhle. Takže řekněme, že tady v tomhle směru má žádná celá 45 metrů a tady má žádná celá 55 metrů. To je to, co máme zadáno. A úkolem je, jaký je vlastně nejmenší možný čtverec, který vlastně můžeme vydláždit, aniž bychom ty dlaždice řezali. Představte si, že máte na zahrádku tyhle dlaždice a chcete mít vydlážděný čtverec. A nechcete je řezat. A zajímá vás, jaké budou rozměry nejmenšího možného čtverece. Co vlastně budeme řešit? Co budeme počítat? Co myslíte? Nápady. Zkusíme si vysvětlit, o co nám vlastně jde. Nám jde o to, že když já budu v tomhletom směru opakovat vlastně ty dlaždice takhle, tak aby mi to zase vyšlo prostě ten rozměr, aby vlastně ta strana toho čtverce, která je tady, tak vlastně předmáví čtverec, tak musí být stejně dlouhá ta strana, jako tahle ta strana. Ale tahle ta strana obdelníku je delší, že jo? Je delší. Takže vy vlastně hledáte, kdy se vám stane co. kdy vy hledáte pro ty dva rozměry jejich nejmenší společný násobek. Jo? Nejmenší společný násobek je vlastně to číslo, které vy můžete bez zbytku vydělit těma oběma dvěma rozměry. Jo? To znamená, jo, možná se vám to tady špatně představuje takhle v těchto dvou rozměrech, které jsou na sebe kolmí. Pojďme si tady nahoře jenom ukázat, jak to vlastně funguje za sebou. Představte si, že máte nějakou dělku, která je 45. Pak máte nějakou další dělku, která je 55. A vy vlastně hledáte, že jo, když takhle budu dávat za sebe, ty 45 a tady takhle 55, je, tak v určitou chvíli se mi stane to, že vlastně ty rozměry se setkají. Jo? Já to takhle, vždyť jsem to tady nezvládl, takhle udělám. Jo? Že se takhle setkají. Tak. A vlastně tahle ten rozměr, ta zdálenost tady od začátku, až se, vlastně, kdy se to poprvé stane, kdy se vám tyhle ty dva rozměry poprvé setkají zase, tak je nejmenší společný násobek. Vzpomínáte si na tohleto? Co? Nebylo to úplně první hodinu? No, bylo asi první nebo druhou, jsme to řešili. Ano, na začátku se to řeší. Je to tak, ale je vidět, že jste to úspěšně pozapomněli. No tak to je dobré. Hele, tak si to trošku zopakujeme. Já myslím, že už teďka jakoby rozumíte tomu principu, co je to ten nejmenší společný násobek. Takže je to přesně to nejmenší číslo, které můžete bez zbytku vydělit těmi dvěma čísli, pro které ten násobek hledáte. Jo? To znamená přesně vlastně, když budu opakovat 45, 45, 45 a tady 50, 50, 55, tak když se mi poprvé sejdou ty délky, tak to je ten nejmenší společný násobek. No, a v tom čtvrci to vlastně funguje úplně stejně. Jo? To znamená, je logický, že vlastně když ty dlaždice mají držší stranu tady, takže takhle vlastně v řadě jich bude méně, než vlastně v tom sloupci tady. Čili tady bude víc. Ale po určitém počtu dlaždic se vlastně ty rozměry vyrovnají. Jo? A to je ten společný násobek, nejmenší společný násobek. To znamená, já jenom potřebuju, abyste vždycky si jasně jakoby uvědomili, jestli ten příklad, že se vám často plete, jestli máte hledat nejmenší společný násobek nebo největší společný dělitev. Jo? A tady vidíte logicky, že my vlastně ty dlaždice skládáme za sebe. Jo? To znamená, nedělíme je, neřezděme je. To znamená, nehledáme dělitele. My je nechceme rozdělit. Naopak, my hledáme násobek jejich zdálenosti. Jo? Jejich délky. Jo? To je to, co hledáme. To znamená, my opravdu hledáme nejmenší společný násobek. A teďka. Může se stát, že to u těch příjmaček bude zadáno takhle desetiným číslem. A vy vlastně víte, že ten násobek budeme hledat z prvočíselných rozkladů. Jo? Těch čísel. A abychom si mohli hezky udělat ty prvočíselné rozklady, tak potřebujeme mít celá čísla. To znamená, ty metry si převedeme na centimetry. Jo? Takže 45 centimetrů. A tady vidím, že ta dvaždice má 55 centimetrů. Jo? 55 centimetrů. Proto jsem tady taky opakoval 45, 45, 45 a tady 55, 55, 55. Jo? Tak. A já teda zapíšu to, že chceme hledat nejmenší společní násobek čísla 45 a 55. Tak. Já už jsem zmínil, že k tomu potřebujeme ty prvočíselné rozklady. vzpomenete si, jak jsme dělali ty prvočíselné rozklady. Jak rozložím číslo 45? nevíte si to nejmenší společní násobek. Nebýt to. No, tak jo, tak pojďme. 45 víme, že je 5 x 9. Že jo? 5 x 9. 5 je prvočíslo. To už dávry dělíme, ale 9 prvočíslo není a rozpadne se nám na 3 x 3. Jasně. Děkuju. A 3 a 3 jsou prvočísla, takže vím, že vlastně rozklad čísla 45 je 5 x 3 x 3. číslo 55. To je 9. No, to 9 nebude. Jo. 5 x 11. 5 x 11. Správně, jo. To bude 5 x 11. Tak. Takže teď, když máte, a obě dvě už jsou prvočísla, takže teď, když máte ty dva prvočísla, nebo tady máme dvě čísla, tak budeme mít dva prvočíselné rozklady, tak já je tady, já takhle si umážu kus toho člerce, abych tady mohl použít tu plochu. Takže já je napíšu takhle pod sebe. Jo. Takže ta 45. Je 5 x 3 x 3. A ta 55. Je 5 x 11. Jo. A teď ti jenom vám chci připomenout. Ten nejmenší společný násobek vlastně se určí tak, že já vlastně z těch prvočíselných rozkladů si označím ty prvočísla, která jsou v obou dvou rozkladech. Jo. A to, ta prvočísla, se vlastně v tom nejmenším společném násobku místo dvakrát objeví jenom jednou. Jo. Jinými slovy vysvětli. Kdybyste chtěli normální násobek, tak prostě vynásobíte 45 x 55. Jo. To je normální násobek. A to číslo, které vám vyjde, tak vlastně db ze zbytku vyděli 45, dostanete výsledek 55. Db ze zbytku vyděli 55, dostanete výsledek 45. To je jasné. A to číslo byste dostali, takže vynásobíte 5 x 3 x 3 x 5 x 11. Můžete si to zkusit. A nejmenší společný násobek, vidíte, že ho jako zmenšuju, jo. Z něj dostanu tak, že já vlastně vyberu ty prvočísla, která jsou v obou dvou těch číslech, a ty prvočísla dám do toho společného násobku jenom jednou. To znamená místo 5 x 3 x 3 x 5 x 11, tam bude jenom jednou 5. 5. A pak zopakuju všechny prvočísla, která jsem nespojil, jo. Protože ty tam taky musí být, jinak by to nebyl společný násobek. Takže tam dám x 3 x 3 x 11. Jo. Takže když jsem vlastně vynásobil 5 x 3 x 3 x 11, tam dostanu číslo 495, jo. A co to je těch 495? Tady vlastně jsem vložil centimetry, že jo, jsou to centimetry. Hledám nejmenší společný násobek tyhle těch dvou rozměrů v centimetrech. To znamená, těch 495 bude taky centimetrů. Jo. Takže ten náš čtverec, který vlastně můžeme bez zbytku vydláždit, bude mít stranu 495 centimetrů. Jo. A kdybyste těch 495 vydělili 55, jo, tak dostanete 9. To znamená, takhle těch dvaždit bude 9, jo, 9. A 495, kdybyste vydělili 45, to je tahleta délka, tak zjistíte, že jich bude 11, jo. A vlastně máte vyřešený příklad. Dotazy. Nejsou, dobře. Dobře. Děkuji.