Příklad 15: Výpočet obsahu trojúhelníku, rovnoběžníku a lichoběžníku ve čtvercové síti
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Ve čtvercové síti se stranou čtverce o délce 1\text{ cm} jsou zakresleny tři obrazce: trojúhelník, rovnoběžník a lichoběžník.Určete celkový součet obsahů těchto tří obrazců v \text{cm}^2 .
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Ve čtvercové síti se stranou čtverce o délce \( 1\text{ cm} \) jsou zakresleny tři obrazce: trojúhelník, rovnoběžník a lichoběžník.
Určete celkový součet obsahů těchto tří obrazců v \( \text{cm}^2 \).
Určete celkový součet obsahů těchto tří obrazců v \( \text{cm}^2 \).
💡
CERMAT tip lektora
Pozor na záměnu vzorců: u obsahu rovnoběžníku se dvěma nedělí, zatímco u trojúhelníku a lichoběžníku ano.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Úlohy na určování obsahu geometrických útvarů ve čtvercové síti patří mezi stálice přijímacích zkoušek CERMAT. V tomto příkladu si zopakujete klíčové vzorce pro výpočet obsahu trojúhelníku, rovnoběžníku a lichoběžníku. Naučíte se správně odečítat rozměry základen a odpovídajících výšek přímo ze zadání a následně spočítat celkový součet obsahů všech tří obrazců.<br>Nejčastější chybou bývá záměna výšky s délkou šikmé strany nebo zapomenutí dělení dvěma u trojúhelníku a lichoběžníku. U rovnoběžníku si naopak musíte dát pozor, abyste výsledek dvěma nedělili. Důkladné procvičení těchto základních planimetrických vzorců vám zajistí cenné body v testu.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v tom příkladu 15 máme vlastně tři obrazce. Tohle je pro uhelník, to všichni víme. Co je tohle? Ano, rovnoběžník a tento? Lichoběžník. Paráda. V zásadě z těch čtyřuhelníků ještě potřebujete kosočtverec a to je více méně všechno. Čtverec, obdelník znáte, ale rovnoběžník, lichoběžník, kosočtverec. Tak paráda. Tak a teďka. My vlastně máme spočítat součet obsahu všech tří obrazců. Takže my vlastně, já teď tu sít nemám, ale vy ji tam vlastně máte v tom zadání. Takže vlastně my musíme určit ty velikosti. Pojďme si zopakovat. Vlastně tohlete příklad je na to, abyste si zopakovali ty základní vzorečky. Takže trojuhelník jsme měli. To už ani se nebudu ptát. To je vlastně A krát výška jméno dvěma. To je obsah, že jo? To víme. Jak spočítám obsah rovnoběžníku? No? Aha. Nikdo? Hele. Je to důležitý. Rovnoběžník se rozhodně může objevit. Hele. Tohleto je nějaká základna toho rovnoběžníku, že oni jsou stejně dlouhé. A z té základny můžeme zase tady takhle klidně nakreslit tu výšku. Jo? Výšku. Když tohleto je zase nějaká základna A, tady máme tu výšku VA na tu základnu. Ta výška je kolmá. Když se na to teďka podíváte, už někdo vidí ten vzoreček? Co bych s tím rovnoběžníkem mohl udělat, aby ho jednoduše spočítali ho obsah? Výška krás to strana A. Ano, přesně tak. Tahle ta část, že jo, toho rovnoběžníku, když bych ji ustřihl a popadnul a přilepil sem, tak vlastně dostanu obdelník. Že jo? Z toho plyne, že to tedy je, ten zoreček si budeme teda pamatovat, je to vlastně základna krát výška, jo? Takže to je jasný. A teď vlastně máme ten poslední lichoběžník. Jak spočítám obsah toho lichoběžníku? Výborně. Tak si tady ukážeme ty jednotlivé strany. To znamená, tady můžeme mít jednu z těch základen, řekněme, že bude A. Máme tu druhou, řekněme, že to bude C. A vlastně máme tady tu výšku, řekněme, že to bude takhle ta výška V A. Jo? Takže přesně pak vlastně platí, že my ujeláme A plus C, závor C, přesně ty musíme sečíst, krát vlastně výška lomeno dvěma. Jo? Ono je to celé vlastně o tom, že kdybych si ještě pučil vlastně jeden ten lichoběžník, přiklapnul ho vlastně k němu a potom vlastně zase ještě si tady vzal ty konce, tak z toho vlastně dostanu, tak z toho vlastně dostanu jakoby obdelník potom. Jo? A je to jakoby podobné, vidíte, že to je podobné jako v tom trojuhelníku, jenom prostě jakoby ho takhle ještě jednou otočím a přidám. Jo? K tomu. Tak. Teď vlastně, když už máme ty vzorečky, tak už nám zbývá jenom do toho dosadit. Takže, když tady dosadíme dole, obsah rovná se, tak kolik máte tu A u toho trojuhelníku? Co je ta základná? No tu můžu mít tady, že jo? A takhle budu vlastně na ní dělat výšku. Souhlasíte? Takže tady takhle mám to A a tady budu mít tu výšku VA. Souhlasíte? No a kolik to je? Kolik to je? Vy to tam můžete hezky odečíst. Kolik je to A? Čtyři. Čtyři, protože jeden ten čtvereček na tom vašem obrázku je centimetr. Přesně tak. To znamená čtyři krát kolik je ta výška? To tam taky vidíte. Kolik? Pět. Pět, správně, jo? Přesně tak. Čtyři krát pět dělenou dvěma, to znamená dvacet dělenou dvěma je deset. Takže ten trojuhelník má deset centimetrů čverečních. Tak, pojďme si dosadit do toho rovnoběžníku. A je kolik? Šup, udychujeme. Tři, děkuji. Tak, výška je kolik? To je stejná, že jo? Oni jsou stejně tam velký. Takže pět, že jo? A vlastně tady to je jenom A krát V A. To znamená S je patnáct, že jo? Patnáct centimetrů. Tak. A vlastně teď spočítáme ten dvěmajšík. To znamená, my vlastně víme, že co? Kolik je to A? To je zase stejné, že jo? Raz, dva, tři, čtyři, pět. Tak, plus. C je kolik? Dva. Dva, přesně tak, jo. C je dva. A výška? Čtyři. No, to se mi nezdá. Tři. Tři, že jo? Tři, správně. Tři, lomeno dvěma. To znamená, to je co? Sedm krát tři je dvacet jedna, děleno dvěma. Deset a půl centimetrů. Čtvereční. To znamená, když jsme to sečetli, tak bychom napsali do testu, to je dvacet pět, třicet pět a půl, třicet pět celých pět centimetrů čtverečních. Jo? Takže jsme se zopakovali, to je jako by důležitý příklad na to, že jste si zopakovali ty základní vzorečky na obsah trojuhelníku, rovnoběžníku a lichoběžníku. Jo? Tak nezapomenout. Máte tady nakreslené vlastně, kde jsou ty vzorečky a ty základny. Vidíte, jak je odečítáme vlastně, takže myslím, že je to jasné.