Jak na čtení ze sloupcových grafů u přijímaček z matematiky

V té úloze 1 máme grafku. Pojďme si jenom rychle něco zopakovat do těch grafech. Tomuhle grafu se říká sloupcový, protože tady jsou takové sloupce. Ty sloupce slouží k tomu, abychom graficky znázornili počet nebo velikost něčeho. Tady v tom grafu znázornujeme počet tornát, které udeřily v Kansasu za jednotlivé roky. Takže na téhle ose X máme jednotlivé roky a tady máte na té svyslé ose počty tornát. Proč o tom mluvím? Je důležité vždycky se ujistit v tom testu, že rozumíte, co která osa znázornuje. Ne vždycky musí být vlastně ty jednotlivé kategorie, tomuhle se říkají kategorie, teďka tady, těmhle tům. A tady je hodnota. Ale ne vždycky to musí být tak, že hodnota je na svyslé ose a kategorie jsou na vodorovné. Ten graf klidně může být takhle obráceně. Takže, nebo ty grafy můžou mít ještě, jakoby vypadat různě. To znamená, v prvním kroku, v tom testu, vy vždycky si ten graf nejřív pořádně pečlivě prohlédněte. A ujistěte se, že vlastně rozumíte, kde se odečítají ty hodnoty. A pak si ukážeme, že na některý grafek ty hodnoty ani třeba nemusí být. A co s tím? To si ukážeme u dalších příkladů. Tady vlastně my ty hodnoty máme. A teď druhá věc, kterou bych vám chtěl doporučit. Pár dát si. A pomáhá k tomu řešení. Mám to vyzkoušeno. Když vlastně, než začnete počítat, tak si vlastně ke každému tomu sloupci napíšete tu hodnotu, kterou jste vlastně odečetli. Tak pojďme spolu. Kolik bylo pornár v roce 2000? 45. Takže 45 napíšu. Kolik bylo v roce 2000? 45. 45? Vsouhlasíme všichni 45? Ano. Hele, jste si jist... 50. Že jo! Pozor na to! Jo? Podívejte. Když vlastně... Že jo! Když se podíváte vlastně na ten graf, tak jak tam je, tak je vidět, že vlastně máte dva dílky. Tady je 40. A tady je 60. jo? To znamená, že vlastně jakoby jeden dílek má velikost 20. A polovina dílku, a tam jakoby je vidět, že to je polovina tohle ten sloupec, jo? Mezi těmi vlastně takhle těmi bodorovnými čárami, které vlastně značí tu hodnotu, jo? Tak vlastně vidíte, že je to 50. Že to není 45, je to v polovině. Právě proto je důležité nejdřív klidu si vlastně, než začnu počítat, do toho grafu ty hodnoty přesně vynést. Klidně se tam nebojte si dát pravítko, jo? K tomu. A ukázat si, kam vám to ukáže na tu svý sloup osu. Ta velikost toho sloupce. Jo? To se vůbec nebojte. Takže máme 50. Kolik máme v roce 2001? Takže. 70. Správně. V roce 2002 to bylo jednoduché. 100. Jasně, tam to máme přímo na tu bodorovnou čáru. Tak v roce 2003 jste odečetli zase 50. 50. Šikulky. A v roce 2004 jste odečetli... 40. 40. 40. 40. Paráda. Tak mám radost. Takže ten váš postup u toho testu by měl být takový, že si opravdu ty hodnoty takhle na to napíšeme. Mnohem lépe se nám s tím bude pracovat. Tak. A teď totiž můžeme začít odpovídat. Máme určit, v kterém roce, takže tady bude to háčko, v kterém roce došlo k poklesu tornát o polovinu vzhledem k předchozímu roku. To znamená, pro rok 2000 to nás nezajímá, že předchozí rok byl 1999 a ten tady není. První rok, který začneme hodnotit, je rok 2001, ale tam k poklesu rozhodně nedošlo. Že? Na tož o polovinu. Půjdeme dál. Jdeme na rok 2002. Došlo k poklesu? Nedošlo. Že? Tak. Tady vlastně jdeme na rok 2003. Došlo k poklesu o polovinu? Ano. Že? Jo, došlo. Správně. To znamená, my máme určit, že tady v tom roce už ten tam 2004 tam nebude. Jo? A 2005 teď neznáme. Takže ano, rok 2003 je ten rok, kdy vlastně jste napsali, že došlo k poklesu o polovinu. Jo? Tak. Vzhledem k předchozímu roku. Máme určit počet tornát v roce 2005. To je tady to neznámé číslo. Jo? Pokud víme, že počet tornát v roce 2005 vzrostl o jednu čtvrtinu v porovnání s rokem 2004. Takže rok 2005 vzrostl o jednu čtvrtinu. Spočítal mi někdo už kolik? Padesát. Ano, padesát. Protože jedna čtvrtina z čtyřiceti je deset. To znamená, vy jste vlastně k padesáti tady přidali deset. Teda čtyřiceti jste přidali deset, chci říct. A dostali jste, že bylo padesát. Tady to tornát v roce 2005. Tak, výborně. Takže B bylo padesát. Správná odpověď. A C máme určit. Kolikrát klesl počet tornát? Pod šedesát v tom sledovaném období. Kolikrát? Třikrát. Čtyřikrát. Tak třikrát nebo čtyřikrát? Čtyřikrát. Čtyřikrát. Tak zkusíme. Tady vidíme. Jednou klesl po čedesát, po druhé klesl po čedesát, po třetí a po čtvrté. Takže ano, čtyřikrát. Zase, čím víc si do těch grafů budete malovat, tak tím vlastně ta šance, že uděláte chybu, bude menší. Jo? Takže tím jsme vlastně vyřešili ten příklad jedna.