Jak správně vyčíst data z tabulky a porovnat hodnoty u přijímaček

A teď, když se podíváme na ten příklad 10. Na příkladu 10 je taková dlouhá, ošklivě vypadající tabulka. I s nějakou takovou se můžete setkat, ale ona je ve skutečnosti hrozně jednoduchá. Zase znamená jenom to, že v tomhle řádku jsou měsíční průměrné teploty za každý měsíc v kalendářním roce. To vidíte, že je tenhle první řádek, vlastně nám udává ty jednotlivé měsíce. A tady zde jsou ve stůvní celci a vlastně vyneseny ty hodnoty. Tohle je ta tabulka, kterou vy máte v zadání. Tak a je to pro ten rok 2019 a pro rok 2020. Tak to tam máme. A když se teďka podíváme na ty otázky, co jste měli odpovědět. Měli jste určit, ve kterém měsíci byl největší rozdíl průměrných měsíčních teplot. Chce mi někdo poradit, ve kterém to bylo? V pátém. V pátém. Správně, byl to květem. To znamená, tahle ta otázka od vás vyžadovala následující jednoduchou věc. Doufám, že jste to tak udělali. V podstatě jste měli napsat si pod to dolů, je to asi nejlepší. Já bych si přímo do ty tabulky, do toho zadání, v tom testu bych to psal, abych neudělal chybu. Nesnažil bych si tu tabulku přepisovat na nějaký papír, zvlášť v tomhle případě, že je dlouhá. A mohl bych udělat chybu při tom přepisování. A napsal bych si ty rozdíly přímo do toho zadání. To znamená, kdo tady si prostě napsal pod to, tak asi udělal nejlépe. Takže tady byl rozdíl 3, rozdíl 2, rozdíl 0, že jo, vidíte to, rozdíl 2, rozdíl 4, rozdíl 2, rozdíl 1, rozdíl 1, rozdíl teplot 3, rozdíl teplot 3, rozdíl teplot 2, rozdíl teplot 2. Takže ano, souhlasím s tebou, největší rozdíl byl v květnu, což jsou ty 4 stupně. Tak a to bylo všechno. Takže jako by velice rychle, pokud využiju už tu tabulku, kterou tam mám, tak jenom si vlastně doplním ty informace, které potřebuji. A tady to byl rozdíl těch teplot. Tak, máte určit dál, ve kterých měsících byl rozdíl průměrných měsíčních teplot vyšší než 2 stupně. Takže tady to je odpověď na to láčko, abychom to měli v pořádek. A teď chci měsíce, ve kterém byl rozdíl větší než 2 stupně. Které to byly? První, pátý, pátý a nebo vý. Ano, takže první. Právně, slyšel jsem vás, tak já tu dám dobře. První, pak to byl ten pátý, správně, ten je řešením obou dvou těch úloh. Potom to byl tedy září, že jo? Aříjen. A to je všechno. Takže to byly ty čtyři, jo? Takže tyto čtyři měsíce, já to tady takhle napišu nahoru, to byl tedy první, pátý, devátý a desátý měsíc, jo? Tak. Dobrý? A teďka dokáže někdo z vás, když se se na tím zamysleli určit, který z těch roků byl teplejší na základě těch průměrných měsíčních teplot? Mně to vyšlo rok 2020. A jak jsi na to přišel? Řekni mi. No, tak jsem si tam, tak jsem si udělala koučáru a potínu, tak jsem se tam napsal vždycky o kolik to je vyšší, tam nějaký rovno, tak jsem se tam napsal tři stupně, o dva stupně, o jeden stupně a tak. A potom jsem se to sečetl a v teplejší vůbec 2020. Chválím, skvěle, výborně. Pomítej ještě taky. A já. Ano, správně. Obě dvě metody jsou naprosto správné. Šlo to jednak si jakoby říct dobře, zapsat si vlastně rozdíly jednoho roku vůči druhému. A vlastně, že jo, tenhle rok tady vyhrává o tři stupně, tady vyhrává o dva, tady prohrává o dva, že jo, kdybych si jakoby vyjádřil vždycky plusem nebo mínusem. A potom bych vlastně tyhle ty rozdíly sečetl a dostal bych, který byl teplejší. To je jedna možnost, výborně. Druhá, protože vlastně máme stejný počet těch měření. Tak vlastně, a jedná se o průměrné měsíční teploty, tak opravdu vlastně stačí, když vlastně bychom to sečetli celkem za těch dvanáct měsíců. A vlastně ten, který by měl větší součet, což je rok 2020, tak ten vyhrál a je teplejší. Takže ano, C, teplejší, je rok 2020. A já vás chválím, vaše metody zjištění byly výborné. Jo, je vidět, že těm datům rozumíte a umíte s tím pracovat. Dobrý.