Jak určit počet hran, vrcholů a stěn u složeného tělesa (domeček)

Takže, máme příklad sedmnáct. V příkladu sedmnáct máme tělesu. Co je to těleso? Těleso je nějaký trojrozměrný objekt. Já teď tady koukám po nějakém tělesu. I ten fix může být těleso. Předpokládajme, že to je těleso tvaru, tomu bych řekl rotační válec. Válec, vy znáte znovu válec. Tady je, těleso má tvar do mečku. Tak, pojďme si probrat ty jednotlivé odpovědi. Takže, jako první jste měli určit, kolik má toto těleso hran. Tak, přijímám odpovědi. Sedmnáct. No, napoprvé správně. Chválím. Výborný. To znamená, má sedmnáct hran. Jak jsme to vlastně mohli spočítat? No, mohli jsme si říct, že vlastně to těleso se skládá jakoby ze dvou. Jeden je vlastně tady, tehleten kláčík. A pak máme ještě vlastně tu střechu. A kdybychom si řekli, dobře, kolik hran vlastně máme tady v tom spodku, tak vlastně máme dvanáct. Takové. A teď bychom ještě připočítali vlastně ty hrany té střechy. Takže třináct, čtrnáct, patnáct, šestnáct a sedmnáct. Jo? Tak jo. Takže má sedmnáct hrán. To bylo výborný. Tak, Bčko. Všichni nám, vyšlo nám ostatní taky sedmnáct? Ne. Ne? Že jo? Mně vyšlo třináct, protože jsem si myslel, že ta strana, která je nám, takže je rovná, že není jako řešikma, že je tam ta čárka, která tam je, že to není hrano. No, je potřeba si vlastně jako by představit, že kolem toho domečku můžeme chodit dohromady a opravdu vlastně, když teda tady si uděláme, že jo, jedna, dvě, tři, že jo, tahle, čtyři, máme tu podstavu vlastně, že jo, ten zákaz. Teď vlastně máme ty čtyři hrany, co jsou vlastně nahoru, takže vlastně máme pět, šest, sedm a osm. Teď máme ty chrany nahoru, teď máme vlastně zase čtyři ty horní a budeme mít vlastně dvanáct toho kláčíku, že jo. Tak já už to tady dodělám, máme osm, devět, tady máme deset, jedenáct a tady vlastně máme takhle dvanáct. No, a potom, já to udělám jinou barvičkou, máme, nebo červeně, udělám to pořád stejně. Tam máme třináct, tady je vlastně ta přední čtrnáct, patnáct je tahle, šestnáct je tahle a sedmnáct je tahle. Tak, hele, kdo to nechtěl počítat, tak je úplně v pořádku si klidně prostě do toho testu udělat tečky a prostě počítat si ty hrany prostě z toho obrázku, jo. Kdo chce. Je to úplně jedno, důležité je, mít to správně. Tak, takže jsme se dopočítali na sedmnáct. Kolik má vrcholů? Deset. Deset. Deset. Deset. Šikulky. Takže vrcholy máme. Takže deset vrcholů. Takže když to zase jenom prosvíštím, tak vlastně já vím, že tady mám raz, dva, tři, čtyři, že jo, dole. Tady mám pět, šest, sedm, osm. A tady mám vlastně devět a deset. Tak jo, deset. No a stěn? Devět. Dvět. Dvět. Asi. O, je jich devět. Devět stěn. Hele, často se zapomíná na tu spodní, protože tam je právě to matoucí slovo toho domečku. A my si často jakoby představujeme domeček celasprávně, že jo, že stojí na zemi a nevnímáme tam tu podlahu, tu spodní stěnu. Ale protože se jedná o těleso a ono má pouze nějaký tvár toho domečku, jo, tak musíme vzít v potaz všechny ty stěny, i tu spodní, jo, proto jich je devět. Takže musíme brát i tuhle tu spodní, což je ta devátá, jo. Takže vlastně vy víte, že máte jednu dole, čtyři je ten plášť, že jo, to je pět, potom ty štíty, šest, sedm. A potom ty štíkme z třechy 8 a 9. No a máte to. Tak jo, tak to byl můj hezký příklad na představivost. Výborně.