Geometrie
Rýsování (konstrukční úlohy)
Konstrukční úloha: Sestrojení obdélníku a rovnoramenného trojúhelníku
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
q Příklad 13 – Sestrojte obdélník ABCD, kde strana AB bude ležet na přímce p a vrchol D na přímce q. Dále sestrojte rovnoramenný trojúhelník ABL tak, aby vrchol L trojúhelníku ležel na přímce q a strana AB byla základnou tohoto trojúhelníku. C p
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
q
Příklad 13 – Sestrojte obdélník ABCD, kde strana AB bude ležet na přímce p a vrchol D na přímce q. Dále
sestrojte rovnoramenný trojúhelník ABL tak, aby vrchol L trojúhelníku ležel na přímce q a strana AB byla
základnou tohoto trojúhelníku.
C
p
Příklad 13 – Sestrojte obdélník ABCD, kde strana AB bude ležet na přímce p a vrchol D na přímce q. Dále
sestrojte rovnoramenný trojúhelník ABL tak, aby vrchol L trojúhelníku ležel na přímce q a strana AB byla
základnou tohoto trojúhelníku.
C
p
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Uloží se ti do tvojí osobní historie pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 248
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Konstrukční úlohy u přijímacích zkoušek z matematiky vyžadují pečlivý rozbor zadaných podmínek a přesný postup rýsování. V této úloze vycházíme ze zadaného bodu C a přímek p a q. Nejprve určujeme kolmice pro získání stran obdélníku ABCD. Z bodu C vedeme kolmici na přímku p, čímž na jejich průsečíku získáme vrchol B. Dále z bodu C vedeme rovnoběžku s přímkou p (neboli kolmici na úsečku BC), která protne přímku q ve vrcholu D. Spuštěním kolmice z bodu D na přímku p pak snadno dokončíme celou konstrukci obdélníku a určíme poslední vrchol A.
V druhé části příkladu sestrojujeme rovnoramenný trojúhelník ABL, jehož základnou je úsečka AB. Klíčem k nalezení vrcholu L je vlastnost osy úsečky – všechny body na ose mají od obou krajních bodů A a B stejnou vzdálenost. Pomocí kružítka tedy sestrojíme osu úsečky AB (tzv. rybičku). Průsečík této osy s přímkou q nám jednoznačně určí hledaný vrchol L. Při finální úpravě nezapomeňte všechny narýsované tvary a pomocné oblouky z kružítka správně zvýraznit.
V druhé části příkladu sestrojujeme rovnoramenný trojúhelník ABL, jehož základnou je úsečka AB. Klíčem k nalezení vrcholu L je vlastnost osy úsečky – všechny body na ose mají od obou krajních bodů A a B stejnou vzdálenost. Pomocí kružítka tedy sestrojíme osu úsečky AB (tzv. rybičku). Průsečík této osy s přímkou q nám jednoznačně určí hledaný vrchol L. Při finální úpravě nezapomeňte všechny narýsované tvary a pomocné oblouky z kružítka správně zvýraznit.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Sestrujte obdelník ABCD, kde strana AB bude ležet na přímce P. Tak zase, když si tedy představíme nějaký obdelník ABCD, zvýrazníme si, který vrchol máme, my teď máme vrchol C, a teď jsem se ztratil, jo, AB bude ležet na přímce P. Tak tahleta tady bude ležet na přímce P. Co to znamená? No, že vlastně, když si tady představím takhle tuto přímku P, tak to AB bude na ní. Co mi to říká vzhledem k tomu bodu C? Co vám to říká? Že tady musí být co pravý úhel. Tedy vlastně my najdeme vrchol B jako průsečík, kolmice na přímku P, která prochází tím bodem C. To znamená takhle, docela mi to i dáno ten trojuhelník, to znamená takto, zde musí být vrchol B, protože teď už mám tu stranu BC. Tak, no a ještě jednou si zkontroluji, co mám teda splnit. Tak, jo, a to je všechno. To znamená, pokud AB má ležet na P, tak vlastně, co máme splnit? Tady takhle uděláme zase kolmici. Takhle. Tak. Tak. A vrchol D, jo, to je to, co jsem hledal, tu druhou podmínku, která mi furčí, kde bude vrchol D. A to vidím, že vrchol D leží na přímce Q. Takže, že jo, vy vlastně jste byli tady v tom boděce a teď jste vlastně byli schopni udělat tuhle tu kolmici, co jsem udělal já. Ale potřebali jste vědět, kde ji ukončit, že jo, kde bude ten D vždycky. Hele, teďka taková vsuvka, vsuvka technická. Pokud máte pocit, a často ho máte, já už jsem to viděl mnohokrát, že si ten bod můžete udělat, kde chcete, a ten pocit je co špatný vždycky, jo. V těch příkladech upřímacích zkoušek jsou ty příklady dány tak, aby byly jednoznačné, aby vlastně ta kontinu se vypadala uvšech stejně. To znamená, nemůže jeden z vás si říct, že bod D bude tady a další tady. Ne, jo. Takže vždycky hledejte jednoznačné vlastně určení, kde ten vrchol nebo nějaký bod má být, nebo kudy má jí ta úsečka, nebo přímka, nebo kolmice, nebo rovnoběžka. Protože pokud máte pocit, že si můžete udělat, jak chcete, vždycky. To znamená, tady jednoznačně jsem hledal tu podmínku, která určitě je, což je to, že leží na přímce Q. No a teď už, to je jasný, že jo. Teď už tady zase udělám kolmici. Tak. A tedy budu mít A, B, C, D. Jo, tak ten obděleník. Tak, trošku to mám šišatý, ale princip je tam krásně vidět toho, jak jsme to sestrojili. Tak. Dále se strojíte rovnoramený trojuhelník A, B, L. Takže já jsem udělal nějaký rozbor. Rovnoramený A, B, L. A, no tohle není, jo, je rovnoramený. Aby vrchol L ležel na přímce Q a strana AB, to je to, co jsem hledal, jo. Abych viděl, co jsou ramena a co je ta základna. Jo, jo, vždycky, když jako vidíte, hele, ten trojuhelník, tak on bude buď obecný, jo, tam je ta každá strana jinak dlouhá. Pokud v těch přijímacích zkouškách je rovnoramený, tak vždycky se pídíte, jo, vidíte, že moje oči už hledali, co je ta základna. Jak zjistím, které body jsou tady a ze kterého bodu jdou ty dvě ramena, jo, to je to, co jsem hledal. Jo, to znamená, my vidíme, že strana AB bude základná, takže AB a podívám se, aha, tohle to je základná. Tak tyhle ty dva body já mám a on se jmenová, má jmenovat ABL, tak já už vím, že z toho L půjdou ty ramena, jo. A on má ležet na přímce Q. No tak, to je zajímavé, že jo. Dobře, teď vlastně většinou jsme ty rovnoramené trojuhelníky sestrojovali, takže jsme znali ten vrchol L, znali jsme delku toho jednoho ramene a vlastně jsme si to naměřili do kružítka. To už jsme dělali. Ale teď vlastně máme tu základnu a vy vymyslete, jak vlastně najdu ten vrchol L, který neznám. Jo, ten já neznám, tohle to tady, tenhle ten bod já neznám. Ale vím, že leží na Q. Co musí platit? No jasně, v podstatě pokud já si tady udělám osu té strany AB, tak vlastně to L bude ležet na ní a v tu chvíli vlastně, tím, že musí ležet na Q, tak já dostanu vlastně ten vrchol L. Jo, že jedině z toho bodu, který vlastně to má stejně daleko do A a do B, tak z toho jdou ty ramena, že? To bude ten vrchol L. To znamená, co to pro nás znamená konstrukčně. No, my musíme kružítkem najít střed té úsečky AB, a už na tom pracuju. To znamená šup, šup, šup, šup, šup. Někdy tomu říkáte, to je rybička taková, někdo, že? Každopádně hledáme tedy střed strany. Tak, tak, tak. Tak, to mi stačí. Tak. A já si tady vlastně zestrojím takhle tu osu. Jo, osa je kolma na tu stranu a prochází tím středem. Tak. A pak si tady připravím. No, a už je zjevné, že vrchol L, a teď dám pozor, aby to nesplatil, on nebude ležet v tomhle půsečíku, ale zde, protože musí ležet na přímce Q. To znamená, tady je L. A už mohu se strojovat ten rovno ramený trojuhelník. Jo. Tak. Takže tohle bylo takové trošičku možná těžší, ale určitě jste to zvládli. Tak, tohle ten bylo A. Tak. A tím jsme se strojili ten příklad. Vy si to zase zkontrolujete a potom obtáhnete. Ještě jednou zbyraznuju, obtahujete vše, co není natištěno. Tak. Co bylo podle pravítka, tak obtahujete podle pravítka. Co bylo podle kružítka, obtahujete rukou. Obtahujete i tyto pomocné štlet kružnice, nebo prostě ty části té kružnice, které jsme použili pro vytvoření těch půsečíků.