Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Geometrie Prostorová představivost

Úlohy na prostorovou představivost: Jak spočítat chybějící krychličky

1 Zadání příkladu

Příklad 21       
Urči, kolik krychliček je třeba doplnit tak, aby vznikla kompletní krychle bez dutiny.

Zadání příkladu:

Příklad 21 Urči, kolik krychliček je třeba doplnit tak, aby vznikla kompletní krychle bez dutiny.

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Příklad 21
Urči, kolik krychliček je třeba doplnit tak, aby vznikla kompletní krychle bez dutiny.

2 Video řešení s lektorem

3 Správné řešení a výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Obrázek řešení

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Uloží se ti do tvojí osobní historie pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Úlohy zaměřené na prostorovou představivost a stavby z krychlí patří k oblíbeným stálicím v přijímacích testech z matematiky pro páté ročníky. Cílem těchto příkladů bývá určit, kolik malých krychliček schází k dokončení plné, kompletní krychle. Klíčem k úspěšnému vyřešení je nenechat se zmást trojrozměrným zobrazením na papíře a postupovat systematicky, nejlépe rozdělením stavby na jednotlivé vrstvy nebo sloupce.

Nejprve zjistíme celkové rozměry výsledného tělesa. Pokud má hranice krychle délku 4 krychličky, kompletní krychle bez dutin bude obsahovat celkem 4 × 4 × 4 = 64 malých kostek. Následně pečlivě spočítáme krychličky, které už ve stavbě jsou přítomné. Je důležité nezapomenout na ty kostky, které sice nejsou přímo vidět, ale ze statických důvodů musí podepírat krychle ve vyšších patrech.

Příklady tohoto typu učí děti pracovat s trojrozměrným prostorem a odhalovat nápovědy v geometrických útvarech. Výsledný počet chybějících krychliček pak získáme jednoduchým odečtením již postavených kostek od celkového objemu krychle. Pravidelným tréninkem získají páťáci jistotu, která jim u přijímacích zkoušek ušetří cenný čas.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
Jsme u té úlohy 21. 21. Já to tady takhle napíšu, abychom všichni věděli, kde jsme. A máme ty tři kostky. A my víme, že ty kostky jsou stejné úplně, jenom jsou jinak barevné. A vlastně, co máme určit? Máme určit součet teček na stěnách, které jsou přilepené k sobě. To je právě to těžké, že jo? Že my máme určit, kolik je součet teček na této stěně, potom na této stěně té kostky, která k ní přiléhá, a také na této stěně a stěně této kostky, která k ní přiléhá. Takže součet těch teček máme určit. A teď vlastně to je taková ta úloha na tu představivost, při práce s kostkami. A teďka, co nás mohlo napadnout, první, co nás mohlo napadnout, je vlastně to, že když se podíváme na ty kostky, tak tahle ta první kostka je úplně stejně postavená, jako která kostka. Jako ta třetí. Tahle ta, že jo? Tyhle ty dvě kostky mají, vzhledem když se podívám na ty puntíky, tak mají úplně stejnou pozici, polohu vlastně v rámci těch třech kostek. Jo? Já vidím, že vlastně je to stejné. To znamená, z toho už vlastně dokážu přijít na to, že počet těch puntíků, těch teček, které jsou na téhleté straně, je kolik? Kolik je na téhleté straně? No to vidíme, my vidíme tu stranu tady. Čtyři! Vidíte už to tady všichni, že vidíme vlastně tuhletu stranu, která tady není vidět, ale tady ji vlastně vidíme, takže tady máme čtyři. Jo? Tak. A teď my vlastně víme, že jo? Že vlastně součet, vždycky to tam je napsáno, a tak to u kostek je, že vlastně součet těch protilehlých stran je vždycky sedm. Co to znamená? Když tady nahoře je šest, tak ze spoda je kolik teček? Jedna. Jedna, správně. Takhle to funguje, jo? Takže když já vlastně vím, že tady jsou čtyři, tak jako by poměrně asi víme taky, co je vlastně jednoduše, víme, co je vlastně tady na té straně. Kolik teček je tady? Tři. Tři, že jo? Protože tady jsou čtyři, a tady naproti musí být tři, protože čtyři a tři je sedm. Takže už jsme si vlastně určili, kolik teček máme na stranách těchto dvou kostek. No, a teď nám vlastně chybí určit, kolik vlastně teček je na stranách té prostřední kostky. A já si tady vzmu jinou barvičku, abyste to věděli. A vlastně, my jsme si teda řekli, že u té prostřední, když tady je šestka, tak ze spoda bude teda jednička. To už jste říkali. Když tady je trojka, tak vlastně z druhé strany bude co? Čtyřka. Čtyřka. Správně. A teď se vás zeptám, páťáci moji, jaké dvě jediná, jaká dvě jediná čísla mohou vlastně být tady a tady? Dva a pět. Ano, správně. A je úplně jedno, protože já jsem chtěl součet. Taky je jedno, jestli je dvojka tady a pětka tady, anebo obráceň. Jo, je to jedno, protože vlastně ten správný výsledek je vlastně, když to tady napíšu, čtyři plus... Dva a pět. Ano, plus dva, plus pět a plus tři, to znamená čtrnáct. Správně. To znamená správný výsledek příkladu 21 je čtrnáct. A co nás ten příklad měl naučit? Měl nás naučit to, že vlastně, když budeme mít nějaký útvar složení z kostek u přijímaček v testu, což se určitě může stát, tak vlastně většinou tam bude nějaká nápověda. A tady vlastně ta nápověda byla v tom, že si uvědomíme, že tahle ta kostka je úplně nic by tam neposílejte. Že ta kostka, tahle ta, je úplně stejně postavená jako tahle ta kostka. A to byl první krok. To znamená, hned jsem si zjistil, jaká čísla jsou na těchto dvou stranách nebo stěnách. A potom vlastně logicky jsme určili, jaká čísla jsou tady na té prostřední. Rozumíte tomu všichni? Tak. Bomba. Tak. V tuto chvíli se stáváme hrdinými rytíři, tedy vy se stáváte hrdinými rytíři a vyřešte mi příklad 22. Jo? Půste se do toho. Příklad 22. Příklad 22. Příklad 22. Příklad 22. Příklad 22.