Příklad 7: Slovní úloha na pohyb v opačném směru | Přijímačky z matematiky
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Z města vyjelo v 7:30 osobní auto průměrnou rychlostí 60\text{ km/h} . V 8:00 vyrazil ze stejného místa přesně opačným směrem cyklista rychlostí 24\text{ km/h} .Určete, za jak dlouho od vyjetí auta (a v kolik hodin) bude vzdálenost mezi autem a cyklistou přesně 100\text{ km} .
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Z města vyjelo v 7:30 osobní auto průměrnou rychlostí \( 60\text{ km/h} \). V 8:00 vyrazil ze stejného místa přesně opačným směrem cyklista rychlostí \( 24\text{ km/h} \).
Určete, za jak dlouho od vyjetí auta (a v kolik hodin) bude vzdálenost mezi autem a cyklistou přesně \( 100\text{ km} \).
Určete, za jak dlouho od vyjetí auta (a v kolik hodin) bude vzdálenost mezi autem a cyklistou přesně \( 100\text{ km} \).
💡
CERMAT tip lektora
Pokud jedno z těles vyrazí později, nezapomeňte jeho čas v tabulce i rovnici zapsat se zpožděním v hodinách, například jako t - 0,5.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Slovní úlohy na pohyb dvou těles patří k typickým a často bodovaným úlohám v přijímacích zkouškách Cermat pro 9. třídy. V tomto videu si ukážeme situaci, kdy dvě tělesa (auto a cyklista) vyrážejí ze stejného místa opačným směrem a navíc s časovým posunem. Naučíte se, jak si přehledně zapsat vztahy pro rychlost, dráhu a čas do tabulky a jak sestavit lineární rovnici ze součtu jednotlivých drah.
Kritickým místem těchto úloh bývá správné vyjádření času u tělesa, které vyjíždí později – zpoždění je nutné převést na hodiny (např. 30 minut jako polovina hodiny). Pozor si dejte také na závěrečnou úpravu zlomků a převod výsledného času zpět na hodiny a minuty, kde žáci často dělají zbytečné numerické chyby.
Kritickým místem těchto úloh bývá správné vyjádření času u tělesa, které vyjíždí později – zpoždění je nutné převést na hodiny (např. 30 minut jako polovina hodiny). Pozor si dejte také na závěrečnou úpravu zlomků a převod výsledného času zpět na hodiny a minuty, kde žáci často dělají zbytečné numerické chyby.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Pojďme se teda podívat na ten příklad 7. Já jsem tady zatím udělal jen takový rychlý schematický nákres vlastně té naší situace. Tady vlastně je Beroun a my víme, že z Berouna v 7.30 vyrazil auto směrem na vrchladí. A to auto jede rychlostí 60 km za hodinu. V 8 hodin vyrazil za Kisberouna ze stejného místa, ale přesně na opačnou stranu cyklista. A ten jede 24 km za hodinu rychlostí. A vlastně otázka je, jak dlouho bude, nebo vkolik hodin, když vlastně oni od sebe budou, tady tahle vzdálenost, bude přesně, kolik to mám, 100 km. Když tahle vzdálenost bude 100 km. To je vlastně ta otázka, kolik bude tady na hodinách. Jaký bude ten čas, když vlastně on bude tady, čas. A víme, že stejný čas bude tady, že jo, to bude v jednu chvíli, že jo, budou od sebe. To znamená, i tady vlastně bude stejný čas na hodinách. Tak, každý pojede samozřejmě jinak dlouho. To je logické. Tak, všimněte si, že často vás to trápí, že v porovnání třeba s tím příkladem 2, kde teda jeli, nebo šli ty dvě tělesa k sobě, tak tady jedou od sebe. Ale to vůbec nevadí. Protože pořád bude platit, že vlastně k tomu místu, kde je to od sebe takhle 100 km, tak vlastně z toho b rovná, tehle ten 1 urazil, a už já mám tady ho, urazil tu dráhu S2, ještě to zopakuju. A tehle ten urazil dráhu S1, to auto. To znamená, pořád bude platit, že vlastně S2, když to napíšu takhle, plus S1 se rovná té celkové dráze S. A my teď známe vlastně tu celkovou dráhu, protože to má být těch 100 km. A my známe jiných rychlostí a máme dopočítat ten čas. Všimněte si, že vlastně to S2 bude vyjádřeno jako V2, to rychlost, krát T2. A to je přesně to, co my počítáme. A tato S1 my si vyjádříme jako rychlost V1, což je tato 60, krát ten čas T1, který taky budeme počítat. Takže prakticky jak na to? Napíšu si auto a napíšu si cykl. Cyklista, to je jedno. Tak, uděláme si společně tu tabulku zase. Víte, že tabulka má dráhu, tabulka má čas a v tabulce máme rychlost. Tak. A takže my už teď víme, že vlastně to auto urazí dráhu S1. To je velice podobné jako předtím. Ten cyklista urazí dráhu S2, protože ten B1 nebude přesně v prostředku. Když budou od sebe těch 100 km, tak on nebude přesně v prostředku. V prostředku. Možná jsem to tady naklesl jako zbytečně, jako že to vypadá, že je to v prostředku. Ale to auto může být mnohem dál a ten cyklista může být mnohem blíče Berounu. V reálitě to bude asi tak, že když by tady byl Beroun, tak to auto bude asi někde tady a ten cyklista někde tady. A takhle mezi nimi bude vlastně těch 100 km. Jestli to je trošku vidět, nebo takhle, aspoň aby se to sám vešlo. Takhle tady může být těch 100 km. Ten Beroun nemusí být na prostředku, jenom aby to bylo jasné. Takže my vlastně víme něco o tom, nebo takhle. Pojďme si doplnit tu rychlost, kterou známe. Rychlost auta je 60 km za hodinu. Napíšu ty jednotky. A rychlost toho cyklisty je 24 km za hodinu. Tak, to si napíšu. Tak. A teď potřebuju vaši pomoc s tím časem. Napadne někoho, jak si vlastně vyjádříme ten čas tady pro to auto a pro toho cyklistu, na základě toho, co víte tady, kdy vyrazili. Ten čas značíme t. My ho neznáme. Kdyby vyjeli asi ve stejnou chvíli, tak bych si ten čas na cestě označil jako t. Ale oni nevyjeli ve stejnou chvíli. Tak jeden si řeknu. Kdyby si řekl, že čas tohodle auta třeba, tohodle auta, ten čas odsud jede, jede, jede do doby, než vlastně mají od sebe 100 km. Kdybych si ten čas označil t, který tady uběhl, tak jaký čas uběhl vlastně na straně toho cyklisty? Kdyby tady byl t, tak tady bude na základě toho, co víte. T minus jedna polovina. Výborně! Naprosto správně. Je to přesně tak, jo? T minus jedna polovina. Proč? Protože on věl o půl hodiny později. To znamená, že oni od sebe 100 km byli v nějaký čas. Kdyby to bylo třeba páčnu 9 hodin. Já nevím, kolik to je zatím, ale kdyby to bylo 9 hodin, tak vidíte, že to auto bíjelo hodinu a půl, a ten cyklista bíjel jenom hodinu. O půl hodiny méně, protože bíjel o půl hodiny později. A já jenom nevím, kolik je ten čas, ten je t, tak tady si udělám jako t minus jedna polovina. Přesně, takhle to musíte řešit. Nic jiného na tom není. Takže auto je t, cyklista je t minus jedna polovina, a teď už vlastně si dosadíme do téhleté rovnice. Takže když vlastně tady si ji napíšu sem, já ji tady ještě takto opíšu. S2 plus S1 se rovná S. A vy zase víte, že vlastně tady pořád platí, že S1 je ten čas krát rychlost, S2 je tehleté čas, musím si ho dát do závorky, že jo, pozor na to, krát tahletá rychlost, že jo. Takže S2 je 24, to je ta rychlost, krát ten čas a ten je t minus, to byl dlouhý minus, minus jedna polovina, a teď mám vlastně tu S2, plus a S1 vidím, že zase mám tady, že jo, na tom řádku, takže to je 60T. Jo? A protože to je rovnice, tak čemu se bude rovnat teďka? Co bude tady na té pravé straně? Těch 100 kilometrů. Těch 100 kilometrů, přesně tak. Těch 100 rovná se 100. Takže když to vlastně spočítáme, dostaneme 24T minus 12 plus 60T se rovná 100. To znamená, teď vlastně dostaneme 24 plus 60 je 84T. A tady dostaneme vlastně 112, jo? Se rovná 112. To znamená vlastně T, z toho vyjádříme jako 112 osmdesáti čtrtin. Osmdesáti čtrtin. A teď vlastně bychom to měli něčím pokrátit, že jo? To znamená, my můžeme, když, že jo, můžeme to zkusit, když vždy nebudete jistí, tak to můžeme klíně půlit, jo? Pojďme. 112, polovina ze 112 je co 56, že jo? Takže můžu 56. A tady si řeknu 42, že jo? A jdu dál. Dobře, 56. Čím můžu obě dvě dělit? Šestkrát. Co? Šesti. Šesti. 56 dělenu šesti je kolik? To nejde, ne? Tak půjdeme dál. 56 dělenu dvěma je kolik? To víme. 28, že jo? 28, 21. Už vidíme, čím to jde krátit? Sedmičkou. Sedmičkou. Právně. 4 třetiny. Jo? Takže teď jsme spočítali, že vlastně ten čas T jsou 4 třetiny hodiny. Jo? 4 třetiny hodiny. Kdybych to chtěl, a je to možný, že ten příklad bude, vyjádřete v hodinách a minutách. Kolik to je v hodinách a minutách? 4 třetiny hodiny. No? To se vám bude hodit. To budete potřebovat. No, hele. Kolikrát se trojka celá vejde do čtyřky? Jedno. Jedno. Takže to bude jedna hodina doba jízdy a zbyde jedna třetina hodiny. Souhlasíte? Jedna třetina. Kolik minut je jedna třetina hodiny? 20. Jo, správně. Jo? Takže je to jedna hodina 20 minut. Jo? Hele, já jsem tady takhle trošku agonizoval, protože zase mám z těch testů pocit, že trošku vám často jakoby vypadává ta koncovka. A chápu, že prostě nemusíme rovnou vidět, čím jde vydělit 112 a 84. A tak vůbec se tím netrátte a prostě to dělte dvěma jenom. Jo? Do ty doby, než uvidíte, že to jde oboje krátit sedmičkou třeba. Jo? Nebo naučte se samozřejmě, že když ciferný součet je dělitelný třemi, tak číslo je dělitelné třemi. Jo? Takže rychle si udělám ciferný součet a zjistím, jestli to třeba nejde vydělit třemi. Jo? Nebo vím, že když poslední dvě cifry jdou dělit čtyřmi, tak jde celý číslo dělit čtyřmi. Ty pravidla dělitelnosti. Jo? To se vám na to krácení určitě bude hodit. Takže jenom, abych schrnul. I když jeli proti sobě, tak vlastně pořád je to příklad o tom, kde mám vlastně nějaké dvě tělesa, která jsou vlastně od sebe nějak vzdálená a vlastně pohybují se, vykonávají nějakou trasu dráhu S1 a S2. A pořád platí, že vlastně S1 plus S2 je ta celková dráha S. To znamená, i když jedou od sebe, tak pořád je to stejný příklad, řešíme ho stejně, jako když jedou k sobě. Jo? Je to ten první typ toho příkladu na pohyb dvou těles.