Příklad 7: Výpočet povrchu tělesa složeného z krychliček
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Těleso je sestaveno ze shodných krychliček o délce hrany 4\text{ cm} . Celkem je na povrchu tělesa viditelných 58 čtvercových stěn malých krychliček.Vypočtěte povrch celého tělesa v \text{cm}^2.
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Těleso je sestaveno ze shodných krychliček o délce hrany \( 4\text{ cm} \). Celkem je na povrchu tělesa viditelných \( 58 \) čtvercových stěn malých krychliček.
Vypočtěte povrch celého tělesa v \(\text{cm}^2\).
Vypočtěte povrch celého tělesa v \(\text{cm}^2\).
💡
CERMAT tip lektora
Při určování počtu stěn tělesa postupuj systematicky podle pohledů ze všech 6 stran, abys žádnou skrytou stěnu nevynechal.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Úlohy na určování povrchu těles složených z menších krychliček patří k oblíbeným typům příkladů v přijímacích zkouškách Cermat. Klíčem k úspěchu je najít obsah jedné stěny malé krychle a následně systematicky spočítat všechny vnější stěny, které tvoří plášť celého tělesa. Pokud má krychlička hranu délky 4 cm, plocha jedné čtvercové stěny je 16 cm².<br>Největším úskalím bývá prostorová představivost a přehlédnutí některé ze stěn. Doporučujeme postupovat metodicky podle šesti směrů pohledu (shora, zdola, zepředu, zezadu, zleva a zprava) a následně pečlivě přičíst stěny vnitřních zářezů či stupňů, které nejsou vidět v základním průmětu.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v příkladu sedm máte vlastně těleso. To těleso vaše vypadá jinak, protože já ho tady nedokážu rozumně, inteligentně, rychle vlastně přenést na tu tabuli. Ale já vlastně využiju té krychlé, kompletní, k tomu, abychom si vlastně společně správně spočítali, jaký je povrch toho vašeho tělesa. A použiju k tomu tuhle tu kompletní krychl. První vlastně, co vy potřebujete vždycky, jakoby se pídit, když budete mít nějaké těleso složené z malých krychlíček, což vy tam máte, tak se musíte pídit po to, jaká je vlastně velikost strany té malé krychlíčky. Takže vlastně vy víte, že se vám to skládá z tyhle těch malých krychlíček. To jsem se takhle tady unáhlil. Tak, že jo? A vy víte, že vlastně velikost strany té vaší malé krychlíčky je čtyři, že jo? Čtyři, čtyři, čtyři. Takže pokud vlastně máte spočítat povrch toho vašeho tělesa, které se skládá z těch krychlíček, tak vy vlastně potřebujete, když tady vybarvím třeba jednu, tak potřebujete vědět obsah jedné stěny té malé krychlíčky. A ten je kolik? To je jasný, že jo? Ten je šestnáct. Že jo? Čtyři krát čtyři. Ten je šestnáct centimetrů čtverečních. Šestnáct centimetrů čtverečních. Takže vy vlastně víte, že budete, vlastně ten váš příklad se zjednodušil na to, že potřebujete správně spočítat, kolik stěn vlastně má to vaše těleso, a pak to vynásobíte šestnácti. Tak. A teď to, jak spočítat jednoduše, kolik má stěn. Těch možností je spousta. Někdo si do toho dělá tečky, jo? Já jenom jsem chtěl vlastně jakoby navrhnout, že jedna z těch možností je vlastně si představit tu krychlí a postupně jít jakoby stěnu po stěně. To znamená jakoby budu mít pohled z boku, pohled z hora, pohled vlastně ze zadu, pohled z boku a pohled z hora vlastně. Že jo? Protože vlastně já mám šest stěn, tak vlastně budu mít šest pohledů. Jo? Takže teďka dívám se, jestli jsem vlastně na nějaký nezapomněl. Mám z boku, z boku, to jsou dva a vlastně nemám tady ten ze předu. Takhle. Chyběla mi jedna šipka, jo? Takhle mám ze předu. Takže tohle to je horní, spodní, boční, boční, zadní a přední. Jo? Pohledy. A teď vlastně já se snažím jít postupně, abych něco nevynechal a neudělal chybu. Jo? Takže začnu těmi jednoduchými pohledy. U těch vlastně stěn, které jsou kompletní. Tak když se podíváte a budeme se dívat z boku, kolik vlastně těch stěn, těch malých krychlíček uvidím z boku, z toho počního pohledu? 9. 9. Správně? Přesně tak. Takže si napíšu 9 z tohohle pohledu. Teďka začnu ještě dalším tím jednoduchým pohledem. To znamená, ze zadu jich zase uvidím 9, že jo? To určitě souhlasíte. Ze zadu jich uvidím 9. Uvidím jich 9 určitě i ze spoda, protože to je taky kompletní, že jo? No. A teď vlastně začneme třeba tím pohledem, že jo? Teď my víme, že vlastně trošku problém nám dělá ten přední a ten boční, jakoby. Jo? V tom horním. Kolik uvidím v tom horním? Přesně, protože ona jakoby tady není. Takže když se bavíme jenom vlastně o tom horním, tak jich tady mám 8. Jo? Ale teďka já vlastně potřebuju... Teď tam máte ty krychličky, které tam chybí, že jo? A když vy se vlastně teďka představíte ten pohled ze předu, tak vlastně ta stěna tam je pořád, jenom je vlastně o tu jednu krychličku zastrčena. To znamená vlastně já si můžu říct, že při pohledu ze předu já pořád vidím 9 stěn. Já vím, že teď můžete namítnout, že jsem to vlastně mohl říct i při pohledu z hora, protože taky vidím 9 stěn. Nevidím skrz, nemám tam díru, jo? Ale já se k tomu dostanu. Proč jsem tady vlastně jednu úvra? Takže já bych teďka se neboval říct, že vlastně při pohledu ze předu já zase vidím 9. A při pohledu z boku já zase vidím 9. Jo? Protože nevidím nikdy skrz to těleso. A když se na to teďka podíváme, tak vlastně tady to není vidět, protože tady nemám prostě přesně v tom tvaru ty krychličky. Ale když se podíváme na ten váš obrázek, tak jediné stěny, které my jsme nezapočítali, jsou vlastně ty spodní stěny těch krychliček v ty horní vrstvě. A vrchní stěny těch krychliček v té spodní vrstvě. V té nejspodnější. Jo? Takže vlastně když započítám, že v té spodní vrstvě vlastně já mám tady, tady a tady vlastně ty vršky. Tak já tam vidím vlastně tři stěny ještě. A vlastně v tom horním já tam vidím tuhle stěnu ze spodá, že jo? A tuhle stěnu. Takže vidím jedna a jedna. A to je vlastně všechno. Protože při tom půhledu zhora já jsem vlastně viděl tuhle tu jednu, kterou jsem tady započítal. Proto tady mám osu. Takže jestli jsem teďka správně počítal a uvidíme, tak vlastně by mi mělo vidít, že uvidím 58 stěn. Takže vlastně mám, když začnu takhle půjdu třeba, takže mám osm plus devět plus devět plus devět plus devět. Mám to dobře? Raz, dva, tři, čtyři, pět. Raz, dva, tři, čtyři plus devět. Takže pět krát devět je čtyřicet pět. A teď jsem na jednu stěnu zapomněl. Šest krát devět je padesát čtyři. Já musím mít šestě. Že jo? Šest. Jo, takhle. Takže já mám vlastně pět krát devět je čtyřicet pět. A osm. Správně to máme, jo? Čtyřicet pět a osm je padesát tři. Takže tohle to je padesát tři stěn. A musím připočítat ještě vlastně plus tři. Jo, to jsou tyhle ty tři. Jo, vidíte, že jsem se nakonec dopočítal. Plus tyhle ty dvě je padesát osm. No. A potom padesát osm krát šestnáct je devět sedvacet osm. Takže povrch toho tělesa je tedy padesát osm stěn. To jsem se tady dopočítal. Krát šestnáct to znamená devět sedvacet osm centimetrů čtverečních. Uf. Jenom jsem chtěl demonstrovat. Abyste vlastně, pokud budete mít úlohu, kde máte nějaké těleso, které se skládá z těch malých krychlí, což tam občas bývá, tak abyste si zvolili nějakou metodu, kterou vlastně jakoby systematicky, kterou systematicky vlastně jakoby zmapujete to těleso, abyste na něco nezapomněli. Protože ty chyby, které vznikají v těchto příkladech, nejsou tím, že byste prostě to neuměli spočítat. Ale tím, že na něco zapomenete. Třeba jako já jsem si tady nebyl jistý, že mám všechny stěny, ale tím, že jsem to postupně si psal, tak vím, že krychle má šest stěn a já tady musím mít šest čísel. Zkontroloval jsem si, mám šest, tak dobrý. A potom tady jsem si připsal ty další stěny, které vlastně jsou vidět při pohledu. Ze spora a při pohledu z hora. To jsou ty tři. Tak to byl spíš takový povídací příklad než počítací.