Příklad 5: Slovní úloha na pohyb – protisměrný pohyb s různým časem startu
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Vzdálenost mezi Berounem a Karlštejnem je 17\text{ km} . V 9:00 vyšel z Berouna směrem na Karlštejn chodec Petr průměrnou rychlostí 4\text{ km/h} . V 9:30 vyšel z Karlštejna směrem do Berouna chodec Pavel průměrnou rychlostí 6\text{ km/h} .V kolik hodin a v jaké vzdálenosti od Karlštejna se oba chodci potkají?
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Vzdálenost mezi Berounem a Karlštejnem je \( 17\text{ km} \). V 9:00 vyšel z Berouna směrem na Karlštejn chodec Petr průměrnou rychlostí \( 4\text{ km/h} \). V 9:30 vyšel z Karlštejna směrem do Berouna chodec Pavel průměrnou rychlostí \( 6\text{ km/h} \).
V kolik hodin a v jaké vzdálenosti od Karlštejna se oba chodci potkají?
V kolik hodin a v jaké vzdálenosti od Karlštejna se oba chodci potkají?
💡
CERMAT tip lektora
Pozor na opožděný start: pokud někdo vyrazí o 30 minut později, jeho čas je t − 0,5 hodiny, nikoli t + 0,5.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Úlohy na pohyb patří mezi stálice přijímacích zkoušek na střední školy z matematiky a často dokážou potrápit. V tomto příkladu se podíváme na situaci, kdy proti sobě vyrážejí dva chodci z různých míst a navíc v odlišný čas. Klíčem k úspěchu je správné sestavení rovnice na základě součtu drah \( s_1 + s_2 = s \) a převedení všech veličin na stejné jednotky.<br>Nejčastějším chytákem u tohoto typu příkladů bývá vyjádření času u opožděného startu a záměna minut za hodiny. Ukážeme si, proč opožděný start znamená čas \( t - 0{,}5 \) hodiny a jak se nenechat nachytat závěrečnou otázkou na vzdálenost od konkrétního výchozího bodu.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
A my vidíme, že v tom příkladu 5 máme dvě místa, Beroun a Karlštejn. Takže když bych to tady takhle nakreslil, tak tady je Beroun a tady někde takhle bude ten Karlštejn. Napíšu Karlštejn. A my víme, že její vzdálenost, ta celková dráha, kterou musím urazit, než dojdu z Berouna do Karlštejna, tak je 17 km. To je celková dráha S. U všech těch úhloch na pohyb potřebujete znát a rozumět tomu hlavnímu vzorečku pro ten rovnoměrný přímočarý pohyb. Co je to rovnoměrný přímočarý pohyb? To je pohyb, kde jdu, takhle jdu, jdu nebo jedu pořád stejně rychle. To znamená, nezrychluji ani nespomaluju. Pořád jdu stejnou stávou rychlostí. Pro tenhle pohyb platí ten hlavní vzoreček, který mi říká, že dráha S se rovná čemu, přátelé? V krat t. Správně, rychlosti krát času. Jo? S je v krát t. Když se na to podíváme, je docela užitečné pro vás to vnímat i z hlediska jednotek. Tak vlastně, když tu dráhu budu mít třeba v kilometrech, tak rychlost víte, že máme v kilometrech za hodinu a čas máme v hodinách. Jo? Vidíte, já jsem to nasfal takhle na sál, abyste vlastně viděli, že tím součinem se nám vlastně vykrátí ty hodiny. Jo? A zbydou ty kilometry. Proč to tady ukazuju? Je proto, abyste si dávali pozor, že vlastně je nutné, aby to správně fungovalo, mít stejné jednotky. Jo? Často děláte chybu v tom, že tady máte metry za sekundu a tady máte třeba čas v hodinách. A to potom nevychází. Jo? Vidíte, že prostě, aby to fungovalo, tak je potřeba mít prostě stejné jednotky. Tak. A teď. Když si teda zakreslíme, je užitečný si ty příklady jakoby zakreslovat takhle nějak, jo? Tak vlastně my máme z těch dvou míst vlastně ty dvě pohybující se, nebo dva pohybující se objekty. Tady jsou to ty dva chodci. A my víme, že ten jeden vlastně jde nějakou rychlostí. A já vím, že to je 4 km za hodinu. A ten druhý jde rychlostí 6 km za hodinu. Tak. Než se pustíme do toho výpočtu, tak vlastně, jo? Ta otázka většinou zní, kdy a kde se potkají. Kdy a kde se potkají. Vidíte, že každý může jít jinak rychle, nebo může jít stejně rychle. To je jedno. Co je důležité? Jo, to hlavní je vlastně to, že z toho místa, odkud vychází ten první, do toho místa, kde se potkají, tak on urazí dráhu S1. Toho jednoho, tu svoji dráhu. A ten druhý z toho svého místa, zase do toho místa setkání, urazí dráhu S2. A vlastně ten hlavní vzorec, vlastně, ze kterým vy budete pracovat při zřešení tyhle těch úloh, je ten, že vy rozumíte tomu, že S1 plus S2 je ta celková dráha S. Jo? To vlastně platí pro ty dvě proti sobě se pohybující se tělesa. Že logicky. Ať se potkají třeba blíž tady nebo blíž tady, podle toho, jak je které rychlé, nebo podle toho, kde vy startovali, tak pořád součet dráh těch dvou bude dohromady dávat tu celou dráhu. Jo? Takže to je vlastně to hlavní, co vy, když vlastně u příjmaček budete mít zadání toho příkladu, té úlohy, tak vy si první uvědomíte, jdou stejným směrem nebo jdou proti sobě. Jo? A pokud jdou proti sobě, tak vlastně bude vždycky platit tehle ten vzorec. Tak. A teď vlastně prakticky vypočítáte ty příklady. Je to pořád stejné. Jo? Jakmile si jednou vlastně vezmete ten návod, tak to můžete prostě nekonečně opakovat. Napíšem si vlastně takovou tu přehlednou tabulku, kde si vypíšeme ty parametry dráhy, rychlosti a času pro každé. Jo? Takže tady vlastně máme teda petra. Petr. A tady máme, jak se menej ten druhej týpek? Pavel. Jo? Pavel. Tak. Takže já napíšu tady, jo? Tady takhle. Petr. A tady napíšu Pavel. Tak. A teď vlastně si pro každého vypíšeme jejich dráhu, vypíšeme si čas a vypíšeme si rychlost. A ty potom vlastně dosadíme do této rovnice. Takže vidíte, že Petr urazí dráhu S1. Jo? Petr urazí dráhu S1. Pavel urazí dráhu S2. Teďka čas. Přečtěte si to zadání. A vy víte, že Petr tady, tenhle ten borec, vyšel v 9.00. A ten druhý vyšel v kolik? V 9.30. Ten Pavel vyšel v 9.30. Tady jsem nebyl originální s těmi médi. Tak. Když bych si řekl, že ten čas odsud, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, do toho místa setkání, je té, tak jak si vyjádřím čas odsud, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, ťap, do místa setkání. T plus 30. No. Minus. Minus 30. Hele, vůbec si s tou nic nedělejte. Je to nejčastější chyba. Jo, zase. Z těch chyb, které se dělají v těchto úlohách od pohybu, je přesně ta chyba. Ono to jakoby logicky člověka navádí. Ten vyšel v 9. Tenhle vyšel v 9.30. No tak si řeknu, když tohle je čas T, tak si řeknu, že tohle je T plus 30. A ono to je přesně v obrácení. Protože, že jo, ten jeho čas je kratší. To znamená, je to T minus 30 minut. Jo, 30 minut. A potom teda, když si to dosadíme sem, tak ten první má teda ten čas T. A já vlastně, protože tu rychlost, že jo, to tady známe, to je 4 km za hodinu. A ten druhý, to je 6 km za hodinu. Tak já ten čas napíšu tady jakoby těch 30 minut v hodinách, jo? Jako jednu polovinu hodiny. Abychom to měli kilometry za hodinu a čas v hodinách. Takže je to T minus, takhle teď jsem to tady zamadlal, minus jedna polovina. T minus jedna polovina. Tak, a teď už vlastně my víme, že tahle ta dráha S1 odpovídá součinu toho dle času T krát T4 a tahle ta dráha S2 odpovídá vlastně součinu T minus jedna polovina krát téhleté rychlosti. Jo? Takže jak vlastně teďka může vypadat ta rovnice, ze které my vypočítáme ten čas těp, těp, těp, jak dlouho šel? Kdo mi ji chce nadiktovat? Můžu to zkusit. No rozhodně, já budu rád. Budu potěšet. Tak? Takže 4T Aha. 6 krát závorka T minus jedna polovina Aha. Rovná se srovnáci. Ano. Výborně. Naprosto skvěle. Je to přesně tak, jo. Takhle přesně to má být, protože platí tahle ta rovnice. To jsem přesně chtěl, abyste dosadili do téhleté rovnice a vy vlastně víte, že v tom řádku to vždycky takhle funguje. Že ta jeho dráha S1 je výsledkem tohohle součinu a ta dráha S2 tady je výsledkem tohohle součinu. A naprosto skvěle jste si to dal do závorky, protože my víme, že tou rychlostí V musíme vynásobit ten čas jeho. A to je t minus jedna molovina. Takže musíme to být v závorky. Takže potom už vlastně, když to roznásobíme, tak dostanete 4t plus 6t minus 3 se rovná 17. Tedy dostali jsme 10t, se rovná 20 a z toho jsme dostali, že t je 10. Pardon, ne 10. To jsem se unáhlel. T je 2. Takže vidíme, že t je 2 a t jsme si říkali, že máme v hodinách. Je to v hodinách, to znamená, jsou to dvě hodiny. Píšte si za to ty jednotky, ať vždycky víte, jakoby v čem vám to vyšlo. A oni se nás taky ptají vlastně, jak daleko od Karelštejna. To znamená, jo, a teďka pozor. Vždycky si pořádně přečtěte odkud vlastně máte počítat ten čas a tu vzdálenost. Protože když byste si řekli, já bych si teďka třeba řekl dobře, tak mně by šly dvě hodiny, to je tenhle ten bord, šel dvě hodiny z Berouna, rychlostí 4, to znamená, i ušel 8 km. No jo, jenže, když tady štím tu otázku, tak vlastně v kolik hodin a jak daleko od Karelštejna. Takže my vidíme, že vlastně my měříme od téhleté strany, od Karelštejna. Takže vlastně vidíme, že když čas T od Karelštejna je T minus 30 minut, tak je to vlastně těch 11, ten čas je stejný, že oni se museli potkat ve stejnou chvíli, to není problém. Problém je, že ta vzdálenost je jiná. Jo, ta vzdálenost je od Karelštejna 9, 9 km. Jo, protože šel hodinu a půl, rychlostí 6 km za hodinu, takže vlastně tahleta vzdálenost S2, na kterou se nás ptají, je 9 km. Jo, takže potkali se tady takhle, je 11,00, a tu vzdálenost, kterou urazil, je 9 km. je 10 km. Cæd ter