Příklad 4: Slovní úloha o pohybu – dvě auta jedoucí proti sobě
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Vzdálenost mezi Berounem a Vrchlabím je 120\text{ km}. Z obou měst vyrazila ve stejný okamžik proti sobě dvě auta. První auto vyjelo z Berouna průměrnou rychlostí 90\text{ km/h}, druhé auto vyjelo z Vrchlabí průměrnou rychlostí 70\text{ km/h}.Určete, za jak dlouho od okamžiku výjezdu a v jaké vzdálenosti od Berouna se obě auta setkají.
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Vzdálenost mezi Berounem a Vrchlabím je \(120\text{ km}\). Z obou měst vyrazila ve stejný okamžik proti sobě dvě auta. První auto vyjelo z Berouna průměrnou rychlostí \(90\text{ km/h}\), druhé auto vyjelo z Vrchlabí průměrnou rychlostí \(70\text{ km/h}\).
Určete, za jak dlouho od okamžiku výjezdu a v jaké vzdálenosti od Berouna se obě auta setkají.
Určete, za jak dlouho od okamžiku výjezdu a v jaké vzdálenosti od Berouna se obě auta setkají.
💡
CERMAT tip lektora
Při pohybu dvou těles proti sobě je celková vzdálenost vždy rovna součtu jejich jednotlivých drah.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Slovní úlohy o pohybu patří mezi stálice přijímacích zkoušek na střední školy z matematiky. V tomto příkladu se podíváme na základní a nejčastější typ úlohy, kdy proti sobě ze dvou různých míst vyrážejí dvě vozidla ve stejný čas. Ukážeme si, jak sestavit přehlednou tabulku, jak pracovat se základním vzorcem pro dráhu rovnoměrného přímočarého pohybu a jak správně poskládat rovnici pro celkovou vzdálenost.<br>Největším chytákem u těchto úloh bývá nepozornost při práci s fyzikálními jednotkami a převod výsledného času. Pokud vám čas vyjde ve zlomku hodiny, nezapomeňte jej správně převést na minuty a zkontrolovat, na jakou vzdálenost se zadání ptá – zda od výchozího bodu prvního, či druhého účastníka.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v příkladu čtyři my vlastně máme zadáno vzdálenost z Berouna do vrchlabí, takže vidíme, že vlastně máme dvě místa. Máme tady ten Beroun na mapě a tady někde je to vrchlabí. Vrchlabí. A teď vlastně my víme, že ta vzdálenost mezi nimi je 120 km. 120 km. A ve stejnou chvíli vlastně vyjedou proti sobě, takže to je vlastně ten typ, kdy ty dvě tělesa vlastně se pohybují proti sobě. Tak vyjedou dvě auta. Jedno auto a druhé auto. To první auto, řekněme, že bude mít nějakou rychlost V1, to druhé auto bude mít rychlost V2. To auto z Berouna, co má tu rychlost V1, tak my ji známe dokonce, tak já to tady napíšu, 90 km za hodinu. A to druhé má 70 km za hodinu. Jo, tak. A to je vlastně úplně ta nejtypičtější úloha. Jo, ta první výchozí základní, kde máme teda dvě místa, u kterých víme, jak jsou od sebe daleko. Máme ty dva automobily, které vyrazily a oni se někde potkají. Někde se setkají, že jo. A my máme vlastně určit, kde, jo, jak dlouho, na co se nás teda tady ptají, za jak dlouho od Berouna, takže jak dlouho to trvalo tomu autu, které vyjelo z Berouna a jak daleko, než potkalo to auto proti. Tak. Jakmile vy si uvědomíte, že vlastně se jedná o tu úlohu pohybu, že se tam teda hýbou dvě věci a že vlastně ty dvě věci se hýbou proti sobě, tak si vzpomenete, jaká je vlastně ta výchozí rovnice, jo. Co platí pro dráhy těch dvou vozitek. Víš, bych tuhle dráhu, toho, co jede z Berouna, označil S1 a tu dráhu, toho, co jede z Vrchlaví, S2 a tu celkovou dráhou bych označil S. Co vlastně? Dokáže mi nikdo říct, co platí pro tyhle tři dráhy? Jak bych mohl popsat jejich vztah? S se rovná S1 plus S2. Výborně, to je naprosto správně. Ta výchozí rovnice je, že S1 plus S2 se rovnáte celkové dráze S. Jinými slovy, když máte dvě tělesa, která jedou proti sobě, tak platí, že celková dráha z toho bodu A do bodu B je daná součtem dráhy toho prvního a dráhy toho druhého, když se potkali ř. Kdyby se nepotkali úplně a byla mezi nimi nějaká vzdálenost, a ta úloha může takové plivně vidít, že třeba zastavili, já nevím, 50 km od sebe, tak ta celková dráha by byla S1 toho prvního plus 50 mezera plus S2 toho druhého. Pořád si hlídám, že součet všech těch, která by musí dát tu celkovou. Takže to je první krok. Vy si potom napíšete na ten svůj papír v tom testu tuhle duhovnici, jako tu výchozí pro ty dráhy a do ní budete dosazovat. A teď, abyste do ní dosadili dobře, tak vlastně si vždycky udělejte, doporučuju, takovou tu výchozí tabulku. Tak já napíšu takhle. Tady beroun, to je to auto, co jede z berouna a vrchlaví. To je to auto, co jede z vrchlaví. Tak, takže z beroun a z vrchlaví. A pro ty dvě auta my si určíme, jakou dráhu oni urazili, jaký čas a takhle to protáhnu by se mi to vyšlo a jejich rychlost. Jo? Tak. A teďka budeme doplňovat spolu teda. Jakou dráhu urazila to auto s berouná do ty chvíle, než se potkali? Z toho náčrtu. To my víme. S1. S1, jasně. Z toho rchlaví se nebudu ani ptát. S2, to je jasné. Tak, jaký čas, jak to je s tím časem, jak oni vyjeli vlastně? Oni vyjeli ve stejnou chvíli. Takže čas toho setkání i doby, doba jízdy je jaká u nich, když vyjeli ve stejnou chvíli. Do doby, než se potkali. Taká je ta doba pro oba dva, když vyjeli ve stejnou chvíli. Když si to představte, vyjedeme v 8, stejná, správně. Oni když prostě vyjeli třeba v 8 hodin a setkali se v 10, tak prostě každý jel 2 hodiny. To jinak nejde, že jo? Takže čas oba dva jeli časté. My ho zatím neznáme. Ale my ho za chvíli poznáme. A teď tu rychlost, tu jsme tady měli zadanou. Takže auto z Berona jelo 90 km za hodinu. A auto z Vrchlaví jelo 70 km za hodinu. Jo? Tak. A teď vlastně vy si pamatujete ten základní vzoreček pro vlastně dráhu toho rovnoměrného přímočarého pohybu. Co vlastně platí? S se rovná... Ten vzoreček? Tak, dobré. S se rovná V krát T. Souhlasíte? V. V krát T. Protože, hele, vy představte si to jakoby i logicky, jo? Hele, čím pojedu rychleji, tím dojedu dál. Čím pojedu déle, tím taky dojedu dál. No a když pojedu rychleji a ještě dlouho, tak dojedu úplně nejdál. Jo? Vidíte, že vlastně je to vlastně dáno tím součinem. Druhý vlastně, co vás může napadnout, ještě, když se na to podíváme, abyste si to pamatovali. Já to tady ještě napíšu. V krát T. Pojďme se podívat na jednotky. Je to důležitý, abyste tomu rozuměli. V jakých jednotkách je dráha? Třeba tady u nás. No. Dráha. V jakých jednotkách? V kilometry. Správně, slyšel jsem. Tak. Rychlost je v jakých jednotkách? Tělo kilometry za hodinu. Právně, děkuju. Kilometry za hodinu. Jo? Kilometry za hodinu. Takhle napíšu bez lomka. A čas je v hodinách, jo? Nebudu vás trápit. A já napíšu to takhle do zlomku. Jo? A vidíte, co se stane? Kilometry za hodinu krát hodiny. Ty hodiny se vykrátí a zbydou vám ty kilometry. Jo? Jo? A takhle to funguje vždycky. To znamená, ano, dráha v kilometrech je výsledek součinu rychlosti v kilometrech za hodinu krát času v hodinách. Pamatujte si to. Jo? Je to... Bez toho to nespočítat. Tak. Dobře. Takže my už vlastně víme, že tu dráhu S1 můžeme zapsat jako co? Když bych tohleto označil, že je vlastně příslušný čas a příslušná rychlost, tak vlastně S1 je vlastně T1 krát V1. Jo? A hned si ukážem, co je teda co. Já už jsem to tady ukazoval. Jo? A S2 to je vlastně T2 krát V2. A to je to výsledné S. No. A když už vlastně vy do toho dosadíte, tak víte, že na tomhle řádku vlastně máme S1 a to je výsledkem tohohletoho T1 a ty rychlosti. A tohleto je výsledkem toho T2. To S2 je výsledkem T2 a té rychlosti. To T je v našem případě stejné společně, že vyjeli zároveň. Taky budeme mít příklady, že ten jeden běhl později. Jo? A jenom tady odečteme ten čas. To není problém vůbec. Takže když tady teďka dosadíme, tak vlastně vidíme, že ta dráha S1 se dá zapsat jako 90T. Že jo? 90 krát T. Nebo já to napíšu obráceně teda. Aby to nebylo... Já jsem to zrovna napsal jakoby hloupě začátkem toho Tčka, ale to nevadí. Takže T krát 90 plus, že jo? A to S2 bude T zase, že jo? Protože T1, T2 jsou T, kdy jsou stejné. Krát 70. A to celé se rovná té celkové vzdálenosti 120. No a vlastně když to tedy sečteme, tak dostaneme 90T plus 70T je 160T. C rovná 120T. To znamená čas T je tedy 120, 160T. Ale to vy samozřejmě vykrátíte. Takže minimálně s to uděláme 12, 16T. A potom ještě vidíme, že to můžeme vykrátit čtyřmi, že jo? Na 3 čtvrtiny. Co jsou to ty 3 čtvrtiny? Co jsem to vlastně spočítal? Co mi to vyšlo? Co jsou to ty 3 čtvrtiny? V rámci toho našeho příkladu. 3 čtvrtiny hodiny. Správně. Hodiny. 3 čtvrtiny hodiny. Protože tady ten čas je v hodinách, že jo? Protože my vlastně máme kilometry za hodinu, takže ten čas T je v hodinách. Před chvílí jsem tady vlastně psal, že jo? V tom vzorečku vlastně ty kilometry, ty dráhy vzniknou jako kilometry za hodinu krát hodiny. Že jo? Šup, šup. Takže to musí být v hodinách, ten čas T, aby se to pokrátilo a zbyly tady ty kilometry. Takže teďka víme, že vlastně to auto tady, když vyjelo z Berouna, tak k tomu místu toho setkání tady, vlastně mu to trvalo 3 čtvrtiny hodiny, takže 45 minut. A teď ještě máte určit vlastně tu dráhu, takže vy vlastně víte, že S1 je tedy 3 čtvrtiny krát, že jo, 3 čtvrtiny hodiny krát 90, to znamená S1 je 3 krát 9, 274. A asi bychom to měli tedy vydělit, takže vy vydělíte 274, to je co? 4 krát 6 je 24, 30, 4 krát 7 je 28 a 2 zbydou 20 a 5. Takže jsme se dopočítali, hurá, že vlastně ta dráha, ta dráha S1, kterou on urazil od výjezdu k místu toho setkání, je dlouhá 67,5 kilometru. Tak, takže, tím jsme vlastně splnili všechny ty otázky za jak dlouho, potkají se za 3 čtvrtiny hodiny a jak daleko od Berouna? 67,5 kilometru. Ještě jednou schrnu ten postup, že je to důležité. A uvědomím si v prvním kroku, jestli jedou proti sobě anebo stejným směrem. V druhém kroku, když teda mám, že jedou proti sobě, to byl ten náhříklad, tak vím, že vlastně celková dráha mezi místem A a B je výsledkem součtu dráhy toho jednoho tělesa a toho druhého tělesa. Pak si pamatuju tenhle klíčový vzorec, S je rychlost krát čas. Doplním si tabulku pro ty dvě tělesa, dávám pozor, jestli by jeli ve stejný čas nebo ne. A vlastně za tu dráhu dosadím ten součin toho času a té rychlosti, dopočítám ten čas, jakmile znám ten čas, který je o to ozyvlo, vypočítám tu dráhu a mám to vyřešené. Děkuji.