Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 1 Rovnice Číselná osa

Příklady 2a a 2b: Určení neznámé hodnoty na číselné ose

1 Zadání příkladu

Příklady 2a a 2b: Určení neznámé hodnoty na číselné ose

Zadání příkladu:

2.1 Na číselné ose jsou rovnoměrně rozmístěny dílky. Vzdálenost mezi čísly k a k+3 tvoří 2 dílky. Číslo 5 leží o 6 dílků vpravo od čísla k. Určete hodnotu čísla k.2.2 Na číselné ose je vzdálenost mezi čísly a a 2a rozdělena na 3 stejné dílky. Číslo 1{,}2 leží přesně o 1 dílek vlevo od čísla a. Určete hodnotu čísla a.

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
2.1 Na číselné ose jsou rovnoměrně rozmístěny dílky. Vzdálenost mezi čísly \(k\) a \(k+3\) tvoří 2 dílky. Číslo \(5\) leží o 6 dílků vpravo od čísla \(k\). Určete hodnotu čísla \(k\).
2.2 Na číselné ose je vzdálenost mezi čísly \(a\) a \(2a\) rozdělena na 3 stejné dílky. Číslo \(1{,}2\) leží přesně o 1 dílek vlevo od čísla \(a\). Určete hodnotu čísla \(a\).
💡

CERMAT tip lektora

Základem úspěchu u číselné osy je vždy nejdříve přesně určit velikost jednoho dílku vydělením známé vzdálenosti počtem úseků.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 2

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Úlohy s číselnou osou prověřují schopnost logického uvažování a porozumění poměrům i měřítku. Základním krokem k úspěšnému vyřešení je vždy zjištění velikosti jednoho dílku. Jakmile dokážete určit hodnotu jednoho úseku – ať už jako konkrétní číslo, nebo pomocí neznámé – máte vyhráno. Pak už se stačí jen správně odrazit od známého bodu a dopočítat hledanou hodnotu.

Nejčastější chybou u tohoto typu příkladů bývá špatné spočítání dílků mezi dvěma zadanými body nebo záměna směru přičítání a odčítání na ose. Obzvlášť v případech, kdy je vzdálenost zadaná proměnnou a vede na lineární rovnici se zlomky, je nutné hlídat si ekvivalentní úpravy a správné znaménkové operace.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
V příkladu 2 máme číselnou osu. Než začneme příkladu 2a, tak vlastně zase příklad číselnou osou spíše se objevuje v přijímačkách pro nižší ročníky, ale klidně může být i v 9. Je potřeba se v tom aspoň trošku orientovat a být schopen s tou číselnou osou pracovat. Jaký je vlastně ten postup pro ten příklad s tou číselnou osou? Pamatujte si, že vlastně vy vždycky potřebujete vědět velikost jednoho dílku. To je to hlavní. Jakmile znáte velikost jednoho dílku, tak potom vlastně od lipovolné hodnoty, kterou znáte, už odpočítáte tu hodnotu, na kterou se vás vlastně ptají v tom příkladu. Pojďme si ukázat, jak vlastně zjistíme tu velikost jednoho dílku. Vždycky vlastně v tom příkladu budete znát nějakou vzdálenost, číselnou vzdálenost dvou míst na té číselné ose. Tady už vlastně vidíte, že tu číselnou vzdálenost máme tady. Tady je číslo k a tohleto k je k plus 3, to znamená tohleto číslo je zvětšené o 3. To znamená ano, číselná vzdálenost mezi čísly k a k plus 3 jsou 3. Tak, ale ty 3 se skládají ze dvou dílků. To číslo k vyrostlo o 3 pomocí dvou dílků. Takže ty 3 rovnají se dva dílky. A v tu chvíli víte, že jeden dílek se vlastně rovná 1,5. Že jo, že 3 děleno dvěma je 1,5. Takže jeden dílek, že všechny ty dílky mají stejnou velikost na té číselné ose, má velikost 1,5. A my, abychom se dopočítali k tomu k, tak už pouze teďka vlastně spočítáme, kolik dílků máme od ty pětky. 1, 2, 3, 4, 5, 6. 6, 6 krát je, to je hrozná šestka. Já se přemážu tu šestku. 6 krát 1,5 je 9. Že jo, 6 krát 1,5 je 9. To znamená ta vzdálenost mezi pětkou a devítkou je 9. Tudíž 5 minus 9 je minus 4. A to je hodnota toho čísla k, je minus 4. Jo? U tohohle toho příkladu b, ten je trošku obtížnější, musíme se vlastně zamyslet. Zase, stejně jako v tom příkladu a, my máme tady tu vzdálenost, jo, číselnou. To je vlastně tady. My vlastně víme, že to číslo a narostlo vlastně na dvojnásobek na třech dílcích. Jo? Co to znamená? To znamená, že vlastně tato číselná vzdálenost je a. My jsme ji tady znali. Tady byla 3. Tady je a. Ale to nevadí. My vlastně uděláme to úplně stejně, že jo? My jsme vzdali 3 a vydělili jsme to dvěma, protože se to skládalo ze dvou dílků. Tady vezmeme to a a vydělíme to a třemi, abychom dostali jeden dílek, jo. Jeden dílek je a děleno třemi, to znamená, je to vlastně jedna třetina a, že jo? Jedna třetina a. Takže teďka vlastně my už víme, že ten jeden dílek je jedna třetina a, libo volný dílek má velikost jedny třetiny a. A, jak jsme si říkali předtím, my vlastně se potřebujeme dostat k tomu číslu a a odrazit se zase úplně stejně, jako jsme se tady odrazili od toho čísla 5, tak se tady odrazíme od toho čísla 1,2. A co teda bude platit? Bude platit, že 1,2 plus jedna třetina a se rovná čemu? Se rovná a, ano, že jo? 1,2 plus jedna třetina a se rovná a. No, takže my teďka si máme rovnici, můžeme ji vynásobit třemi, to znamená dostaneme 3,6 plus, a tady vlastně dostaneme a, se rovná 3a, a z toho dostaneme, že 3,6 se rovná, že jo, a převedeme na druhou stranu, to znamená dostaneme 2a, a z toho vlastně plyne, že a je 3,6 děleno dvěma, to znamená 1,8. No, a máme vlastně vyřešený příklad 2, jo? To znamená, ještě jednou, jenom krátce schrnu vlastně tu práci s číselnou osou, která vidíte, že ať je ten příklad zadaný, jak chce, tak je pořád stejná, jo? Někde na té číselné ose budete mít zdálenost číselnou, jo? Dvou bodů. A ať už v podstatě jste schopni ji dostat hned číslem, anebo ji vyjádřit nějakou neznámou, tady to bylo to A. Tu vzdálenost vydělíte počtem dílků, ze kterých se skládá, a dostanete velikost dílku. Ať už v podstatě absolutní v nějakém čísle, jo? Jako tady v tom jednodušším příkladu, anebo vyjádřenou s nějakou neznámou. A potom už v podstatě se odrazíte, vždycky na té ose musí někde, někde být nějaké číslo, absolutní napsané, jo? Od kterého se odrazíte. Tady byla to ta pětka, a šli jsme vlastně směr dolu, k menším číslům. Tady je to A, nebo tady, pardon, tady je to 1,2, a my víme, že 1,2 plus 1 třetina A, že ho tenhle ten jeden dílek, se musí rovnat A. Vyřešíme to jako normální rovnici s jednou neznámou a dostaneme velikost toho čísla A. Jo? Takže to byl příklad 2.