Příklad 20: Slovní úloha na nejmenší společný násobek látky
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
V roli látky zbývá méně než 14 \text{ m} . Krejčí ví, že pokud ze zbývající látky nastříhá buď pouze kalhoty, nebo pouze saka, žádná látka mu nezbyde. Na jedny kalhoty potřebuje 1{,}5 \text{ m} látky, na jedno sako 2{,}4 \text{ m} látky.Určete, kolik metrů látky je v roli.
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
V roli látky zbývá méně než \( 14 \text{ m} \). Krejčí ví, že pokud ze zbývající látky nastříhá buď pouze kalhoty, nebo pouze saka, žádná látka mu nezbyde. Na jedny kalhoty potřebuje \( 1{,}5 \text{ m} \) látky, na jedno sako \( 2{,}4 \text{ m} \) látky.
Určete, kolik metrů látky je v roli.
Určete, kolik metrů látky je v roli.
💡
CERMAT tip lektora
Při hledání nejmenšího společného násobku u desetinných čísel si hodnoty nejprve převeďte na menší jednotky, abyste pracovali s celými čísly.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
V této slovní úloze z přijímacích zkoušek na střední školy procvičujeme určení nejmenšího společného násobku v praktickém kontextu. Zadání pracuje se stříháním látky na kalhoty a saka beze zbytku, přičemž celková délka role je omezena podmínkou. Klíčem k úspěchu je rozpoznat, že hledaná délka musí být společným násobkem obou dílčích délek.
Nejčastější chybou v podobných úlohách bývá práce s desetinnými čísly při prvočíselném rozkladu. Elegantním řešením je okamžitý převod metrů na decimetry, čímž získáme celá čísla 15 a 24. Po nalezení nejmenšího společného násobku nesmíme zapomenout převést výsledek zpět na metry a zkontrolovat omezující podmínku ze zadání.
Nejčastější chybou v podobných úlohách bývá práce s desetinnými čísly při prvočíselném rozkladu. Elegantním řešením je okamžitý převod metrů na decimetry, čímž získáme celá čísla 15 a 24. Po nalezení nejmenšího společného násobku nesmíme zapomenout převést výsledek zpět na metry a zkontrolovat omezující podmínku ze zadání.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Tak, máme příklad 20. V roli látky zbývá méně než 14 metrů. Krejčí ví, že pokud ze zbývající látky nastříhá buď pouze kalhoty nebo pouze saka, žádná látka mu nezbýde. To znamená, že přesně spotřebuje tu látku, která mu zbývá. Na jedny kalhoty potřebuje 1,5 metru látky, na jedno sako 2,4 metru látky. Vy máte určit, kolik metru látky je v roli. Tak pojďme si to zapsat nějakým způsobem, jenom jednoduše. Takže délka látky je každopádně menší než 14 metrů. Delší než 14 metrů. Je kratší, chci říct. V té roli máme méně než 14 metrů. Tak a teď vlastně víme, že když budeme vlastně stříhat kalhoty, tak budeme potřebovat 1,5 metrů. A když bychom stříhali sako, tak bychom potřebovali 2,4 metru. A víme také to, že když bychom stříhali jenom kalhoty, tak nám to vlastně vyjde bez zbytku. Ta delta ty látky. A kdybychom stříhali saka, tak také bez zbytku. Napadne vás vlastně, jak můžeme vyřešit takovouhle úlohu? Pomocí čeho? Vypočítáme nejmenší společný násobek. Ano, máte pravdu. Vlastně, když se na to podíváme, tak je to typická úloha na nejmenší společný násobek. Ukážu proč. Představte si, že tohleto je 1,5 metru látky. 1,5 metrů. A teď vlastně oni nám říkají, že když teda bude ten krejčí stříhat, takhle nějaký počet, potom 1,5 metru, my nevíme kolik zatím, tak prostě spotřebuje celou tu látku. Předpokláděme, že tady je konec té látky. 1,5 metru, 1,5 metru, 1,5 metru. Prostě stříhá na ty kalhoty. Ale také platí, že když začne stříhat a stříhá víc na ty saká, tak tohleto je třeba 2,4 metru, a bude stříhat ty délky na ty saká, 2,4 metru, jo, zase, tak mu to výjde také přesně. 2,4 metru, jo. Tak mu to přesně výjde na konec té látky. Co to znamená? To vlastně znamená, že délka té látky je společným násobkem toho 1,5 a 2,4. Jo? Takže my, když si určíme nejmenší společný násobek, tak pak můžeme vlastně zjistit, jestli splňuje tu podmínku, nebo kolik to má řešení. Jo? Možných. Protože pak se jedná o ty násobky. Jo? Hned si to vysvětlím. Pojďme nejdřív teda spočítat nejmenší společný násobek. Co první uděláte s tím zadáním, aby než začnete počítat ten nejmenší společný násobek? A počítal jsem předložený násobek? Ano. Vždycky vlastně snažte se se zbavit vlastně těch desetiných čísel. Jo? Vy vlastně chcete na ten prvočíselný rozklad rozkládat vlastně celá čísla. To znamená, ano, převedeme si 1,5 metru si převedeme na 15 decimetrů a 2,4 metru si převedeme na 24 decimetrů. Jo? Takže vlastně potom nám ten násobek výjde také v decimetr. Jo? Je potřeba na to nezapomenout. Takže my vlastně teďka, když to tady zapíšu, budeme počítat nejmenší společný násobek čísla 15 a čísla 24. Jo? Uvidíte, kdo už to pozapomněl, že vlastně výpočet toho nejmenšího společného násobku je velice podobný tomu největšímu společnému děliteli, jenom tam je vlastně jeden rozdíl. Jo? Jo? Který si hned ukážeme. Takže úplně stejně, jako v tom předchozím příkladu, potřebujeme rozdělit, rozložit ty čísla na součin prvočísel. No tak já to tady udělám, zase nahoru. 15 je jednoduché, je to 3 x 5, že jo? Oboje je prvočíslo, 3 x 5 je 15. Mám rozklad. 24 si řeknu, dobře, je to sudé, končí to dvojkou, to znamená 2 x 12 je 24. Jo? Potom si řeknu, 12 není prvočíslo, je to 2 x 6 a 6 je 2 x 3. Takže mám ty prvočíselné rozklady a můžu si je zase napsat třeba tady takhle pod sebe, jo? Takže to číslo 15 je 3 x 5 a to číslo 24 by vlastně vyšlo, já si ho takhle tady napíšu s tou trojkou pod sebe, co mi bude hodit, 3 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2, jo? Tak. A teď vlastně vidíte, že máme zase ten prvočíselný, ty prvočíselné rozklady, stejně jako jsme to měli v tom případě toho dělitelé, ale teďka řekneme si, co je ten nejmenší společný násobek, jo? Nejmenší společný násobek je nejmenší číslo, které můžeme bez zbytku vydělit, budu tímto a tímto číslem, oběma dvěma na jednou, jo? Protože je společný. Takže ještě jednou, jo? Abyste si, já potřebuji, abyste si vlastně zapamatovali ten rozdíl mezi tím dělitelem a tím násobkem. Dělitel byl číslo, kterým největší možné, kterým jsme mohli vydělit ty naše rozměry, že jo, mezi těmi stromy, kdežto násobek je číslo, které my můžeme bez zbytku vydělit tímto a tímto číslem. Jo? Já doufám, že je to jasný. Ještě tak se nad tím zamyslet. Tak. A teďka, jak vlastně vznikne ten násobek? Tím, že my hledáme, nebo ten nejmenší společný násobek. Kdybyste udělali 15 x 24, tak dostanete násobek. Číslo, který vyjde 15 x 24, tak určitě půjde dělit 15 i 24. Je to násobek. To v podstatě je to číslo, které kdybyste udělali 3 x 5 x 3 x 2 x 2 x 2, tak to je to číslo. Jo? A vy z něj uděláte ten nejmenší tím, že ta prvočísla, která jsou zase v obou dvou prvočíselných rozkladech, tak vlastně zopakujete jenom jednou. Nebudou v tom násobku dvakrát. A tím jste vlastně z toho normálního násobku udělali nejmenší násobek. No a tady u nás, to znamená, že my vlastně místo dvou trojek, jo, v tom celé násobku, v tom 3 x 5 x 3 x 2 x 2 x 2, budeme mít trojku jenom jednu, protože ty dvě jsme sloučili do jedné a tím jsme udělali nejmenší společní násobek. U jiného prvočísla to udělat nemůžeme, protože tady žádná společná dvojice není a kdybych nějaké prvočíslo odstranil, už by to nebyl společný násobek. Jo? To znamená, výsledek je 3 x 5 x 2 x 2 x 2, jo? Takže, když to spočítáme, 3 x 5 je 15, x 2 je 30, x 2 je 60, x 2 je 120, jo? Takže jsme dostali 120 decimetrů. 120 decimetrů. A zrovna si to zpátky převedeme na ty metry, takže to se rovná 12 metrů. Jo? Takže my vlastně vidíme, že v té roli, jo? Aby to vycházelo bez zbytku na to, že můžeme stříhat kalhoty po metru a půl, anebo saka po 2,40 metrů, tak v té roli buď musí být 12 metrů, což odpovídá ty naši podmínce, jo? Jenom se zeptám, takže je to 12, jo? Ta odpověď, to my víme. Ale jenom se zeptám, jaká další jiná délka by mohla být v té roli? Například. Ano, správně. Vždycky vlastně potom jsou to násobky těch 12. Jo? Tak já myslím, že tomu rozumíte.