Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 4 Slovní úlohy o pohybu Slovní úlohy o pohybu

Slovní úloha o pohybu: Setkání Tomáše a Evy na trase Beroun–Nižbor

1 Zadání příkladu

Slovní úloha o pohybu: Setkání Tomáše a Evy na trase Beroun–Nižbor

Zadání příkladu:

V 8:00 vyšel Tomáš z Berouna do Nižboru rychlostí 3\text{ km/h}. V 9:00 vyšla Eva z Nižboru do Berouna rychlostí 5\text{ km/h}. Tomáš a Eva se na trase potkali v 9:30.Určete, jaká je vzdálenost mezi Berounem a Nižborem.

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
V \(8:00\) vyšel Tomáš z Berouna do Nižboru rychlostí \(3\text{ km/h}\). V \(9:00\) vyšla Eva z Nižboru do Berouna rychlostí \(5\text{ km/h}\). Tomáš a Eva se na trase potkali v \(9:30\).
Určete, jaká je vzdálenost mezi Berounem a Nižborem.
💡

CERMAT tip lektora

Při pohybu dvou těles proti sobě je celková vzdálenost vždy rovna součtu drah, které obě tělesa do okamžiku setkání urazila.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 2

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Slovní úlohy o pohybu patří mezi typické příklady u přijímacích zkoušek na střední školy z matematiky (Cermat). V situacích, kdy se dva objekty pohybují proti sobě, je základním principem fakt, že celková vzdálenost je rovna součtu drah uražených oběma účastníky: \(s = s_1 + s_2\). Přehledný náčrtek a zápis do tabulky vám pomohou jasně oddělit veličiny pro jednotlivé chodce a sestavit správnou rovnici.<br><br>Největším chytákem bývá rozdílný čas startu a nutnost sjednotit jednotky času a rychlosti. Pokud je rychlost zadaná v kilometrech za hodinu, je nezbytné převést dobu chůze z minut na hodiny (např. 90 minut jako \(1{,}5\) h a 30 minut jako \(0{,}5\) h). Po dopočítání drah obou chodců pak jednoduše získáte celkovou vzdálenost mezi výchozími místy.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
To je příklad dva. V 8 hodin vyšel Tomáš z Berouna do Nižboru, rychlostí 3 km za hodinu, a k 9 hodin vyšla Eva z Nižboru do Berouna, rychlostí 5 km. Máme určit, jak daleko od sebe je Beroun a Nižbor, když se Tomáš a Eva potkali v 9.30. Pojďme si to ukázat na nějakém nákresu. Tak, pojďme tady si říct, že tady bude Beroun a tady bude takhle Nižbor. Tak, my vlastně máme tady týpka Tomáše, který takhle tady kráčí směrem vlastně do toho Nižbora. A tady vlastně máme takhle protisměru, máme týpku Evu, a ta kráčí proti němu. A oni se v nějakou chvíli setkají někde. Někde se setkají. A my víme, že Tomáš ten kráčí rychlostí 3 km za hodinu, a Eva kráčí rychlostí 5 km za hodinu. 5 km za hodinu. Tak, my víme, že Tomáš vyšel v 8.00. 8.00. Asi už jste těšil, až potká Evu. A Eva vyšla až v 9.00. Ale zase šla rychleji. Tak. A oni se potkali tady, takhle tady, a někde. A bylo přesně 9.30. 9.30. Tak. A váš úkol je z takového příkladu určit, jaká je vzdálenost mezi Berounem a Nišborem. S. Jo? Tak. Rozumíme všichni zadání? Výborně. Tak. To znamená, my vlastně máme takovou tu typickou slovní úlohu o pohybu. Co vlastně musíme jako základ vědět, než se pustíme do řešení takovéhle úlohy. Jsou to ty základní vzorečky na ten rovnoměrný přímočarý pohyb, kde vlastně vy víte, že nějaká dráha S se dá, nebo se rovná, na rychlosti nějakého tělesa a času, který vlastně ten pohyb to těleso vykonává, tohletou rychlostí. Dá příklad, když budu mít rychlost 100 km za hodinu v autě a pojedu s ním jednu hodinu, tak jsem ujel přesně 100 km. Když budu mít, já nevím, 100 km pojedu dvě hodiny, ujel jsem 200 km. No, to je jasný. Takže to je vlastně takový ten výchozí vzorec, který vlastně my musíme, kterému musíme rozumit. Jo? A teďka druhý krok je, vždycky vlastně máte, budeme mít dva typy těch úloh o pohybu. Buď ty dvě tělesa, ty dva chodci, nebo cyklisti, nebo ty dvě auta, to je jedno, co to je. Buď se k sobě jedou proti sobě a většinou řešíme tu situaci, kde se potkají, jo? Ale hlavní je, že jedou proti sobě. A nebo druhá, že ty dva chodci, nebo cyklisti, nebo dvě auta, jedou stejným směrem. Jedno z nich je rychlejší, jedno je pomalejší, to jedno pomalejší vyjelo dříve. A naší otázkou je vždycky, kdy ho dohodní to rychlejší, které vyjelo později. Nemá smysl přemýšlet, co kdyby vyjelo dříve to rychlejší, tak je jasný, že to pomalejší by ho nikdy nedojelo. To není řešení. Takže ten váš postup je jednoduchý. Vy si řeknete, uvidíte v tom příjmačkovém testu, aha, mám tady úlohu, kde se hýbou dvě věci. Výborně. Pak si řeknete, aha, nakresíte si nějaký nákres. A řeknete si, hýbou se proti sobě, a nebo stejným změrem. To z toho poznáte. Tady řekněme, že se teda, vy víme, že se hýbou proti sobě, že se někde setkají. A to hlavní je, že tedy tu dráhu, kterou vykoná to jednotěleso, ten jeden chodec, tak já ji tady nazvu takhle S, Tomáše, ST. A tady je ta dráha, kterou vlastně vykonala tady Eva, tak tu nazvu SE. A vlastně bude platit vždycky, že ta výsledná dráha, ta celá vzdálenost z toho jednoho bodu tady u nás berou aniž vod, je to platí, že S se rovná ST plus SE. Tohle je důležitý. A je to vlastně to hlavní, z čeho budeme při řešení vycházet. Souhlasíte a rozumíte všichni, že vlastně celková vzdálenost mezi Berounem a Nižborem je rovna součtu dráhy, kterou urazil Tomáš a součtu dráhy, kterou urazil Eva, než se potkali. Je tohleto jasné? Ano. Výborně. Tak. Takže vlastně to je na naše výchozí rovnice. A teďka prakticky. Vy si vždycky napište ty dvě pohybující se tělesa. Popište si je. Takže máme Tomáše a máme Eva. Tak. A vždycky si k ním budeme zapisovat to, co o nich víme. Takže budeme mít vždycky dráhu. Dráha. Zapíšeme si čas a zapíšeme si jejich rychlost. Tak. U dráhy, já vím, že Tomáš urazil dráhu ST. ST. Eva urazila dráhu ST. Tak. A teď budeme vyplňovat ten čas. Jak dlouho trvalo Tomášovi urazit tu dráhu ST? Jak dlouho? 90 minut. Výborně. 90 minut. Jo. Je to přesně tak. A já, protože vlastně tady mám tu rychlost v kilometrech za hodinu, tak já si klidně napíšu 1,5 hodin. Jo, nebojím se to. Bude to jednodušší. Mám tady tu rychlost v kilometrech za hodinu, napíšu si čas v hodinách. Jak dlouho trvalo Evě urazit tu jejich vzdálenost SE? 30 minut. Takže jednu polovinu hodiny. Jo, jednu polovinu hodiny. Tak. Tady se vás ani nebudu ptát, to je jednoduché. Tomáš šel rychlostí 3 km za hodinu a Ela šla rychlostí 5 km za hodinu. Tak. Takhle vy si vlastně doplníte z toho zadání tu tabulku. Jo, jo. A vždycky vlastně každý z těch příkladů bude takový, že vy buď budete znát tu dráhu číslama a třeba budete znát rychlost a budeme dopočítávat čas. nebo budeme znát čas a budeme znát dráhu a budeme počítat rychlost. Jo? Vždycky vlastně známe dvě ty veličiny a dopočítáváme tu třetí. To je celý ten princip, jo? A ta tabulka nám hezky ukáže, co my známe a co počítáme. A tady vlastně my vidíme, že vlastně jakmile my budeme znát to SP a to SE, tak to sečteme a dostaneme to, na co se nás ptají, tu celkovou dráhu. Takže když já teďka vlastně dosadím do této rovnice, tak já si ji tady opíšu, jo? Celková dráha z toho nižboru je dráha, kterou urazil Tomáš ST plus dráha, kterou urazila Eva ST. Vy víte, že každá dráha toho rovnoměrného přímočaře pohybujícího se tělesa, která jde stejně, která jde takhle pořád stejně rychle, ono nezrychluje a neskomaluje. Jde pořád stejně rychle, to je důležité. Tak vlastně spočítám jako rychlost krát čas. To znamená, u toho Tomáše je to vlastně to S Tomáše, kdy vidíte, že to je vlastně čas krát rychlost. Takže 1,5 hodiny krát 3, že jo? To je vlastně ten čas a ta rychlost toho Tomáše plus rychlost Evy a čas, že jo? Takže zase udělám 1,5, třeba, krát 5. Takže když to spočítáme, dostanete 3x1,5, takže 4,5 km urazil Tomáš, plus Eva urazila půlku z 5 km, to znamená 2,5 a výsledkem je, že víme, že Nížbor a Beron jsou od sebe daleko 7 km. Jo? To znamená, my jsme vlastně vyšli z té hlavní rovnice, to je ten první krok, který si musíte uvědomit, že u těch dvou těles, která se pohybují proti sobě, vždycky platí, že ta celková dráha je rovná součtu toho, co ujde jedno těleso nebo ujede a to druhé dohromady. Jo? A pak už jenom vlastně dosadíme do té rovnice, vždycky to, co známe, jo? A tady jsme znali čas a rychlost a vlastně spočítali jsme tady v tom případě tu celkovou dráhu.