Online (Celá ČR) | Pobočka Praha | Pobočka Beroun
★★★★★ 5,0 • 180+ recenzí
„Kurz skvěle připravil syna na přijímačky, byl přijat na prioritní školu." – Radka Š.
Lekce 12 Slovní úlohy na pohyb Slovní úlohy na pohyb

Příklad 17: Slovní úloha na pohyb – Výjezd vlaků ze stejného místa

1 Zadání příkladu

Příklad 17: Slovní úloha na pohyb – Výjezd vlaků ze stejného místa

Zadání příkladu:

Z Berouna do Plzně vyjel v 9:30 osobní vlak průměrnou rychlostí 60\text{ km/h}. Později za ním ze stejného nádraží vyjel rychlík průměrnou rychlostí 90\text{ km/h}. Vzdálenost mezi Berounem a Plzní po železniční trati je 60\text{ km}. Rychlík dojel osobní vlak přesně v okamžiku příjezdu do Plzně.V kolik hodin vyjel rychlík z Berouna?

Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Z Berouna do Plzně vyjel v \(9:30\) osobní vlak průměrnou rychlostí \(60\text{ km/h}\). Později za ním ze stejného nádraží vyjel rychlík průměrnou rychlostí \(90\text{ km/h}\). Vzdálenost mezi Berounem a Plzní po železniční trati je \(60\text{ km}\). Rychlík dojel osobní vlak přesně v okamžiku příjezdu do Plzně.
V kolik hodin vyjel rychlík z Berouna?
💡

CERMAT tip lektora

Při úlohách na dojíždění ze stejného místa vždy vycházejte ze základní rovnosti drah s₁ = s₂ a situaci si uspořádejte do tabulky veličin s, v, t.

2 Video řešení s lektorem

Načítám video přehrávač...

3 Správný výsledek

Zobrazit výsledek ▾
Výsledek příkladu 17

4 Jak ti to šlo?

Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:

5 Vysvětlení a postup výpočtu

Úlohy na pohyb patří k tradičním a velmi oblíbeným tématům v přijímacích zkouškách na střední školy od Cermatu. Základem úspěchu je správné určení typu pohybu – zda se tělesa pohybují proti sobě, nebo vyjíždějí ze stejného místa za sebou. V tomto příkladu řešíme situaci, kdy rychlejší rychlík dohání pomalejší osobní vlak na stejné trase z Berouna do Plzně. Pomocí přehledné tabulky a základního vztahu pro dráhu snadno zjistíme přesný čas výjezdu druhého vlaku.

Nejčastější chybou v těchto typech úloh bývá nesprávný převod zlomků hodin na minuty a zaměnění času jízdy s časem odjezdu či příjezdu. Pokud si však vytvoříte jednoduchý náčrtek a systematicky zapíšete dráhu, rychlost a čas pro každé těleso zvlášť, vyhnete se zbytečným početním chybám a získáte plný počet bodů.

6 Přepis výkladu lektora

Zobrazit přepis ▾
V příkladu 17 víme, že máme vlak, který jede do Plzně z Berouna. Ten vyjíždí v 9.30, jede nějakou rychlostí, tady je napsaná, a vlastně po něm z nádraží vyjíždí rychlík. Ten rychlík jede rychleji a vlastně potká ten vlak, který vyjel dříve v Plzni. To znamená, já když se vás zeptám, než si to začneme řešit, určitě chápeme všichni, že se jedná o úlohu na pohyb, a teď my jsme si vlastně říkali dva typy těch úloh. O jaký typ se jedná tedy? O? Do měžní ze stejného místa A, to je s týma sedemná S, dvá. To je přesně ono. Výborně. Dokonce jste odpověděla už moji budoucí otázku. Je vidět, že už to znáte, na co se vdám. Takže přesně tak, my máme jedno místo, a z toho nám tady jede ten vlak, že jo? Nějakou rychlostí V, musím se pojít, kolik to je, 60 km za hodinu. Jo? A později tady jede rychlík. Rychlík. Ten jede rychlostí V, 90 km za hodinu. Vy samozřejmě víte, že ten druhý vždycky musí jet rychleji. Jinak by toho prvního nedojel nikdy, protože by jel později, že jo? A vlastně předpokládejme, že tady v tom místě, tady je Plzeň takhle, a on tady v té Plzni prostě ho dojede. Jo? Tak. Takže přesně máme dvě pohybující se tělesa, tady v tom případě to jsou vlaky. Ten vlak urazí dráhu S1, z Berouna do Plzně, tady je Berou, tady je ta Plzeň, že jo? Tenhle urazí dráhu S2, takhle bych si to já zapsal, jo? A ještě koukám, že bych si to zapsal, co? Tady ten část, že jo? Tady bych si zapsal takhle 9.30 a tady bych si zapsal takhle červeně otazník, protože to je to, co mám spočítat, jo? V kolik hodin vlastně věl tehle ten mychlík. A poslední informaci vlastně, kterou jsem si nezapsal, tak je vlastně, co jsem si to nezapsal, jo, tu rovnici, S1 se rovná S2, to je ta důležitá klíčová rovnice, jo? Tak, takže když mám nějaký takovýhle zápis, tak vlastně, co udělám jako v dalším kroku? Vždycky tady na tu stranu jsem tady začal psát, co si teď zapíšu? Pamatujete si, co jsem vás vždycky nutil si tady zaznamenat? No, přátelé, tohle bylo výborný, a teď co dělám dál? Co je ten další krok v přiřešení téhle úlohy? Jste tam. Snad jo. No, to je muze, který je rovná zrazdřeva nová. No, jasně, ale přece my jsme se učili, že v těch úlohách na pohy si uděláme takovou tu sumární tabulku, ve které si popíšeme ty dvě tělesa, přesně ty jich parametry, že jo? S, V, T. Pamatujete si? To znamená, to je to, co jsem u vás chtěl slyšet teď, že mám, udělám si náčrt tu situaci, ujasním si, co mám zpočítat, ujasním si, jaká to je ta výchozí rovnice, a teď si udělám ten zápis. To znamená, mám vlák a mám rychlík. Jo? Takhle bych si to na ten papír napsal, a vlastně tahle tabulka nám, jakoby zase strukturovaně, bez chyby, vypočítá to řešení. Jo? Nebo dá vlastně návod k tomu řešení. My víme, že vlastně budeme... No, povídejte. Můžu se jen zeptat výsledky, že o 20 minut potom vyjede? No, vyjede o 20 minut potom. Jo, jo. No, můžete klidně pokračovat dalšími úlohami, když si doděláme tuhle. Takže, tenhle postup, jo, tohle je jakoby jednoduchá úloha, souhlasím, ale tenhle postup vlastně je univerzální univerzální a dá se použít prostě i na ty obtížnější úlohy, kde musíte něco dopočítávat. To znamená, určitě si zapíšu tu dráhu, zapíšu si teda část vždycky a zapíšu si rychlost. A teď si vlastně z toho nákresu sem zapíšu ty parametry. Tak vlastně vlák jede 60 km za hodinu, rychlík jede 90 km za hodinu. Tak, dráha S1, S2, to je jasný, ty jsou stejné vlastně. A vy víte, že vlastně my, že jo, to kouzlo té tabulky je celé v tom, že platí, že dráha S je vlastně V krát T. To znamená, že jo, my si vždycky, že vlastně my potřebujeme dopočítat ten čas, že jo, abychom se dostali vlastně na to, v kolik on výjížděl. Tak vlastně místo toho S1 my dáme součin tohodle řádku a místo toho S2 budeme mít součin tohodle řádku. Tak. A teď teda, jaký je čas pro ten vlak? To víme. Když si pořádně přišlejme do zadání, já jsem to na schvál vynechal zatím. Ale zajímá mě, jestli někdo ví, jaký je ten čas jízdy toho vlaku. Jedna hodina. Je jedna hodina. Správně. Protože je tam napsáno, že Beroun a Plzeň jsou od sebe 60 kilometrů. Jo, 60 kilometrů. To je ta vzdálenost Berouna a Plzeň. To znamená, pokud tehle ten vlak jel rychlostí 60 kilometrů za hodinu, tak on těch 60 kilometrů mezi Berounem a Plzeň jel přesně jednu hodinu. Jo? Tehle ten vlak jel jednu hodinu. Tehle ten vlak, vlastně ten druhý, já se napíšu, to mě v tu chvíli netrápí, to je vlastně to, co potřebuju počítat. Jednoduše. To je to x, nebo t, bych si tam dal. Jo? To je jedno. A teď vlastně už musí platit, že ta S1, 60 kilometrů, šedesát, tady je to jakoby extrémně jednoduchý, se rovná ty vlastně času krát rychlosti toho druhého vlaku, protože on taky musel ujet 60 kilometrů. Jo? To je celý ten princip vlastně. Akorát, protože je rychleji, tak musel jít kratší dobu, jo? Aby to vyšlo. No, to znamená vlastně, tady mám x krát 90, to znamená, vy vidíte, že x je vlastně 6 devítin, to znamená 2 třetiny hodiny. Jo? Takže tehleten vlák, ten rychlík teda chci říct, ten rychlík, musel jet, že jo, 2 třetiny hodiny, to je 40 minut. Jo? To znamená, už se vlastně blížíme do finále, když vlastně tenhle vlák jel v 9.30, tak v Plzni byl v 10.30. Je to vidět ještě? Jo, ještě těch 10.30 se tam vyšlo. Je v 10.30, že jo? Tento ten je samozřejmě, on ho dojel v těch 10.30, v té Plzni, on ho dojel, to znamená, on vlastně jel v 9.50, jo? To znamená, v 9.50 jel z Berouna. A to je ta odpověď. Takže, na tomhle jednoduchém příkladu jsme zase, jakoby trénovali tu kuchařku, ten postup těch úloh vlastně na pohyb. Jo? Takže, když to ještě jednou schrnu, první krok, ujasním si, jaké to je ty úlohy, jedou stejným směrem. Udělám si náčrk, naznačím si, co znám, ujasním si tu výchozí rovnici, vy samozřejmě víte, že kdyby to byla ta úlova, kde jedou proti, tak to bude S1 plus S2 se rovná té celkové dráze S a vlastně zapíšete si tu tabulku, do ní si zapíšete ty parametry, vložíte je pak do rovnice a vypočítáte. A je to celé. Jo? Tak. Dobře?