Příklad 12: Podobnost trojúhelníků a určení koeficientu podobnosti
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Jsou dány dva trojúhelníky ABC a KLM. V trojúhelníku ABC mají strany délky |AB| = 3{,}2\text{ cm} a |AC| = 3{,}6\text{ cm}. V trojúhelníku KLM mají odpovídající strany délky |KL| = 4{,}0\text{ cm} a |LM| = 4{,}5\text{ cm}. Úhly sevřené těmito stranami jsou v obou trojúhelnících shodné.Rozhodněte, zda jsou si trojúhelníky ABC a KLM podobné, a určete koeficient podobnosti k, který převádí trojúhelník ABC na trojúhelník KLM.
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Jsou dány dva trojúhelníky \(ABC\) a \(KLM\). V trojúhelníku \(ABC\) mají strany délky \(|AB| = 3{,}2\text{ cm}\) a \(|AC| = 3{,}6\text{ cm}\). V trojúhelníku \(KLM\) mají odpovídající strany délky \(|KL| = 4{,}0\text{ cm}\) a \(|LM| = 4{,}5\text{ cm}\). Úhly sevřené těmito stranami jsou v obou trojúhelnících shodné.
Rozhodněte, zda jsou si trojúhelníky \(ABC\) a \(KLM\) podobné, a určete koeficient podobnosti \(k\), který převádí trojúhelník \(ABC\) na trojúhelník \(KLM\).
Rozhodněte, zda jsou si trojúhelníky \(ABC\) a \(KLM\) podobné, a určete koeficient podobnosti \(k\), který převádí trojúhelník \(ABC\) na trojúhelník \(KLM\).
💡
CERMAT tip lektora
Při určování podobnosti vždy porovnávejte odpovídající si strany – nejkratší k nejkratší a nejdelší k nejdelší.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Výsledek se ti uloží do osobního přehledu pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 385
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Podobnost trojúhelníků je jedno z klíčových geometrických témat, které se pravidelně objevuje v přijímacích zkouškách na střední školy od Cermatu. V tomto příkladu se podíváme na to, jak ověřit, zda jsou si dva trojúhelníky podobné, pokud známe délky dvou odpovídajících si stran a velikost úhlu, který tyto strany svírají (věta sus). Naučíte se správně sestavit poměr odpovídajících si stran a určit koeficient podobnosti k.<br>Častou chybou u přijímaček bývá špatné spárování odpovídajících stran (např. porovnávání nejkratší strany s nejdelší) nebo záměna vzoru a obrazu při výpočtu koeficientu. Pokud je koeficient větší než 1, jde o zvětšení, pokud je menší než 1, jedná se o zmenšení. Převod všech délek na stejné jednotky (např. milimetry) vám navíc výrazně usnadní krácení zlomků.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
V příkladu 12 máme zadány dva trojuhelníky. Máme trojuhelník ABC a trojuhelník KLM. Když se podíváte na délky stranu trojuhelníku ABC, tak vidíte, že je kratší i na tom vašem obrážku. Ta bude být délku 3,2 cm. A tahle je delší, ta bude být délku 3,6 cm. Tak si to takhle prosím označte. A teďka vlastně, co je to podobnost? Podobnost vlastně zkoumá, zda jsou si ty obrazce. A tady v tom našem případě trojuhelníky podobné. Podobné jsou si tehdy, pokud vlastně například, můžeme říct, že všechny strany toho trojuhelníku, těch dvou trojuhelníků, že jejich délky mají stejný poměr, že jejich délky jsou ve stejném poměru. Nebo můžeme tady v tom našem případě říct, že ty trojuhelníky budou podobné, pokud vlastně jejich dva úhly, které máme, budou stejné. A k tomu ještě budou vlastně ty zbylé dvě strany ve stejném poměru. Vždycky je to jenom o poměru vlastně. Ta podobnost. Zkoumá se, jestli vlastně ten trojuhelník, vždycky jeden, jednomu říkáme vzor, řekněme, že tohle je vzor, a tomu druhému říkáme obraz. A zkoumáme, jestli vlastně tenhle trojuhelník může být obrazem toho vzoru. A ten obraz může být buď větší, nebo menší. Podle toho, jak ten trojuhelník zvětšíte, nebo zmenšíte. Tak, to si jasně pamatujete. A vlastně těch možností, jak zkoumat tu podobnost, je víc. Vy asi si pamatujete, už jsem zmiňoval, když mám tři strany trojuhelníku, tak je to ta věta strana, strana, strana. To znamená kontroluji, jestli vlastně všechny poměr délek všech třech stran v obou dvou trojuhelníků je stejný pro všechny ty strany. A vždycky vezmu tu nejkračší, které nejkračší. Tu prostřední, které prostřední. Tu nejdelší, které nejdelší. Těch dvou trojuhelníků. Tady u nás vlastně my zkontrolujeme ten úhel, ten je stejný. A tutiž teďka vlastně nám zbývá jenom vlastně spočítat poměr délek těch dvou stran. Vždycky těch, co k sobě přísluší. To znamená tahletá 3,6 oproti 4,5 a tady 3,2 a to je těch 4. Takže ten poměr se nazývá vlastně koeficient podobnosti. On musí být pro vždycky ty příslušné dvě strany stejný, aby ten trojuhelník byl podobný. To znamená, já vlastně si napíšu ten koeficient podobnosti. Tady v tom našem případě bude vlastně ta třeba kl, délka kl ku délce ab. Tak pojďme si to zkusit. Když kl, já to dám třeba v milimetrech, je 40 a ab je 32 milimetrů, tak to můžu vykrátit 8 a dostanu, že to je 5 čtvrtin. To znamená, že vlastně strana kl je 5 čtvrtin strany ab, tudíž vidíte, že je delší. Že vlastně ten koeficient je větší než 1, takže on nám říká, že vlastně tenhle obraz je větší než ten původní trojuhelník. A teďka, abychom zjistili, jestli je opravdu podobný, tak stejný koeficient podobnosti musím dostat i pro poměr těch druhých stran, těch zbývajících. To znamená, zase si napíšu ten poměr a ten bude teda Lm, že jo, délka Lm ku délce AC, že jo, ku délce AC. To znamená, když dosadím, tak mám zase 45 mm ku 36 mm, to znamená, když to vykrátíme co 9, tak dostanu zase 5 čtvrtin. Takže vlastně vidíte, že jsme ověřili, že ty dva trojuhelníky jsou si podobné. To znamená, vy zkontrolujete tyto dva úhly, ty úhly jsou stejné, to je v pořádku. Takže můžu si to jakoby od... jo, je to v pořádku. Tak, potom vlastně zkontroluju poměr těchto dvou stran, že jo, podívám se, jo, je to 5 čtvrtin. Zkontroluju poměr těchto dvou stran, dle, že jo. Vidím, že to je 5 čtvrtin, že je to stejné. To znamená, ano, jsou si podobné, jo. Splnil jsem obě podmínky, jak ty úhly, tak vlastně poměry dvou těch stran jsou si podobné. A to je celé. Takže byste teďka rozhodli o tom, že ty trojuhelníky si jsou podobné, s koeficientem podobnosti 5 čtvrtin. A to je vlastně celé. Nic jiného na tom není. Můžete se setkat třeba s příkladem, že budete znát délku té výchozí strany. Ten koeficient. A budete vlastně počítat délku toho obrazu. Tak je to jenom o tom, že vlastně tuhletu délku vy násovíte 5 čtvrtinami a dostanete délku toho obrazu. Když ten koeficient bude menší než jednat, tak samozřejmě ten obraz vlastně je menší. Takže je to zmenšené. A to je celé. Tak jo.