6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v úloze 11 máme vlastně kmeny stromů. A vy víte, že kmen stromů má zase nějaký kmen tvaru válce. Tady předpokládáme, že se jedná o rotační válec, to znamená, že ten kmen toho stromu je pořád stejně široký, nesušuje se, předpokládáme, že je prostě stejný. A on projede tou pilou, ta pila to seřízne z těch čtyřech stran a z té pily nám vlastně vyjede takový ten trám. Ten trám vlastně má čtvercový průřez. To znamená, delta všech jeho čtyřech stran je stejná. A my vlastně víme, že průměr toho kmenu, nebo já to napíšu průměr, je 50 cm. A vlastně víme, že ta délka je 10 metrů. Jo, těch kmenů. Tak. A vlastně tady nám nařezali z těch kmenů 10 metrů krychlových těch trámí. Tak. A první otázka je, kolik těchto kmenů nám vlastně na tu pilu přivezli, když vlastně nám z toho vypadlo 10 metrů krychlových takhle hezky nařezaných trámí. No. Co vy na to? Co s takovým příkladem? Co musíme spočítat? Hm. První řešíme počet těch trámí. Kolik je tady těch trámí? No, já vím, jaký je jejich oběb všech těch trámí. Jo. A taky vím, že když délka toho kmeny je 10 metrů, jaká bude délka toho trámí? Taky 10 metrů. Taky 10. Taky 10. Že předpokládáme, že prostě není potřeba ten kmen zařezávat. Jo, je to hezky uříznutý rovně. Ten předpoklad je, že délka toho trámí je taky 10 metrů. Jo. Pokud někdo máte pilu a nesouhlasíte důrazně se mnou a myslíte si, že je potřeba to zařezávat a já tomu vůbec nerozumím, tak máte úplnou pravdu. Nerozumím tomu, ale předpokládám, tady se předpokládá, že prostě tahle délka je stejná jako tady. A omlouvám se tomu, kdo tomu rozumí, že se to musí zařezávat. Tak nemusí. Tak, co dál? Jak vlastně teďka spočítám, kolik těch trámů bude? Co k tomu potřebuju? Že zjistíme objem toho jednoho? No jasně, já potřebuju objem jednoho trámu. A jak zjistím objem jednoho trámu? Počítám. Ale jak? No ještě budu potřebovat tu jednu stranu. Jo. A potom to je přesně tak. Pojďme si označit, že tady ta strana toho trámu je A. Jo, on je čtvrcový, tak je A. Jak vlastně spočítám velikost strany toho trámu? myslím tím té podstavy. No víme, že úhlo příjde toho čtvrtce a kratar je jako průměr toho, čeho to vyřezává. No a jak to spočítám? Máte úplně pravdu. Takže co použijeme? Já jsem to nechtěl ještě nakreslit, protože už by to bylo úplně zřejmé. Ještě jsem vás chtěl trošku trápit. Co vlastně? Jak to vlastně vypočítám? V pomocí čeho? Pytágel. Ano. Tak a teď už to teda můžeme si nakreslit. Když si nakreslíme vlastně zřezu ten kmen, tak ten kmen má vlastně kruhový průřec. A máte pravdu, že my vytvoříme z toho kmene čtverec. Vlastně čtverec takhle. Tak já to trošku ještě. Tak. A vlastně ano, úhlo příčka. Toho čtvrce je průměr vlastně toho kmene. Přesně tak. Tohle to je ten kmen. A tohle to je vlastně ten trám. A. Takže pokud my jsme si řekli, že tohle je A, tohle je také A, tak ten průměr tady je 50. Přesně tak. Tak. Takže my nadiktujte tady tu Pythágelovou větu podle tohohle náčrtku. My víme, že tady je pravý úhlet. Tak. Tak, jak to vlastně bude? 2A na druhou se rovná 50 cm. No, má to malou chybičku. Ano. 1A na druhou metru, ale je to možná v metr? No, v metrech to není. Je to v centimetre. Ale tahle rovnice má malou chybičku. Co nám tady chybí? Na druhou. Na druhou. Na druhou. Pozor na to. Jo. Já když ještě jakoby uskočím kousíček, jenom než jste to sečetla, tak abychom to všichni viděli, tak vlastně, že jo. Je to odvěsná, odvěsná přepona. To znamená, bude platit, že A na druhou plus A na druhou se rovná vlastně C na druhou. A C na druhou je vlastně 50. Takže tady takhle na druhou. Jo. Pozor na to, občas na to na druhou zapomenete tady u těch přeponů. No a pak je to špatně, že jo. Takže 2A na druhou se rovná 50 na druhou 5 krápě 25, přidám 2 nuly, že jo. Takže 2500. Tak. Z toho plyne, že A na druhou je 1250, to zvládnem. A A je vlastně odmocnina z 1250. Jo. Tak. Všechno to máme v centimetr. Tak. Blbnu. Tady nebude takhle. Takhle. Jo. Tak, centimetr. A co dál teďka? Takže já znám tu délku strany. Na skvál, jakoby dál se nepouštím do toho odmocňování v tuhle chvíli. Tak. Co teď spočítám? No. No. Tak. Jo, pak jo. Teď už se dá jednoduše spočítat objem toho trámu. Tak. Tak pojďme na to. Takže objem trámu. Takže objem trámu spočítám jak? Jenom vzorec mi zatím řekněte obecně. Teda. Bude? A krát A krát. Pak. Víška. Jasně. Jasně. Takže já zase napíšu obsah podstavy krát ta výška. To je ten krásný vzoreček. A my přesně víme, že vlastně to je A na druhou vlastně krát těch deset. Jo? Když si do toho dosadíme takhle. Když takhle využiju, že to má pod tím. To znamená vlastně my vidíme, že to je 1250, že jo? To je to A na druhou. Takže vidíte, že ta odmocnina se nám tady vlastně ztratila. A je to krát. No jo. Ale teď máme tady problém, protože... Proč máme problém? Protože... To není ve stejných jednotkách. Protože to není ve stejných jednotkách. Přesně tak. To znamená, co my s tím uděláme teďka? Ne. Já bych v tuhle chvíli... Já to takhle udělám, aby jsme v tom neměli chaos. Tak. A vyřeším si nejdřív obsah té podstavy. Bych si spočítal. Takže obsah podstavy vlastně je ta odmocnina z 1250 na druhou, což je 1250 cm2. S tím asi souhlasíte všichni. Že to bylo v cm. Mám druhou mocninu v cm2. A já to budu chtít vynásobit těmi metry. A asi bych u přijímaček, když bych se nad tím teď zamyslel, tak jakoby než převádět ty metry na cm a dostat strašně velký čísla, tak bych si radši převedl ty cm na metry čtvereční. Takže mi teďka řekněte, kolik se tohle rovná metrů čtverečních, aby jsme si to zopakovali. 1250 cm2 je kolik metrů čtverečních? No na celý 125 cm2. Ano, přesně tak. Protože vy si hnedka v hlavě řeknete, já mám 100 cm v metru v délkovém, to znamená v čtverečném mám vlastně 100 x 100, 10 tisíc. To jsou 4 nuly. Takže vlastně vidím, že posouvám o 4 místa. Napíšu to. A ještě jednou to po sobě zkontroluji, protože nechci udělat v tom testu chybu. Budu mít 85 minut letos. Takže vlastně mám čas si to po sobě zkontroluji. Takže žádná celá 125 m2. Je obsah podstavy. A teď už my můžeme tedy dosadit sem a mít tedy žádná celá 125 x 10. A vidíme, že ten objem trámu je 1,25 m krychlových. Jo? To je objem jednoho trámu. Tak. A teď vlastně já vím, že těch trámů do chromady jsme nařezali 10 m krychlových. Takže počet trámů spočítám jak? Jak spočítáme počet trámů? 10 děleno 1,25. Ano, 10 děleno 1,25. A to je kolik? I s tím se můžete setkat? Porazilo se někomu? To je... To je 8. To je 8, výborně. Je dobrý část úplně v pohodě, jo? 8 trámů. Je jedno, jestli prostě řešíte takovýhle podíl třeba tím, že teda jako by si to vynásobíte stem a dostanete tisíc děleno 125, nebo prostě můžete si to napsat jako podíl třeba nejakého zlomku a pak krátik, jo? Je to jedno, důležité je, že se umíte dostat na to, že to je 8 trámů, jo? A máme vlastně vyřešenou tu úlohu a víme, kolik je trámů, kolik kmenů. Tak my jsme spočítali, kolik je trámů a vlastně logicky to je odpověď na to, kolik bylo těch kmenů, protože je jasný, že z každého toho kmenu udělali jeden trám, že jo? Od dílce těch 10. Tak jo. Tak. To je to Ačko. A teď ještě máme vypočítat ten odpad. Tak pojďme aspoň jakoby rychle už jenom si říct, co je to ten odpad. To jsou vlastně ty kusy dřeva, že jo? Podívejme se tomu nějak říkat ty krajinky, že jo? To jsou tyhle ty části, které vlastně se odřezou z toho kmenu, tak aby vlastně vznikl ten čtvercový trám, že jo? Tak. To znamená, vy už asi vidíte, že jo? Co musíme spočítat? Abychom dostali tohle, to červené. Válec minus vade? No, jasně. Je to oběm válce. V toho válce, nebo V toho kmene. Kmene. Mínus V toho trámu. Že jo? A pokud to spočítáme pro to odpad, jo? Když napíšu odpad, tak je to kmen mínus ten trám. A vlastně potom to vynásobíte osmi, protože víte, že těch kmenů a trámů bylo osm a dostanete ten výsledek, jo? Takže když to vezmu jenom velice rychle, oběm válce už jsme měli. Je to pí krát r na druhou krát víčka. To znamená, když vy do toho dosadíte vlastně 3,14 krát r, vlastně je 25, že jo? Protože my víme, že průměr je 50. Takže když dosadíte 25 na druhou krát, jo? A teď vlastně to musím zase převíst, tak já to udělám takhle, jo? 25, napíšu to v metrech, jo? Aby už to bylo rovnou v metrech, když si to pak spočítáte, jo? Takže žádná celá 14 krát žádná celá 25 na druhou, aby to bylo v metrech, krát 10, jo? Krát 10 a z toho vám potom doma vyjde nějaká 1,96 metrů, jo? 1,96 metrů klichlového je objem toho kmene, jo? Je objem toho kmene a my vlastně objem toho trámu máme tady. To znamená, pokud vlastně do tohohle teďka dosadíme, 1,96 je objem toho kmene, minus 1,25 je objem toho trámu, tak vlastně dostanete nějaký žádná celá 7 zhruba, jo? Žádná celá 7 metrů klichlových. A to je odpad na jednom tom kmene, na jednom, jo? Takže celkový odpad, abychom už to měli celé, celkový odpad, potom spočítáme jako 8 krát žádná celá 7 a dostaneme zhruba 5,6 metrů klichlových. Tak a to je ten celkový odpad. A máme to. To znamená, to už nebylo až tak jako by důležité, jako vlastně to, že vás napadlo, že si vlastně z toho kruhového průřezu, když vlastně z kruhu máme spočítat maximální možný vlastně průřez toho čtverce. Takže vlastně to je Pythagorová věta. To je vlastně to hlavní. Zbytek už pak jsou jenom ty vzorečky na objemy. Zbyt.