Slovní úlohy
Úlohy na porovnávání a rozdíly
Slovní úloha na přijímačky: Kolik naspořili Jirka, Tomáš a Eva?
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Příklad 11 Jirka, Tomáš a Eva dohromady naspořili 1250 korun. Nejméně spořil Jirka. Tomáš naspořil o 150 Kč více než Jirka a Eva ještě o 50 Kč víc než Tomáš. Urči, kolik každý z nich naspořil.
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Příklad 11
Jirka, Tomáš a Eva dohromady naspořili 1250 korun. Nejméně spořil Jirka. Tomáš naspořil o 150 Kč více než Jirka a
Eva ještě o 50 Kč víc než Tomáš.
Urči, kolik každý z nich naspořil.
Jirka, Tomáš a Eva dohromady naspořili 1250 korun. Nejméně spořil Jirka. Tomáš naspořil o 150 Kč více než Jirka a
Eva ještě o 50 Kč víc než Tomáš.
Urči, kolik každý z nich naspořil.
2 Video řešení s lektorem
Načítám video přehrávač...
3
Správný výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Uloží se ti do tvojí osobní historie pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 248
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
Při řešení slovních úloh, kde porovnáváte více různých částek, je nejvýhodnější vyjádřit všechny hodnoty pomocí jedné neznámé. Jelikož nejméně naspořil Jirka, označíme jeho úspory jako neznámou x. Tomáš naspořil o 150 Kč více než Jirka (x + 150) a Eva o dalších 50 Kč více než Tomáš, tedy o 200 Kč více než Jirka (x + 200). Dohromady tak jejich naspořené peníze tvoří tři stejné díly (3x) a přebývajících 350 Kč.
Abyste zjistili hodnotu jednoho základního dílu (Jirkovy úspory), nejprve odečtete přebývajících 350 Kč od celkového součtu 1250 Kč, čímž získáte 900 Kč. Tuto částku následně vydělíte třemi. Jirka tedy naspořil 300 Kč. Dopočítat zbývající kamarády už je snadné: Tomáš naspořil 450 Kč a Eva 500 Kč. Úlohu lze řešit jak zápisem přes rovnici, tak logickou úvahou, přičemž oba postupy jsou u přijímacích zkoušek správné.
Abyste zjistili hodnotu jednoho základního dílu (Jirkovy úspory), nejprve odečtete přebývajících 350 Kč od celkového součtu 1250 Kč, čímž získáte 900 Kč. Tuto částku následně vydělíte třemi. Jirka tedy naspořil 300 Kč. Dopočítat zbývající kamarády už je snadné: Tomáš naspořil 450 Kč a Eva 500 Kč. Úlohu lze řešit jak zápisem přes rovnici, tak logickou úvahou, přičemž oba postupy jsou u přijímacích zkoušek správné.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
V příkladu jedenáct máme zase Jirku, Tomáše a Evu. Takže uděláme si teďka ten zápis zase trošku jinak. Napíšem si Jirka, Tomáš a Eva. A my víme, že dohromady naspořili dvanáctet padesát korun. Tak, nejméně naspořil Jirka. Tomáš naspořil o sto padesát víc než Jirka. A Eva ještě o padesát víc než Tomáš. Takže když se vlastně na to podíváme, tak my vidíme, že Tomáše dokážeme určit tak, že bych vlastně nebo já to šupku spíš udělám takhle. Že když vezmu Jirku a k Jirkovi přičtu kolik? Sto padesát. Tak dostanu Tomáše. A když k Tomášovi ještě přičtu dalších padesát, tak dostanu to, co naspořila Eva. Takže vlastně, proč tady kreslím ty šipky? Je vidět, že vlastně Tomáše i Evu si můžeme vyjádřit pomocí toho Jirky, protože se to všechno odvíjí od toho Jirky. Takže v tom případě je opravdu výhodné si říct, že dobře, my nevíme, kolik naspořil Jirka, to znamená, řekneme si, že naspořil x. Tak, pokud Jirka naspořil x, kolik naspořil Tomáš? A teď chci po vás, abyste to vyjádřili pomocí toho x. No jasně, on naspořil x plus 150. No a teďka Eva, to už vlastně je stejné, pokud Eva naspořila ještě o 50 víc než Tomáš, tak vlastně Eva musela naspořit x plus 200. Tak, a teď dohromady oni naspořili 1250 kolum. Jo, klče. A my vlastně máme určit, potřebujeme spočítat, kolik je to x. Tak, a já teď ukážu dvě řešení. První pro ty z vás, kteří počítáte rovnice. Já vím, že spoustu z vás, rodiče doma trénují v těch rovnicích a chtějí, abyste to řešili rovnicemi, je to v pořádku. Někteří z vás ty rovnice nepoužívají ještě v páté třídě, taky to není chyba a vůbec to nevadí. Ukážem si oba dva způsoby. Takže ten první s tou rovnicí je, my víme, že vlastně těch 1250 kolum naspořil Jirka plus Tomáš plus Eva. A to je vlastně to, co ta rovnice dělá. Ona pouze sečte to, kolik naspořil každý z nich, to bude na jedné straně, a na té druhé čemu se to rovná. Takže bude tam tedy x, to je Jirka, plus x plus 150, to je Tomáš, plus x plus 200, jo? To je ta jedna strana, to kolik vlastně naspořili. A to se rovná těm 1250, to je to kolik naspořili. Takže ještě jednou, tohle je Jirka, tohle je Tomáš, a tohle to je Eva, jo? Jirka, Tomáš, Eva. No, a teďka tohle je teda rovnice, protože má levou stranu, má pravou stranu, má rovná se, a má tu jednu neznámou, kterou tady máme, to x. Jak ji řešíme? My vlastně ty rovnice řešíme tak, že si na jednu stranu sečteme počet těch x, a na druhou si dáme, čemu se ten počet x rovná. Takže kolik tady máme x, bátějci? Jedna, dvě, tři x, takže máme třikrát x, tři x, a to se rovná. Tak, a teďka. To se rovná, tady je rozhodně těch 1250, ale tady ještě vidíte, že jsou ty dvě čísla, těch 150 a 200, co s nimi? My vlastně víme, že těch 1250 se rovná ty tři x plus tohleto, že jo, to je 350. No, to znamená, my ale chceme mít vlastně čemu se rovnají jenom ty tři x. To znamená, co my musíme udělat? My musíme těch 350 odečíst, abychom dostali jenom ty tři x. Takže v tom případě vlastně už tady dostaneme, že 3 x se rovná 900 a z toho 3 krát co je 900. 3 krát 300 je 900. Že jo, 3 krát 300 je 900. Takže to je takové to řešení rovnicí. Kdo ještě se na tu rovnici úplně necítíte? Vůbec to nevadí? Že jo, my to řešíme tak, že vlastně když si to takhle zapíšeme, tak vlastně děláme to samé, jako jsme dělali tady, jenom to nepíšeme do té rovnice. My si vlastně řekneme, dobře, tohle číslo těch 1250 se nám skládá z těhletěch 3 x, takže rovnu vidíme, že tam budou 3 x, a ještě dohromady z tohletoho čísla 350. 350. Takže vlastně jsou to 3 x plus 350 se rovná 1250. 1250. Tak, čemu se tedy rovnají tí 3 x? Ano, my vlastně těch 350 úplně stejně, jako tady jsme je odečítali, tak my je tady musíme popadnout a musíme tady těch 350 odečíst. Jo? To znamená, dostaneme tady, že vlastně ty 3 x se rovnají 900. Ty 3 x se rovnají 900, takže vlastně 900 děleno třemi je 300. Jo? Takže to x je 300. No, dostali jsme stejný výsledek. Jo? Takže v podstatě je to to samé, jako řešení rovnicí, jenom si to nepíšeme do toho řádku, ale vlastně tady si představíme, z čeho se nám skládá to číslo a víme, že vlastně tady chceme mít jenom x. To znamená, to, co tady máme navíc, my to tady musíme odečíst, jo? Z toho od těch 1250, abychom dostali, čemu se rovnají ty 3 x, jo? Že se rovnají 900. Tak. Takže to byla úloha 11.