Jak na slovní úlohy s koláčovým grafem a zlomky u přijímaček

Na grafu v příkladu 13 my máme rozděleno pro 112 žáků, jak v berouně jezdí do školy. Pamatuje si někdo, jak říkáme tomuto typu grafu? Koláčový. Koláčový, výborně, slyšel jsem, chválím. Tak a určitě je důležité si vždycky ujasnit, co budeme počítat. Takže máme určit, kolik žáků jezdí autem. No tak já si tady vyznačím, že vlastně tato část toho koláče je ta část, jejíž velikost já vlastně potřebuji zjistit. A vlastně v tuhle chvíli já znám pouze velikost celého toho koláče a vlastně velikost tady téhleté tmavé části, což je ten počet, který jezdí na kole. No, ale my víme, že polovina jezdí autobusem. To znamená, kolik žáků jezdí autobusem? 56. 56, jasně, jste šikovný, protože vlastně to je polovina, takže 112 děleno dvěma. Tak, v tu chvíli vlastně my jsme věděli, že tohle je polovina, tahle to je ta druhá polovina a ta je taky velká 56. No a tuhle tu část my známe. To znamená, najednou už se blížíme vlastně k té oblasti toho grafu, kterou máme spočítat. Aby jsme velice rychle a jednoduše věděli, že tato část, kterou já tady vyznačím zeleně, tak to je kolik žáků takhle dohromady, kteří chodí pěšky a autobusem? Ano, přesně tak, slyšel jsem vás všechny, děkuju, protože celá půlka je 56 minus, nebo takhle to vydám, napíšu 52 a zase napíšu, jak jsme to spočítali, 56 minus tyto 4. Tak, a teď vlastně přišlo asi to, co je úplně nejtěžší na tom příkladu, a to je vlastně rozdělit těch 52 žáků na tuto bílou a tuto vyšrafovanou. A k tomu vlastně jsme použili tu větu, která říká, že autem, tady tahleta vyšrafovaná, to je ta, kterou hledáme, jezdí o pět čtvrtin více než těch, kteří chodí pěšky. Mně to než, které jsem si tam potrhl, mi řeklo, že vlastně to, udám to večerně, že ten počet, kteří chodí pěšky, je můj základ. Že jo, základ, ze kterého já musím spočítat číslo, které je o pět čtvrtin větší. Jo, to znamená, když si představím, že tehleten počet, kteří chodí pěšky, je třeba tehleta takhle velký, že mi se tohleto bude líp dělit na části než kus toho koláčka, tak když bude takhle velký, na kolik dílků já si ho rozdělím, ten základ, to kolik chodí pěšky? Na čtyři. Na čtyři, správně, ten si rozdělím na čtyři stejné dílky. A vlastně, pokud teďka chci tady si znázornit ten počet, kteří jezdí autem, z kolika dílků těchto těch se bude skládat tehleten počet? Za tří. Tento jsem si rozdělil, ten počet, kteří chodí pěšky, jsem si rozdělil na čtyři stejné díly. Jsou to čtvrtiny. Z kolika dílků těchto stejných se bude skládat počet, kteří jezdí autem? Dílku. O chodím z kvů? Teď jsem nerozuměl. Z devíti. Z devíti. Z devíti. Z devíti. Teď jsem slyšel správně. Proč? Protože autem chodí o pět čtvrtin více, nebo jezdí o pět čtvrtin více, než chodí pěšky. To znamená, musí to být stejný počet, to jsou ty čtyři čtvrtiny, plus ještě pět těchto dílků. Protože o to je to větší. Takže jeden, dva, tři, čtyři, pět. Takže tady mám čtyři dílky a tady mám pět dílků, to znamená celkem vlastně je to devět dílků. Rozumíte všichni? Je to jako by devět čtvrtin. Jo? Čtyři a tohle jsou čtvrtiny. Čtvrtiny, že? Tak. Takže vlastně devět. A já vím, že vlastně teď znám tu velikost celkem, dohromady. To je těch 52. Z kolika dílků se vlastně tedy skládá těchto dílků se skládá to číslo 52? Z? Číslo. Z kolika těchto dílků se skládá 52? Z třinácti. Z třinácti. Z třinácti. Správně? Správně. Protože těch 52, to zelené, se skládá z těch, co chodí pěšky, a to jsou tyhle ty čtyři dílky, a z těch, co jezdí autem, a to jsme si teďka odsouhlasili, že těch jezdí devět těch samých dílků, protože jezdí o pět čtvrtin víc. Jo? A jedna ta kostička je jedna čtvrtina toho počtu, které chodí pěšky. Doufám, že to vidíte. To znamená, tyhle ty dva dohromady je dohromady třináct dílků. Třináct dílků. Jo? To znamená, já teď můžu udělat 52 dělenu třinácti je kolik? Čtyři. Čtyři, jasně. Takže čtyři žáci jsou jeden dílek. Čtyři žáci jsou jeden dílek. Ta jedna čtvrtina. Jo? Ta jedna čtvrtina. Ale já myslím, že to vidíte lépe takhle graficky tím dílkem. Jo? Takže čtyři žáci jsou jeden dílek. A my už vlastně víme, že hledáme tohleto, tuhletu část. A víme, že to je devět dílků. To znamená, já už vlastně mám vyhráno, protože já vlastně vím, že to je devět dílků krát čtyři žáci. Tohle to jsou ty čtyři. Tohle je těch devět. A vím, že to je třicet šest žáků. Myšlo vám to taky tak? Ano. Ano. Šikulky. Jo? To znamená, autem z rodiči chodí třicet šest žáků. Takže jenom schrnu. Jo? Určitě je užitečné si do toho grafu barevnými fixy vyznačovat ty části, které znáte. Jo? Je dobré si vlastně vyznačit dobře to, co je pěšky, jsou moje čtyři čtvrtiny. Jo? A to, kolik jezdí autem, je o pět čtvrtin, tedy o pět dílků vlastně víc. Proto těch čtvrtin je devět. Dohromady těch čtvrtin je třináct. A vlastně to je 52 žáků. Potom 52 děleno třinácti je vlastně čtyři žáci, jsou ten jeden dílek. Ta jedna čtvrtina. Jo? To jsou, to je ten jeden dílek. A potom platí, že čtyřikrát děleno třinácti. Paráda! Dopicky situ Lage, víš! Konec! Ine? PřítějÍ열 s kbýt ná infectedě by spátáLE. Přítějím příštěružit s k introdučku. Vžítěоньší wedi k přitřitě mile вещ vvládně, chvinčte si jako bychาง čtyři žáků. A pochane z₂hostou jeně jsou pro pořádáho. Какé drugie? Tak... Přítějí některé to, jaka... Mů certeza... Jिniska...