Aritmetika a počítání
Hledání neznámého čísla v rovnici nebo číselné řadě
Jak na hledání neznámého čísla a úlohy se zlomky u přijímaček z matematiky
1 Zadání příkladu
Zadání příkladu:
Příklad 6 a) Urči číslo, které když zmenším o jeho jednu sedminu, tak dostanu číslo 66. b) Urči, kolikrát je od čísla 501 potřeba odečíst číslo 19, abychom dostali číslo 159. c) Urči, které číslo je třikrát větší než podíl čísel 133 a 7
Zobrazit zadání jako přístupný text
Velikost písma:
Příklad 6
a) Urči číslo, které když zmenším o jeho jednu sedminu, tak dostanu číslo 66.
b) Urči, kolikrát je od čísla 501 potřeba odečíst číslo 19, abychom dostali číslo 159.
c) Urči, které číslo je třikrát větší než podíl čísel 133 a 7
a) Urči číslo, které když zmenším o jeho jednu sedminu, tak dostanu číslo 66.
b) Urči, kolikrát je od čísla 501 potřeba odečíst číslo 19, abychom dostali číslo 159.
c) Urči, které číslo je třikrát větší než podíl čísel 133 a 7
2 Video řešení s lektorem
3
Správné řešení a výsledek
Zobrazit výsledek ▾
Skrýt výsledek ▴
4 Jak ti to šlo?
Ohodnoť, jak ti šel tento příklad. Uloží se ti do tvojí osobní historie pro opakování:
✅ Uloženo!
📊 Spočítáno: 0 / 248
Hodnocení můžeš kdykoliv změnit opětovným kliknutím.
5 Vysvětlení a postup výpočtu
V přípravě na přijímací zkoušky z matematiky pro 5. třídy se často setkáte s úlohami, které prověřují porozumění základním matematickým pojmům, jako je podíl nebo zlomková část z neznámého čísla. U úloh typu „zmenším číslo o jeho jednu sedminu“ je klíčové si uvědomit, že původní číslo představuje celek, tedy sedm sedmin. Pokud odečteme jednu sedminu, zbyde nám šest sedmin, což odpovídá zadanému číslu. Snadným vydělením šesti zjistíme hodnotu jedné sedminy a následným vynásobením sedmi získáme původní hledané číslo.
Dalším častým typem zadání je zjišťování opakovaného odečítání stejné hodnoty. Pokud máte určité číslo postupně odečítat od základu, abyste dostali požadovaný výsledek, nejprve spočítáte celkový rozdíl mezi počátečním a cílovým číslem. Tento celkový rozdíl následně vydělíte odečítaným číslem, čímž získáte přesný počet kroků.
V neposlední řadě je nutné bezpečně ovládat matematickou terminologii, zejména pojem podíl, který označuje výsledek dělení. Kombinované počítání, kde nejprve určíte podíl dvou čísel a výsledek ještě několikanásobně zvětšíte, patří k typickým příkladům u přijímaček, které prověří jak vaši pozornost, tak i základní spočetní dovednosti.
Dalším častým typem zadání je zjišťování opakovaného odečítání stejné hodnoty. Pokud máte určité číslo postupně odečítat od základu, abyste dostali požadovaný výsledek, nejprve spočítáte celkový rozdíl mezi počátečním a cílovým číslem. Tento celkový rozdíl následně vydělíte odečítaným číslem, čímž získáte přesný počet kroků.
V neposlední řadě je nutné bezpečně ovládat matematickou terminologii, zejména pojem podíl, který označuje výsledek dělení. Kombinované počítání, kde nejprve určíte podíl dvou čísel a výsledek ještě několikanásobně zvětšíte, patří k typickým příkladům u přijímaček, které prověří jak vaši pozornost, tak i základní spočetní dovednosti.
6
Přepis výkladu lektora
Zobrazit přepis ▾
Skrýt přepis ▴
Takže v příkladu 6 jsme měli vlastně tři úkoly. 6a, 6b a 6c. Tak na to mrknem. V tom a jsme měli určit číslo, které když zmenším o jeho jednu sedminu, tak dostanu číslo 66. Takže já mám to číslo 66. Jaké části, kdybyste to měli vyjádřit zloumkem, se rovnává... 6 sedmin. Ano, to jsem přesně se chtěl zeptat. Jakou část představuje tohleto číslo z toho původního čísla? A je to 6 sedmin. Přesně tak. Těch 66 je 6 sedmin. Protože vlastně to tajné číslo, které já neznám, můžu nazvat x, tak vlastně to bylo mých 7 sedmin. Protože když vlastně tu jednu sedminu já popadlu, tak mi z toho zbyde 6 sedmin a to je těch 66. To znamená, pokud 6 sedmin je 66, tak jedna sedmina vám vyšla kolik? No? 11. 11. Právně. To je 11, protože 66 děleno 6 je 11. To znamená z toho plyne, že pokud jedna sedmina je 11, tak 7 sedmin je 77. Tak. Takže v tom Ačku jste odpověděli 77. V tom Bčku, to si přečtu, určit, kolikrát je od čísla 501 potřeba odečíst číslo 19, abychom dostali číslo 159. Tak, co jste spočítali jako první vlastně? Jak jste to řešili? Kdo mi chce říct? Mělíš 8. Mně taky vyšlo 18krát, to je dobře. A teď pojďme si říct, jak jsme se k tomu dostali. No? Řekla jsem 159 od četí. Ano. Právně, já taky. Protože vlastně my víme, že na začátku bylo to číslo 501, že jo? A výsledek vlastně má být 159, že jo? Já vlastně mám 501. Od toho budu vlastně x krát odečítat 19, že jo? A výsledek vlastně bude 159. A to znamená, že já vlastně chci vědět, kolik je tohleto číslo. A to je vlastně výsledek tohodle vzdílu. To znamená, tady vám vyšlo 342. 342. Tak. To je vlastně zde 342. A teď už vlastně mi zbývá jenom zpočítat. Kolikrát se těch 19 vlastně vejde do těch 342, že jo? Kolikrát 19 vlastně... Těch 342 dělí na 19. Přesně tak. Přesně tak. Teď těch 342 vydělím 19 a dostali jste 18, jo? To znamená, 18 krát, jo? Já musím odečíst 19, abych vlastně dostal dohromady číslo 342 a vlastně to, když odečtu od čísla 501, tak mi bude 159. Tak. Jasně? A Cčko určí, které číslo je třikrát větší než podíl. Tady jsme jenom trénovali, co je to podíl a vy víte, že podíl je co? Tady mám... Bělno. Ano, podíl je děleno. Tady nemá být sedmička, ale trojka. To znamená, když jste udělali 133 děleno sedmi. Tady má být sedmička. Teď mi ta ruka nechce psát ty čísla, co má. Tak. A to je 19. A vlastně, které číslo je třikrát větší než 19? No, 57. 57. Mhm. 19 krát 3 je 57. Jo? Takže to byl výsledek toho Cčka. To znamená, kdo z vás měl 77, měl 150, teda pardon, 18, to byl mezi výsledek jenom, tady 18 a měl 57, tak má plný počet bodů a v testu by uspěl. Výborný. Mhm. Výborný. No. A kolik je ten počet bodů za tohle z toho úlohu? Já si myslím, že kdyby to bylo v testu u příjimaček, tak byste pravděpodobně měli asi za každý tenhle ten příklad jeden bod. Jo? Oni nejsou tak těžké, jsou to takové ty typické příklady za bod. Jo? Takže mohly by být třeba i v té formě, že máte rozhodnout, jestli je pravda nebo není nějaké tvrzení. Takže by třeba mohlo být určité, jestli je pravda, zdá číslo, já nevím, třeba 82, když zmenším o jednu sedminu, tak dostanu číslo 66. A vy byste měli spočítat, jestli to je pravda nebo není. Vy byste dopočítali 77, takže byste odpověděli, že to pravda není. Zakříškovali ne a měli byste jeden bod. Jo? A nebo by to mohlo být zadáno takhle, jak to mám já tady v tom testu. Ale tak za ten bod. Takže dohromady si myslím, že to je hodnota tak těch třech bodů v tom skutečném příjimačkovém testu. Mhm.